V Sobotu 7. Května se depo dlouhodrážního stadionu v Mariánských Lázních po roce opět rozeznělo hřmotem starých plochodrážních motorů. Již po osmnácté se na legendárním pískovém ovále sešli jezdci evropského seriálu veteránů na ploché dráze.

Závody byly jako obvykle rozděleny do dvou kategorií – starších dvouventilových strojů (vyrobených do roku 1975) a novějších čtyřventilových strojů.

Mezi největší hvězdy dvouventilové třídy patří bezesporu bývalý jezdec klubu MC Dynamo Nordstern Stralsund legendární Hartmut Ernst. Žádný jiný účastník seriálu se nemůže pochlubit takovým počtem vítězství jako tento exšamión NDR z roku 1977. Ernst navíc mezi svými soupeři vyniká precizností svého dlouhodrážního stylu.  Mezi jeho největší rivaly patří bývalý britský profesionál a trojnásobný vítěz mariánskolázeňského závodu z let 2011, 2012 a 2014 Kevin Teager. Neodmyslitelným inventářem veteránských klání v této kategorii je již od jejich vzniku nezničitelný německý jezdec Franz Greisel.   Poprat o vavříny se na západ Čech přijeli i další z německých es Wolfgang Barth nebo Svein Erik Geitsund z Norska

Mezi čtyřventilovými stroji v posledních letech pevnou rukou kraluje Angličan Bob Dolman, který se může pyšnit již pěti triumfy ze závodu v Mariánských Lázních. Při neúčasti jeho krajana Paula Evittse nebo známého Rakušana Wannaska si na zlatý věnec brousili zuby především vítěz z roku 2014 Henk Snijder z Nizozemí nebo Němec Ulrich Büschke.

V kategorii čtyřventilů se tradičně dobře umisťovali i čeští závodníci. Po Václavu Matunovi a Miroslavu Musilovi se v posledních letech dvakrát na bednu vešel i Karel Kadlec. Ten se však zatím nezotavil z následků svých zranění. Nyní byl čerstvě po odstranění šroubů z pravého kotníku, který ještě dost oteklý a na první pohled připomínal spíše tenisový míček. Sympatickému plzeňskému závodníkovi tak nezbývalo, než sledovat závody z pozice diváka a spřádat plány na nedělní šampionát republiky, kde se ujal role kouče Michaela Hádka.

Svou premiéru mezi veterány si v sobotním závodě odbyl českým divákům dobře známý Australan Rodney McDonald. Jednačtyřicetiletý rodák z Canberry si do Mariánských lázní přivezl kromě motocyklu se stojatým motorem i ležáka, aby po sobotních veteránech plynule přešel do nedělního otevřeného českého mistrovství.

Mezi novými tvářemi letošního ročníku stojí za zmínku i Martin Cazemier. Nizozemský jezdec, který v minulosti reprezentoval svou zemi v kvalifikačních závodech mistrovství Evropy na travnaté dráze. Ten figuroval původně v úloze náhradníka, ale odstoupení Karla Kadlece mu umožnilo vstup do závodu už v první jízdě čtyřventilů. Tu nekompromisně ovládl, když vavříny ověnčené Angličany Johna Hartleye a Kevina Howse odsoudil do role statistů. Tato jízda se stala zároveň i derniérou jediného českého účastníka závodu Jana Boháče. Po odstoupení Barta Uila mu sice do klína spadly dva body, ale ocelové srdce jeho Karolínky, jak bývalý jezdec čakovické Avie láskyplně přezdívá své Jawě 897, postihl kolaps a bylo po závodění.

O dramatický moment se v 15. jízdě postaral Graeme Brown, když se v první zatáčce v souboji o 1. místo přetočil a spadl před kola jezdců za ním. Ti naštěstí stihli včas zareagovat a jezdci i motocyklu ležícím na dráze se dokázali vyhnout.

O podobné vzrušení se v kategorii dvouventilových strojů postaral další nováček seriálu Manfred Giertz z Německa. Jezdec, který si s sebou z Německa přivezl početnou skupinku fanoušků, ve své první jízdě nejprve najel do pásky, za což jej v mírných podmínkách veteránských klání nestihl trest v podobě vyloučení ani handicapu. Hned vzápětí mu zhasl motor.  Po jeho uvedení do chodu s notnou pomocí ředitele závodu Míry Musila se start mohl opakovat, čehož Němec využil a po souboji s krajanem Uwe Wickem v první zatáčce se usadil na čele. Na rovince nalehl na svůj stroj a vypracoval si za jásotů svých příznivců slušný náskok. Ten však vzal za své už v nájezdu do druhé zatáčky, kde jezdec svůj stroj položil. Naštěstí i v tomto případě se vše obešlo bez zranění a německý závodník svůj z počátku smolný den zakončil triumfem ve finále C.

Dva velcí favorité dvouventilů na sebe narazili v druhé jízdě sobotního odpoledne. Franz Greisel ve své charakteristické rudé kombinéze najížděl do první zatáčky ještě na čele, ale už ve výjezdu se přes něj vnějším obloukem přehnal trojnásobný vítěz mariánskolázeňského závodu Kevin Teager, který si vedení pohlídal až do cíle.

Skalp Franze Greisela si chtěl na opasek pověsit i jeho krajan Wolfgang Barth v deváté jízdě.  Celá tři kola vytrvale tlačil na jeho vedoucí pozici, až se v poslední zatáčce před Greisela dostal.  Radost nad pokořením soupeře však měla jepičí život, protože tradičně technicky výborně připravený Greisel na cílové rovince zrychlil a ještě před šachovnicovým praporkem ukázal Barthovi záda. Oba aktéři tohoto souboje se mohli po skončení základní části závodu, kdy se každý ukázal na dráze třikrát, pochlubit čtrnácti body a jejich úvahy se mohly ubírat směrem k finále A. Zatímco Greisel se věnoval odpočinku, Barthovi přidělal vrásky jeho motocykl, který mu vypověděl službu po projetí cílem poslední jízdy. K netradičnímu odvozu do depa využil nabídky známého nizozemského ledaře Johana Lasta, který jej na motocyklu odtáhl za ruku.

Zlatým hřebem základní části závodu se stala jízda s číslem 23, kde se potkali dva nejúspěšnější jezdci loňského závodu Bob Dolman a Ulrich Büschke. Němec předvedl lepší start a usadil se na čele. Britský jezdec však rozehrál koncert v podobě série útoků, když na vedoucího závodníka vydržel útočit celá tři kola. Po neúspěšných pokusech o zdolání soupeře vnitřkem oválu si v poslední zatáčce najel venkem a cílem projížděl jako vítěz.

O velké vyrovnanosti startovního pole čtyřventilů svědčí i fakt, že tradičně silný Dán Arne Andersen se do finále A nevešel. Přestože ve svých třech jízdách dojel do cíle vždy na druhém místě a nasbíral tak dvanáct bodů. Nevešel se tam překvapivě ani Martin Cazemier s třinácti body. Ten ve své úvodní jízdě triumfoval a pak byl v cíli dvakrát druhý. Stejným skóre se mohli pochlubit Angličané John Hartley a Nathan Morton a také Rodney McDonald, kteří do velkého finále pronikli a doplnili tak suverénní trojici Dolman, Snijder a Büschke.

Cazemier se nedočkal satisfakce ani ve finále B, které od startu ovládl. V posledním kole však začal rapidně zpomalovat a stal se snadnou kořistí pro Browna a těsně před cílem i Andersena.

Až A finále dvouventilů svedlo na start dva největší favority závodu – Hartmuta Ernsta a Kevina Teagera. Ani jeden z nich v rozjížďkách základní části nezaváhal a oba získlali po patnácti bodech za tři vítězství. V áčku bylo ale brzy jasno. Ernst krátce po startu putoval do čela a svým soupeřům nedal ani náznak šance. Teager si dojel pro stříbrný věnec, když Franz Greisel zůstal věrný své tradici umístění na stupních vítězů a protnul cílovou metu jako třetí před Barthem. Je to až neuvěřitelné, ale od vzniku tradice veteránských klání v Mariánských Lázních před sedmnácti lety se Greisel jen ve výjimečných případech loučil po závodech bez věnce na krku.

Vyvrcholení sobotního odpoledne přineslo A finále čtyřventilových strojů. V něm svou neporazitelnost potvrdil Henk Snijder a zcela zaslouženě si dojel pro zlatý věnec před Dolmanem a Büschkem.

Výsledky – Čtyřventily:

			TOT	FIN C	FIN B	FIN A
1.	Henk Snijder, NL	5,5,5	15			1.
2.	Bob Dolman, GB	5,5,5	15			2.
3.	Ulrich Büschke, D	5,5,4	14			3.
4.	Nathan Morton, GB	4,4,5	13			4.
5.	Rodney Mc Donald, AUS	4,4,5	13			5.
6.	John Hartley, GB	4,5,4	13			6.
7.	Graeme Brown, GB	3,Fd,3	6		1.
8.	Arne Andersen, DK	4,4,4	12		2.
9.	Martin Cazemier, NL	5,4,4	13		3.
10.	Dave Hammond, GB	3,3,3	9		4.
11.	Kevin Howse, GB	3,2,3	8		5.
12.	Roel Geersing, NL	2,3,3	8		6.
13.	Bart Uil, NL	R,3,2	5	1.
14.	Paul Morfey, GB	0,3,3	6	2.
15.	Yngvar Nilsen, N	1,3,1	5	3.
16.	Steen Larsen, DK	1,2,2	5	4.
17.	Luit Groenewoud, NL	2,2,2	6	5.
18.	John Freeman, GB	3,R,N	3	6.
19.	Jan Boháč, CZ	2,N,N	2
20.	Mick Norton, GB	0,1,1	2

 

Výsledky – Dvouventily:

			TOT	FIN D	FIN C	FIN B	FIN A
1.	Hartmut Ernst, D	5,5,5	15				1.
2.	Kevin Teager, GB	5,5,5	15				2.
3.	Franz Greisler, D	4,5,5	14				3.
4.	Wolfgang Barth, D	5,4,5	14				4.
5.	Uwe Wick, D	5,3,4	12				5.
6.	Svein Erik Geitsund, N	4,5,4	13				6.
7.	Bill Haynes, GB	4,0,3	7			1.
8.	Gerd Maurer, D	1,4,2	7			2.
9.	Johan Last, NL	2,3,3	8			3.
10.	Andreas Blache, D	3,3,1	7			4.
11.	John Wheatley, GB	3,2,2	7			5.
12.	Wolfgang Starr, D	3,4,4	11			6.
13.	Manfred Giertz, D	Fd,2,4	6		1.
14.	Bernd Schoop, D	0,3,3	6		2.
15.	Hilbert Tel, NL	2,2,3	7		3.
16.	Alfred Pflugl, D	3,2,1	6		4.
17.	Geoff Urben, GB	2,4,R	6		5.
18.	Brian Bassett, GB	4,N,N	4		6.
19.	Brad Davis, GB	1,1,R	2	1.
20.	Rainer Borchers, D	0,1,0	1	2.
21.	Roy Gomm, GB	1,0,2	3	3.