Archiv autora: MuDr. Jiří Bayer

Martin Málek se zlatým písmem zapsal do historie dlouhé dráhy v Mariánských Lázních

V historii mariánskolázeňské ploché dráhy, která se píše od roku 1924, se v kvalifikačních závodech evropského nebo světového šampionátu pouze šestkrát postavil na nejvyšší stupínek domácí jezdec. Byli to Luboš Tomíček v roce 1961, Jiří Štancl v letech 1981 a 1985, Aleš Dryml starší v letech 1984 a 1993 a letos po dlouhých šestadvaceti letech Martin Málek. Ten svůj triumf kromě bodového maxima dokonale podtrhl ještě prolomením dvacet jedna let starého traťového rekordu.

Martin Málek zapsal své jméno mezi vítěze v Mariánských Lázních

Nádherná kilometrová dráha v západočeských lázních nabízela odměnu pro dvanáct nejlepších závodníků v podobě postupu do závodu Challenge, který se pojede 25.8. v německém Scheesselu.  Odtud pak vedou vrátka do seriálu dlouhodrážního mistrovství světa pro rok 2020.

Mariánské Lázně viděly další světový závod

Necelých osm stovek platících diváků shlédlo v horkém sobotním odpoledni bezmála pětihodinový maraton šestadvaceti jízd, v nichž se představilo celkem dvacet šest jezdců z devíti zemí. Tou desátou měl být Nový Zéland, ale Bradley Wilson-Dean se ze závodu omluvil a uvolnil tak místo pro našeho Michala Dudka. Pro zranění se omluvil i jeden z favoritů stálý účastník dlouhodrážního seriálu Grand Prix Romano Hummel z Nizozemí. Toho nahradil Jérome Lespinasse, který tak rozšířil francouzské zastoupení na pět jezdců.

Stephane Tressarieu ještě nepatří do starého železa

Těm vévodil nejstarší ze slavné bratrské trojice, vicemistr světa z roku 2009, Stéphane Tressarieu. Medailemi ze světového šampionátu se však mohli pochlubit i další jezdci startovní listiny, jako třeba náš Josef Franc, Brit Richard Hall nebo Němci Stephan Katt a Bernd Diener. Vicemistr světa z roku 1996 Diener, který letos oslavil neuvěřitelných šedesát let, je i stálým účastníkem letošního seriálu Grand Prix. Jezdec, který mimo jiné v Mariánských Lázních zvítězil v semifinále MS v roce 1996, se do svého prvního finále mistrovství světa probojoval v roce 1986!

Základ české reprezentace v Mariánských Lázních tvořili kromě dvojice želízek v ohni letošního seriálu Grand Prix Josefa France a Martina Málka ještě novopečený mistr republiky Hynek Štichauer, pražský Michal Škurla, slánský Michal Dudek a na pozici náhradníka letošní nováček na dlouhých oválech Zdeněk Holub.

Josef Franc patří mezi nejužší světovou špičku

Finská jednička Jesse Mustonen, mladší bratr českým divákům dobře známého Aki-Pekka Mustonena,  si chtěl spravit chuť po ztrátě domácího dlouhodrážního titulu, o který jej před měsícem ve Forsse připravil Jörg Tebbe a v Mariánských Lázních šel od vítězství k vítězství.

Suverénní Jesse Mustonen ztratil svůj jediný bod až v poslední jízdě

Krok s ním dokázali držet jen dva jezdci a to Martin Málek a pak jednadvacetiletý Brit , člen štříbrného družstva a bronzový medailista z loňského mistrovství Evropy na travnaté dráze Zach Wajtknecht . Po bodu ztráceli Josef Franc, kterého v desáté jízdě porazil Málek a dále letošní finalista Long track Grand Prix Němec Max Dilger, který ztratil bod s Wajtknechtem.

Max Dilger
Zach Wajtknecht se ohlíží za svými soupeři

Franc v páté jízdě naservíroval nadšeným divákům jeden z nejhezčích soubojů dne. Do čela šel po startu Tressarieu, ale český závodník na něj dotíral celá tři kola, ve kterých dokonale předvedl, jak se jezdí dlouhá plochá dráha. Ostrý útok vnitřkem v nájezdu do třetího kola ještě nevyšel, ale ve druhé zatáčce se vnějškem dostal nad Francouze a nekompromisně si našel cestu do čela.

V páté jízdě udržel Tressarieu za svými zády Josefa France jen tři kola

Hynek Štichauer se ve své první jízdě na startu potkal s Martinem Málkem. Do čela šel po startu pardubický závodník, ale Martin byl ve výjezdu z první zatáčky rychlejší a usadil se bezpečně na čele. V cíli pak měl více než stometrový náskok na Štichauera, který se ještě v závěru musel bránit dotírajícímu Kattovi.

Slabší úvod měl Bernd Diener, když po třetím a druhém místě vyšel ve třetí sérii bodově naprázdno. Katt se po úvodním zaváhání chytil a své druhé vystoupení proměnil ve vítězství, ale komu se vyloženě nedařilo, byl překvapivě Richard Hall. Více se rozhodně čekalo i od dalšího z Finů Henriho Ahlboma, jehož otec má doba světový bronz z ledových oválů. Z prvních třech jízd přivezl jen tři body a o loňském pátém místě v kvalifikačním závodě v Mariánských Lázních si mohl nechat jen zdát.

Stephan Katt zná dráhu v Mariánských Lázních velmi dobře

Hezký souboj nabídla sedmá jízda, ve které si chtěl bodové konto vylepšit Hynek Štichauer. Po vydařeném startu se usadil na čele avšak těsně následován dobře jedoucím Francouzem Gaétanem Stellou. V první zatáčce druhého kola se Francouz na chvíli dostal před českého závodníka, ale Hynek vzápětí kontroval a ve výjezdu už byl opět první. Těsný kontakt vydržel až do třetího kola, ve kterém byl přeci jen úspěšnější francouzský jezdec.

Souboj Hynka Štichauera a Gaétana Stelly v sedmé jízdě trval celá čtyři kola a patřil k nejhezčím v celém odpoledni
Ještě jednou souboj Hynka Štichauera s Gaétanem Stellou

Z francouzské pětice v úvodu hodně překvapil Steven Labourie, který závod rozehrál druhým místem. Konec jeho nadějím však znamenal defekt ve třinácté jízdě. Na náhradním stroji již do konce závodu pouze paběrkoval.

Michal Škurla bojoval o každý bod, ale na postup to nestačilo

Příliš se nedařilo dalším českým zástupcům. Michal Škurla se v nájezdu do první zatáčky své úvodní jízdy propadl až na úplný chvost, aby v posledním kole vybojoval alespoň jeden bod na úkor Christiana Hülshorsta z Německa. Do konce závodu dokázal přidat ještě tři, což však bylo od postupových pozic daleko. Druhý z Michalů slánský Dudek se na rozdíl od domácího mistráku trochu trápil a nedokázal jet v kontaktu s ostatními jezdci. Konec jeho trápení přinesl defekt v sedmé jízdě, do které ani neodstartoval.

Michal Dudek neměl vůbec svůj den. Vlevo Jarno de Vries.

Když Karel Kadlec dával dohromady startovní listinu letošního domácího šampionátu na dlouhé dráze, lamentoval především na dvojici Dánů, kteří svou účast v závodě nejdříve přislíbili a pak bez omluvy nedorazili. Jedním z nich byl Kenneth Kruse  Hansen, jedno z největších překvapení letošní sezóny. Jednatřicetiletého rodáka z Kodaně, který se dosud specializoval výhradně na klasickou speedway, přivedl k myšlence dlouhé dráhy dvojnásobný mistr světa v této disciplíně Erik Gundersen.  Hansen, který dal před českým mistrákem přednost volnému závodu na trávě v německém Osnabrücku, svého rozhodnutí rozhodně nelitoval. V závodě dokonale zaskočil všechny zkušenější borce a po skončení mával divákům ze stupňů vítězů se zlatým věncem na krku. Že nešlo o žádnou náhodu, potvrdil záhy v britském Leamington Spa, kde se třetím místem kvalifikoval do finále mistrovství Evropy na travnaté dráze. Teď patřil v Mariánských lázních k favoritům závodu a všichni byli zvědavi na jeho výkon. Dánský jezdec očekávání nezklamal a se třinácti body na kontě vcelku hladce prošel do dalších bojů.

Vlevo Zach Wajtknecht vpravo překvapení letošní sezóny Kenneth Kruse Hansen

Kouzlo dlouhé dráhy teprve před nedávnem ochutnala i další hvězda klasické ploché dráhy Švéd Tomas Jonasson. Prozatím se mohl pochlubit pouze čtvrtým místem z letošního otevřeného mistrovství Finska, ale v Mariánských Lázních jej rozhodně nešlo podceňovat. V úvodních dvou sériích jízd sice nezískal ani bod, když ve svém druhém vystoupení musel odstoupit z druhého místa pro poruchu. O to větším překvapením bylo jeho vítězství ve čtrnácté jízdě, kde za svými zády nechal i Stephana Tressarieu. Další triumf mohl připsat i v devatenácté jízdě poznamenané pádem Gaétana Stelly, ale na vedoucí pozici jej opět zastavil defekt a definitivně tak ukončil jeho naděje.

Tomas Jonasson s každou další jízdou zlepšoval

Tropickým vedrem vysoušená dráha hltala hektolitry vody a pravidelné výjezdy kropičky až na pár výjimek nedovolily zvítězit zvířenému prachu. Perfektní práce mariánskolázeňských pořadatelů zajistila nejen bezchybný závod plný napínavých soubojů, ale umožnila i další významný zápis do své historie.

Takhle jezdí nový držitel traťového rekordu v Mariánských Lázních Martin Málek

V desáté jízdě dne Martin Málek nejenže dokázal porazit Josefa France, ale časem 112,34 sekund zlomil dvacet jedna let starý rekord dráhy Gerda Risse z roku 1998. K tomuto semifinálovému závodu mistrovství světa se váže jedna malá poznámka. Kromě hvězd světového formátu jako byli Gerd Riss, Simon Wigg, Kelvin Tatum nebo Robert Barth v něm tehdy startoval i Alessandro Milanese z Itálie, který nechyběl na startu ani letos.

Alessandro Milanese závodil v Mariánských Lázních už před 23 lety

Dosažený čas Martina Málka odpovídá průměrné rychlosti kolem 128 km/hod.

Jízda s pořadovým číslem čtrnáct ukončila naděje jednoho z dosavadních suverénů závodu Zacha Wajtknechta, který se po dvou jasných vítězstvích hřál na čele průběžné klasifikace spolu s Martinem Málkem a Jesse Mustonenem. Smůla v podobě defektu Michala Dudka pustila z náhradnického postu do závodu Zdeňka Holuba. Ten se postavil na start čtrnácté jízdy vedle Wajtknechta, Tressarieu, Jonassona a Hülshorsta. Zdeněk se nezalekl velkých jmen a vystřihl nejrychlejší start. Jízda však byla záhy zastavena a českému jezdci bylo uděleno varování za letmý start. To bylo paradoxně štěstí, neboť v momentě zastavení jízdy již Zdeňkův motocykl odmítal pokračovat. I přes tento defekt byl Holub připuštěn k opakovanému startu. Páska letí vzhůru a na čele je opět Zdeněk Holub. Nadšení diváků tichne hned v první zatáčce, kde se motocykl českého závodníka mírně přetáčí, do jeho zadního kola naráží Zach Wajtknecht a oba jezdci končí v hrůzostrašném pádu. Po chvíli je Holub na nohou, ale další pokračování v závodě na doporučení lékaře vzdává. Britský závodník byl s podezřením na zlomeninu pánve převezen do nemocnice.

Zdeněk Holub předvedl v Mariánských Lázních dva rychlé starty a jeden pád

V následujících třech jízdách potvrzují Franc, Mustonen a Málek svou dominanci v závodě. Martin dokáže nadělit svým soupeřům i celou rovinku. Hynek Štichauer sbírá druhá místa, stejně jako v osmnácté jízdě, kde jej z vedoucí pozice sesadí Tressarieu až na konci druhého kola. Jejich souboj, kdy oba jezdci jeli kolo na kolo celou rovinku, patřil také k nejhezčím v celém odpoledni.

Souboj Stephana Tressarieu a Hynka Štichauera

Josef Franc ztratil svůj druhý bod ve dvacáté jízdě, když jej v útoku na vedoucího Stephana Katta zbrzdila cejcha písku od zadního kola německého jezdce.  Martin Málek si udržel svou neporazitelnost i v poslední sérii a končí s plným počtem dvaceti bodů.  Dotáhnout jej mohl již pouze Mustonen, který stojí na startu pětadvacáté jízdy spolu s Francem a Štichauerem. Pepe startuje ze zelené dráhy a jde okamžitě do čela.  Za ním jede Hynek, ale druhou pozici udrží jen do druhého kola, kdy jej finský jezdec odsouvá za svá záda. Franc svým posledním vítězstvím rozdává karty na stupních vítězů. Vítězí Martin Málek o bod před Mustonenem a o dva před Francem.

Stylový Josef Franc

Závěrečná vítězství posílají na čtvrté a páté místo Maxe Dilgera a Stephana Tressarieu. Hladký postup do Challenge jistí i Katt se Štichauerem. Gaétan Stella napravil svou chybu z předchozí jízdy a spolu se skalpem Stephana Katta získává jednu z posledních vstupenek do Challenge v Scheesselu.  Mezi šťastné nakonec prokluzuje i veterán Bernd Diener.

Stephan Katt i Bernd Diener postoupili do dalších bojů

Rozjezd o první místo byl sice zažehnán, ale nakonec se dlouhý závod přeci jen prodloužil o dodatkovou jízdu. V ní si to rozdali o poslední postupové místo mladý Holanďan hájící barvy Plzně Jarno de Vries se zkušeným britským matadorem Richardem Hallem. Lépe odstartoval de Vries, ale Hall držel vnější stopu a na konci prvního kola se posunul do čela. Mladý Holanďan se však nechtěl vzdát a vyrovnaný souboj zuřil celá čtyři kola, aby ve výjezdu z poslední zatáčky zasáhla vyšší moc a Brit se poroučel z vedoucí pozice s defektem.  Posledním postupujícím z Mariánských Lázní se tak stal Jarno de Vries.

Stupně vítězů v Mariánských Lázních. Zleva: Jesse Mustonen, Martin Málek a Josef Franc

Hlasy z depa:

 

SpeedwayA-Z:  Jaké jsou bezprostřední dojmy po vítězství?

Martin Málek:    Zatím mi to ještě nedošlo, jsem přehřátý z toho počasí, ale rekord dráhy se nepřekonává každý den. Dnes jsem dokázal využívat dobrých startů. Dráha byla těžká v tréninku, ale na závod se výrazně zlepšila. Dnes jsme si to všichni u mě v depu užili a máme obrovskou radost!

SpeedwayA-Z:  Dnes bezkonkurenčně nejrychlejší motor. To by mohlo být v Mühldorfu nějaké překvapení.

Martin Málek:   Byla to taková zkouška. Uvidíme, jak se to vyvine dál. V Mühldorfu bych chtěl vyzkoušet ještě něco jiného. Chtěl bych moc poděkovat Taťkovi a Jardovi za super práci, manažeru Káčovi, Knapemu juniorovi a hlavně seniorovi!

SpeedwayA-Z:   Jaké jsou další plány?

Martin Málek: Teď Grand Prix v Mühldorfu a pak evropské finále na trávě v Bad Hersfeld. Na trávě si věřím víc, tak uvidíme.

Šťastný vítěz Martin Málek

Josef Franc:

Nejlepší vyhrává. Martin nám to všem předvedl.  Myslím, že se svým výkonem můžu být spokojený. Postup je tam. Jsem rád, že to takhle dopadlo. Dráha byla dneska hodně na fyzičku. I já jsem se s tím pral. Je super, že nebyly žádný defekty. Nebylo to špatný, rozhodně lepší než mistrák. Tak doufám, že v Mühldorfu by to mohlo být podobný.

 

Hynek Štichauer:

Málo závodů, nemám naježdíno. Ale postup je tam a nebylo to úplně s odřenýma ušima.  Takže spokojenost. Gratulace Pepovi a Martinovi. Ti dva jsou teď jezdecky někde jinde.  S rodinou a zaměstnáním nemám na závody tolik času, ale na Scheessel se pokusím připravit a odjet dobrý závody.

Hynek Štichauer na čele jízdy

Michal Škurla:

Pěkný závody. Starty mi vycházely, ale nedokázal jsem je využít. Problém je první zatáčka. Nedokážu odpovědět, jestli je to v řazení nebo v hlavě. Nemám to najetý. Věřil jsem si na lepší výsledek. Chtěl bych jet finále družstev, ale potřeboval bych lepší motor.

Na startu zleva: Christian Hülshorst, Michal Škurla a Max Dilger

 

Výsledky závodu:

1. Martin Málek CZ 20 (4,4,4,4,4)
2. Jesse Mustonen  FIN  19 (4,4,4,4,3)
3. Josef Franc  CZ  18 (4,3,4,3,4)
4. Max Dilger  D  17 (4,3,4,2,4)
5. Stéphane Tressarieu  F 16 (3,2,3,4,4)
6. Stephan Katt  D 15 (2,4,2,4,3)
7. Hynek Štichauer CZ 14 (3,3,3,3,2)
8. Kenneth Kruse Hansen  DK 13 (3,2,3,2,3)
9. Gaétan Stella  F 11 (1,4,2,Fd,4)
10. Bernd Diener  D 11 (2,3,0,3,3)
11. Henry van der Steen  NL 11 (2,2,2,3,2)
12. Jarno de Vries  NL 9+4 (3,0,3,1,2)


13. Richard Hall GB 9+R (1,2,1,2,3)
14. Zach Wajtknecht GB 8 (4,4,Fd,N,N)
15. Jerome Lespinasse  F 8 (2,1,1,4,E)
16. Gabriel Dubernard  F 8 (0,3,2,1,2)
17. Alessandro Milanese  I 7 (2,2,0,2,1)
18. Henri Ahlbom  FIN 7 (1,1,1,2,2)
19. Steven Labouyrie  F 6 (3,1,E,1,1)
20. Tomas Jonasson S  5 (0,0,4,E,1)
21. Marcel Dachs  D 5 (1,0,3,0,1)
22. Michal Škurla  CZ 4 (1,1,0,1,1)
23. Andreas Bergström  S 3 (0,1,1,1,0)
24. Christian Hülshorst  D 2 (0,0,2,0,0)
25. Michal Dudek  CZ 0 (0,E,N,N,N)
26. Zdeněk Holub  CZ 0 (F/R)

Šachovnicová vlajka pro vítěze

Mariánské Lázně lákají na dlouhodrážní elitu. Bývalou hvězdu Speedway Grand Prix bohužel neuvidí

Mariánské Lázně – 31. května
Již tuto sobotu 2. června bude napsána další kapitola v bezmála stoleté historii plochodrážních závodů na legendárním kilometrovém ovále v Mariánských Lázních. Jedna z nejkrásnějších drah na světě přivítá dvacet pět účastníků kvalifikačního závodu mistrovství světa, ve kterém se v pětadvaceti jízdách rozhodne o dvanácti šťastných postupujících do závodu World Long Track Challenge. Ten je na programu 24. června v německém Bielefeldu a pěti nejlepším zajistí místo v seriálu světového finále pro rok 2019.

 

Šest účastníků letošního seriálu FIM Long Track World Championship se představí i v sobotním závodě v Mariánských lázních. Původně ohlášený start Niklase Klinberga se nakonec neuskuteční.

Mezi hvězdami sobotního závodu nebudou chybět ani Andrew Appleton nebo Romano Hummel

K největším favoritům závodu se právem může řadit náš nejúspěšnější jezdec posledních let Josef Franc. Pepa nejen, že v loňském roce celou kvalifikaci mistrovství světa ovládl, ale po vynikajících výkonech v seriálu velkých cen získal do sbírky druhou bronzovou medaili z individuálního světového šampionátu. K ní má doma do sbírky další bronz z MS družstev. V loňské kvalifikaci MS v Mariánských Lázních přišel smolně o jisté vítězství vinou prasklého řetězu, vše si ale vynahradil triumfem v závodě challenge v Berghauptenu, kde potvrdil svou účast mezi světovou elitou i pro tento rok. Na skvělé výkony navázal i letos a jeho současná forma je přímo oslnivá. Po skvělém vstupu do české extraligy i domácího individuálního šampionátu na krátké dráze přišel nečekaný úspěch v podobě postupu do seriálu mistrovství Evropy na krátké dráze. Jednoznačným semifinálovým triumfem na oválu ve Wittstocku si zajistil účast mezi nejlepší Evropany i na travnaté ploché dráze. Neméně úspěšně se mu daří i na dlouhých drahách. Po vítězství na pouťáku v Plattlingu si úspěšně počínal i v úvodním podniku seriálu Grand Prix na dlouhé dráze v německém Herxheimu, kde jej do finálové jízdy nepustila jen technická závada. Prozatím se tedy hřeje na šestém místě průběžného pořadí šampionátu.

Josef Franc se do Mariánských Lázní těší

Kdo naopak v Herxheimu slavil svůj den, byl nezničitelný Bernd Diener z Německa. Zní to až neuvěřitelně ale na dráze, kde před dvaadvaceti lety získal stříbrnou medaili z posledního jednodenního světového finále, si letos počátkem května stoupl na bronzový stupínek podia. K tomu přidal triumf v závodě o zlatou přilbu v Lübbenau. Své loňské prvenství na dráze v Lüdinghausenu nemohl obhájit kvůli termínové kolizi právě se závodem v Herxheimu, ale rozhodně nelitoval. Devětapadesátiletý vicemistr světa, mistr Evropy i Německa loňskou kvalifikací MS prošel jako horký nůž máslem. Pod druhých místech v Mariánských Lázních i následně v challenge v Berghauptenu si suverénně zajistil postup mezi světovou elitu. I letos patří mezi největší favority. Dráhu v západočeských lázních zná za více jak třicet let už důvěrně.

I v 59 letech patří Bernd Diener mezi světovou špičku

Dalším z hvězdných jmen ve startovní listině sobotního závodu je českým divákům rovněž důvěrně známý Němec Stephan Katt. Jezdec, který toho na ovále v Mariánských Lázních zažil opravdu mnoho včetně triumfu v závodě Grand Prix v roce 2010 nebo vítězství v Mezinárodním Mistrovství České republiky 2016.

Sedminásobný mistr světa družstev na dlouhé dráze, trojnásobný mistr Evropy na travnaté ploché dráze z let 2006, 2009 a 2012, bronzový medailista z individuálního MS na dlouhé dráze 2011 a úřadující mistr Německa se dozajista bude chtít v Mariánských Lázních ukázat v tom nejlepším světle.

Stephan Katt zná dráhi v Mariánských Lázních důvěrně

Dalším z jezdců, kteří se mohou pochlubit titulem mezinárodního mistra České republiky na dlouhé dráze, je i Jörg Tebbe. Ve své sbírce má kromě prestižního titulu mistra Německa např. i zlato z mistrovství Finska. V Mariánských Lázních triumfoval v kvalifikačním závodě mistrovství světa v roce 2015. Dlouholetý účastník seriálu Grand Prix na dlouhé dráze se však na rozdíl od Stephana Katta z pracovních důvodů závodění věnuje již pouze rekreačně.

Vloni dokázal Jorg Tebbe pořádně potrápit Josefa France

Naopak vycházející hvězdou dlouhých plochých drah je další z řady německých jezdců Max Dilger. Osmadvacetiletý závodník letos obdržel divokou kartu na úvodní podnik seriálu velkých cen v Herxheimu, kterou proměnil v osmé místo.

Na prvenství v sobotním závodě si určitě brousí zuby i současná finská jednička Jesse Mustonen. Mladší bratr doposud úspěšnějšího Aky Pekka Mustonena se již propracoval mezi absolutní světovou špičku, což prokázal nejen loňským hladkým postupem do elitního seriálu MS, když v challenge v Berghauptenu skončil třetí za Francem a Dienerem, ale především čtvrtým místem z úvodního Grand Prix v Herxheimu. Doma už má kromě titulu finského šampiona i medaili z MS družstev. Úspěšný je i na krátké dráze, což dokázal před pár dny triumfem v Störtebeker Superpokalu na dráze v Nordenu.

Teprve devatenáctiletý Holanďan Romano Hummel vtrhl do světa dlouhých a travnatých drah doslova jako raketa. Již před dvěma lety jako sedmnáctiletý nečekaně zvítězil v kvalifikačním závodě MS ve Francii. Vloni si nejen čtvrtým místem v Challenge pojistil účast mezi elitou, ale především díky skvělým výkonům v posledních dvou finálových závodech obsadil celkové sedmé místo v mistrovství světa. Jeho třetí místo v GP Holandska v Eenrumu a nečekaný triumf v GP Francie v Morizes jej zařadily mezi nejužší světovou špičku. V Mariánských Lázních byl před dvěma lety členem zlatého nizozemského týmu v MS družstev. Vloni zde úspěšně prošel kvalifikací MS.

Romano Hummel je vycházející hvězdou dlouhých drah

Velkým lákadlem pro fanoušky ploché dráhy měl být dozajista start někdejší hvězdy seriálu Speedway Grand Prix Niklase Klinberga. Švédská hvězda startovala mezi nejlepšími jezdci světa na krátké dráze v letech 2001 a 2002. Nejlepšího umístění dosáhl Niklas při SGP Velké Británie v Cardiffu v roce 2001, kde se probojoval až do finálové jízdy, kde nakonec obsadil 4. příčku. K tomu se může pochlubit dvěma bronzovými medailemi ze světového poháru družstev (2001, 2002). Někteří čeští fanoušci si jej mohou pamatovat ještě jako juniora, když startoval ve světovém finále v Pardubicích v roce 1993.

Přestože Niklas oficiálně ukončil svou plochodrážní kariéru v roce 2010, vloni si po delší době vyzkoušel závody na dlouhé dráze a čtvrtým místem v nordickém šampionátu si vybojoval reprezentační vestu pro tento rok.  Podle posledních zpráv však pětačtyřicetiletého Švéda v Mariánských Lázních neuvidíme a jeho místo ve startovní listině zaujme rodák z Vetlandy Robin Aspegren. Úřadující nordický šampion na dlouhé dráze si již udělal jméno na krátké dráze díky svému působení ve švédské, polské i britské lize.

Mezi kandidáty na postup se může právem řadit i jeho krajan Anders Mellgren. Ten vloni v Mariánských Lázních zanechal velmi silný dojem, když si čtvrtým místem s přehledem zajistil postup do Challenge. V Září pak byl v nizozemském Rodenu při MS družstev oporou švédského týmu, který pořádně šlapal na paty českým reprezentantům.

Anders Mellgren vybojoval vloni v Mariánských Lázních čtvrté místo

Vloni se v Mariánských Lázních radovali z postupu i Holanďan Dave Meijerink, který mimochodem před týdnem zvítězil v pouťáku na trávě v Stadskanaalu, nebo Francouz Jerome Lespinasse. Ten to nakonec pátým místem v Challenge dotáhl až do seriálu velkých cen 2018. V úvodním závodě v Herxheimu se mu však příliš nedařilo a obsadil poslední příčku.

Naopak deváté místo v loňském Challenge znamenalo stop ambicím vítěze z Mariánských Lázní Andrew Appletona. V závodě v Berhauptenu mu postup zhatilo vyloučení v semifinálové jízdě. Bývalý dlouholetý účastník seriálu Grand Prix na dlouhé dráze a exmistr Evropy na trávě na sebe letos upozornil především triumfem ve volném závodě v Lüdinghausenu, kde jen těsně porazil našeho Martina Málka. Také Appleton zná mariánskolázeňskou dráhu jako své boty. Je mistrem ČR na dlouhé dráze z roku 2009.

Andrew Appleton bude v Mariánských Lázních obhajoval loňské vítězství

Ani jeho krajan Edward Kennett nebude v sobotu bez šancí na postup. Výborný jezdec na krátké i travnaté dráze, mimo jiné i loňský bronzový medailista z mistrovství Evropy na trávě, však musí předvést víc než vloni, kdy se čtyřmi body obsadil dvaadvacáté místo.

Edward Kennett bude chtít dozajista napravit svůj loňský výkon

Raději na trávě než na kilometrovém pískovém oválu by dozajista startoval i další z Britů zkušený bývalý světový finalista Paul Cooper.

Stálým inventářem na mariánskolázeňském kilometru je již od roku 1998 sympatický Ital Alessandro Milanese. Byť má za sebou menší závodnickou pauzu a jeho účasti v závodech jsou spíše sporadické, na dlouhé dráze pořád umí a v minulosti vytěžil ze spolupráce s exmistrem světa Robertem Barthem i postup do Grand Prix. Ve své sbírce má i medaili z mezinárodního mistrovství ČR z roku 2004.

Na zdejší dráze se již svezli i Henry van der Steen z Nizozemí nebo dvojice Francouzů Gabriel Dubernard a Gaetan Stella.

Svou závodní premiéru si v Sobotu odbydou další Francouz John Bernard, šestadvacetiletý Australan Alex Davies, devátý v British Maters 2017, dále devětadvacetiletý norský reprezentant Tommy Thu nebo dánský reprezentant Sören Vedsted.

Za zmínku určitě stojí mladý finský závodník Henri Ahlbom. Jednadvacetiletý jezdec je synem Jariho Ahloboma, bronzového medailisty z MS na ledové ploché dráze.  Henri na sebe letos upozornil čtvrtým místem v závodě o zlatou přilbu v Lübbenau.

Na závěr jsme si schovali dva velké favority a kandidáty na postup. Jsou jimi právě jezdci hájící české barvy. Protože kromě Josefa France se v Sobotu v Mariánských Lázních na start postaví i zbytek bronzového týmu z MS družstev 2016 – Hynek Štichauer a Martin Málek.

Oba si již na dlouhé dráze získali velký respekt soupeřů a českým fanouškům dělají jen radost.  Hynkovi chybělo opravdu jen málo k postupu do seriálu Long Track Grand Prix 2018. V závodě Challenge v Berghauptenu obsadil sedmou příčku, přitom jeho vstup mezi elitu v loňském seriálu velkých cen byl fenomenální. V úvodním závodě v Herxheimu byl dokonce úspěšnější než Josef Franc. Nebýt smolného zranění z druhého závodu ve francouzském Le Reole, vypadala by sezóna úplně jinak

Hynek Štichauer zajel skvěle při finále ME na trávě v Hertingenu

Hynek skvěle reprezentoval i ve finále Mistrovství Evropy v Hertingenu, kde vyhrával jízdu za jízdou, aby nakonec medailové ambice ztratil až v průběhu čtyř finálových kol. Pro letošní rok už má účast ve finále ME také zajištěnou, zbývá postup do MS.

Martin Málek si šestým místem v semifinále Mistrovství Evropy v britském Swingfieldu také zajistil postup do evropského finále na travnaté ploché dráze a jeho letošní výsledky z volných závodů na travnatých drahách dávají tušit výbornou formu. K favoritům v Mariánských Lázních patřil i vloni, postupové ambice však zhatily technické problémy.

I Martin Málek si právěm dělá ambice na postupová místa

Michal Škurla a Michal Dudek, kteří si s nástrahami britské trávy tak dobře jako Martin Málek  neporadili, budou čekat na svou příležitost z pozice náhradníků.

Michal Dudek bude u pozice náhradníka doufat v aktivní účast v závodě

Tréninky začínají úderem deváté hodiny vlastní závod pak slavnostním nástupem v 13:30 hod.

Po skončení závodu mistrovství světa vyvrcholí sobotní odpoledne bojem o titul mezinárodního mistra České republiky na dlouhé dráze.

Zatímco Karel Kadlec se vloni v Mariánských Lázních rozloučil s plochodrážní kariérou, Bernd Diener na konec prozatím nemyslí

V Mariánských Lázních se pojede o titul mistra světa

Mariánské Lázně – 13. července
Již jen několik dní nás dělí od jednoho z vrcholů letošní plochodrážní sezóny. A to nejen české ale i světové. V soboru 16. července se na kilometrovém oválu v Mariánských Lázních uskuteční Mistrovství světa družstev na dlouhé ploché dráze. V jediném závodě se utká šest reprezentačních celků o titul mistra světa v nejrychlejší plochodrážní disciplíně. V jubilejním desátém ročníku šampionátu si ambice na zisk některého z cenných kovů může právem činit i Česká republika.

 

Do Mariánských Lázní míří světová plochá dráha . Na snímku Jannick de Jong Mathieu Tressarieu
Do Mariánských Lázní míří světová plochá dráha . Na snímku Jannick de Jong a Mathieu Tressarieu

 

Pohled do historie

S výjimkou roku 2013, kdy svůj reprezentační celek postavila Austrálie a rozšířila počet startujících zemí na sedm, má šampionát stálé složení. Účastní se vždy šest týmů: Česká republika, Finsko, Francie, Německo, Nizozemí a Velká Británie.

Šampionátu kralují již od jeho vzniku reprezentanti Německa.  Jejich vítěznou šňůru šesti světových titulů přerušili až v roce 2013 Nizozemci startující na hluboké trávě v britském Swingfieldu v nejsilnějším možném složení světových medailistů: Jannick de Jong, Theo Pijper a Dirk Fabriek, svedli vyrovnaný souboj s Francouzi a domácími Brity a zvítezili těsným rozdílem dvou bodů. O rok později se titul vrátil zpět do německých rukou, aby o něj tyto vloni opět přišly a to navíc na domácí dráze zásluhou britského celku.

Český tým je prozatím jediným z celé šestice, který nezískal žádnou medaili. Nejblíže k nim měl v roce 2011, kdy startoval asi v nejsilnějším složení. Josef Franc, Aleš Dryml jr., Pavel Ondrašík a Richard Wolff na kilometrové dráze v Scheesselu bojovali téměř polovinu závodu o stříbrné medaile, aby nakonec skončili čtvrtí se stejným bodovým ziskem jako třetí Angličané. Smůla se ten den lepila na paty především Aleši Drymlovi, který byl jednou vyloučen a za najetí do pásky a podruhé jej z boje vyřadil defekt. Nic nebylo platné, že Josef Franc získal byl díky skvělým výkonům nejvíce bodujícím jezdcem závodu.

Josef Franc s Alešem Drymlem v roce 2011 na medaile nakonec nedosáhli
Josef Franc s Alešem Drymlem v roce 2011 na medaile nakonec nedosáhli

Stejného umístění dosáhl náš reprezentační kvartet i v úvodním ročníku šampionátu v roce 2007 ve francouzském Morizes. Tehdy dělily Zdeňka Schneiderwinda, Pavla Ondrašíka a Richarda Wolffa od medaile pouhé dva body. Kdoví, jak by vypadaly historické tabulky nebýt úrazu Antonína Švába mladšího v roce 2006.

Základem úspěchu v družstvech je vyrovnanost. Tým aspirující na stupně vítězů musí tvořit nejméně dva silně bodující jezdci. Třeba Zdeněk Schneiderwind a Josef Franc spolu v MS družstev jeli pouze jedenkrát v roce 2010. Dvakrát se Josef Franc potkal v sestavě s Alešem Drymlem, ale pokaždé si jeden z nich vybral slabší chvilku. Richard Wolff v roce 2008 ve Werlte podal životní výkon, ale jeho 18 bodů bez vydatnější podpory ostatních jezdců vyznělo naprázdno.

V posledních třech letech obsadil český tým vždy poslední místo. Nic na tom nezměnilo ani 18 bodů Josefa France vloni v Mühldorfu. Toto nelichotivé umístění nám připadlo i v roce 2010. Letos však spolu s oživením reprezentační sestavy novými akvizicemi v podobě Hynka Štichauera a Martina Málka ožívá myšlenka na medailový úspěch.

Hynek Štichauer a Martin Málek
Hynek Štichauer a Martin Málek v akci na dlouhé dráze

V českém reprezentačním týmu se za devět let vystřídalo celkem jedenáct jezdců, z nichž do bojů aktivně zasáhlo devět z nich. Rekordmanem je v tomto pohledu bezesporu Richard Wolff, který absolvoval všech devět ročníků šampionátu. Šestkrát hájil barvy českého družstva Josef Franc, pětkrát Pavel Ondrašík a čtyřikrát Zdeněk Schneiderwind.

Startovní listina:

Francie

Francie patří papírově mezi nejsilnější týmy. V dosavadních devíti ročnících stáli jezdci ze země galského kohouta šestkrát na stupních vítězů. Dokázali uspět na pískovém i travnatém povrchu, ale zlato jim stále uniká. Nejblíže mu byli v roce 2013 na trávě v britském Swingfieldu, kde je o dva body předčil tým Nizozemska. Vloni chyběl Francouzům k zisku medailí jediný bod. Jejich největší zbraní je vyrovnanost celku tří stabilně bodujících jezdců.  Letos navíc využili možnost si v Mariánských Lázních zatrénovat. Složení francouzské reprezentace se na rozdíl od ostatních zemí prakticky nemění. Základ tvoří vždy bratři Stephane a Mathieu Tressarieu.

Stephane, nejstarší z bratrské plochodrážní trojice, na sebe poprvé výrazněji upozornil před neuvěřitelnými dvaadvaceti lety pátým místem v mistrovství Evropy na travnaté dráze. Titul evropského šampióna získal v roce 2008. O rok později dosáhl svého největšího úspěchu v podobě stříbrné medaile z individuálního mistrovství světa na dlouhé dráze. Je osminásobným mistrem Francie. V MS družstev je neodmyslitelným pilířem francouzské reprezentace již od vzniku šampionátu. Díky tomu se jednačtyřicetiletý jezdec může pochlubit již dvěma stříbrnými a čtyřmi bronzovými medailemi, na jejichž zisku měl ve všech případech lví podíl. Že ještě nepatří do starého železa, dokazuje nejen jako stálý účastník seriálu Grand Prix (od roku 1998!!!), ale i úspěšně zvládnutou kvalifikací letošního mistrovství světa i Evropy. V loňském MS družstev na dlouhé dráze v Mühldorfu vybojoval pro svůj tým osmnáct bodů.

Mathieu Tressarieu, naopak nejmladší z trojice bratří, patří mezi nejlepší jezdce současnosti. V úvodním závodě letošního seriálu Grand Prix obsadil čtvrtou příčku. V minulých letech stanul celkem devětkrát na stupních vítězů v jednotlivých závodech šampionátu. Jeho největším úspěchem je bronzová medaile z MS jednotlivců na dlouhé dráze 2007.

Dimitri Berge – teprve dvacetiletý jezdec, kráčící ve stopách svého úspěšného otce, se již může pochlubit nejedním úspěchem. Tím největším je zisk bronzové medaile z mistrovství světa jednotlivců na dlouhé dráze v loňském roce. V roce 2013 dotáhl tým Francie ke stříbru v MS družstev.

Dimitri Berge je velkou francouzskou nadějí
Dimitri Berge je velkou francouzskou nadějí

Theo di Palma – stabilní účastník seriálu Grand Prix na dlouhé dráze. Coby člen francouzského družstva se podílel na zisku dvou stříbrných a jedné bronzové medaile.

 

Česká republika

Do bojů o cenné kovy nastoupí naše reprezentace na čele s Josefem Francem. Držitel bronzové medaile z MS jednotlivců na dlouhé dráze z roku 2012 a trojnásobný mistr České republiky na dlouhé dráze stál v minulých letech celkem šestkrát na stupni vítězů v jednotlivých závodech Grand Prix na dlouhé dráze, z toho třikrát dokázal zvítězit. Jeho výkon bude pilířem případného úspěchu celého družstva. K sobě potřebuje dva pravidelně bodující jezdce. A ty díky nedávné revitalizaci dlouhé ploché dráhy u nás získal.

Josef Franc to v Mariánských Lázních umí
Josef Franc to v Mariánských Lázních umí

Březolupský Martin Málek obsadil vloni při své premiéře v této disciplíně čtvrté místo v mezinárodním mistrovství ČR a ve světovém šampionátu to dotáhl až na post náhradníka v Grand Prix Challenge. Letos mu kvalifikace světového šampionátu nevyšla podle jeho představ, ale smůlu si vynahradil premiérovým postupem do finále Mistrovství Evropy na travnaté dráze.

Martin Málek si vybojoval postup do finále mistrovství Evropy
Martin Málek si vybojoval postup do finále mistrovství Evropy

Stejného úspěchu letos dosáhl i pardubický odchovanec Hynek Štichauer. Ten si však kromě evropského finále na trávě vybojoval místo i v Grand Prix Challenge, které je na programu koncem července ve francouzském La Réole. Je tak stále ve hře o postup do dlouhodrážní Grand Prix 2017.

Hynek Štichauer se dlouhou dráhu rychle naučil
Hynek Štichauer se dlouhou dráhu rychle naučil

Čtvrtým do party je jezdec pražského Olympu Michal Škurla. Letos se mu i přes technické trable dařilo v domácím šampionátu, kde těžil především z rychlých startů. Na domácí dráze může sebrat soupeřům pár cenných bodů.

Michal Škurla dal dlouhé dráze přednost před juniorskou reprezentací
Michal Škurla dal dlouhé dráze přednost před juniorskou reprezentací

 

Německo

Nejúspěšnější tým šampionátu má z dosavadních devíti ročníků sedm zlatých a jednu stříbrnou medaili. Dlouhodrážní velmoc má dostatek kvalitních jezdců a postupně měnící se sestavy nic nezměnily na dominantním postavení reprezentačního celku našich západních sousedů.

Ambiciózní Němci, kteří vloni na domácí dráze zachraňovali alespoň stříbrné až v dodatkové jízdě, se letos musí obejít bez Erika Risse, momentálně vedoucího jezdce Grand Prix na dlouhé dráze. Mistr světa z roku 2014 se chce letos soustředit především na starty na krátké dráze a zisk individuálního titulu na dlouhé dráze. Z těchto důvodů na MS družstev rezignoval.

Naopak svůj start potvrdil Martin Smolinski, kterého o účast v loňském ročníku na domácí dráze v Mühldorfu připravily reprezentační povinnosti na klasické dráze. Dvaatřicetiletý individuální vicemistr světa z roku 2012 povede letos německý národní tým jako kapitán.  V MS družstev startoval prozatím dvakrát v letech 2010 a 2011. V obou případech si po závodě odvážel zlatou medaili. Na dráze v Mariánských Lázních se mu náramně daří. V roce 2011 zde zvítězil nejen v otevřeném Mistrovství ČR, ale i závodě Grand Prix. Letos se opět více soustředí na klasickou speedway, ale svou třídu na dlouhé potvrdil před pár týdny skvělým výkonem v úvodním podniku Grand Prix, kde na divokou kartu skončil druhý.

Martin Smolinski je největší hvězdou německého týmu
Martin Smolinski je největší hvězdou německého týmu

Rovněž další člen německého týmu šestatřicetiletý Stephan Katt má na Mariánské Lázně ty nejlepší vzpomínky. V roce 2010 se zde radoval z triumfu v závodě Grand Prix a letos v květnu vyfoukl Josefu Francovi vítězství v Mezinárodním Mistrovství České republiky. Ve své sbírce má kromě tří titulů mistra Evropy na travnaté ploché dráze z let 2006, 2009 a 2012 i bronzovou medaili z individuálního MS na dlouhé dráze 2011. V MS družstev je z německých jezdců rekordmanem. Startoval celkem osmkrát a podílel se na šesti titulech mistra světa.

Stephan Katt je úřadujícím českým mistrem
Stephan Katt je úřadujícím českým mistrem

Titulem mezinárodního mistra České republiky na dlouhé dráze se může pochlubit i Jörg Tebbe. Ten na dráze v Mariánských Lázních vybojoval v roce 2010. Ve stejném roce zvítězil i v otevřeném mistrovství Finska. Vloni se na dráze ve Pfarrkirchenu ozdobil titulem Mistra Německa. Sedmatřicetiletý jezdec se v Mariánských Lázních zapsal do listu vítězů i vloni, když triumfoval v kvalifikačním závodě mistrovství světa.

Mistr Německa Jörg Tebbe na dráze v Herxheimu
Mistr Německa Jörg Tebbe na dráze v Herxheimu

Michael Härtel – teprve osmnáctiletý jezdec je velkou německou nadějí na krátké i dlouhé dráze. Svěřenec čtyřnásobného mistra světa Roberta Bartha vlétl vloni do světa dlouhé dráhy doslova jako kometa. V úvodním závodě Grand Prix v Herxheimu obdržel divokou kartu, kterou proměnil ve třetí místo, jako nejlepší z německých závodníků. V posledním závodě seriálu ve Vechtě nahradil odstoupivšího Joonase Kylmäkorpiho a svůj druhý start mezi světovou elitou proměnil ve vítězství. V MS družstev před domácím publikem však jeho zaváhání v podobě pádu v jízdě proti Francouzům možná připravilo Němce o zlaté medaile.

Velká naděje německé ploché dráhy Michael Härtel
Velká naděje německé ploché dráhy Michael Härtel

 

Velká Británie

Tým úřadujících mistrů světa spoléhá především na výkon Richarda Halla. V současné době nejlepší Brit na dlouhé dráze figuruje po úvodním závodě letošního seriálu Grand Prix na průběžné páté pozici. Jezdec, který před třemi lety doslova na poslední chvíli vyfoukl našemu Josefu Francovi další bronzovou medaili, byl vloni hrdinou svého týmu při MS družstev v Mühldorfu. Pouze jedenkrát jej zradil motocykl, jinak ve všech svých jízdách zvítězil a položil tak základ zlatého úspěchu.

Richard hall je pilířem britského týmu
Richard Hall je pilířem britského týmu

Stabilní oporou týmu je i vicemistr světa jednotlivců na dlouhé dráze z roku 2008 Glen Philips. Od vzniku šampionátu v sestavě nechyběl ani jednou a může se tak kromě zlaté pochlubit i dvěma stříbrnými a třemi bronzovými medailemi.

Vicemistr světa Glen Philips
Vicemistr světa Glen Philips

Mladou tváři v ostřílené sestavě Albionu je úřadující vicemistr Evropy na travnaté dráze James Shanes. Devatenáctiletý jezdec, který byl členem (byť nebodujícím) loňského zlatého týmu, patří momentálně mezi nejlepší jezdce na travnaté ploché dráze. Jak bude úspěšný na kilometrové pískové dráze, ukáže až sobotní závod.

Náhradníkem britské sestavy je mistr Evropy na travnaté dráze z roku 2010 Andrew Appleton. Jezdec, který mimo jiné získal v Mariánských Lázních i titul mezinárodního mistra České republiky, prožívá v posledních letech poněkud ústup ze slávy a marně se snaží o návrat do elitní společnosti Grand Prix, jíž byl po léta stabilní součástí. Nicméně podceňovat toho to zkušeného závodníka rozhodně nelze.

 

Finsko

V roce 2009 startovali jezdci Suomi asi v nejsilnější možné sestavě. Medailemi ověnčený Joonas Kylmäkorpi, hvězda klasické speedway Kai Laukkanen, mladý dravec Appe Mustonen a bronzový medailista z evropského finále na trávě Rene Lehtinen však na trávě v Eenrumu skončili na posledním místě.

Appe Mustonen je jedničkou finského týmu
Appe Mustonen je jedničkou finského týmu

V roce 2014 hostila světový šampionát finská Forssa. Domácí se museli obejít nejen bez mistra světa Kylmäkorpiho, ale i bez druhé největší hvězdy Appe Mustonena. Toho však skvěle zastoupil jeho mladší bratr Jesse a na rychlé kilometrové dráze vybojoval 18 bodů. Ještě o dva více přidala další hvězda hostující z klasické speedway Kauko Nieminen. Titul brali Němci, Finové získali o čtyři body méně, stejně jako Nizozemci a Francouzi. Dodatková jízda však odsoudila ambiciózní tým k bramborovým medailím.

Co se však nepodařilo na domácí dráze, o to se postarali bratři Mustonenové vloni. V dramatickém vyrovnaném závodě na dráze v Mühldorfu vybojovali bronz, když o stříbrné medaile je připravil až v rozjezdu mistr světa Erik Riss. K titulu mistrů světa přitom oběma celkům scházel jediný bod.

Do Mariánských Lázní letos přijede osvědčená bratrská dvojice Appe a Jesse Mustonenovi, Aarni Heikkilä a navrátivší se opora Rene Lehtinen. Zejména Appe Mustonen, který v MariánskýchLázních zvítězil v závodě Grand Prix Challenge v roce 2012, bude patřit k velmi rychlým závodníkům.

 

Nizozemí

Loňské reprezentační torzo, kdy one-man show Jannicka de Jonga doplnili pouze veterán Sjoerd Rozenberg a sporadicky bodující Henry Van der Steen, stačilo jen na předposlední místo o bod před týmem České republiky.

Mistr světa Jannick de Jong
Mistr světa Jannick de Jong

V letošním ročníku však tým mistrů světa z roku 2013 nastupuje v nejsilnějším možném složení. Úřadujícího individuálního mistra světa na dlouhé dráze a trojnásobného mistra Evropy na travnaté dráze Jannicka de Jonga, doplní vicemistr světa z roku 2010 a dvojnásobný mistr Evropy Theo Pijper. Jezdec patřící již téměř dvacet let do světové plochodrážní špičky, a který vyniká především na dlouhých pískových drahách, by měl v Mariánských Lázních patřit k nejrychlejším.

Theo Pijper na dráze v Mühldorfu
Theo Pijper na dráze v Mühldorfu

Třetím do party je další člen zlatého týmu z roku 2013 Dirk Fabriek. Dvojnásobný bronzový medailista z individuálního mistrovství světa na dlouhé dráze a držitel tří stříbrných a jedné bronzové medaile z mistrovství Evropy na trávě již v minulosti oznámil svůj odchod z ploché dráhy. Momentálně je však zpět a jeho formu potvrzují mimo jiné i triumf v letošním semifinále evropského šampionátu a třetí místo v semifinále světového šampionátu.

Náhradníkem týmu s nejvyššími ambicemi je teprve sedmnáctiletý jezdec a překvapivý vítěz letošního semifinále mistrovství světa v St. Macaire Romano Hummel.

 

Závěrem

V uplynulých devíti ročnících se pouze třikrát jelo na kilometrové dráze (Scheessel, Forssa, Mühldorf). Pro naše jezdce to nebyla úplně nevýhoda, protože na drahách jako jsou Morizes dokázali třeba Franc nebo Schneiderwind vyhrávat závody světového formátu. Přeci jen však domácí prostředí v Mariánských Lázních nabízí jedinečnou šanci na úspěch.

Loňský závod mistrovství světa družstev na dlouhé dráze nabídl napínavé a vyrovnané boje s doslova kriminální zápletkou na závěr. Týmy na prvním a čtvrtém místě od sebe dělily pouhé dva body a vše bylo až do poslední chvíle otevřené. Díky neúčasti Erika Risse získává letošní závod v Mariánských Lázních paradoxně na zajímavosti. Především díky vyrovnanosti jednotlivých celků můžeme očekávat dramatické souboje o každý bod a také větší šance nově koncipovaného českého národního týmu na případný úspěch.

Mariánské Lázně nabízí šanci na medaili
Mariánské Lázně nabízí šanci na medaili

 

Foto: Jiří Bayer

Ohlédnutí za veterány v Mariánských Lázních

V Sobotu 7. Května se depo dlouhodrážního stadionu v Mariánských Lázních po roce opět rozeznělo hřmotem starých plochodrážních motorů. Již po osmnácté se na legendárním pískovém ovále sešli jezdci evropského seriálu veteránů na ploché dráze.

Kevin Howse Henk Snijder a Rodney McDonald na startu
Kevin Howse Henk Snijder a Rodney McDonald na startu

Závody byly jako obvykle rozděleny do dvou kategorií – starších dvouventilových strojů (vyrobených do roku 1975) a novějších čtyřventilových strojů.

Mezi největší hvězdy dvouventilové třídy patří bezesporu bývalý jezdec klubu MC Dynamo Nordstern Stralsund legendární Hartmut Ernst. Žádný jiný účastník seriálu se nemůže pochlubit takovým počtem vítězství jako tento exšamión NDR z roku 1977. Ernst navíc mezi svými soupeři vyniká precizností svého dlouhodrážního stylu.  Mezi jeho největší rivaly patří bývalý britský profesionál a trojnásobný vítěz mariánskolázeňského závodu z let 2011, 2012 a 2014 Kevin Teager. Neodmyslitelným inventářem veteránských klání v této kategorii je již od jejich vzniku nezničitelný německý jezdec Franz Greisel.   Poprat o vavříny se na západ Čech přijeli i další z německých es Wolfgang Barth nebo Svein Erik Geitsund z Norska

Mezi čtyřventilovými stroji v posledních letech pevnou rukou kraluje Angličan Bob Dolman, který se může pyšnit již pěti triumfy ze závodu v Mariánských Lázních. Při neúčasti jeho krajana Paula Evittse nebo známého Rakušana Wannaska si na zlatý věnec brousili zuby především vítěz z roku 2014 Henk Snijder z Nizozemí nebo Němec Ulrich Büschke.

Bob Dolman v akci
Bob Dolman v akci

V kategorii čtyřventilů se tradičně dobře umisťovali i čeští závodníci. Po Václavu Matunovi a Miroslavu Musilovi se v posledních letech dvakrát na bednu vešel i Karel Kadlec. Ten se však zatím nezotavil z následků svých zranění. Nyní byl čerstvě po odstranění šroubů z pravého kotníku, který ještě dost oteklý a na první pohled připomínal spíše tenisový míček. Sympatickému plzeňskému závodníkovi tak nezbývalo, než sledovat závody z pozice diváka a spřádat plány na nedělní šampionát republiky, kde se ujal role kouče Michaela Hádka.

Svou premiéru mezi veterány si v sobotním závodě odbyl českým divákům dobře známý Australan Rodney McDonald. Jednačtyřicetiletý rodák z Canberry si do Mariánských lázní přivezl kromě motocyklu se stojatým motorem i ležáka, aby po sobotních veteránech plynule přešel do nedělního otevřeného českého mistrovství.

Rodney McDonald prožil svou premiéru mezi veterány
Rodney McDonald prožil svou premiéru mezi veterány

Mezi novými tvářemi letošního ročníku stojí za zmínku i Martin Cazemier. Nizozemský jezdec, který v minulosti reprezentoval svou zemi v kvalifikačních závodech mistrovství Evropy na travnaté dráze. Ten figuroval původně v úloze náhradníka, ale odstoupení Karla Kadlece mu umožnilo vstup do závodu už v první jízdě čtyřventilů. Tu nekompromisně ovládl, když vavříny ověnčené Angličany Johna Hartleye a Kevina Howse odsoudil do role statistů. Tato jízda se stala zároveň i derniérou jediného českého účastníka závodu Jana Boháče. Po odstoupení Barta Uila mu sice do klína spadly dva body, ale ocelové srdce jeho Karolínky, jak bývalý jezdec čakovické Avie láskyplně přezdívá své Jawě 897, postihl kolaps a bylo po závodění.

Jan Boháč se rozloučil se závody po první jízdě
Jan Boháč se rozloučil se závody po první jízdě

O dramatický moment se v 15. jízdě postaral Graeme Brown, když se v první zatáčce v souboji o 1. místo přetočil a spadl před kola jezdců za ním. Ti naštěstí stihli včas zareagovat a jezdci i motocyklu ležícím na dráze se dokázali vyhnout.

Pád Graeme Browna
Pád Graeme Browna

O podobné vzrušení se v kategorii dvouventilových strojů postaral další nováček seriálu Manfred Giertz z Německa. Jezdec, který si s sebou z Německa přivezl početnou skupinku fanoušků, ve své první jízdě nejprve najel do pásky, za což jej v mírných podmínkách veteránských klání nestihl trest v podobě vyloučení ani handicapu. Hned vzápětí mu zhasl motor.  Po jeho uvedení do chodu s notnou pomocí ředitele závodu Míry Musila se start mohl opakovat, čehož Němec využil a po souboji s krajanem Uwe Wickem v první zatáčce se usadil na čele. Na rovince nalehl na svůj stroj a vypracoval si za jásotů svých příznivců slušný náskok. Ten však vzal za své už v nájezdu do druhé zatáčky, kde jezdec svůj stroj položil. Naštěstí i v tomto případě se vše obešlo bez zranění a německý závodník svůj z počátku smolný den zakončil triumfem ve finále C.

Dva velcí favorité dvouventilů na sebe narazili v druhé jízdě sobotního odpoledne. Franz Greisel ve své charakteristické rudé kombinéze najížděl do první zatáčky ještě na čele, ale už ve výjezdu se přes něj vnějším obloukem přehnal trojnásobný vítěz mariánskolázeňského závodu Kevin Teager, který si vedení pohlídal až do cíle.

Trojnásobný vítěz z Mariánských Lázní Kevin Teager
Trojnásobný vítěz z Mariánských Lázní Kevin Teager

Skalp Franze Greisela si chtěl na opasek pověsit i jeho krajan Wolfgang Barth v deváté jízdě.  Celá tři kola vytrvale tlačil na jeho vedoucí pozici, až se v poslední zatáčce před Greisela dostal.  Radost nad pokořením soupeře však měla jepičí život, protože tradičně technicky výborně připravený Greisel na cílové rovince zrychlil a ještě před šachovnicovým praporkem ukázal Barthovi záda. Oba aktéři tohoto souboje se mohli po skončení základní části závodu, kdy se každý ukázal na dráze třikrát, pochlubit čtrnácti body a jejich úvahy se mohly ubírat směrem k finále A. Zatímco Greisel se věnoval odpočinku, Barthovi přidělal vrásky jeho motocykl, který mu vypověděl službu po projetí cílem poslední jízdy. K netradičnímu odvozu do depa využil nabídky známého nizozemského ledaře Johana Lasta, který jej na motocyklu odtáhl za ruku.

Wolfgang Barth využil po defektu svého stroje odvozu od Johana Lasta
Wolfgang Barth využil po defektu svého stroje odvozu od Johana Lasta

Zlatým hřebem základní části závodu se stala jízda s číslem 23, kde se potkali dva nejúspěšnější jezdci loňského závodu Bob Dolman a Ulrich Büschke. Němec předvedl lepší start a usadil se na čele. Britský jezdec však rozehrál koncert v podobě série útoků, když na vedoucího závodníka vydržel útočit celá tři kola. Po neúspěšných pokusech o zdolání soupeře vnitřkem oválu si v poslední zatáčce najel venkem a cílem projížděl jako vítěz.

Souboj Ulricha Buschke s Bobem Dolmanem
Souboj Ulricha Buschke s Bobem Dolmanem

O velké vyrovnanosti startovního pole čtyřventilů svědčí i fakt, že tradičně silný Dán Arne Andersen se do finále A nevešel. Přestože ve svých třech jízdách dojel do cíle vždy na druhém místě a nasbíral tak dvanáct bodů. Nevešel se tam překvapivě ani Martin Cazemier s třinácti body. Ten ve své úvodní jízdě triumfoval a pak byl v cíli dvakrát druhý. Stejným skóre se mohli pochlubit Angličané John Hartley a Nathan Morton a také Rodney McDonald, kteří do velkého finále pronikli a doplnili tak suverénní trojici Dolman, Snijder a Büschke.

Martin Cazemier do finále A nepronikl
Martin Cazemier do finále A nepronikl

Cazemier se nedočkal satisfakce ani ve finále B, které od startu ovládl. V posledním kole však začal rapidně zpomalovat a stal se snadnou kořistí pro Browna a těsně před cílem i Andersena.

Až A finále dvouventilů svedlo na start dva největší favority závodu – Hartmuta Ernsta a Kevina Teagera. Ani jeden z nich v rozjížďkách základní části nezaváhal a oba získlali po patnácti bodech za tři vítězství. V áčku bylo ale brzy jasno. Ernst krátce po startu putoval do čela a svým soupeřům nedal ani náznak šance. Teager si dojel pro stříbrný věnec, když Franz Greisel zůstal věrný své tradici umístění na stupních vítězů a protnul cílovou metu jako třetí před Barthem. Je to až neuvěřitelné, ale od vzniku tradice veteránských klání v Mariánských Lázních před sedmnácti lety se Greisel jen ve výjimečných případech loučil po závodech bez věnce na krku.

Nestárnoucí Hartmut Ernst v akci
Nestárnoucí Hartmut Ernst v akci

Vyvrcholení sobotního odpoledne přineslo A finále čtyřventilových strojů. V něm svou neporazitelnost potvrdil Henk Snijder a zcela zaslouženě si dojel pro zlatý věnec před Dolmanem a Büschkem.

Vítěz čtyřventilové kategorie Henk Snijder v akci
Vítěz čtyřventilové kategorie Henk Snijder v akci

Výsledky – Čtyřventily:

TOT FIN C FIN B FIN A
1. Henk Snijder, NL 5,5,5 15 1.
2. Bob Dolman, GB 5,5,5 15 2.
3. Ulrich Büschke, D 5,5,4 14 3.
4. Nathan Morton, GB 4,4,5 13 4.
5. Rodney Mc Donald, AUS 4,4,5 13 5.
6. John Hartley, GB 4,5,4 13 6.
7. Graeme Brown, GB 3,Fd,3 6 1.
8. Arne Andersen, DK 4,4,4 12 2.
9. Martin Cazemier, NL 5,4,4 13 3.
10. Dave Hammond, GB 3,3,3 9 4.
11. Kevin Howse, GB 3,2,3 8 5.
12. Roel Geersing, NL 2,3,3 8 6.
13. Bart Uil, NL R,3,2 5 1.
14. Paul Morfey, GB 0,3,3 6 2.
15. Yngvar Nilsen, N 1,3,1 5 3.
16. Steen Larsen, DK 1,2,2 5 4.
17. Luit Groenewoud, NL 2,2,2 6 5.
18. John Freeman, GB 3,R,N 3 6.
19. Jan Boháč, CZ 2,N,N 2
20. Mick Norton, GB 0,1,1 2
Stupně vítězů čtyřventilové kategorie
Stupně vítězů čtyřventilové kategorie

 

Výsledky – Dvouventily:

TOT FIN D FIN C FIN B FIN A
1. Hartmut Ernst, D 5,5,5 15 1.
2. Kevin Teager, GB 5,5,5 15 2.
3. Franz Greisler, D 4,5,5 14 3.
4. Wolfgang Barth, D 5,4,5 14 4.
5. Uwe Wick, D 5,3,4 12 5.
6. Svein Erik Geitsund, N 4,5,4 13 6.
7. Bill Haynes, GB 4,0,3 7 1.
8. Gerd Maurer, D 1,4,2 7 2.
9. Johan Last, NL 2,3,3 8 3.
10. Andreas Blache, D 3,3,1 7 4.
11. John Wheatley, GB 3,2,2 7 5.
12. Wolfgang Starr, D 3,4,4 11 6.
13. Manfred Giertz, D Fd,2,4 6 1.
14. Bernd Schoop, D 0,3,3 6 2.
15. Hilbert Tel, NL 2,2,3 7 3.
16. Alfred Pflugl, D 3,2,1 6 4.
17. Geoff Urben, GB 2,4,R 6 5.
18. Brian Bassett, GB 4,N,N 4 6.
19. Brad Davis, GB 1,1,R 2 1.
20. Rainer Borchers, D 0,1,0 1 2.
21. Roy Gomm, GB 1,0,2 3 3.

Ostrý úvod lázeňské sezóny ohlásilo burácení veteránů

Mariánské Lázně – 7. května
Zítřejší mistrovství republiky na dlouhé dráze dnes předznamenal první díl evropské série veteránů. Publikum si bohužel neužilo pohled na naše závodníky. Karel Kadlec nemohl startovat kvůli operované noze a Jan Boháč odstoupil již po své první jízdě. Dvouventily vyhrál Hartmut Ernst, na dalších místech skončili Kevin Teager a Franz Greisel. Pořadí nejlepších čtyřventilů bylo Henk Snijder, Bob Dolman a Ulrich Büschke.

dvouventily
dvouventily

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

čtyřventily
čtyřventily

Josef Franc držel české barvy v Mariánských Lázních vysoko

Mariánské Lázně – 20. června
První ze dvou kvalifikačních závodů mistrovství světa na dlouhé ploché dráze pro rok 2016 opanoval německý jezdec Jörg Tebbe. V závodě v Mariánských Lázních ztratil jediný bod, když jej porazil Josef. Franc. Ten potvrdil svou vzrůstající formu a s přehledem si zajistil postup z druhého místa před Angličanem Phillipsem. Richard Wolff podlehl v dodatkové jízdě o poslední sedmé postupové místo Franzouzi Lespinassovi a do challenge se kvalifikoval jako náhradník.

 

Josef Franc, Jörg Tebbe a Glen Phillips stojí na stupních vítězů
Josef Franc, Jörg Tebbe a Glen Phillips stojí na stupních vítězů

 

Slavnostní nástup provázel déšť
Slavnostní nástup provázel déšť

Dešťovými přeháňkami provázený závod zvládli pořadatelé v čele s Miroslavem Musilem na jedničku. Společně s jezdci statečně mokli při slavnostním nástupu a neplánovaným přídělům vody vystavenou dráhu udrželi ve výborném stavu až do finále. Déšť se nad stadión vrátil ještě dvakrát, ale pokaždé se po krátké přeháňce objevilo slunce, aby zahřálo prokřehlé diváky. Ti ocenili i dobrou organizaci. Závod měl spád a obešel se bez větších zdržení.

Problémy Jacoba Nymarka pustily do závodu Michala Dudka
Problémy Jacoba Nymarka pustily do závodu Michala Dudka

Největším smolařem závodu byl bezesporu dánský reprezentant Jakob Nymark. Nejen že mu v noci někdo vykradl dodávku, ale ještě se po pádu v dopoledním tréninku projel sanitou do nemocnice. Vyšetření naštěstí neprokázalo žádnou zlomeninu, ale i vymknutý kotník a otřes mozku byly dostatečnou čárou přes rozpočet.

Problémy dánského jezdce pustily do závodu dalšího českého reprezentanta Michala Dudka. Ten kromě dvanácté rozjížďky, kdy jej zradila technika, dokázal bodovat ve všech jízdách. S pomocí vypůjčeného motocyklu od Klause Petera Gardemanna nakonec vybojoval třinácté místo.

Josef Franc na startu rozjížďky s číslem jedna stojí až u mantinelu a pod sebou má Michala Dudka, Richarda Wolffa, Mathiase Krögera a Renata Gafurova
Josef Franc na startu rozjížďky s číslem jedna stojí až u mantinelu a pod sebou má Michala Dudka, Richarda Wolffa, Mathiase Krögera a Renata Gafurova

Stylově vkročil do závodu Josef Franc. Po startu úvodní jízdy šel rychle do čela a soupeře vodil s jistotou rutinéra světových kolbišť. Obdobně si počínal i ve své druhé jízdě, kde narazil na svého asi největšího konkurenta ve hře o vítězství Jörga Tebbe z Německa. I tady předvedl excelentní start a dotírajícího Němce pohlídal za svými zády až do cíle. Francův druhý triumf a cenný skalp Tebbeho byly jasné signály stoupající formy českého jezdce. Soukolí perfektně fungujícího stroje se zadrhlo až v deváté jízdě, která byla přerušena pro letmý start v momentě, kdy Franc kraloval na čele. V opakovaném startu byl rychlejší Angličan Phillips, který dokázal dotírajícího českého jezdce za sebou udržet až do cíle. Tradičně nevyrovnaný rozpis dlouhodrážního závodu svedl na start dvojici Franc – Tebbe ještě dvakrát. V obou případech se radoval německý závodník. Sedmnáct bodů po odjetí základních jízd znamenalo pro Josefa France jistotu postupu přímo do finále. Ten však neponechal nic náhodě a vítězstvím v druhém semifinále zatížil své konto dalšími čtyřmi body. Přitom vrátil porážku Glenu Phillipsovi.

Richard Wolff nezačal nejlépe
Richard Wolff nezačal nejlépe

Druhý český reprezentant Richard Wolff nezačal nejlépe. V první jízdě se kromě Josefa France musel dívat na záda i Matthiasi Krögerovi z Německa. Své postupové ambice pořádně přiživil v další jízdě po nádherném souboji s Jéromem Lespinassem z Francie. Vítězství a čtyři body si doopravdy vybojoval a potvrdil svou pověst jednoho z nejvíce předjíždějících jezdců. Pak přišla série tří třetích míst. Škoda, že pohlednou stíhací jízdou Alexandra Dubrany v rozjížďce s číslem 11 si polepšil jen o dva body. Dvanáct bodů po odjetí jízd základního rozpisu dávalo slušné vyhlídky, ale chtělo to v semifinále skončit alespoň do třetího místa. To se Richardovi bohužel nepodařilo. Od startu odjížděl jako poslední, ve druhém kole se vnitřkem druhé zatáčky posunul před Dubranu, ale víc už nestihl. Šanci na reparát mu při bodové rovnosti nabídla dodatková jízda o poslední sedmé postupové místo proti Lespinassovi. Tentokrát však na Francouze nestačil a náhradnický post pro Challenge byl pro zkušeného českého jezdce chabou odměnou.

Glen Phillips za sebou vodí Josefa France
Glen Phillips za sebou vodí Josefa France

Ruský závodník Renat Gafurov při svém debutu v dlouhodrážním mistrovství světa žádné překvapení nepřichystal. Z prvních třech jízd nedovezl ani bod, přičemž v jednom případě pro defekt neviděl cíl. Pak už se na dráze neobjevil a na zbylé dvě série jej zastoupil náhradník Michal Škurla. Ten v poslední jízdě ukořistil svůj premiérový bod v mistrovství světa na úkor svého reprezentačního kolegy Romana Čejky.

Roman Čejka jel dlouhodrážní mistrovství světa vůbec poprvé v kariéře
Roman Čejka jel dlouhodrážní mistrovství světa vůbec poprvé v kariéře

Slaňák při své reprezentační premiéře sice získal jediný bod, ale ostudu rozhodně neudělal. Ke stylově čisté jízdě už chyběla jenom rychlost.

Stoprocentní úspěch slavili jezdci z Německa. Jörg Tebbe se sice v první jízdě musel dívat na záda Josefa France, ale to byl poslední bod, který v sobotním odpoledni ztratil. Zahanbit se nenechali ani jeho reprezentační kolegové Matthias Kröger a Bernd Diener. I přes svůj věk oba splnili papírové předpoklady a postoupili do finálové jízdy. Zejména před výkonem čerstvě šestapadesátiletého Dienera nezbývá než smeknout .

Theo di Palma (červená) letí dopředu úřed Richarda Wolffa (modrá) a Michala Škurlu (bílá)
Theo di Palma (červená) letí dopředu úřed Richarda Wolffa (modrá) a Michala Škurlu (bílá)

Francouzští plochodrážníci si z Mariánských Lázní odvezli hned dvojnásobný postup. Velmi dobrý dojem zanechal Jérome Lespinasse. Předvedl bojovnou jízdu, příliš nechyboval a nebýt defektu v desáté jízdě postoupil by s klidem do finále. Takhle musel do už zmíněného rozjezdu s Richardem Wolffem, který rozhodl ve svůj prospěch. Naopak Theo di Palma měl velmi pomalý rozjezd a hubené čtyři body ze tří úvodních jízd byly malým překvapením. Pak ale přišla jízda s číslem jedenáct, ve které se postupně vypořádal s krajanem Dubranou i Finem Mustonenem a připsal si první vítězství. K němu přidal další z patnácté jízdy a po dvou bodech za třetí místo v semifinále mohl slavit postup z šestého místa.

Mathias Kröger vede před Glen Phillipsem, Richardem Wolffem a Jeromem Lespinassem
Mathias Kröger vede před Glen Phillipsem, Richardem Wolffem a Jeromem Lespinassem

Z dvojice britských závodníků byl tentokrát úspěšnější Glen Phillips. Bývalý vicemistr světa si připomněl dobu před sedmi lety, kdy na zdejší dráze stál na stupních vítězů v závodě Grand Prix. V sobotu v jízdách základního rozpisu neskončil hůře než druhý a s přehledem postoupil do semifinále a finále. Nakonec se mohl radovat nejen z postupu, ale i poháru za třetí místo.

Andrew Appleton začal výborně. K vítězství ve své úvodní jízdě přidal druhé a dvě třetí místa a měl solidně zaděláno na postup. Vše fungovalo až do patnácté jízdy, kde ho o tři body za druhé místo připravil defekt. O takřka jistý postup do finálové jízdy se definitivně připravil v semifinále, kde získal jediný bod a celkově obsadil deváté místo.

Jerome Lespinasse v rozjezdu o poslední postupové místo porazil Richarda Wolffa
Jerome Lespinasse v rozjezdu o poslední postupové místo porazil Richarda Wolffa

Vrcholem závodního odpoledne byla pochopitelně finálová jízda nejlepších pěti jezdců. V ní se sešli hned čtyři světoví medailisté. Nejlépe odstartovali Jörg Tebbe a Glen Phillips. Franc v nájezdu do první zatáčky zamířil na vnějšek dráhy, ve výjezdu nabral rychlost, kterou zužitkoval na konci protilehlé rovinky, když se prohnal kolem Phillipse. Tebbe byl v druhé půli závodu očividně rychlejší a na jeho stíhání nestačila ani veškerá bojovnost českého jezdce. Pořadí v cíli tedy bylo: Tebbe, Franc, Phillips a Kröger. Jízdu nedokončil cejchou oslepený Diener, přesto mu páté místo zaručilo účast v Challenge na domácí půdě ve Werlte.

Jörg Tebbe míří do čela finálové jízdy před Glena Phillipse, Mathiase Krögera, Josefa France a Bernda Dienera
Jörg Tebbe míří do čela finálové jízdy před Glena Phillipse, Mathiase Krögera, Josefa France a Bernda Dienera

Doprovodný program vložených jízd představoval pohár Karlovarského kraje. Z původně zamýšleného závodu, kde se měli představit především čeští jezdci nestartující v závodě mistrovství světa, zbylo po omluvách pro zranění a přesunech na uvolněné pozice jen torzo v podobě přátelského duelu mezi Karlem Kadlecem a jeho německým kolegou Klausem Peterem Gardemannem. Vzájemné měření sil nakonec lépe vyznělo pro českého závodníka.

Hlasy z depa

Roman Čejka:
Roman Čejka dnes nečekal žádné zázraky
Roman Čejka dnes nečekal žádné zázraky

speedwayA-Z: „Jaké jsou tvé dojmy z první účasti v mistrovství světa na dlouhé dráze?“
Roman Čejka:  „Nečekal jsem dneska zázraky, je to mistrovství světa, ale bylo vidět, že ti ostatní jsou někde jinde, technikou i jezdecky. Já mám všechno půjčený, nejsem vyjetej‘.“

speedwayA-Z: „Ze sedmé jízdy jsi byl vyloučen za překročení časového limitu. Co bylo příčinou?“
Roman Čejka:  „Už jsme byli připravený na jízdu, ale pak jsem zjistil, že nejde zmáčknout spojka. Nepodařilo se nám to dát včas dohromady.“

 

Glen Phillips:
Glen Phillips byl spokojen
Glen Phillips byl spokojen

 

„Dneska to byly krásné závody. Všichni jsme měli kvůli dešti trochu obavy ze stavu dráhy, ale byla výborná. Jsem moc rád, že jsem na stupních vítězů a doufám, že se mi v kvalifikaci bude dařit i dál a postoupím do Grand Prix 2016.“

 

Jörg Tebbe:
Jörg Tebbe dokázal najít optimální nastavení
Jörg Tebbe dokázal najít optimální nastavení

speedwayA-Z: „Co bys řekl k průběhu dnešního závodu?“
Jörg Tebbe: „V prvních jízdách jsme neměli ideální nastavení, ale pak jsme to dopasovali a všechno šlapalo bez problémů.“

speedwayA-Z: „Máš radši travnaté nebo dlouhé pískové dráhy?“
Jörg Tebbe: „Určitě dlouhé dráhy, jako je tady v Mariánských Lázních. Cítím se na nich nejlíp. Rovný povrch, spousta místa a široké nájezdy. Takové dráhy si užívám.“

speedwayA-Z: „Německo je určitě největším favoritem pro nadcházející mistrovství světa družstev. Kdo bude vaším nejsilnějším soupeřem?“
Jörg Tebbe: „Náš tým je silný, ale nesmíme zbytečně ztrácet body. Pády, defekty a vyloučení nás mohou o titul připravit.“

 

Josef Franc:

speedwayA-Z.cz: „Závod challenge se jede na travnaté dráze ve Werlte. Pro tebe určitě ne úplně populární dráha…“
Josef Franc: „S trávou jsem měl vždycky trochu problém, ale když tam s nima budu od startu a budu si věřit, tak je mi jedno, jestli je to tráva nebo dlouhá.“

Josef Franc na své cestě do challenge
Josef Franc na své cestě do challenge

speedwayA-Z: „Eenrum, Vechta a Morizes. Zbývající závody Grand Prix se odehrávají spíše na kratších drahách. Kde vidíš největší šance na úspěch?“
Josef Franc: „Poslední dva až tři týdny to jde nahoru. Začíná se mi dařit. V Holandsku i ve Francii to bylo dobrý. Bylo by potřeba, aby se mě soupeři zase začali bát. A jak už jsem říkal, když tam s nima budu od startu, je jedno, kde to bude.“

speedwayA-Z: „Jak vidíš šance českého národního týmu pro MS družstev?“
Josef Franc: „Šance na něco, třeba bronzovýho tam je. Ale to záleží jednak na tom, jak mi to půjde, může to být propadák nebo naopak…jak zajedou kluci, Martin s Hynkem, těžko říct. Oba kulhaj‘ parádně, tak snad to neodpískaj na poslední chvíli. Jak řikám, ta šance by tam byla, ale…“

 

Lázeňský večer přichází, Josef Franc odchází
Lázeňský večer přichází, Josef Franc odchází

 

1. Jörg Tebbe, D 27
2. Josef Franc, CZ 24
3. Glen Phillips, GB 22
4. Matthias Kröger, D 15
5. Bernd Diener, D 15
6. Theo di Palma, F 14
7. Jerome Lespinasse, F 13+4
8. Richard Wolff, CZ 13+3
9. Andy Appleton, GB 12
10. Alexandre Dubrana, F 7
11. Jesse Mustonen, FIN 6
12. Rodney McDonald, AUS 6
13. Michal Dudek, CZ 4
14. Roman Čejka, CZ 1
16. Renat Gafurov, RUS 0
17. Jacob Nymark, DK DNR
Karel Kadlec s pohárem Karlovarského kraje
Karel Kadlec s pohárem Karlovarského kraje

Pohár Karlovarského kraje:

1. Karel Kadlec, CZ
2. Klaus – Peter Gerdemann, D
Alexandre Dubrana vodí Michala Dudka
Alexandre Dubrana vodí Michala Dudka

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Jiří Bayer

Glen Phillips v akci
Glen Phillips v akci