Praha – 1. září
V sobotu to v dánském Slangerupu nevypadalo nikterak růžově. Pršelo a navíc voda hořela ambicí proměnit plochodrážní ovál ve studené jezero. Trénink byl zrušen, a i samotné finále mistrovství Evropy dvojic viselo dlouho na vážkách také. Nakonec český tým porazil ve vzájemném duelu Dány, aby se domů vracel se stříbrnými medailemi.
Skvělý úspěch
![](http://www.speedwaya-z.cz/wp-content/uploads/2022/09/b-1-300x252.jpg)
„Stříbro je určitě super úspěch,“ bilancuje Zdeněk Schneiderwind. „Navíc když kluci porazili Dány 4:2 ve vzájemné rozjížďce. Vašek s Honzou mají můj velký obdiv, protože celou noc jeli po závodech v Polsku. Ve Slangerupu viděli stav dráhy a aktuální počasí. A tak jsem přesně věděl, jak se těšili na závody.“
Situace vskutku nevypadala ideálně. „Trénink zrušený, na dráze do třetiny voda, celý den na nohou a poslouchat, že závody začnou asi v sedmnáct,“ líčí český kouč. „Anebo pak asi později, navíc jedeme první jízdu, klobouk dolů, jak to oba zvládali.“
A po závodech si český tým šel na stupně vítězů pro stříbrné medaile. „Ke zlatu chyběl kousek,“ uvědomuje si Zdeněk Schneiderwind. „Ale o stejný kousíček jsme mohli být čtvrtí. Spolupráce Vaška a Honzy na dráze je bezvadná a jen kousíček chyběl Honzovi, aby měl trošičku rychlejší stroj. S Filipem zkoušeli do každé jízdy něco vymyslet a stříbrná medaile je pro všechny zasloužená odměna.“
Země vicemistrů světa i Evropy
Výsledek ze Slangerupu se pochopitelně bilancuje skvěle. „Že Vašek, Honza a Dan porazili Poláky, Švédy a Lotyše, je obrovský úspěch a měli bychom se z něho radovat,“ připomíná Zdeněk Schneiderwind. „V naší ploché dráze nás trápí spousta problémů, ať už s malým počtem zájemců o tento sport. Pak hodně závodníků, co může závodit, ale nezávodí. Taky spousta lidí, co ví, jak se všechno dělá špatně, ale dobře to neudělají.“
![](http://www.speedwaya-z.cz/wp-content/uploads/2022/09/b1-1-300x228.jpg)
Navzdory problémům ovšem česká plochá dráha letos prožívá vydařenou sezónu. „Jsem velice rád a spokojenej, že máme kluky, co jsou druhý na světě na dlouhý, tak druhý na světě v juniorech, teď druhý v Evropě,“ svěřuje se Zdeněk Schneiderwind. „Za nimi číhají mladíci z dvěstěpadesátek, za nimi kolibříci ze stopětadvacítek. Bude záležet jen na nich, aby ty medaile měli v ruce a ne, aby v hospodě u piva vykládali, jak je mohli mít, ale měli tisíc důvodů, proč je nemají. Sami si musí najít cestu k úspěchu, která ovšem není snadná a jednoduchá, ale naši letošní medailistů ukazují, že ta cesta možná je.“