Žarnovica – 25. srpna
Sluníčko jakoby se zastydělo, že se při loňské napůl jubilejní Zlaté přilbě SNP schovávalo za dešťovými mraky. A tak dnes vykukovalo již od rána, aby ve svých paprscích koupalo nejen putovní trofej, ale i její neméně blyštivou repliku, která vítězi připadne natrvalo. Ze startu Martina Smolinskeho po jeho pádech při večerním challenge v Goričanu sešlo. Startovní číslo sedm nakonec neobsadil ani Václav Milík, ani žádný Dán, nýbrž Michal Škurla. Byť startovní listina postrádala hvězdy první velikosti, vyrovnanost jí rozhodně upřít nešlo. V boxech se Matic Ivačič nechal slyšet, že buď vyhraje, nebo zůstane ležet na ovále. Zprvu to znělo jako prázdné žvanění, vždyť v rozjížďce s číslem tři podlehl Janu Kvěchovi. V sedmé jízdě mu to vrátil, nicméně pražský junior mu to svými chybami usnadnil. Ovšem ve finále Matic Ivačič nezaváhal a po triumfu ve stylu start – cíl se stal vůbec prvním slovinským vítězem legendárního závodu. Na pódium spolu s ním vystoupili Jan Kvěch a Ondřej Smetana.
Vyrovnaná podívaná v tropickém žáru
Sluníčko pálilo až přespříliš a zdravotníci měli plné ruce práce, než vlastní závod začal. Hrála dechová kapela a zelený trávník patřil mažoretkám. Konečně přišla chvíle pro slavnostní nástup. Protože nebyl k dispozici žádný náhradník, v depu se chystalo devatenáct závodníků. Dorazil sem i slovenský premiér. Zatímco se k zemi snášeli parašutisté, účastnící se po jednom spouštěli dolů na ovál, aby se představili divákům.
Nebylo vyprodáno, ale obě tribuny byly vcelku plné. Po okázalé prezentaci vytvořili závodníci skupinku pro fotografy, zatímco stroje do boxů tlačili jejich mechanici. Ovál svlažovala hasičská osmsetpatnáctka. V tropickém žáru bylo takové osvěžení potřeba. A pak se konečně začalo závodit!
Prvním vítězem šestapadesátého ročníku nejstaršího slovenského motoristického podniku se stal Zdeněk Simota, který vyhrál rozjížďku s číslem jedna stylem start – cíl před Martinem Gavendou. Oči domácích fanoušků však sledovaly snahy Jána Mihálika. Žarnovický junior se při svém návratu na ovál po červnové fraktuře jedné kůstky v kotníku pustil do Alessandra Milaneseho, jenž je tradičně nejstarším závodníkem Zlaté přilby SNP.
Pořád vlál okolo Itala, až jej na cílové rovince za velkého jásotu tribun překonal. „Ani jsem neslyšel, že mi tleskají, ale mávali, tak jsem mával také já,“ nechal se Ján Mihálik slyšet v depu. To už však v úvodní zatáčce rozjížďky s číslem dvě Marcel Kajzer objel Zdeňka Holuba. Pražan se snažil kontrovat ve druhém nájezdu, jenže Polák tahal za delší konec provazu. Ondřej Smetana si svůj start rozhodně nedal za zlatý rámeček, ale záhy uštval Davida Pacalaje.
Do režisérského křesílka třetí jízdy usedl Matic Ivačič. Ještě v úvodním nájezdu jel před Janem Kvěchem, jenž bleskově reagoval na let pásky k prosluněnému žarnovickému nebi. Ve druhém okruhu byl však Jan Kvěch zpátky na čele. Slovince objel v úvodní zatáčce. Jenže Matic Ivačič ztrácel nejen bod, ale především vzduch ze své zadní pneumatiky.
Byť uhájil druhou příčku, ve svém boxu popustil uzdu svému temperamentu. Jenže to již zde byla čtvrtá jízda. Od prvopočátku ji opanoval Norbert Magosi. Duel o druhé místo se Stanislawem Burzou vyzněl nakonec ve prospěch Jakuba Valkoviče. A to se už obě tribuny mohly nadšením přímo zbláznit!
Pakliže letošní Zlaté přilbě SNP chyběla esa světových kolbišť ve startovní listině, vyrovnanost nikoliv. Vždyť již po druhé sérii se nikdo z devatenácti závodníků nemohl chlubit, že by neztratil jediný bod. Ostře sledovaná byla především rozjížďka s číslem sedm, v níž rozpis podruhé svedl na startovní rošt Jana Kvěcha a Matice Ivačiče.
Jan Kvěch komentuje výsledek sedmé jízdy:
„Strašně jsem se s tím pral, málem jsem skončil v nafukovačkách!“
Start vynesl do vedení Jana Kvěcha. Matic Ivačič nejprve ve druhé zatáčce musel objet Norberta Magosiho, aby rovnou udeřil na juniora pražské Markéty. Ten posléze nepykal pádem za krizový moment, nicméně Slovince za sebou v poslední zatáčce neudržel. Jak Jan Kvěch, tak Matic Ivačič měli po sedmi bodech, ale o vedení se dělili s Marcelem Kajzerem a Zdeňkem Holubem. Pražan totiž prve v šesté jízdě triumfoval stylem start – cíl právě před Polákem, jehož jsme svého času u nás vídali nejen v juniorských družstvech, ale i v mistrovství republiky dvojic. Ještě předtím tribuny znovu jásaly během rozjížďky s číslem pět.
Slováci smolně pod postupovou čarou
Michal Tomka se vrátil k závodění od pádu při květnové extralize v Kopřivnici, když na úvod dojel třetí za Maticem Ivačičem s píchlou pneumatikou. V rozjížďce s číslem pět však vystřelil do vedení, jakoby se nechumelilo. Za jeho zády se na druhé místo propracoval Ondřej Smetana, ale čtyři body mu byly evidentně málo.
Michal Tomka lituje těsné prohry s Ondřejem Smetanou v páté jízdě:
„Pěkný comeback, ale škoda těch pár centimetrů, uvidíme, jak to bude dál, doufám, že to bude dobré.“
Všechno vsadil na poslední zatáčku. Prohnal se jí a po pravém boku Michala Tomky projel cílem. V nájezdu do depa ukazoval, že byl první. Jenže ta samá gesta předváděl i slovenský junior. Verdikt ležel na bedrech Pavla Váni, který ze svého místa dobře viděl na cílovou čáru a připsal pět bodů na Pražanovo konto.
Shodou okolností právě tento bod Michalu Tomkovi chyběl, aby se dostal do horní desítky a pokračoval v závodě v jeho nadstavbovém levelu. David Pacalaj a Jakub Valkovič byli vyřazeni ještě těsněji. Byť i oni předvedli sympatické vystoupení, chyběla jim ve skóre čtyřka. A tou se na rozdíl od nich mohli pyšnit dva další osmibodoví, Marcel Kajzer a Nicolas Vicentin.
Všechno totiž zamotala závěrečná šestnáctá jízda, jíž se základní část uzavřela. Právě v ní se totiž Nicolas Vicentin zmocnil oné klíčové čtyřky. Vypálil do vedení již s letem pásky vzhůru. Za sebou měl Michala Škurlu, jenž se sám sápal po vedení. Po slabším úvodu totiž potřeboval body jako sůl. Jenže vedoucí Ital jej ve druhém oblouku razantně vyřešil.
Pražský závodník se rychle dostal do hledáčku Marcela Kajzera. Jemu by třetí příčka na postup mezi lepší desítku stačila. Možná si nedal dvě a dvě dohromady, možná poslechl závodnické srdce. Ať tak či onak jeho atak po vnějšku výjezdu z poslední zatáčky skončil pádem pod nafukovací mantinely.
Nastala paradoxní situace. Polák měl osm bodů, přičemž úvodní vítězství mu dalo onu čtyřku navíc při bodové rovnosti s oběma Slováky. V duchu reglementů závodu oba domácí byli vyřazeni, zatímco Marcel Kajzer putoval do semifinále, ačkoliv po svém pádu ze závodu odstoupil!
Základní část nepřinesla vyřazení žádného stěžejního favorita, samozřejmě pomineme-li žarnovické závodníky, kteří se pochopitelně mezi pretendenty postupu chtěli plným právem řadit. Možná Patrik Mikel, jenž se však letos točí v kruhu, přičemž má všech pět pohromadě, aby z něho vystřelil vzhůru. A Martin Gavenda.
Ten přitom dnešní mítink rozehrál druhým místem za Zdeňkem Simotou. V duchu první věty nápisu na své kombinéze byl ještě Šohaj, nicméně na konci souvětí už nikoliv. K úvodní trojce přidal jen jedničku, navíc v poslední jízdě jej oslepila cejcha a on zůstal stát. Finále, v němž vedl před Martinem Vaculíkem tak zůstává v jedenáct let starých vzpomínkách.
Slovinec nikoliv na zemi, ale se zlatou přilbou na hlavě
I konec základní části nevybočil ze standardu vyrovnaného závodu. Proč byl Marcel Kajzer tolik nervózní ohledně bodů na svém kontě, vysvětlí rozjížďka s číslem jedenáct. Celá čtyři kola v ní na čele jezdil Jan Kvěch, zatímco Davida Pacalaje v poslední zatáčce Zdeněk Simota připravil nejen o druhé místo, nýbrž také o postup do semifinále.
Ovšem Polák v ní trčel beznadějně na páté příčce. Zato Jan Kvěch, Matic Ivačič a Zdeněk Holub, s nimiž se v půli základní části dělil o průběžné vedení, již neztratila ani bod. A o jejich pořadí musel rozhodovat los. Vítězství jim vesměs nedala žádnou práci. Pokud dobře neodstartovali, do čela pronikli již v prvním oblouku.
Pravda Zdeněk Holub si ve čtrnácté jízdě vykoledoval žlutou kartu za ulitý start, ale jak to již u něho chodí, při repete byl opět rychle vpředu. Nejvíc se na svou čtyřku nadřel Matic Ivačič v rozjížďce s číslem třináct. V ní se vedení ujal David Pacalaj. Avšak Norbert Magosi ve druhé zatáčce nabral po venku raketovou rychlost a vystřídal na čele domácího borce. Vítězství však v kapse neměl ani zdaleka, jelikož Matic Ivačič zkraje druhého kola předčil slovenského juniora, aby ve třetím okruhu na prakticky stejném místě objel i vedoucího Maďara.
Nicméně nadstavbová část přineslo start nového závodu pro nejlepší desítku, resp. devítku protože Marcel Kajzer již nepokračoval, takže skončil celkově desátý. Sotva se Ondřej Smetana ujal vedení v prvním semifinále, svítila červená světla na znamení letmého startu. Pražan byl vpředu i při repete, dokud jej v úvodním oblouku neobjel Jan Kvěch. Do finále však postoupili oba dva.
Přerušeno bylo také semifinále s číslem dvě. V jeho druhé zatáčce totiž při souboji o vedení poslal Norbert Magosi k zemi Zdeňka Holuba. Maďar zůstal diskvalifikovaný, Čech skončil v sanitce. Z ní ovšem vyběhl jako čertík na pérku z krabičky a hned pádil do depa připravit se na opakovaný start. Odhodlaně si nasadil přilbu a vyrazil k roštu.
Neměl to však vůbec snadné. „Buď první, nebo na zemi,“ nechal se slyšet Matic Ivačič. A vskutku to byl on, kdo se probil do čela před Zdeňka Holuba, který jistil druhou pozici a současně s ní také postup do finále. Zato šestice závodníků měla o starost navíc, jak proklouznout skrze opravnou jízdu.
Rébus vyřešil ideálně Stanislaw Burza, když vyhrál stylem start – cíl. Spodem druhé zatáčky pod něho na druhou příčku proklouznul Nicolas Vicentin. Vyřadil tak Norberta Magosiho, zatímco Zdeněk Simota, jemuž v druhém semifinále spadl sekundární řetěz, a Michal Škurla mohli začít balit. Plzeňský závodník však posloužil jako mentor Janu Kvěchovi, který si do jeho boxu přišel před finálovou jízdou pro rady.
Zdeněk Simota odhaluje, co ve svém depu říkal Janu Kvěchovi:
„Honzovi jsem poradil, ať odstartuje a vyhraje!“
Informace o aktuálním stavu dráhy byly pochopitelně nesmírně cenné. Jan Kvěch si vybíral postavení na finálovém roštu jako první a sáhnul o žluté. Matic Ivačič nezaváhal nad bílou. Po něm si Ondřej Smetana vzal bílou a Zdeněk Holub zelenou. Nejdéle přemýšlel starý lišák Stanislaw Burza. Nakonec sáhnul po červené, čímž Nicolase Vicentina poslal až k mantinelu.
Na Žarnovicu se valila bouřková mračna, ale nemělo z nich ani kápnout. Konečně se páska zvedla a odstartovala boj nejlepší šestice. Stanislaw Burza reagoval skvěle, avšak v první zatáčce byl až čtvrtý. Vedl Matic Ivačič, který v první zatáčce odrazil Jana Kvěcha. Ondřej Smetana jel třetí, zatímco pohár Zdeňka Holuba se pomalu, ale jistě plnil hořkostí.
Na protilehlou rovinku vyjel jako poslední. „Strhnul jsem si všechny strhávačky najednou,“ vysvětloval, proč se po ovále pohyboval do předposledního kola, v němž coby beznadějně poslední zůstal stát. To bylo vlastně poslední klíčovou událostí dnešního šestapadesátého ročníku Zlaté přilby SNP. Matic Ivačič jen kontroloval svůj náskok před pražským duem a pak si už jen vychutnával báječné chvilky s blyštivou trofejí na své hlavě.
Hlasy z depa
„Dobrý, ale mohlo to bejt‘ lepší.“ neskrýval Jan Kvěch své choutky na blyštivou trofej. „Prohrával jsem jen s ním (Maticem Ivačičem – pozn. redakce). Ve finále odstartoval, nedokázal jsem ho předjet. Jen jsem se mu přiblížil. Zkusím to zase za rok, když mě sem pozvou.“
„Začátek závodu nic moc,“ popisoval Ondřej Smetana. „Hledal jsem se a rval se s motorkou, pak se to zlomilo. Ve finále třetí místo není špatný, ale výhra to není. Zlatá přilba by byla lepší. Odstartoval jsem ve finále a pak nevím. Byl jsem třetí a málem předjel Honzu.“
„Jsem blbec,“ sypal si Zdeněk Holub popel na hlavu. „Je škoda, jak jsem to posral. Jsem ocas. Dostal jsem cejchu a strhnul si všechny odhazovačky a neviděl. Moje chyba, příště to bude lepší.“
„Po třech tejdnech jsem na tom poprvý,“ povzdechl si Zdeněk Simota. „V semifinále mi prasknul velkej‘ řetěz. Slyšel jsem, jak to jede po kole, pak se to zamotalo…“
„V první zatáčce jsem se motal,“ připomínal Michal Škurla nevydařenou opravnou jízdu. „Nevyjel jsem a pak už je nedohnal. Je to škoda. Docela hezký závody, kousek chyběl. Super závod, za to málo, co mám najeto, jsem spokojenej‘.“
„Bylo to lepší než evropskej‘ pohár,“ vracel se David Pacalaj při svém hodnocení o čtrnáct dnů nazpět. „Dělal jsem ale chyby a to mě stálo semifinále. Posral jsem to, ale nevadí, jedeme dál.“
„Až na tu moji druhou jízdu, kdy jsem byl předposlední,“ odmítal Jakub Valkovič názory, že se mu dnešní mítink povedl. „Zazdil jsem bod, co mě chyběl na semifinále. Škoda té druhé jízdy, jak říkám.“
„Pokazil jsem to, s Mikelem jsem si to posral,“ komentoval Michal Tomka své vyřazení po základní části. „Ten start! Teď jsem předjel Staszka Burzu, ale udělal jsem chybu a on mi to vrátil. Pár chyb a tím jsem si posral postup do semifinále. Byl to ale můj první závod po zranění, dráha byla rozbitá, měl jsem obavy, jestli ruka vydrží. A tak to nebylo nejhorší.“
„Nic moc, nedařilo se,“ odtušil Martin Gavenda. „V poslední jízdě jsem dostal cejchu a nebylo, o co bojovat.“
„Trénink super, ale závody na hovno,“ dlel Patrik Mikel v rozpacích. „Vždycky jsem jezdil jako čtvrtý po úpravě. Jel jsem na tom nejsušším, nešlo to dopasovat. V Žarnovici mi to prostě nejde…“
„Čekal jsem, že to bude lepší,“ uznával Ján Mihálik. „Ale co ti mám říct?! Byl jsem trénovat v Lublině, ale tréninky a závody jsou přece jen něco jiného. Dráha byla závodivá, super! První jízdy jsme hledali nastavení, pak jsme ho našli. Nebylo to super, ale dalo se to.“
| TOT | SF1 | SF2 | OPR | FIN | ||
| 1. Matic Ivačič, SLO | 3 4 4 4 | 15 | 1. | 1. | ||
| 2. Jan Kvěch, CZ | 4 3 4 4 | 15 | 1. | 2. | ||
| 3. Ondřej Smetana, CZ | 2 4 3 3 | 12 | 2. | 3. | ||
| 4. Stanislaw Burza, PL | 2 4 4 2 | 12 | 3. | 1. | 4. | |
| 5. Nicolas Vicentin, I | 0 1 3 4 | 8 | 5. | 2. | 5. | |
| 6. Zdeněk Holub, CZ | 3 4 4 4 | 15 | 2. | R | ||
| 7. Norbert Magosi, H | 4 2 2 3 | 11 | U | 3. | ||
| 8. Zdeněk Simota, CZ | 4 2 3 3 | 12 | E | 4. | ||
| 9. Michal Škurla, CZ | 1 2 3 3 | 9 | 4. | 5. | ||
| 10. Marcel Kajzer, PL | 4 3 1 F | 8 | – | – | ||
| 11. David Pacalaj, SK | 1 3 2 2 | 8 (los) | ||||
| 12. Jakub Valkovič, SK | 3 1 2 2 | 8 (los) | ||||
| 13. Michal Tomka, SK | 2 3 1 1 | 7 | ||||
| 14. Martin Gavenda, CZ | 3 1 0 R | 4 | ||||
| 15. Patrik Mikel, CZ | 0 0 2 2 | 4 | ||||
| 16. Ján Mihálik, SK | 2 0 1 1 | 4 | ||||
| 17. Andrej Kobrin, UA | 1 2 E 1 | 4 | ||||
| 18. Daniele Tessari, I | 0 1 1 1 | 3 | ||||
| 19. Alessandro Milanese, I | 1 0 0 0 | 1 |
Poznámka: žlutá karta za startovní přestupek Zdeněk Holub v rozjížďce s číslem čtrnáct
Foto: Karel Herman
