Tvrdší dráha, povlaky a slejvák se staly hlavními tématy dnešního dne

Gniezno – 7. srpna
Poněkud tvrdší dráha oproti včerejšku čekala dnes na závodníky v dalším díle semifinálové skupiny B polského šampionátu juniorských družstev v Gniezně. Vzduchem opět létaly žluté karty, k nimž lze výstižně přirovnat varování za startovní přestupky, o nichž hovoří suchá litera reglementů. Ke slovu se ovšem dostaly i povlaky. A nakonec i déšť, který ukončil mítink ve chvíli, kdy Rybničané projeli cílem sedmnácté jízdy před Patrikem Mikelem a Janem Mackem. Našim chyběly dva body, aby se dělily o páté místo. Postup do finále se sice rozplývá, nicméně Filip Šitera rozhodně nezpochybňuje českou účast v seriálu.

 

Dnešní momentka z českých boxů

„Závody byly podobný jako včera,“ vypráví Filip Šitera. „Jen tvrdší dráha, takže to bylo hodně o startech. Měli jsme osm bodů, skončili jsme bohužel poslední. Chyběly nám dva body na pátýho a šestýho. Kluci bojovali, Honza Macek se jednou přetočil a upad‘.“

Dnes triumfoval Czestochowa, jíž se přitom škrtalo vítězství 4:2 na druhým párem Zielonej Gory v rozjížďce s číslem šestnáct. Během další jízdy totiž začalo pršet a závod byl zrušen. Aby bylo zajištěno férové hodnocení, musel přijít návrat až do rozjížďky s číslem čtrnáct, po níž měla sedmička týmů stejný počet startů.

Déšť závod předčasně ukončil

O druhé místo se dělily Gniezno, Zielona Gora a Rybnik, takže další poslední místo nás staví mimo pásmo boje o postup. „Postupu do finále je škoda,“ filozofuje Filip Šitera. „Ale naše účast v polskejch‘ týmech je o tom, aby kluci jezdili závody. Je důležitý, aby se udrželi ve formě. Finále se pojede jen jako jeden závod a na podzim budou stejně mít spoustu jinejch‘ závodů.“

Školou pro naše mladíky jsou i nové trendy, v nichž polští sudí evidentně chtějí udávat prim. „Dnes od nás dostali warning všichni,“ povzdechne si Filip ŠItera. „Ale komedie byla s povlakama. Nesmí na nich bejt‘ žádná reklama, ani od výrobce. Kluci to museli ustřihnout nebo je dát naruby. Jenže žlutej‘ povlak je z druhý strany bílej‘…“

Je z podivem, jak se na oválech mohlo bez takových reglementů závodit předchozích téměř sto dvacet let. Nicméně zůstaňme v realitě, naše skupinu čeká příští týden dvojzávod v Rybniku. Přesná nominace bude Filipem Šiterou určena během pátku.

1. Wlokniarz Czestochowa 17
Bartlomiej Kowalski 1 1 3 (1) 5
Jakub Miskowiak 2 2 3 7
Mateusz Swidnicki 3 2 (3) 5
2.-4. Start Gniezno 13
Kavin Fajfer 3 E 2 5
Mateusz Blazykowski 2 – (0) 2
Damian Stalkowski 1 3 2 (3) 6
Kacper Grzelak 0 0
2.-4. Falubaz Zielona Gora 13
Norbert Krakowiak 3 1 2 6
Damian Pawliczak 0 0 3 (1) 3
Mateusz Tonder 2 2 (2) 4
2.-4. ROW Rybnik 13
Robert Chmiel 3 1 (2) 4
Mateusz Tudziez 2 3 2 7
Przemyslaw Giera 0 1 1 (3) 2
5.-6. Falubaz Zielona Gora II 10
Jakub Osyczka 1 0 2 1 4
Fabian Ragus 0 0 (0) 0
Nikodem Bartoch 3 3 (2) 6
Nile Tufft DNR
5.-6. Wybrzeze Gdaňsk 10
Karol Zupinski 3 3 6
Maciej Uszaruk ex 0 0 0
Oskar Rowecki 0 1 3 4
7. ACCR 8
Patrik Mikel 2 1 (1) 3
Daniel Šilhán 1 1 1 3
Jan Macek 2 F 0 (0) 2

Foto: Filip Šitera

Petr Chlupáč se dočkal debutu v polské lize

Praha – 7. srpna
S jeho lepšícími se výkony se na polských serverech stále častěji objevovaly otázky, zda jej má do své sestavy povolat Rawicz, s nímž pro letošní sezónu podepsal kontrakt. A vskutku měl ve druhé polské lize debutovat již minulý měsíc. Jenže mítink v Krakově zrušila negativní předpověď počasí. Nicméně kola sezóny se točila dál a on má dnes na svém kontě tři odjeté ligové podniky. Nicméně nyní se Petr Chlupáč připravuje na víkendový evropský pohár do devatenácti let, jímž vlastně zkraje loňských prázdnin jeho reprezentační kariéra s půllitrem odstartovala.

 

Prvně v polské lize

Petr Chlupáč v krakovském depu

„Určitě,“ reaguje pražský junior na otázku, zda jeho skok do druhé polské ligy byl správným krokem. „Myslím, že začátek dobrej‘. Nebylo to nejlepší, ale ta to, že jsme se tam vůbec dostali, se zasloužil Áďa Rymel. On totiž může za to, jak jezdím. Patří mu velký díky.“

Petr Chlupáč vůbec poprvé zasáhnul do nejnižší ligy našich severních sousedů předminulou sobotu právě v onom odloženém výjezdu do Krakova. „To bylo super,“ komentuje svých sedm bodů se třemi bonusy navrch. „Nic lepšího jsme si nemohli přát, poprvý mě postavili proti slabýmu týmu.“

Další den jej čekal první domácí mítink, když Rawicz na svém stadiónu přivítal Pilu. „První dvě jízdy byly super,“ vypráví. „Pak jsem odstartoval, v půlce zatáčky se to zvedlo na zadní a musel jsem to položit. Pak jsem měl defekt z prvního místa. Zjistili jsme, že byla špatná svíčka. Celý závody byla dobrá, nakonec ale odešla.“

Petr Chlupáč zatím odjel za Rawicz tři ligové závody

Předevčírem se Petr Chlupáč vypravil s Rawiczem na stadión ambiciózní Bydhoště. „Třetí závod jsme jeli proti silnýmu týmu a ještě u něj doma,“ povzdechne si. „Doufali jsme, že to bude lepší. Ale bylo to, jak to bylo. Co vím, nikomu se tam nelíbilo. Byl to těžkej‘ tým doma a těžký závody.“

 

V Pardubicích se uvidí

Nyní však Petr Chlupáč pracuje na své přípravě pro páteční semifinále evropského poháru devatenáctiletých plochodrážníků v Pardubicích. Právě zkraje loňského července krátce po oslavě svých šestnáctin jel poprvé v reprezentaci s plnoobjemovým motocyklem stejný mítink na stejném stadiónu. A nejenže postoupil do finále ve finském Varkausu, ale postavil se na nejnižší stupínek pódia.

Úspěšný reprezentační debut s pětistovkou: Oleg Michajlovs, Marko Levišin a Petr Chlupáč stojí na stupních vítězů loňského semifinále evropského poháru v Pardubicích

„Chystáme se na Pardubice, a když postoupíme, tak i do Žarnovice,“ svěřuje se, přičemž jedním dechem dodává, že ve světě speedway nikdy není žádný postup předem zaručený. „Nikdy neříkej, že se postoupí. Něco se posere a je to v háji. Jedeme doma, je velká šance postoupit, ale nic se nemá zakřiknout. Loni to bylo taky těžký, ale teď ten tlak bude asi jinej‘. Ale člověk si to nesmí připustit.“

Místo stavění vzdušných zámků se Petr Chlupáč raději drží reality. „Děkuju Lubošovi Tomíčkovi staršímu a Adrianovi Rymelovi,“ nešetří vděkem. „Luboš se perfektně stará o motor, jede nádherně. Aďa je velkej‘ mentor. A taky děkuju taťkovi a Fildovi Hájkovi. Jezdí se mnou na polský mistráky jako mechanik. A bude se mnou i v Pardubicích. A Filipovi Šiterovi, že je v týmu skvělá atmosféra. Super trenér, je to správnej‘ člověk na správným místě.“

Foto: Martin Búri a Karel Herman