Rozhodovaly poslední metry, ba milimetry

Kostěnice – 24. srpna
Aleš Duben si po minulém Srandamači pádem z kola přivodil frakturu nohy, a protože žádný jiný flat tracker dnes do Kostěnic nedorazil, odbýval se poslední letošní místní podnik pouze v plochodrážních kategoriích. Obě se rozhodly až na samý závěr finálové jízdy. V juniorech vedl Josef Novotný a Adam Nejezchleba ukořistil triumf teprve po Pardubičanových problémech s řazením v posledním kole. Duel ve finále kategorie Speedway poté rozhodly doslova milimetry, když Vojtěch Šachl překonal Jana Hlačinu až na cílové čáře.

Speedway: Jan Hlačina, Vojtěch Šachl, Dan Macl a Radek Červenka

Dva kolibří suveréni

Dominik Hrbek a Vojtěch Šachl dorazili ze soustředění ve Slaném

Sklizená pšenice dávala neklamné signály, že se sezóna blíží ke svému konci také na oválcích v Kostěnicích. Lépe řečeno, na větším oválku, protože novější a menší kolečko se přece jen už nějakou dobu k závodům nevyužívá. Z flat trackerů byl dnes přítomen pouze Aleš Duben, ovšem s nohou, kterou si zlomil pádem z kola po minulém Srandamači, v sádře.

Ze soustředění SCM ve Slaném však pospíchali plochodrážníci. Sešlo se jich deset, po pěti v každé kategorii. A Dan Macl vskutku dostál svému slovu, že nebude pospíchat, a že poslední letošní Srandamač vskutku začne až úderem šestnácté hodiny. Milan Moravec získal alespoň drobátko času navíc, aby si doladil svůj tarokující motocykl.

Adam Nejezchleba vodí Mariána Jirouta

Oproti předchozímu mítinku koncem července nechyběl Michal Krejčí, po svém ošklivém předloňském pádu již jen v roli ředitele závodu. Přerušil dokonce svůj rekreační pobyt v Potštejně, ale ze svých zásad archanděla bezpečnosti neslevil. Sice se nechal na chvíli zviklat argumenty, že rozjížďky po dvou nejsou moc atraktivní. Hlasování samotných závodníků na rozpravě mu však dalo zapravdu.

Obě kategorie čekal naprosto shodný rozpis na deset jízd se závěrečným malým a velkým finále. V Juniorech Adam Nejezchleba odvedl Mariána Jirouta. Vzápětí Dominik Hrbek a Josef Novotný odstartovali v zásadě nastejno. Dominik Hrbek však byl v úvodním nájezdu rychlejší, ale jeho soupeř zaútočil ve druhé zatáčce.

Dominik Hrbek (vlveo) v souboji s Josefem Novotným

Po kolizi však skončil v poli, zaplaťpánbůh bez úhony, protože největší škodu představovala zlomená řidítka. Dominik Hrbek se mu prozíravě vyhnul do bývalého pšeničného lánu, ale diskvalifikace jej stejně neminula. Josef Novotný inkasoval dva technické body a mohl jít asistovat své sestře Veronice při jejím závodním debutu.

Veronika Novotná během uplynulých dnů pilně trénovala, ale Adam Nejezchleba ji pochopitelně změřil již od startu. Rozjížďka s číslem čtyři se opakovala, protože start Mariána Jirouta byl vyhodnocen za letmý. Jenže nejmladší výhonek slavného plochodrážního rodu při repete znovu odstartoval jako blesk.

Marián Jirout (v pozadí) bojuje s Dominikem Hrbkem

I když na jeho jízdě bylo znát zlepšení, Dominik Hrbek mu vedení sebral ještě v úvodním nájezdu.  V rozjížďce s číslem pět Josef Novotný svou mladší sestřičku Veroniku odvedl, sotva se gumička prohnala okolo nich. Prakticky stejně hned vzápětí naložil s Dominikem Hrbkem.

Dvojice finalistů se začala rýsovat. Své ambice potvrdil Josef Novotný, když v sedmé jízdě vystřihnul ještě rychlejší start než Marián Jirout. Ten se hnal dopředu spodní stranou první zatáčky, nicméně musel zůstat vzadu. Hned na to ujel Veronice Novotné, které však zhasnul na startovním roštu motocykl.

Veronika Novotná prošla svým závodním debutem

Všichni však velkoryse souhlasili z repete, jenže dívčinu postihlo to samé. V Kostěnicích se však všechny plochodrážní hříchy neberou smrtelně vážně a tak inkasovala bod, byť byla za zády Mariána Jirouta roztlačena. Podobné martýrium Veronika Novotná prožila i v desáté jízdě. Dominik Hrbek v ní pádil za triumfem ve stylu start – cíl, ale před cílem férově zpomalil, aby ji nepředjel o kolo.

Ještě předtím se v rozjížďce s číslem devět utkali oba neporažení. Adam Nejezchleba exceloval již od pásky. Josef Novotný se rozjížděl pomaleji, během třech kol však vedoucího závodníka dotahoval, ale nepředjel. Nicméně finále dávalo šanci na odvetu.

 

Mladé dvěstěpadesátky vs. hobíci s půllitry

Tahle parta se baví organizováním plochodrážních závodů na pronajatém kusu pole u Kostěnic

Milan Moravec překonal tréninkové potíže technického charakteru. A vůbec poprvé se letos v akci objevil Radek Červenka. Rozříznuté chodidlo z dovolené na Krétě se mu již zahojilo a také jeho půllitr byl konečně v kondici. Dan Macl v Kostěnicích pochopitelně nemohl scházet. Startovní pole kategorie Speedway doplnili Jan Hlačina a Vojtěch Šachl se svými dvěstěpadesátkami.

Právě oni dva se utkali v rozjížďce s číslem jedna. „Seděl jsem vepředu a začalo to hrabat,“ vysvětloval Jan Hlačina, proč mu Vojtěch Šachl nedal od startu šanci. Velké sólo hned vzápětí hrál Dan Macl, o čemž by mohl dlouho vyprávět Radek Červenka. Jan Hlačina si spravil chuť ve třetí jízdě, kdy stíhajícímu Milanu Moravcovi posílal cejchy prachu. A na konci druhé série Vojtěch Šachl odvedl Dana Macla.

Vojtěch Šachl ujíždí Janu Hlačinovi

Milan Moravec se dočkal triumfu v páté jízdě, když za sebou nechal Radka Červenku. Hned poté Jan Hlačina kraloval Danu Maclovi. V rozjížďce s číslem sedm se rychlým startem blýsknul Radek Červenka, ale Vojtěch Šachl se již po vnější straně první zatáčky stál pánem situace. Divišovský borec šel do další akce prakticky z chodu. A tentokrát se na dva body nadřel ještě víc.

Rozjížďka s číslem osm totiž viděla excelentní start Milana Moravce. V první zatáčce jej Vojtěch Šachl nedokázal podjet. V té druhé ovšem ano, navíc svého pronásledovatele oslepil mračnem prachu. Do finále postoupil bez ztráty bodů. V deváté jízdě jej doprovodil Jan Hlačina, jenž rychle ujel Radku Červenkovi.

Jan Hlačina (vpředu) odstartoval na Dana Macla

Na samotný závěr vystřihnul Milan Moravec opět vynikající start. Dan Macl byl ve střehu, jenže jeho klubový kolega jej v úvodním oblouku před sebe nepustil. Dan Macl i nadál útočil spodem. Musel však zaknihovat další prohru, ačkoliv se Milan Moravec před ním na úvod druhého kola přetočil. Stejně jako u kolibříků však poslední jízda základní části slibovala finálový revanš, byť v tomto případě jen o třetí místo.

Finálový pořád zahájila kategorie Junior. V jízdě o třetí místo měl již tradičně nejlepší start. Tentokrát vedl celé kolo, než jej Dominik Hrbek předčil v úvodním nájezdu toho druhého. Samotné velké finále servírovalo další překvapení. Josef Novotný odstartoval na Adama Nejezchlebu, jenž do první zatáčce poněkud ztratil.

Oslepený Milan Moravec se dostal mimo trať

Josef Novotný jel, jel a jel, až do třetího kola, kdy v úvodním výjezdu zpomalil. „Vyskočil kvalt, musel jsem tam čtyřku hodit znova!“ vysvětloval, co se stalo. Adam Nejezcheleba pochopitelně neváhal a pospíchal si pro vítězství, které mu garantovalo celkové prvenství v celém seriálu.

Očekávaná bitva lhoteckých hobíků se nestačila pořádně rozvinout. Milan Moravec sice perfektně odstartoval, ale Dan Macl jej podjel v úvodní zatáčce. Honičku ukončila rána, která se ve třetím kole ozvala od pronásledovatelova motoru.

Vojtěch Šachl (uvnitř) sází ve finále všechno na jednu kartu

Finále byla skvělou tečkou za dnešním odpolednem. Jan Hlačina se po svém skvělém startu ohlédnul v prvním výjezdu. Na otázku, kde vězí Vojtěch Šachl, zjistil jasnou odpověď. Hned za ním! V té chvíli věděl, že za jakoukoliv svou chybu zaplatí ztrátou prvního místa. Nicméně Vojtěch Šachl se neoddával pasivnímu vyčkávání. Už v nájezdu do třetího okruhu se zdálo, že se spodní stranou dostane dopředu.

Jenže musela přijít poslední zatáčka! „Jel jsem zprostředka na lajnu,“ popisoval Vojtěch Šachl svůj rozhodující manévr. Divišovští borci se v sedle svých dvěstěpadesátek prohnali přes cílovou čáru takřka současně. Oba se radovali z triumfu, ale chlapi u startu potvrdili, že Vojtěch Šachl byl na metě dříve. A tak si dnes Jan Hlačina odvezl vítězství jen za celkové vítězství v seriálu Srandamačů 2019.

Vojtěch Šachl (vlevo) sebral vítězství Janu Hlačinovi až na cílové metě

Speedway:

TOT MF FIN
1. Vojtěch Šachl, Divišov (250 ccm) 2 2 2 2 8 1.
2. Jan Hlačina, Divišov (250 ccm) 1 2 2 2 7 2.
3. Dan Macl, Úhřetická Lhota 2 1 1 1 5 1.
4. Milan Moravec, Úhřetická Lhota 1 2 1 2 6 2.
5. Radek Červenka, Úhřetická Lhota 1 1 1 1 4
Speedway Junior: Josef Novotný, Adam Nejezchleba, Dominik Hrbek, Marián Jirout a Veronika Novotná

Speedway Junioři:

TOT MF FIN
1. Adam Nejezchleba, Chabařovice 2 2 2 2 8 1.
2. Josef Novotný, Pardubice 2 2 2 1 7 2.
3. Dominik Hrbek, Pardubice X 2 1 2 5 1.
4. Marián Jirout 1 1 1 2 5 2.
5. Veronika Novotná 1 1 1 1 4
Adam Nejezchleba (1) v souboji s Josefem Novotným

Foto: Karel Herman

Dan Macl útočí na Milana Moravce

Luboš Krejča se vrací již při pražském tréninkovém kempu

Praha – 24. srpna
Je zajímavé, že přes třicet let starý pražský projekt oddílu talentované mládeže nese ploché dráze své ovoce i v současnosti. Na oválech se totiž objevují potomci tehdejších mladíků, jež se tehdy proháněli simsony a později i plochodrážní jawy na ploše dnešního baseballového areálu. Stačí zmínit Ondřeje Smetanu či Petra Chlupáče. A v neposlední řadě také Luboše Krejču, který se po svém nepříjemném pádu na plzeňských Borech zkraje měsíce chce vrátit za řidítky příští týden.

 

První motocykl byl závodní

Luboš Krejča si povídal s magazínem speedwayA-Z

„Nabíd mě to taťka,“ vysvětluje pražský závodník, kterak se dostal ke sportu levých zatáček. „Šli jsme se podívat na Tomíčkův memoriál. Táta jezdil plochou dráhu, vzal mě na Markétu. Brali závodníky a já to chtěl zkusit.“

Rok 2016 se blížil ke svému konci a do plochodrážní rodiny přibyl nový člen. „Přišli jsme v zimě a tak jsme začali zimní přestávkou,“ usmívá se Luboš Krejča. „Líbilo se mi to hned od začátku. Předtím jsem nikdy neseděl na motorce, jen na kole.“

Jeho prvním motocyklem se stala malá Shupa, kterou závodníkův otec Ladislav koupil od Pavla Kuchaře. Později přišla další od Daniela Šilhána. A nyní Luboš Krejča prohání stroj, jehož milíkovské barvy prozrazují svůj původ u Michala Bašteckého.

Veřejnosti se prvně představil při sólových jízdách během závodů kolibříků. „Jenom jsem kroužil,“ vzpomíná na úvod sezóny se sedmnáctkou na konci letopočtu. „I za to jsem byl rád. Smyk jsem se naučil až koncem sezóny na akademii ve Slaným.“

 

Zlomené zápěstí přibrzďuje rozlet

Začátky nebyly jednoduché…

Zkušenosti přibývaly a tak se Luboš Krejča ještě v říjnu 2017 postavil na start svých prvních závodů. Desátý říjnový den na malé Markétě při Speedway Mini Cupu vyhrál finále D, kde jel ovšem sám. A výsledkovou listinu uzavíral také o jedenáct dnů později, kdy pohárový seriál v Praze vyvrcholil.

„Bylo to zajímavý,“ vybaví si Luboš Krejča své pocity z ostrého debutu. „Užil jsem si to. Vyhrál jsem finále D. Jel jsem tam sám, ale tři body se počítaly. A já jsem věděl, že jezdit plochou dráhu je správná volba.“

Loni by jej ovšem pouhá déčka neuspokojila. „To už bylo lepší,“ nezastírá. „Ale byla zlomená ruka. Při tréninku na velký dráze na Markétě do překropili. Jel jsem první a blbě jsem spadnul. Bylo to stejný zápěstí jako teďka v Plzni…“

Ve Štětí před Adamem Bednářem

Byť kvůli zranění musel vynechat několik závodů, Luboš Krejča skončil osmý v mistrovství republiky na malých oválech a devátý ve Speedway Mini Cupu. V září v Liberci debutoval rovněž v klasickém šampionátu stopětadvacítek. Stihnul ještě jeho dva další podniky a celkově mu patřila třináctá příčka.

„Řek‘ bych, že to byly dobrý umístění,“ přemítá. „S dlouhou dráhou jsem začal až v Liberci, neměli jsme ještě dodávku. Víc se mi líbí dlouhá, je to lepší než krátká, mám rád tu rychlost.“

 

Březnový pád byl jen nevinnou epizodkou

Loni už Luboš Krejča dávno věděl, že se vydal po správné cestě

Rychlosti si musel do sytosti užít při volném klání, jež ve Štětí uspořádal neúnavný plochodrážní propagátor Miloslav Čmejla. „Tam to bylo dobrý, hlavně ten hup v zatáčce,“ rozzáří se Luboš Krejča při vzpomínce na odvodnění, na němž i stopětadvacítky skákaly. „Chyběl mi bod na třetí místo, ale Štětí bylo nejlepší.“

Pak však již zima dala všem příležitost poskytnout závodníkům pádné odpovědi, až se jich letošní jaro zeptá, co dělali během závodní pauzy. „Měl jsem tréninky od boxera,“ přibližuje pražský závodník. „Trénovali jsme stabilitu a sílu. Letos to mám domluvený zase. Chodil jsem k němu v pondělí, ve středu a někdy i v neděli. Úterky a čtvrtky byla Markéta. Zimu jsem využil.“

Luboš Krejča na prahu letošní sezóny

První pohárový mítink viděla malá Markéta ještě na sklonku března. „Sezóna začala pádem,“ povzdechne si Luboš Krejča při vzpomínce, že z osmé jízdy putoval rovnou na vyšetření do Motola. „Naštěstí byl dobrej’ konec. Byl jsem jen potlučenej‘ a jel hned další závody.“

Výsledky byly lepší a lepší. „Pak se dařilo,“ souhlasí. „Pod deset bodů jsem nešel. Až na ten Divišov… Píchli jsme kolo a dvakrát mi spadnul řetěz. Poslední jízdu jsme už ani nejeli a vykašlali se na to.“

 

Sezóna se přerušuje v Plzni

Finále B již nebyla pro Luboše Krejču nedosažitelnou metou. V červenci měl dokonce velkou šanci umístit se vůbec poprvé na stupních vítězů. Jenže spolu s Adamem Bednářem, Karlem Průšou a Matoušem Kameníkem měli jedenáct bodů. Sudí desátého klání Speedway Mini Cupu v Praze Tomáš Topinka se ale přece jen obával rozjezdu ve čtyřech a nechal čtveřici závodníků o dvě místa na startovním roštu finále A stříhat kámen, nůžky, papír.

Pád v Plzni jej zabrzdil pouze na část srpna

„Byla smůla,“ komentuje Luboš Krejča fakt, že mu v účasti v jízdě třech nejlepších zabránil vlastně jen nesprávný symbol jeho pravačky. „Myslím, že jsme měli s Adamem postoupit. Já jsem porazil Karla, Adam zase Matouše…“

A pak se letní prázdniny přelomily vejpůl a kolibříci cestovali na plzeňské Bory. „Nedal jsem si říct,“ líčí pražský plochodrážník svůj pád. „Pořád jsem to chtěl vzít vnitřkem. Bojoval jsem o druhý místo, blbě jsem vzal díru a udělal hodiny.“

Incident však bohužel neměl končit. „Spad‘ jsem,“ pokračuje Luboš Krejča. „A než jsem se zvednul, přejel mě celýho Štěpán.“

 

Přilba zabránila větším zraněním

Již v úterý bude Luboš Krejča opět závodit

Mohlo by se zdát, že si Smůla a Štěstěna na Luboše Krejču zasedly. Nevyšel mu los v Praze a na pouťáku v Hauenstettenu, kde debutoval za hranicemi, mu zrušili finálovou jízdu. Místo boje o pódium si domů na Petřiny vezl pohár se čtyřkou. Jenže srpnový mítink v Plzni ukázal, že pravý opak je vlastně pravdou.

„Jenom to zápěstí,“ nemusí Luboš Krejča vypočítávat své zdravotní újmy po děsivé kolizi příliš dlouho. „V nemocnici mi udělali kompletní prohlídku. Vzali mě na čekárnu, kde všichni leželi na nosítkách. A já si říkal, jak dlouho tu budu. Ale vzali mě hnedka.“

Přitom na jeho kombinéze byl jasný otisk soupeřovy pneumatiky táhnoucí se přes ramena a chrániče a na jeho krku se rýsoval velký šlinec. „Helma mi zachránila život,“ nešetří Luboš Krejča vděkem. „S tátou jsme ji prohlíželi a na místě spánkový kosti byl jen uštíplý kus laku. A další kus plastu byl uštíplej‘ z náhubku na bradě. A tak jsme pořídili novou přilbu, zase českou Cassidu.“

 

Pětistovky představují budoucnost

Zlomené zápěstí pochopitelně Luboše Krejču vyřadilo ze závodní činnosti, jenže jeho nečinnost by neměla být dlouhá. „Pauza je jen do soustředění,“ upřesňuje, že by se již v úterý rád vrátil do sedla svého červenožlutého motocyklu. „Tam budu kroužit, rehabilitovat ruku a zajíždět motor, co bude nově udělanej‘.“

Stopětadvacítka bude pro Luboše Krejču napřesrok již minulostí

Než mávnete rukou nad nízkými ambicemi, podívejte se na kalendář. Na krku máme září, které tradičně ohlašuje konec plochodrážní sezóny. Říjen korunuje poslední šampióny, ale pak se až do jara bude po českých oválech prohánět maximálně listí.

„Letos je to moje poslední sezóna na stopětadvacítce,“ má Luboš Krejča absolutně jasno o dalším směřování své plochodrážní kariéry. „Na konci sezóny zkusíme ještě sehnat nějaký závody se stopětadvacítkou v Německu. Ale hlavně už chceme zkusit pětistovku. Na ní budu příští rok trénovat, protože nemá cenu zkoušet skákat z pětistovky na stopětadvacítku.“

 


Luboš Krejča děkuje:

Luboš Krejča a jeho otec Ladislav si povídají s Jakubem Exlerem

„Panu Rosůlkovi a Zdeňku Schneiderwindovi, že mě naučili padesát procent toho, co umím. Také AK Markéta Praha. Janu Kvěchovi a Michalu Pospíšilovi za velkou pomoc s motorkou. A klubům ve Slaným a v Plzni, že nám vždycky umožnily trénink.“


Luboš Krejča v akci

Foto: Karel Herman, Antonín Škach, Eva Palánová a Martin Kořínek