Archiv pro den: 5.5.2012

Ostatní závody

Loňští vítězové se opět vrátili na nejvyšší stupeň

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 5. května
Loňský šampionát dvojic sice nezastihl tým fanouškovského uskupení HBC@Vrates Divišov na pódiu, nicméně Michael Hádek se Zdeňkem Simotou se postarali o obhajobu loňského triumfu při Memoriálu Antonína Vildeho. Zdeněk Simota sice přišel v rozjížďce s číslem dvanáct o motor, avšak hned v semifinále se oba Plzeňané vrátili na vítěznou cestu. Finále sice ovládl Martin Málek, avšak jim stačilo ohlídat Karola Zabika. Skvělým doplňkem se stal závod krosových sajdkár, jejichž posádky svými výkony jednoznačně strčily do kapsy v posledních sezónách tolik protěžovaný flattrack.

D隝 trápil pouze chvilku
Černočerné mraky ženoucí se nad královským městem směrem k plochodrážnímu stadiónu nevěstily vůbec nic dobrého. A vskutku krátce před druhou otevřela obloha svá stavidla. Pršelo, pršelo, jen se lilo. Ale jak voda z nebes přišla, stejně rychle odešla, takže mítink nabral pouze dvacetiminutové zpoždění.

Rozpis z mistrovských dvojic redukovaný na osm týmů místo klasické podoby na jednadvacet jízd Memoriálu Antonína Vildeho jednoznačně prospěl. Závod dostal spád, přičemž dramatičnost bylo to, poslední co postrádal. A to tím spíše, postrádala-li každá ze skupin vyloženého favorita.

V áčku vykročili za postupem nejrychleji domácí junioři. I když v rozjížďce s číslem jedna vystřelil dopředu Ronny Weis, Michal Dudek ho bez větších problémů objel vnějškem úvodní zatáčky. Roman Čejka zůstal trčet vzadu, avšak na sklonku druhého okruhu podjel Matthiase Bartze.

Když šli Slaňáci do akce podruhé, bylo už dávno po dešti, nicméně jeho vláha byla oválu stále ještě ku prospěchu. V rozjížďce s číslem pět čekal na Romana Čejku s Michalem Dudkem jablonecký DaK. Jeho stavitel František Liebezeit musel nejvíc improvizovat se sestavou. Václava Milíka mu sebralo semifinále evropského juniorského šampionátu v Pfaffenhofenu a Jan Holub nedostal ještě souhlas od lékařů.

Výsledkem se stalo spojení Tomáše Suchánka s Michalem Škurlou. Pardubičan v rozjížďce s číslem tři slavil triumf stylem start – cíl, avšak na Michala Škurlu vyzráli Jan Jaroš i Ondřej Smetana spojení pod hlavičkou firmy SMESTAV. Pátá jízda se však stala jednoznačnou kořistí Slaňáků. Michal Dudek s Romanem Čejkou ji ovládli už současně s letem pásky a Tomáš Suchánek byl proti nim bezmocný.

Na postup si dělali čáku také oba Němci. V sedmé jízdě se postaral o vzruch Ronny Weis už při příjezdu na rošt, když místo bílého povlaku zdobil jeho přilbu modrý. Náprava byla dílem pár sekund. Hned vzápětí se Ronny Weis dostal do čela. K překvapení mnoha diváků se v první zatáčce za jeho záda probil Matthias Bartz. Jan Jaroš si ovšem nechtěl nechat takovou potupu líbit.

Už v úvodním oblouku druhého okruhu byl takřka zpátky, avšak Matthias Bartz svou dočasnou pozici prozatím ještě uhájil. V nájezdu do třetího kola se ale Jan Jaroš stejně dostal dopředu. Hned se pustil i do Ronnyho Weise. By se po něm sápal až do cíle a jeho útok vnitřkem poslední zatáčky vypadal hodně ambiciózně, Němec mohl slavit těsňoučké vítězství.

Ob jednu jízdu později Ronny Weis sice zopakoval svůj excelentní start, jenže Tomáš Suchánek byl zvnějšku rychlejší. Michal Škurla hlídal Matthiase Bartze, ale ve třetím kole zůstal stát. „Je to prázdný,“ nahlížel jeho otec Tomáš. „Ale metyl tam byl!“

Za daného stavu byl pro výsledek skupiny rozhodující rozjížďka s číslem jedenáct. Jan Jaroš se dostal do vedení, které sebral Michalu Dudkovi, jenž se propadl až na chvost. Navzdory své snaze se před Ondřeje Smetanu za záda druhého Romana Čejky nedostal. Vítězství však nebylo SMESTAVu nic platné. Slaný měl tak či onak o dva body v konečném součtu více a při rovnosti s Míšní sehrál v německý prospěch svou roli výsledek vzájemné rozjížďky.

Predátoři a jejich kořist
Ve skupině B byly nakonec karty namíchány přímočařeji. Zdeněk Simota s Michaelem Hádkem ve vestě HBC@Vrates Divišov záhy odeslali za svá záda Zdeňka Holuba, který perfektně odstartoval do rozjížďky s číslem dvě. O body se nehodlali dělit ani Martin Málek s Karolem Zabikem. Mistrovská sestava sezóny 2008 s logem PRO-TEC Miletice na vestách na úvod brutálně vyřešila Žarnovici, kde nakonec místo Fritze Wallnera startoval Vladimír Višváder.

Následující série byla v bleděmodrém jako ta úvodní, pouze si predátoři vyměnili svou kořist. Avšak fanouškovský pár to neměl jednoduché. V šesté jízdě se mezi Zdeňkem Simotou a Michaelem Hádkem usadil Vladimír Višváder. Ostřílený matador se však už od druhé zatáčky musel dívat na jedenáctku na Plzeňanových zádech. „Přestávalo to jet,“ vysvětloval Vladimír Višváder. „To zapalování mi odcházelo už ve Mšeně a teď se to projevilo.“

Ani miletičtí to v rozjížďce s číslem osm neměli snadné. Martin Málek předvedl ukázkový start, jenže v prvním oblouku ho zvenku předčil Zdeněk Holub. Skokan letošního jara neohroženě vzdoroval tlaku zkušenějších soupeřů, avšak nakonec podlehl. Martin Málek ho po velikánském úsilí objel ve druhém okruhu v zatáčce u depa. Karol Zabik se před pražského juniora dostal hned v následujícím oblouku.

O postupujících bylo rozhodnuto. Zdeněk Holub s Danielem Hádkem však v desáté jízdě opakované kvůli pádu Jána Halabrína v první zatáčce na hlavu porazili Žarnovicu. Rozjížďka s číslem dvanáct, poslední ze základního rozpisu, přihrála vítězství ve skupině pořádajícím Mileticím, by to zpočátku vypadalo přesně obráceně.

Martin Málek se bleskovým manévrem dostal do čela, avšak Michael Hádek se Zdeňkem Simotou zamkli Karola Zabika na zámek s minimálně sedmi západy. Martin Málek se otáčel, snažil se brzdit soupeře a dát prostor svému parákovi k útoku. Jenže dosáhl pravý opak. Michael Hádek se dostal před něho. Třetí okruh však byl fatální pro Zdeňka Simotu. „Zadřel jsem motor,“ hlásil v depu ještě s přilbou na hlavě.

Neúprosná aritmetika
Nicméně boj o stupně vítězů měl teprve ještě přijít ve finálové části. Nejprve se střetli čtvrtí a třetí z obou skupin. Z oblohy opět spadlo pár kapek, naštěstí hodně ojedinělých. Tomáš Suchánek s Michalem Škurlou je ani nezaznamenali a po startu odsoudili Žarnovicu na absolutní dno tabulky závěrečných výsledků. Vzápětí Jan Jaroš objel v první zatáčce Zdeňka Holuba. Ondřej Smetana pohlídal Daniela Hádka a SMESTAV se mohl pyšnit pátou pozicí.

A už tu bylo semifinále. Zdeněk Simota v sedle rezervního motocyklu s Michaelem Hádkem až porazili slánské juniory stejně jednoznačně, jako komunistický parlament hlasoval o zákonech. Stejně posléze naložili Martin Málek a Karol Zabik s míšeňskými Němci.

Jestliže umísovací jízdy doposud postrádaly explozivní náboj, malé finále přineslo drama. Nejrychleji odstartoval Ronny Weis, který se snažil pustit svého kolegu vnitřkem dopředu, jenže Michal Dudek byl proklatě rychlý. Na protilehlou rovinku vyjel jako první, avšak problém byl s posledním místem Romana Čejky.

Ten se ne a ne prokousat přes německý tandem. Celá čtyřka mířila do cíle, avšak startmaršál František Moulis ji zapomněl odmávat šachovnicovou vlajkou. Zmatený Matthias Bartz zůstal stát, ukazoval čtyři prsty k věži, avšak Michal Dudek s Romanem Čejkou reagovali jako správní závodníci. Nekoukali napravo, ani nalevo a protnuli metu před oběma Němci, kteří nechápali, která bije. Zatímco jiní sudí v minulosti podobnou situaci ani nezaznamenali, František Kalina byl dokonale v obraze a vyhlásil pořadí po průjezdu čtvrtým kolem.

A zbývalo už jen velké finále. Martin Málek sice slavil triumf stylem start – cíl, jenže Michael Hádek se Zdeňkem Simotou opět nepustili Karola Zabika před sebe. Polský borec se sice snažil, ale závodníci v žoldu HBC@Vrates byli stejně neúprosní jako aritmetika. Pět bodů za druhé a třetí místo je rozhodně více než čtyři za vítězství. „Měli jsme nejlepší pozice na startu,“ vyprávěl Michael Hádek o chvíli později. „Trojka je tvrdá a jsou tam koleje. Od startu jsme tam byli stejně a to rozhodlo.“

Hlasy z depa
„Teďka po finále dobrý, ale první dvě rozjížďky katastrofa,“ svěřoval se Michael Hádek se svými rozporuplnými pocity. „Vůbec to nejelo od startu, ale jinak dobrý. Co je doma, to se počítá.“

„Začátek byl dobrej‘,“ bilancoval Zdeněk Simota. „Ale pak jsem zadřel motor a skočil na druhou motorku. Semifinále jsme vyhráli a ve finále viděli, že máme Karola za sebou. Měl to rychlejší, ale drželi jsme ho za sebou, abychom vyhráli. Jsem spokojenej‘, zatím mi to jde dobře.“

„Dneska to bylo dobré,“ říkal Martin Málek. „Zkoušeli jsme všechno možné. Dráha se hodně změnila po první, po druhé a po třetí jízdě. Po dešti to bylo super, ale potom to hodně proschlo. Co jízda, to jiné nastavení a převod. Škoda toho druhého místa, ale to je štěstí. Jsem spokojený, že jsem měl dobré starty.“

„Dneska mi to nějak nešlo, hlavní vina byla v motoru,“ zněl komentář z úst Romana Čejky. „Nechci říkat, že jsem mistr světa, ale motor nechce jet. Chtělo by to asi změnit vačku, aby se změnila charakteristika a šlo to dopředu. Hlavně ty starty! Ty mi dneska vůbec nešly!“

„Chyběl bod,“ posteskl si Ondřej Smetana. „Neporazili jsme ty Němce. Škoda. Ruka ze Mšena je v pohodě, bolelo to asi proto, že to bylo jen asi víc naražený.“

„Pěkný, ale mohli jsme postoupit do semifinále,“ litoval Zdeněk Holub. „Byli tam lepší střelci. V první jízdě jsem měl dobrej‘ start, ale pak už mi to nešlo.“

„Nestartoval jsem,“ sypal si Daniel Hádek popel na hlavu. „Vždycky to musím dohánět. Musím víc trénovat a doufám, že to přijde. Je teprve začátek sezóny, v Plzni na junioráku si zlepším náladu.“

„Šlo to, akorát jsem si vybral blbej‘ motor,“ krčil Tomáš Suchánek rameny. „Není dobrej‘ na tvrdou dráhu a tu tady máš jen místama. Vždycky to vylítlo a pak to jen couvalo.“

„Strašně,“ odpověděl Vladimír Višváder na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se mu dnes jelo. „Zapalování mi odcházelo už ve Mšeně a dneska se to ukázalo. Ve třetím kole to přestávalo jet. Jsem deprimovanej‘, jedu na dovolenou. Asi do Zohoru (smích).“

Základní část:

skupina A:    
1. AK Slaný   16
Michal Dudek 4 4 0 8
Roman Čejka 2 3 3 8(1)
 
2. MSC Míšeň   14
Ronny Weis, D 3 4 3 10
Mathias Bartz, D 0 2 2 4(1)
 
3. SMESTAV   14
Ondřej Smetana 2 0 2 4(1)
Jan Jaroš 3 3 4 10
 
4. DaK Moto Jablonec   10
Tomáš Suchánek 4 2 4 10
Michal Škurla 0 0 E 0
 
 
skupina B:    
1. PRO-TEC Miletice   19
Martin Málek 4 4 2 10(1)
Karol Zabik,PL 3 3 3 9(2)
 
2. HBC@Vrates Divišov   18
Michael Hádek 3 3 4 10(2)
Zdeněk Simota 4 4 E 8
 
3. ČR U17   11
Zdeněk Holub 0 2 4 6
Daniel Hádek 2 0 3 5(1)
 
4. SC Žarnovica   6
Ján Halabrín, SK 2 0 2 4
Vladimír Višváder 0 2 0 2

Poznámka: při bodové rovnosti týmů Míšně a SMESTAV rozhodl o postupujícím do semifinále výsledek vzájemné jízdy.

Finálová skupina:

  o7.m o5.m SF1 SF2 MF FIN
1. HBC@Vrates Divišov     7     5
Michael Hádek     3     3
Zdeněk Simota     4     2
 
2. PRO-TEC SK Miletice       7   4
Martin Málek       4   4
Karol Zabik, PL       3   0
 
3. MSC Míšeň       2 5  
Ronny Weis, D       0 2  
Matthias Bartz, D       2 3  
 
4. AK Slaný     2   4  
Michal Dudek     0   4  
Roman Čejka     2   0  
 
5. SMESTAV   6        
Ondřej Smetana   2        
Jan Jaroš   4        
 
6. ČR U17   3        
Zdeněk Holub   3        
Daniel Hádek   0        
 
7. DaK Moto Jablonec 7          
Tomáš Suchánek 4          
Michal Škurla 3          
 
8. SC Žarnovica 2          
Ján Halabrín 2          
Vladimír Višváder 0          

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Míchal Kohout

MS družstev

USA doplnily seznam účastníků WTC

Lublaň – 5. května
Americký tým v čele s Gregem Hancockem vyhrál kvalifikační kolo světového poháru družstev ve slovinské metropoli Lublani. Závod také zažil úžasný mezinárodní comeback světového exšampióna z šestadevadesátého Billy Hamilla, jenž skóroval deseti body. Vyrovnaná zámořská sestava nakonec o čtyři body předčila domácí Slovince.

1. USA 44 Greg Hancock 13,Billy Hamill 10, Ryan Fisher 10, Ricky Wells 11
2. Slovinsko 40 Maks Gregorič 15, Matič Voldrih 6, Matič Ivačič 0, Matej Žagar 19
3. Ukrajina 23 Andrej Karpov 13, Stanislav Mělničuk 1, Kiril Cukanov 4, Aleksander Loktajev 5
4. Itálie 21 Matia Carpanese 9, Nicolas Vincentin 1, Cristian Carrica 5, Nicolas Covatti 6

Foto: tiskový servis IMG World

MS Juniorů

Světový juniorský šampionát nezačal zrovna šastně

Neustadt/Donau – 29. dubna
O minulém víkendu se v bavorském Neustadtu an der Donau rozběhl individuální světový šampionát juniorů. Čtvrtfinále konané jen pár desítek kilometrů od našich hranic poblíž Regensburgu nebylo dvakrát šastné ani pro naše barvy, ani pro sport levých zatáček.

Plochá dráha se hlavně v zemi našich západních sousedů dostala do pozornosti i těch médií, která ji obvykle příliš prostoru neposkytují. Důvodem nebyly dramatické a napínavé boje na oválu, ale následky těžkého pádu dua Kobrin – Malesič. Slovinec Nejc Malesič si v nájezdu do zatáčky brnknul o zadní kolo svého soupeře a oba skončili v hrozivě vypadajících kotrmelcích. Malesičův motocykl přitom přeletěl ochranou bariéru a skončil v divácky poměrně hustě obsazeném sektoru.

Pro jedenáctiletou dívenku s těžkou zlomeninou nohy musel přiletět vrtulník z kliniky v nedalekém Regensburgu.

Podle posledních zpráv vydaných ředitelstvím závodu ve čtvrtek, čtyři dny po nehodě, se její stav naštěstí zlepšuje. Těsně po havárii ale vypadala situace hodně dramaticky, v jednu chvíli bylo na dráze pět sanitních vozů, které odvezli další dva zraněné diváky i jednoho z aktérů karambolu Malesiče a otázkou bylo i další pokračování závodu, který se ale nakonec po delší pauze dojel. Asi nejlépe vyvázl druhý z aktérů, Andrej Kobrin. Ten po závodech kvitoval s povděkem, že ze situace pro něho skončila velice dobře, jen s boulemi a řadou odřenin.

Poněkud lépe si svoje premiérové vystoupení v juniorském šampionátu jednotlivců určitě představoval i jediný náš zástupce ve startovním poli Ondřej Veverka. Devatenáctiletý Pražan za sebou měl hodně hektický týden, během něhož dvakrát startoval na Ukrajině. Mezitím se ještě stačil vrátit do české extraligy a řešit trable s autem. O stíhání sobotního tréninku nemohla být po pátečním závodě v Černonohradu řeč. V prvních dvou jízdách se na nezvyklé dráze s mantinely posunutými až za travnatý pás trochu hledal. Ve druhé polovině závodu přišlo viditelné zlepšení, ale postup byl v tu chvíli viditelně vzdálen.

Vítězství si s plným bodovým ziskem odnesl Polák Patryk Dudek, kterého, jak lze soudit i podle dalších dosavadních výsledků, zastihl úvod sezóny ve velice dobré formě. Jen o bod za ním zůstal druhý Rus Vitalij Bělousov, který prohrál s Dudkem rozhodující souboj ve čtrnácté jízdě. Společnost jim na stupních vítězů dělal známý Dán Michael Jepsen Jensen a až čtvrtý byl obhájce titulu Maciej Janowski, jenž po přestupu z Wroclawi do Tarnowa trochu slevil. Místo v první sedmičce si ale s přehledem pohlídal, stejně jako dravě jedoucí Australan Sam Masters. Zbylá dvě postupová místa obsadili Angličan Kyle Newman a Rus s ukrajinským pasem Kirill Cukanov. Ten si semifinále zajistil až v dodatkové jízdě, ve které porazil domácího Michella Hofmann. Nejlepší z německého kvarteta začal velmi dobře, ze tří prvních sérií vydoloval sedm bodů a po závodě hodně litoval zbytečného pádu ve čtrnácté jízdě, kdy už se jelo jen ve třech a Dudek s Bělousovem byli daleko před ním.

Mezi aspiranty na postup byl před závodem počítán i Rus Vladimir Borodulin, kterého stejně jako Bělousova zdobí v juniorské kategorii tituly mistrů světa i Evropy družstev. Jeho naděje ale ukončila pátá rozjížďka a kolize s u nás dobře známým Maďarem Rolandem Benköm. Po ní se už ani jeden z aktérů na dráze neobjevil.

Foto: Zdeněk Flajšhanz

Minirozhovor

Zdeněk Holub si reprezentační debut užil

Ústí nad Labem – 5. května
Mezi příjemná překvapení českého plochodrážního jara patří Zdeněk Holub. Jeho výkony neušly pozornosti Milana Špinky, který ho nominoval do sestavy juniorského národního týmu. V kvalifikaci mistrovství světa v Rovně pomáhal k vítězství, avšak následující týden se v evropském semifinále v Červenogradu dostal do akce jen jednou. Závodník pražské Markéty se magazínu speedwayA-Z svěřil s vírou, že křivka jeho výkonnosti si i nadále zachová vzestupnou tendenci.

„První závody byly lepší,“ porovnává Zdeněk Holub oba své reprezentační starty. „Jel jsem je celý a v tom druhým jenom jednu jízdu. Aspoň jsem se kouknul do novýho kraje. Ale moc dobře na mě Ukrajina nepůsobila. Nelíbilo se mi tam, ta země nevypadala moc pěkně.“

V Rovně ho kromě vítězství mohla těšit také skutečnost, že právě on stál na počátku české ofenzívy v poslední sérii. „Všichni maj‘ zásluhu,“ odmítá roli tvůrce výsledku. „Já měl nevy, protože v tý předposlední jízdě se to zastavilo, když jsem jel první, protože tam Američan někoho sestřelil. Bál jsem se, jestli odstartuju zase.“

Jeho obavy byly naštěstí liché. „Naštěstí jsem se zase dostal na první místo,“ vypráví. „Václav to pak dotáh‘ do konce. Vyhráli jsme a postoupili do Anglie.“ Na dlouhé oslavy nebyl čas, už v úterý se na Markétě jela extraliga Olympu proti Slanému. Sotva skončila, znovu směr Ukrajina.
„Bylo to honem, honem a ráno po extralize zase na Ukrajinu,“ říká Zdeněk Holub. „Zase dvacet hodin v autě. Na čáře dobrý, dlouho jsme tam nestáli a projeli to dobře. V Červenogradu jsem ale jel jen jednu jízdu. A ještě mi praskla pneumatika, tak jsem to jenom tak dojel pro tu nulu.“

Tentokrát ovšem českému týmu nevyšel závěr. „Kluci nestartovali,“ vidí Zdeněk Holub příčinu vyřazení. „Václav dobrý, Eda celkem taky, ale jinak jsme moc nestartovali.“ Se svým reprezentačním debutem je ovšem spokojený. „Užil jsem si to,“ nezastírá. „Dostal jsem se do reprezentace a jsem šastnej‘. Teď jen tak dál.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel