Zdeněk Holub si reprezentační debut užil

Ústí nad Labem – 5. května
Mezi příjemná překvapení českého plochodrážního jara patří Zdeněk Holub. Jeho výkony neušly pozornosti Milana Špinky, který ho nominoval do sestavy juniorského národního týmu. V kvalifikaci mistrovství světa v Rovně pomáhal k vítězství, avšak následující týden se v evropském semifinále v Červenogradu dostal do akce jen jednou. Závodník pražské Markéty se magazínu speedwayA-Z svěřil s vírou, že křivka jeho výkonnosti si i nadále zachová vzestupnou tendenci.

„První závody byly lepší,“ porovnává Zdeněk Holub oba své reprezentační starty. „Jel jsem je celý a v tom druhým jenom jednu jízdu. Aspoň jsem se kouknul do novýho kraje. Ale moc dobře na mě Ukrajina nepůsobila. Nelíbilo se mi tam, ta země nevypadala moc pěkně.“

V Rovně ho kromě vítězství mohla těšit také skutečnost, že právě on stál na počátku české ofenzívy v poslední sérii. „Všichni maj‘ zásluhu,“ odmítá roli tvůrce výsledku. „Já měl nevy, protože v tý předposlední jízdě se to zastavilo, když jsem jel první, protože tam Američan někoho sestřelil. Bál jsem se, jestli odstartuju zase.“

Jeho obavy byly naštěstí liché. „Naštěstí jsem se zase dostal na první místo,“ vypráví. „Václav to pak dotáh‘ do konce. Vyhráli jsme a postoupili do Anglie.“ Na dlouhé oslavy nebyl čas, už v úterý se na Markétě jela extraliga Olympu proti Slanému. Sotva skončila, znovu směr Ukrajina.
„Bylo to honem, honem a ráno po extralize zase na Ukrajinu,“ říká Zdeněk Holub. „Zase dvacet hodin v autě. Na čáře dobrý, dlouho jsme tam nestáli a projeli to dobře. V Červenogradu jsem ale jel jen jednu jízdu. A ještě mi praskla pneumatika, tak jsem to jenom tak dojel pro tu nulu.“

Tentokrát ovšem českému týmu nevyšel závěr. „Kluci nestartovali,“ vidí Zdeněk Holub příčinu vyřazení. „Václav dobrý, Eda celkem taky, ale jinak jsme moc nestartovali.“ Se svým reprezentačním debutem je ovšem spokojený. „Užil jsem si to,“ nezastírá. „Dostal jsem se do reprezentace a jsem šastnej‘. Teď jen tak dál.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel