Finále juniorských družstev je kompletní

Abensberg – 28. května
Druhé semifinále juniorského mistrovství světa v Abensbergu se stalo jednoznačnou kořistí Švédska, které doprovodilo do finále Australany, vítěze ze včerejšího Lakeside. Další postupovou příčku k přímo nasazeným Polákům obsadili Rusové, kteří se v dálkovém souboji s Dány ukázali o šest bodů lepší.

1. Švédsko 55 Dennis Andersson 11, Anders Mellgren 11, Mathias Thornblöm 14, Anton Rosen 10, Pontus Aspgren 9
2. Rusko 51 Andrej Kudrjašov 12, Sergej Karačincev 5, Vladimir Borodulin 13, Viktor Kulakov 5, Vitalij Bjelousov 16
3. Německo 23 Kai Huckenbeck 6, Marcel Helfer 8, Michel Hofmann 1, Andre Mochner 6, Valentin Grobauer 2
4. Finsko 21 Timo Lahti 10, Niko Siltaniemi 4, Mika Loppi 6, Jiri Nieminen 1

Známkovat se bude až zítra

Praha – 28. května
Že si Olymp svou kompaktní sestavou a suverénním počínáním ve svých úvodních utkáních vysloužil nálepku horkého favorita soutěže, nemůže být sebemenších pochyb. Avšak klasifikovat trojkoaliční tým DaK Moto Plzeň – Divišov už tak snadné není, a to nejen kvůli třem subjektům v jeho názvu. Označení nováček je poměrně zavádějící, jelikož jezdecké jádro je vytvořeno Plzeňany a tři z nich se dokonce podíleli na druhém titulu Západočechů roku 2007. Samotný František Liebezeit by se přiklonil k pojmenování černý kůň, které užili Pražané v tiskových materiálech. Avšak moudřejší budeme po zítřejším duelu obou družstev na pražské Markétě.

Kosmetické změny
Tomáš Topinka nerad odkrývá své extraligové karty příliš brzy a to ani mimo novinářský blok. Nicméně minulou středu se magazínu speedwayA-Z svěřil, že v sestavě domácího utkání proti trojkoaličnímu týmu bude mít v sestavě Pedersena. Otázka ovšem byla kterého, když jejich švédská Vargarna zítra míří k utkání švédské Elit Serien do Motaly.

Ohlášení oficiálních sestav, která proběhlo dnes prakticky tři hodiny před koncem čtyřiadvacetihodinové lhůty, odhalilo, že se s číslem čtyři představí Bjarne Pedersen. Pražský výběr doznal jen kosmetických změn. Druhým cizincem je Rafal Okoniewski, jenž se v české extralize skvěle uvedl před třemi týdny v Pardubicích. Dvojka Matěj Kůs a Josef Franc je neměnná, stejně jako junioři Michal Škurla, Zdeněk Holub a Ondřej Veverka doplňující zbývající posty.

„Neměním sestavu, když to funguje,“ vysvětluje Tomáš Topinka, který oba své extraligové starty proměnil v dvojbodové zisky v tabulce. „Doufám, že je to dobrá sestava. Snad to dobře dopadne.“

Oproti pardubickému výjezdu je však jedna změna patrná na první pohled. Na postu druhého náhradníka figuruje Ondřej Veverka. „Ne, nepodceňujeme soupeře, to v žádném případě ne,“ vysvětluje pražský kouč. „Je tam, protože chceme, aby se naši junioři svezli. Jinak bych ho musel dávat do hlavní sestavy a takhle se můžou vystřídat navzájem.“

A že Tomáš Topinka extraligového navrátilce v žádném případě nepodceňuje svědčí i fakt, že za velkou výhodu nepokládá svoje dvě vyhraná klání, zatímco František Liebezeit vstupuje do řeky letošní extraligy prakticky poprvé. „Fanda to zná,“ tvrdí. „Jezdil za Mšeno, dělal tam manažera a ten systém byl novej‘ víc pro mě než pro něj.“ A obligátní otázečka, jak utkání dopadne? „Tipy nedávám, to víš,“ směje se. „Doufám, že to dobře dopadne a budeme pokračovat v dobré formě.“

Zatím ještě v šesti
V hostujícím triumvirátu jsou bez bezprostřední zkušenosti s českou extraligou pouze oba hosté. Jak Lotyš Kjastas Puodžuks, tak Slovinec Matej Žagar jsou našim fanouškům dobře známi, ale v ligové soutěži je čeká premiéra. František Liebezeit ovšem odmítá myšlenku, že by měl v týmu hned dvě neznámé. „Není to risk,“ říká jednoznačně. „Věřím, že Matej si odjede svoje. A uvidíme, jak se Kjastas vypořádá s tvrdou dráhou.“

Řešení trojkoaličních cizinců je poměrně logické. „Nic jinýho mi nezbylo,“ souhlasí František Liebezeit. „Jak bylo předem avízováno, Martin Vaculík a Patryk Dudek jedou Švédsko. Chtěl jsem Romana Považneho, ale ten zase musí Rusko.“ Českou část sestavy už tvoří výhradně plzeňští závodníci Zdeněk Simota, Jan Holub a bratři Michael a Daniel Hádkovi.

„Pořád jedeme v šesti,“ komentuje František Liebezeit absenci náhradníka. „Čekám na Míšu a nechci za každou cenu dávat jezdce s nižší výkonností. Příští extraligu už pojedeme s ní. Teď jsem jí viděl na soustředění v Divišově a jela hezky.“ Ve srovnání s Tomášem Topinkou však nevnímá jako svůj handicap strategické zkušenosti, které jeho protějšek nabral během svých dvou vítězných závodů. „Tomáš má vyzkoušenou sestavu, která šlape,“ vidí sílu svých zítřejších hostitelů. „Jedou mu nejen cizinci, od kterých očekávám hodně i já, ale i Češi. Pepe je ve vynikající formě, Matěje jde nahoru a junioři taky. V juniorech může kdokoliv porazit kohokoliv.“

V jednom je však František Liebezeit zajedno s Tomášem Topinkou. Nechce se svěřit s propočtem skóre, které si všichni manažeři před extraligovým závodem dělají. „Rozhodně jsou domácí favoriti,“ neskrývá František Liebezeit. „Nám by spíše sedělo to označení černého koně. Malinko nám chybí jedna posila, uvidíme, jak se s tím popasujeme.“

Vzápětí však upozorňuje na povětrnostní otázku. „Hlavně aby vydrželo počasí,“ doufá. „Už potřebujeme jeden závod dojet. Ne vyhrát, ale dojet. Tak aby to po osmi jízdách nechtěli zrušit. Zase by to sváděli na mě, že jsem to chtěl přerušit, protože jsme prohrávali. Ale kdyžtak to můžeme dojet v zimě na ledech na Hamru.“

Historické okénko:
Praha, 19. července 1994: pevnost Markéta prvně padla náporem nájezdníků

Pražský klub díky nadstandardním podmínkám plynoucích s vazbami na ministerstvo vnitra vždy oplýval tím nejlepším, co se po českých plochodrážních oválech prohánělo. Roli suveréna ligové soutěže si osvojil již od prvního ročníku 1956 a pakliže na trůn zasedl jiný tým, šlo spíše o senzaci než cokoliv jiného.

Na postavení pražského klubu nic nezměnila ani listopadová revoluce z devětaosmdesátého. Když se roku 1991 česká extraliga vrátila k systému dvojutkání, pražský Olymp stále hrál roli suveréna, o čemž svědčí tituly z let 1991 – 1993. V úvodních dvou případech neztratili Pražané ani jedno utkání. Prvním klubem, který je dokázal porazit, byly Chabařovice. Ve středu 26. května 1993 na své severočeské dráze vyhráli 47:43.

Pevnost Markéta však odolávala. Věci se však měly změnit hned v sezóně 1994. Plzeň získala angažmá Simona Wigga to poslední, co jejímu silného kádru chybělo k útoku na nejvyšší extraligové mety. O porážce Prahy na plzeňských Borech již byla v historickém okénku magazínu speedwayA-Z už řeč.

Jenže plzeňské postavení v extraligové tabulce se zkomplikovalo už následující týden po senzačním domácím triumfu. Do Chabařovic přijeli Západočeši bez Simona Wigga a prohráli. 43:47. Stejným skóre skončil i jejich červnový výjezd do Pardubic. Naproti tomu Olymp šel od vítězství k vítězství.

Protože o celkovém umístění rozhodoval součet skóre ze vzájemných utkání, měli Plzeňané jedinou šanci a sice pokusit se porazit Pražany i na jejich domácí dráze. Hosté se záhy dostali do čela, avšak Olymp kladl tuhý odpor. V rozjížďce s číslem devět Lubomír Jedek se Zdeňkem Schneiderwindem duel vyrovnali. Vzápětí ho Petr Vandírek s Lubomírem Jedkem poslali do čtyřbodového vedení.

To však trvalo jedinou jízdu, než Simon Wigg s Janem Holubem znovu srovnali stav střetnutí. Po třinácti jízdách domácí ztráceli dva body, jenže vzápětí Pavel Ondrašík a Petr Vandírek porazili Jiřího Štancla a Janem Hádkem. Za těchto okolností museli Plzeňané vyhrát poslední jízdu. Nezapomenutelný Simon Wigg s Janem Holubem za zády porazili Richarda Wolffa, když Lubomír Jedek ani neprojel cílem. Konečné skóre 44:46 v konečném účtování vskutku pomohlo Plzeňanům k titulu. Paradoxní je, že Chabařovice dokázaly porazit šampióna, ale jejich jediným dalším aktivem se stala domácí remíza s Březolupy.

Oficiálně nahlášené sestavy:

PSK Olymp Praha: 1 Michal Škurla
  2 Matěj Kůs
  3 Zdeněk Holub
  4 Bjarne Pedersen, DK
  5 Josef Franc
  6 Rafal Okoniewski, PL
  7 Ondřej Veverka
 
DaK Moto Plzeň – Divišov: 8 Kjastas Puodžuks, LAT
  9 Jan Holub
  10 Daniel Hádek
  11 Zdeněk Simota
  12 Michael Hádek
  13 Matej Žagar, SLO
  14 neobsazeno



Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II), Michal Kohout a Jan Janů

Výsledky z Artigues de Lussac jsou platné

Praha – 28. května
Výsledky evropského semifinále ve francouzském Artigues de Lussac, který v sobotu večer přerušil fatální výpadek osvětlení, jsou platné. Dohodla se na tom jury na své zasedání po půlnoci. Její verdikt dnes dopoledne potvrdila i samotná UEM. Aleš Dryml a Richard Wolff jsou tedy oficiálně finalisty šampionátu.

Češi v akci 16

Minulý týden byl na českých drahách prozatím nejklidnějším obdobím celé sezóny, jelikož přinesl pouze druhé kolo juniorského šampionátu AČR na plzeňských Borech. Ani na zahraničních oválech to z českého úhlu pohledu nebylo jiné. Aleš Dryml s Richardem Wolffem postoupili do evropského finále na travnaté dráze, juniorský nároďák skončil ve světovém semifinále v Lakeside čtvrtý. Tradiční kompilační seriál magazínu speedwayA-Z bude dnes poměrně krátký.
Kapitánské ocenění Aleše Drymla
Pondělní duel Elite League mezi Belle Vue a Eastbourne postavil proti sobě bratry Drymlovy. Aleš skóroval za Belle Vue šesti body, zatímco Lukáš s vestou hostujících Orlů získal jeden bod. Domácí si už vytvořili vítěznou pozici, ale nakonec těsně prohráli 45:47.

Šéf družstva Jim Lynch v této souvislosti podniká personální kroky. V pátek však ocenil přínos Aleše Drymla. „Dělá více, než je jeho práce, protože jezdí nad svůj average 4,77,“ svěřil se pro klubové internetové stránky. Přitom pardubický závodník původně podepsal jen jako záskok místo Australana Travise McGowana, jehož doma zdržely problémy s vízy.

Nyní by však mohl v Belle Vue zůstat až do konce sezóny. „Když se mě přišel zeptat, jestli může zůstat, moje odpověď byla jednoznačně ano,“ konstatoval Jim Lynch na adresu Aleše Drymla. „Chce jezdit pro Belle Vue a já mám vždy zájem o závodníky, kteří chtějí pro mě jezdit. Má zkušenosti a nadšení pomáhat mladším klukům a já jsem nadšený z jeho nasazení.“ Zatímco se Rory Schlein zotavuje se svou zlomenou nohou, mohl by Aleš Dryml dokonce převzít úlohu kapitána.

Filip Šitera jistil pohárový postup
V britské Premier League se čeští závodníci dostali ke slovu až ve čtvrtek. V ligovém utkání porazil Sheffield hostující Rye House 51:39, přičemž Josef Franc se na triumfu podílel dvanácti body. Rovněž Matěj Kůs slavil doma vítězství. Pohárový duel Redcar vs. Newcastle skončil 49:41 a Pražan přispěl deseti body.

V sobotu proti sobě nastoupili Luboš Tomíček a Filip Šitera. Oba skončili ligové klání Berwicku a Glasgowa se šesti body s jedním bonusem. Šastnější byli domácí, kteří vyhráli 49:41. Druhý den hostil Glasgow v pohárové odvetě Plymouth. Rozdrtil ho vysoko 54:36. Filip Šitera inkasoval pět bodů s jedním bonusem.

Domácím Tygrům šlo ovšem o překonání svých hostí také v celkovém součtu. Právě Filip Šitera k němu dláždil cestu, když s kolegou Jaydenem O’Malleyem vyhráli předposlední rozjížďku 5:1. Jejich příkladu vzápětí následovaly glasgowské ikony James Grieves a Joe Screen. Tygři v součtu obou duelů překonali Plymouth 92:88 a postoupili do dalšího kola.

Švédská a maďarská liga a horský mítink v Teterowě
Procházka po dalších státech nebude příliš dlouhá. Švédská Elit Serien viděla v úterý také domácí vítězství Vetlandy na Västervikem v poměru 57:33. Martin Vaculík se na něm podílel osmi body.

V sobotu pokračovala maďarská liga, jejíž všechna kola mezi celky se zvířecími názvy probíhají v Miskolci. Tygři z Debrecenu porazili Býky těsně 45:39. Martin Gavenda měl ovšem důvod k zasmušilosti. Po úvodní nule ho kouč dvakrát vystřídal a v poslední rozjížďce zůstal stát kvůli defektu.

Včerejšek patřil v Německu legendárnímu horskému závodu Bergring v Teterowě, jehož doprovázely podniky na klasické dráze v Güstrowě a v Teterowě. Zatímco před lety by účast českých závodníků byla téměř nemyslitelná, letos se však představil v akci pouze Antonín Klatovský.

V hlavním klání na 1800 metrů dlouhé dráze, jenž se vine nahoru a dolů a zatáčí nejen doleva, ale i doprava triumfoval Roberto Haupt, jehož znají i diváci z našich závodů. Na stupně vítězů se s ním postavili Enrico Janoschka a Manfred Knappe.

Antonínu Klatovskému patřila třináctá pozice. Ve zvláštní jízdě Bergring Pokal, kde závodníky mezi sebou dělí handicapy, protnul metu jako první Paul Cooper, následovali Christian Hülhorst a Stephan Katt. Antonín Klatovský byl čtvrtý.

Dnes se Zdeněk Simota, Martin Málek a Tomáš Suchánek vypravili do maďarského Debrecenu, aby v tamním svátečním dni vytvořili český tým v mezinárodním volném klání. Ale o jejich výsledku si povíme zase za týden v dalším díle pravidelného seriálu magazínu speedwayA-Z.

Foto: Wojta Zavřel a Michal Kohout