Pardubice – 14. května
Lákavá příležitost, jak si vydělat až čtyři tisícovky navíc, se naskytne v pátek juniorským závodníkům. Po skončení druhého dílu mistrovství republiky pořádá Tomáš Rambousek s týmem přátel už čtvrtý ročník Ceny Jiřího Marxe. Magazín speedwayA-Z přináší první základní informace.

Vzpomínkové klání na pardubického závodníka, který zahynul ve svých šestnácti letech na Prvního máje roku 1990 při první lize v Březolupech, proběhne opět dle formule dvou semifinálových jízd a velkého finále.

Účast má jistou prvních sedm podvečerního závodu. Zbývající osmý závodník vzejde na základě volby organizátorů.

Organizátoři touto cestou děkují všem, kteří přispěli:
CK STOPA Rambousek Tomáš ,CENTRUM LAMINACE Makušev Petr, AUTODÍLY Černý Miro, TISKÁRNA SILUETA Štichauer Miroslav, AUTODOPRAVA Jaroslav Lamberský – LadislavUrban, AUTOSERVIS Šmída.

Finanční náhrady:

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 5. a 6. května
Vloženým závodem po oba dva dny mariánskolázeňského víkendu byl podnik evropské série veteránů. V sobotu absolvovala třicítka borců rozdělených do dvou kategorií jízdy základního rozpisu, v neděli finále. Kategorii čtyřventilových strojů ovládl Angličan Paul Evitts, mezi dvouventily kraloval jeho krajan Gerry Smith.

Sobotní program v Mariánských Lázních otevřela první jízda dvouventilových strojů. Do ní nejlépe odstartoval britský jezdec Frank Yates. Z prvního místa se však radoval jen jedno kolo, v tom druhém si razantně řekl o slovo Jan Jacobsen z Norska a vedení bez problémů udržel až do cíle. Yates se ještě na poslední rovince musel bránit útokům Dána Jense Munkedala. Ve druhé jízdě, která patřila rovněž dvouventilům, se od startu prosadil Němec Franz Greisel. V první zatáčce dokázal odrazit dvojitý útok, když se Angličan Maurice Jones pokusil protáhnout na první příčku po lajně a Nor Kaare Heia kolem mantinelu, a pak již jen kontroloval svoji pozici. Heia s Jonesem pak svedli velkou bitvu o druhou příčku, ve které až cílová rovinka rozhodla tento duel ve prospěch britského jezdce. Třetí jízdu této kategorie okořenil svou jízdou bývalý šampión Hartmut Ernst, ale o pět bodů za vítězství ho připravil defekt v posledním kole. Smůla, která tohoto vynikajícího jezdce v Mariánských Lázních v posledních letech provází, tak o sobě dala vědět i letos. Pro plný počet bodů si tak dojel další z favoritů Gerry Smith.

V první jízdě čtyřventilových strojů splnil papírové předpoklady Brit Paul Evitts a po bleskovém startu šel do vedení. Vnějškem na něj však velmi odvážně zaútočil bělovlasý italský veterán Francesco Barbetta. Jejich souboji, který vydržel celá tři kola, přihlížel třetí Oswald Lasarzik. V cíli byl nakonec přeci jen o něco rychlejší Evitts a připsal si pět bodů. Velice suverénně si počínal další z Angličanů John Hartley. Perfektně odstartoval a druhému Davu Hammondovi nedal sebemenší příležitost k útoku. Jezdecky zaujal i Roland Gütter, nová tvář evropské série veteránů. Zrzavý Němec byl velice rychlý, ale o lepší než třetí pozici se připravil občasnými chybičkami.

Divácky atraktivní byla i v pořadí čtvrtá jízda dvouventilů. Ta byla nejprve zastavena pro letmý start Ernsta. Při opakovaném startu se do první zatáčky přiřítila sevřená trojice jezdců. Hartmut Ernst se však z kleští Maurice Jonese a Franze Greisela dokázal vymanit, v zátáčce podržel plyn, na rovince ukázkově zalehl a získal si tak drobný náskok. Vše se zdálo být rozhodnuto, ale Greisel ukázal sílu svého stroje a nečekaným zrychlením se málem přes Ernsta dostal. Ten však nepolevil a svou pozici před útočícím krajanem uhájil. Pořadí v cíli tak bylo Ernst, Greisel a Jones. Dvakrát se musela startovat i jízda následující. Nejlépe si počínal Gerry Smith, ale ve výjezdu z první zatáčky druhého kola upadl za ním jedoucí Munkedahl. Soupeři se mu naštěstí stačili vyhnout, ale jízda musela být přerušena. Smith rychle ovládl i opakovanou jízdu. Za ním se usadil Jan Gunleik Kilen z Norska, zatímco Angličan Cooke neodjel ani od startu. Kilena postihl v poslední zatáčce defekt, druhý tak dojel Frank Yates a nečekané tři body spadly do klína Geoffu Urbanovi z Velké Británie, který jezdil na svém muzeálním Japu s ohromnou ztrátou. Triumf v další jízdě zaznamenal Jürgen Bruckner, který si v první zatáčce vnějškem vyšlápl na Heiu. Překvapil Jacobsen, který si dojel jen pro jediný bod. Jak se později ukázalo, vina byla na straně stroje. Bohužel byla tato závada i příčinou odstoupení norského dravce a vítěze první jízdy z celého závodu.

Na řadu přišly znovu čtyřventily a proti sobě se na start postavili dva největší rivalové a zároveň kamarádi Paul Evitts a John Hartley. Právě tato dvojice šla podle předpokladů po vylétnutí pásky do vedení. Gütter propásl start, ale z posledního místa se dokázal probojovat na třetí místo, o které ho však v závěru připravil bývalý šampión NDR Lasarzik. Vítězství si vybojoval Evitts. Výborně si vedl v následující rozjížďce Francesco Barbetta, o pět bodů ho však na cílové rovince připravil excelentním finišem Hammond.

Jürgen Bruckner si mohl připsat další triumf v jízdě s číslem jedenáct. Po velmi rychlém startu se ujal vedení, ale ve druhém kole se přes něj na konci rovinky přehnal Heia. Start ve finále A si touto jízdou však zajistili oba, stejně jako v cíli třetí Yates. O tom si mohl nechat zdát Hartmut Ernst, který díky defektu z první jízdy ztratil důležité body. Systém pouhých tří startů pro každého jezdce tak v tomto případě předčasně vyřadil z boje jednoho z největších favoritů. Bez ohledu na tento fakt odstartoval Ernst nejlépe do dvanácté rozjížďky. Na rovince se ale německé eso nechalo zaskočit Jonesem, který převzal vedení. Hartmut je ale ryzí bojovník a korpulentnímu Angličanovi dopřál radost z první příčky jen necelé jedno kolo. Poté již opět kraloval ve svém stylu. Ale ani deset bodů za dvě vítězství mu účast ve velkém finále nepřineslo. O bod více získal Jones a tomu postup neunikl. O posledních dvou finalistech rozhodla jízda s čísle třináct. Nejlepší start se povedl Greiselovi, ale ve výjezdu ze druhé zatáčky se dočkal útoku ze strany Gerryho Smithe. Velký souboj na rovince vyzněl lépe pro Angličana, který si vedení udržel až do cíle.

O účastnících finále A se rozhodovalo i v poslední sérii čtyřventilů. Ve čtrnácté jízdě nejprve svým letmým startem způsobil přerušení Ital Silvano Soattin, poté již kraloval John Hartley. Neměl to ale vůbec lehké. Po dobrém startu se vnějším obloukem vyhoupl do čela, na rovince však za ním excelentně zalehl jeden z nejstylověji jedoucích veteránů Oswald Lasarzik a začal se na Angličana dotahovat. Několikrát se dokázal přiblížit doslova na dostřel, ale Hartley si vedoucí příčku dokázal pohlídat. První dva finalisté byli na světě. Poslední jízda kvalifikační části pak přinesla další čtyři. Na čele bylo celkem jasno, tam kroužil Evitts před Barbettou. Velký boj se ale rozpoutal o 2.-5. místo. Nejlépe si počínal Gütter, ale stejně jako v předchozích jízdách dokázal vyrobit jezdeckou chybu, která ho stála postup. V posledním kole si ukl o soupeře a propadl se z třetí na pátou pozici. Na finále A tak mohl zapomenout, tam naopak zamířili spolu s Evittsem a Barbettou Angličané Hammond a Freeman.

Finálové jízdy obou kategorií doplnily nedělní program závodu mistrovství světa. Nejprve přišlo na řadu dvouventilové céčko. V něm najel do pásky Roy Gomm a musel startovat z trestné čáry. V restartu byl nejúspěšnější Kilen a neohroženě dovedl svůj stroj až do cíle. Ve druhém kole se na druhou příčku probojoval Mick Cooke, ale defekt na konci rovinky ho z jízdy vyřadil. Druhý tak nakonec dojel Dán Peder Jensen před Tomem Blackwoodem ze Skotska. Do B finále nenastoupil Jacobsen, tak se jelo jen v pěti. Hartmut Ernst neměl se soupeři větší problémy a po dobrém startu se ani příliš nesnažil. Ve druhém kole si ale uvědomil, že jede taky pro diváky a zalehl ve svém pověstném stylu. Do cíle tak dorazil s velkým náskokem před Jensem Munkedalem a publikum ho za to odměnilo zaslouženým potleskem.

V B finále čtyřventilů odstartoval nejlépe Roland Gütter, ale ve výjezdu z první zatáčky překvapivě zaútočil Silvano Soattin. Tento italský jezdec, který dříve patříval ke špičce šampionátu veteránů podával v posledních letech dost nevýrazné výkony. Tentokrát ale bojoval jako pokropený živou vodou. Předvedl nádherný styl a zaslouženě vyhrál.

Do čela velkého finále dvouventilových strojů se brzy po startu dostal Maurice Jones, na rovince zalehl a vybudoval si slušný náskok. Za jeho zády však zuřil nelítostný boj o druhé místo mezi Greiselem Heiou a Smithem. Angličan Gerry Smith se dokázal z jejich sevření vymanit a v nájezdu do třetího kola se dokonce probojoval přes Jonese na první pozici. Ten na jeho útok nenašel účinnou protizbraň a spokojil se s druhým místem. Třetí projel cílem Heia před Greiselem.

Druhým vrcholem veteránských závodů bylo čtyřventilové áčko. Do něj z neznámých důvodů nenastoupil Lasarzik a ze souboje o prvenství brzy odpadl i Barbetta, kterého postihl defekt už v první zatáčce. Velké jezdecké srdce prokázal Paul Evitts. Po nevydařeném startu najížděl do první zatáčky jako poslední, dokázal ale podržet plyn a odvážným manévrem proletěl mezi ostatními až na první místo. To pak dokázal bez problémů udržet až do cíle. Na dalších místech dojeli jeho krajané Hartley a Hammond.

Letošní závody veteránů se poprvé jely coby doplňkový závod mezi jízdami MČR a MS. V této nové úloze se docela osvědčily. Někteří diváci viděli jejich souboje vůbec poprvé a zklamáni určitě nebyli. Pozitivem pro závodníky bylo i plné hlediště, bez kterého se v minulých letech museli obejít. V budoucnu se tak možná tento model uchytí a veteráni se stanou pravidelným příjemným doplňkem vrcholných závodů v Mariánských Lázních.

Foto: Jiří Bayer

Mšené Lázně – 4. května
V úterý prodělal hrozivě vypadající pád při Memoriálu Emila Sovy ve Mšeně. Teprve včera ho měli propustit z mělnické nemocnice, ale o den dříve podepsal revers. By je to k nevíře, nezničitelný slánský bojovník Patrik Linhart se už zítra vrátí do závodního kolotoče. Čeká jej dlouhá cesta do Moorwinkelsdammu a na jejím konci místo ve skupině B tradičního klání Master of Speedway.

„Bylo to suchý,“ popsal Patrik Linhart okolnosti svého úterního pádu. „Natáhlo mě to a vjel jsem do tý hrachoviny. Přetočil jsem se a neukočíroval to. A pak si už nic nepamatuju. Sere mě akorát, že ten Polák má zlomenou ruku.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)