První liga čeká na termíny

Pardubice – 11. ledna
Zatímco extraliga hledá čtvrtého účastníka, první liga anno domini 2023 je již v plné sestavě. K přihlášenému triu Praha, Pardubice a Žarnovica ještě na sklonku starého roku přibylo slovinské Krško. Právě na jeho reakci plochodrážní komise AČR čeká, aby finalizovala termínový kalendář. V něm je jasný jen osmý říjnový den s podnikem na Městském stadiónu.

Krško v první české lize debutovalo loni v Kopřivnici: Miran Praznik, Denis Štojs, Anže Grmek a Nick Škorja | foto Karel Herman

Všechny tři přihlášené týmy podporují čtyřčlennou extraligu

Pardubice – 10. ledna
Komise ploché dráhy na svém jednání řešila situaci ohledně podoby letošní extraligy. Vyšší česká soutěž má delší dobu přihlášené tři týmy, jimiž jsou AK Markéta Praha, AK Slaný a AMK Zlatá přilba Pardubice. Celá trojice přitom podporuje stávající model se čtyřmi družstvy. Tím čtvrtým vzadu, co do extraligy vystrkuje bradu, by měl být známý do dvacátého ledna.


Jaký je Váš názor?

Která alternativa čtvrtého týmu v extralize 2023 je nejvíce ideální?

View Results

Loading ... Loading ...

Blažej Skrzezsewski musí svůj projekt odtajnit do 20. ledna | foto GRS Liberec

Na zasedání sportovní komise byl konferenčně připojen Blažej Skrzeszewski, důvěrně známá postava české extraligy již od dob INTERTEAMu. Má zájem a především partnery, díky nimž by sestavil tým, jehož domácím stadiónem by byl Liberec.

Jenže čas běží, termínový kalendář federace, klubů a jezdců není nafukovací jako balónek z pouti. Bležej Skrzeszewski proto dostal čas na finalizaci svého projektu do dvacátého ledna. Ex manažer Gniezna se k výzvě postavil jako pravý muž a s datem souhlasil.

Plochodrážní komise řeší také varianty, pakliže projekt koalice Blažej neklapne. První vychází z postoje Prahy a Pardubic na podporu juniorského týmu, který by nabídl kvalitní přípravu mladíkům především ve věkové kategorii do devatenácti let. Jenže je tady háček.

Kopřivnice po svém zmrtvýchvstání stavěla tým do první ligy, jak na snímku dokazují Hynek Štichauer, Martin Málek, Josef Franc a Tomáš Wanke, ale extraligu vždy očuchávala | foto Karel Herman

Ano, peníze, o které jde vždy až teprve v první řadě. Jimi nedisponuje ani Kopřivnice. Alespoň v takové míře, aby šla do extraligy sama na svou vlastní pěst. Je však ochotná o svém působení jednat. Ostatně její publikum v posledních letech vytvořilo extralize důstojné prostředí.

Nepouštějme se do spekulací, které jsou tenké jako led na Větřkovické přehradě a vyčkejme na běh věcí příštích.

Češi a Slováci v akci 447

O víkendu odstartovala švédská ledařská Superliga. Kvůli nedostatku závodníků se do včerejšího druhého kola v Örnsköldsviku po tíleté závodní pauze pustil také Jan Klatovský, který do Švédska se svým rodinným týmem vyrazil zkoušet nové motory a motocykly.

 

Situaci zkomplikovala štědrá nadílka nového sněhu. Jan Klatovský pro SMK Gävle vyjezdil tři body (1 0 – M 2 E) a jeho tým skončil těsně pátý. Antonín Klatovský starší si však pochvaloval, jak úspěšně otestovali nová kola.

Jan Klatovský se po třech letech pustil do závodu | foto Pavel Fišer

Letošním českým ledům zima nepřeje

Přesně před třiceti lety byla v těchto dnech pořádná kosa.  V Kopřivnici se teplota pohybovala okolo sedmnácti záporných dílků pana Celsia. Na přemrzlém ledu Větřkovické přehrady kraloval prvnímu dílu mistrovství republiky Antonín Klatovský se svým odpruženým rámem. Domácí Jaromír Lach byl druhý, ale medaili v konečném účtování mu sebrala povolená matice osy zadního kola o čtrnáct dnů později, kdy teploměry ukazovaly stejné hodnoty jako na severu Moravy jenže v kladných číslech. Takové ostatně česká ledová plochá dráha je. Už bezmála devadesát let.

 

Ledařský pravěk

Led sloužil motoristům jako závodní dráha prakticky od počátku. Pokud jde o plochou dráhu, první pokusy o přádáním patří sudetoněmeckým klubům z roku 1932. Jenže jejich plány zkřížil teplý vzduch. S oblevou se konec konců potýkal také pražský Jawa Club, když už si na úřadech vyběhal všechna povolení pro pořádání ledů v Jevanech.

Václav Stanislav na cestě k vítězství v první ledové ploché dráze u nás | foto archív speedwayA-Z

Premiéra na rybníku Propast v Hradci u Jevan se tudíž uskutečnil až v neděli sedmnáctého ledna 1937 a celkovým triumfem Václava Stanislava. Ledy se u nás vrátily po válce. Dle dobových zvyklostí se závodilo ve více kubaturách, než vývoj upřednostnil pětistovky jako na klasických oválech.

Lišily se i ledové tratě. Od 220 metrového kolečka na brněnském Zimním stadiónu Edvarda Beneše v únoru 1948 po kilometrový ovál na rybníku Svět v Třeboni o třiadvacet měsíců později. Záměry pořadatelů byly různé. K těm nejefektnějším typu vytvoření zamrzlé plochy na Strahovském stadiónu nebo v Praze na Vltavě mezi Palackého a Železničním mostem nedošlo.

Diváci však obdivovali odvážné muže na ledových plochých drahách na spoustě míst republiky. Namátkou uveďme Písek, moravskou Jedovnici, Matiční jezero v Pardubicích či Pohránovský rybník poblíž nich, Bratislava, Liberec, Dolní Čermná.

 

Ledařský boom

Na konci padesátých let ledaři objevili rychlobruslařský stadión Vysočina, Čáslav či Příbram. Slovenskou specialitou se staly ledové ploché dráhy motokrosových strojů, které se konaly třeba v Nitře či v Zohoru. Konec konců československá plošina v průběhu času inspirovala i závody motorových kluzáků nebo svým rozpisem a bodováním i autokros, rallyekros nebo motokáry.

Zdeněk Kudrna, Milan Špinka a JIří Svoboda patřili k naší ledařské elitě | foto archív Jiřího Svobody

V šedesátých letech dostaly ledy smysl a řád na mezinárodní scéně, dočkaly se nejprve evropského šampionátu, jenž byl záhy povýšen na mistrovství světa.

Kontrolní závod pro jeho úvodní ročník v šestašedesátém viděly Holice v Čechách. Na další ledařský mítink si naši diváci museli počkat čtyři roky. Nicméně podnik na rybníku bagr v českobudějovickém parku Stromovka stál na samém počátku ledařského boomu u nás. Roku 1972 se Milan Špinka zmocnil prvního titulu mistra republiky a od té doby se šampionát vypisuje každým rokem.

 

Ledařská přítomnost

Samozřejmě pokud počasí dovolí. A protože vždycky nedovolí, tabulka domácích šampiónů není kontinuální rok za rokem. První přestávka přišla již osmdesátém a rovněž další sezóny dekády přišly s ledařským půstem. A korunu nasadily devadesátky. Sotva Holanďan Tjite Bootsma odjel v únoru 1997 s triumfem z dvoudenního klán v Kopřivnici, přišla dlouhá pauza.

Trať na louce u Mlékárenského rybníku v Osečné stála u počátku české ledařské renesance | foto Pavel Fišer

Trvala osm let, než se Divišov po Českých Budějovicích stal druhým českým stadiónem s klasickým plochodrážním oválem, který díky nastříkané vodě a spolupracujícím mrazům poskytl azyl i ledařům. V dalších letech opět řádila obleva, až Růžená a Osečná roku 2009 nastartovaly českou ledařskou renesanci.

Přinesla nejen nové lokality včetně takových, kde plochou dráhu nikdy na vlastní oči neviděli, ale také plejádu nových závodníků. V neposlední řadě i mistrovství republiky družstev, které poskytlo vodítko pro pořádání ledů i v dobách, kdy naše špička bojovala ve finálové seriálu mistrovství světa. A přitom se nedevalvoval individuální šampionát.

Jenže historie se bohužel opakuje. Po vyrovnání čtyřicet let starého rekordu sedmi domácnících závodů v zimě 2017, prožíváme opět velice zimy. Nezbývá než čekat na zázrak, který spasí nejen diváckou poptávku, ale ve své podstatě i celou disciplínu. Snad se Holicemi v únoru devatenáctého roku již nestal.

Klabo Team je ve Švédsku

Örnsköldsvik – 7. ledna
Antonín Klatovský dnes dorazil do švédského Örnsköldsviku i se svými syny Antonínem a Janem. Zítra se podívají na ligový závod a od pondělka plánují zkoušet nové motory a motocykly. Otázka závodního comebacku však zatím nemá odpověď. Závodních možností není tolik, ale každopádně česká nominace pro ledařské mistrovství světa a Evropy ještě uzavřena není. Česká federace má v nich po dvou místech, které na základě loňských výsledků získal Lukáš Hutla.

Antonín Klatovský je v současné době ve Švédsku | foto Pavel Fišer

Pardubice chystají skvělý závod i na samotný úvod sezóny

Pardubice – 6. ledna
Vrchol letošní pardubické sezóny bude jako každoročně Zlatá přilba, jejíž pětasedmdesátý ročník se pojede opět v září. Nicméně zajímavé závody čekají Svítkov i předtím. Hned v půlce dubna nové mistrovství Evropy družstev, jehož druhý ročník promotér Speedway Events rozšiřuje do dvoustupňové podoby.

 

Pardubická sezóna začne vpravdě ve velkém stylu | foto Karel Herman

Z marketingových důvodů jsou kvalifikační závody nazvány finále. Áčko bude v Gdaňsku za účasti domácích, Švédska, Francie a Lotyšska. Ve stejný den nastoupí v Pardubicích náš nároďák proti Angličanům, Dánům a Ukrajincům.

O titul se bude závodit v Grand Finále na některém stadiónu v Německu, který ještě nebyl upřesněn. Německé družstvo je proto nasazeno rovnou a o soupeře se jim postará tradiční postupový model s vítězem každé kvalifikace a lépe skórujícím druhým v pořadí.

Družstva jsou čtyřčlenná s náhradníkem a platí limit maximálně dvou závodníků cyklu Speedway Grand Prix.

Mistrovství Evropy družstev 2023:

finále A – Gdaňsk (15.4.) S – PL – F – LAT
finále B – Pardubice (15.4.) CZ – GB – DK – UA
Grand Finále – TBC (22.4.) D – vítězové finále A + B – bodově lepší tým umístěný na druhém místě ve finále A či B