Pardubice – 8. dubna
Velikonoční svátky mají být přelomovým bodem v otázce současných vládních opatření v boji s koronavirem. Svátky jara a vzkříšení Krista mají obdobné ambice rovněž na plochodrážním poli. Poslaneckou sněmovnou včera prodloužený nouzový stav do konce dubna se podepsal pod zrušení plzeňského přeboru, nicméně květnové mítinky s největší pravděpodobností čeká stejný osud. Moudřejší ovšem budeme až v úterý.
Očekávané změny v kalendáři se zřejmě dotknou také Mariánských Lázní
Přebor v Plzni doplněný spojený s klasickým šampionátem stopětadvacítek byl plánován na poslední sobotu v dubnu. O sedm dnů později nabízel kalendář první finále mistrovství republiky jednotlivců ve Svitavách. Vše nasvědčuje, že se nepojede ani tady, protože současná pravidla znemožňují pořadatelskému týmu pracovat na stadiónu. Ve hvězdách je i dlouhodrážní šampionát v Mariánských Lázních. Pokud zůstanou zavřené hranice, bez cizinců by stejně postrádal smysl.
Začátek závodní sezóny ve Svitavách se s největší pravděpodobností odkloží
„Oficiálně bude známo až v úterý po jednání s kluby,“ komentuje Petr Moravec. Ostatně FIM se snaží přesouvat většinu mítinků na druhou polovinu roku a její komise CCP dnes v tomto duchu upravila mistrovství světa ve flat tracku. Nejsou vyloučeny další změny ani v seriálu Speedway Grand Prix a rovněž FIM Europe plánuje po Velikonocích přijmout určitá opatření.
Karanténní perlička
Český epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, jehož proslavila ráznost za současné krize, dobře zná prostředí ploché dráhy. Pochází z Čivic a jeho bratr Richard v polovině osmdesátých let závodil za pardubický klub. Posléze působil jako kondiční trenér ve středisku mládeže, než roku 1990 po absolutoriu vysoké školy opustil svět levých zatáček a odešel pracovat na ministerstvo zahraničních věcí.
Praha – 8. dubna
Malá Markéta měla být poslední březnový den svědkem ostrého startu závodní sezóny anno domini 2020, zatímco její vedlejší větší, starší a zkušenější sestřička měla rozevřít svou náruč dychtivým plochodrážníkům příští neděli. Pořádání Prague Open však bylo vzhledem k probíhající rekonstrukci areálu ve hvězdách vzdálené galaxie. Současná pandemie koronaviru však přináší další otazníky, na něž zatím neumí dát exaktní odpovědi ani Pavel Ondrašík.
Přípravě dráhy nebude už nic bránit
Do konce týdne budou stát všechny sloupy umělého osvětlení
Pozitivní zprávou je fakt, že to se stavební práce neskončí u ledu jako loni. „Rekonstrukce je zaměřená na nové osvětlení a umělý travnatý povrch pro rugby,“ připomíná Pavel Ondrašík. „Stavební práce stále probíhají podle harmonogramu. V pondělí se začalo se vztyčováním sloupů. Do konce týdne by měly stát všechny a v příštím týdnu by se měla dát již dohromady dráha. Podklad pro položení trávy je také připraven.“
Nouzový stav má být prodloužen do 11. května, ale premiér se opakovaně nechal slyšet, že se naše země vrátí do normálu nejdříve na konci června. Něco takového musí mít nesporně dopad na kalendář závodů na Markétě včetně Speedway Grand Prix plánované na sobotu 13. června.
„Na tuto otázku je předčasné zatím odpovídat,“ krčí rameny sportovní ředitel pražského klubu. „Rádi bychom počkali, jak se situace bude vyvíjet. Uvažujeme nad možnými scénáři, ale to asi v tuto chvíli všechna sportovní odvětví. Já osobně si myslím, že koncem dubna bychom mohli začít plánovat, jak bude letošní rok vypadat, a to nejenom u nás na Markétě.“
Závodnická nejistota
Podklad pro budoucí trávník je již připraven
Život v této době nemají jednoduchý ani samotní závodníci. „Tak jako všem sportovcům, tak i plochodrážním nastalá situace značně zkomplikovala přípravu na sezónu,“ souhlasí Pavel Ondrašík. „Naši do Velikonoc dostali individuální tréninkový plán a jsou v neustálém spojení s trenéry i s pomocí moderních technologií, jako jsou třeba chytré hodinky.“
Na ovál se letos dostalo jen minimum pražských závodníků. „Hlavním problémem pro všechny je asi momentálně ta nejistota co, kdy, a pokud vůbec začne,“ konstatuje Pavel Ondrašík. „Doufám, že k tréninkové činnosti se začátkem května, alespoň v omezené míře budeme moci vrátit.“
Pokud by zůstaly zavřené hranice, Markéta bude mít v extralize slušnou výhodu vzhledem ke svému tradičně ryze domácímu kádru. „Podobu soutěží bych momentálně neřešil,“ reaguje pražský sportovní šéf seriózně na žertem položenou otázku. „Myslím, že na to je ještě brzy.“
Březolupy – 7. dubna
Prvně od čtvrtého ročníku Slováckého oválu v září 2007 měly Březolupy zažít mezinárodní závod. Jejich ovál na moravské návsi měl posloužit jako dějiště letošního úvodního kola Speedway Friendship Cupu. Nicméně mítink musel být odvolán ještě, než v Žarnovici, kde měla soutěž pokračovat v předvečer slovenského šampionátu, byli okolnostmi dotlačeni ke stejnému kroku. Na rozdíl od slovenských podniků, které jsou pouze přeloženy na klidnější časy, v Březolupech se kvůli dotačním zásadám pohár přátelství letos nepojede vůbec.
Slovácký ovál roku 2007 byl prozatím posledním mezinárodním závodem v Březolupech – na pódiu stojí Martin Málek, Filip Šitera, Hynek Štichauer a Martin Gavenda
Současná situace způsobená koronavirem se stává víc a víc nepřehlednější. Strážník pražské městské policie zbil teenagery za porušování zásad shromažďování. Naproti tomu krizový štáb se v Lánech fotil u prostřeného stolu. Diskuze o promořování obyvatelstva a termínu ukončení nouzového stavu zjevně probíhá uvnitř špiček hnutí ANO. Nicméně v české ploché dráze se stále něco děje, i když opatření absolutně zmrazila dění na stadiónech.
Začínající plzeňský plochodrážník Oliver Schmid už má jasno, že se sobotní podnik letošního seriálu PRO-TEC Speedway Mini Cup na Borech konat nebude. Proto protáhnul svou stopětadvacítku aspoň po louce plné děr. Pitbike by neměl problém, avšak speciál pro sport levých zatáček trpěl jako zvíře. Ostatně také její pilot, jenž se nemůže dočkat návratu na ovál.
Žarnovičtí plochodrážníci se zase včera dostali na obrazovku TV JOJ. Když Speedway Club nemůže pořádat závody, soustředí se na propagaci ploché dráhy a oslovuje i lidi, kteří nevědí, co to je.
Březolupy – 5. dubna
Významné životní jubileum dnes v Březolupech oslaví Jaroslav Gavenda, dlouholetý plochodrážník místního klubu. Na oválech to dotáhl kupříkladu k titulu českého přeborníka či stříbru a bronzu v extralize, čtvrtému místo v mistrovství republiky nebo vítězstvím v předkole mistrovství světa a Zlaté přilbě SNP. Dnešní funkcionář rozhodně odmítá stárnout, k narozeninám si pořídil chopper Yamaha Virago a na léto s ostatními jihomoravskými veterány sportu levých zatáček chystá spanilou jízdu po českých stadiónech. Tož, pozvedněme kalíšek skvělé slivovice a jménem všech čtenářů magazínu speedwayA-Z připijme na zdraví.
Březolupy coby stříbrný tým v extralize 1996 stříbrné – zleva Karel Průša, Robert Král, Jaroslav Gavenda, Vlastimil Červenka a Vladimír Višváder
Celosvetový problém, pandémia koronavírusu, ktorý zasiahol výrazne do života ľudí, si vybral daň aj vo svete športu. Prirodzene zasiahol aj žarnovickú plochú dráhu, kde namiesto tréningov a jazdy motoriek, víri prach jedine vietor. No nie je tomu prvýkrát, čo epidémia zasiahla aj žarnovickú plochú dráhu. V roku 1958 to s ňou vyzeralo podstatne horšie.
Malé mestečko na svetovej plochodrážnej mape
Mesto bolo doslova zaplavené autami
Mestečko Žarnovica v päťdesiatych rokoch minulého storočia urobilo vo svojom vývoji krok vpred. V roku 1953 tu pribudla nielen nová budova školy, ale aj plochá dráha, ktorá preslávila toto malé mestečko ďaleko za hranicami našej vlasti. Po prvých pretekoch 29. a 30. augusta nasledovali každoročne ďalšie a ďalšie. Detské choroby prežívala plochá dráha ešte so škvarovým povrchom aj vďaka nadšeniu desiatok ľudí, ktorí množstvo práce vykonávali brigádnicky.
Odmenou im boli úspešné podujatia Striebornej prilby SNP, ktoré rad za radom vyhrával Hugo Rosák, až kým sa v roku 1957 nemusel skloniť pred Rudolfom Havelkom. Rok 1957 bol prelomový pre žarnovický ovál ešte v inom. Žarnovica bola totiž prvýkrát svedkom medzinárodných pretekov, ktoré priviedli do malého mestečka nielen jazdcov z Maďarska, Poľska, Rakúska, ale aj z ďalekého Dánska, či Švédska. A vtedy padol rekord, ktorý dodnes drží, keď preteky videlo 20 000 divákov! Z víťazstva sa tešil svetový finalista Švéd Dan Forsberg zo Švédska.
Na podobnú slávu sa žarnovickí organizátori pripravovali aj v roku 1958. Na štart II. Medzinárodnej plochej dráhy sa postavili okrem československých reprezentantov, medzi ktorými nechýbali ani traja slovenskí pretekári, aj jazdci z Poľska, Švédska a Fínska. A práve reprezentanti poslednej menovanej krajiny spoločne s československými pretekármi hrali prvé husle v boji o víťazstvo. Z toho sa nakoniec tešil trojnásobný majster Fínska a neskorší vicemajster Európy na dlhej plochej dráhe Antti Pajari. Pozrieť sa na preteky prišlo 18 000 divákov a až potiaľto bolo všetko super, ale…
Nechcený import zo ZSSR
Slávnostný nástup pred 18 000 divákmi
Žarnovica nemala ešte v roku 1958 vodovod a preto bolo normálne, že ľudia pili vodu zo studní. Jedna taká studňa sa nachádzala aj na štadióne. Dnes už nikto nevie presne, na ktorom mieste. S tým, že v Žarnovici nebol v tom čase vodovod súvisí aj fakt, že ľudia v tom čase používali suché záchody, jednoduché latríny. A tretie čo súvisí s našim príbehom je to, že do Žarnovice prišla na návštevu svokra jedného z miestnych obyvateľov, ktorá pricestovala zo vtedajšieho Sovietskeho zväzu a so sebou priniesla aj týfusovú infekciu. Nikto, okrem jej najbližších to ani netušil a tým pádom nenahlásil na úrady. Keďže to všetko sa dialo v blízkosti štadióna a spomínanej studne, dostala sa infekcia do vody.
Ako bolo vyššie spomenuté, preteky sa skončili úspechom fínskeho pretekára a aj úspechom organizátorov, veď 18 000 divákov bola a dodnes je druhá najvyššia návšteva na žarnovických plochodrážnych pretekoch. Do toho akurát vtedy bol mimoriadne teplý 11. máj a všetko sa zdalo v poriadku. Menšou chybičkou na strane organizátorov bolo, že sa nepostarali o dostatočné množstvo pitného režimu a tak mnohí návštevníci, medzi nimi aj jazdci, pili vodu zo spomínanej studne.
Čo nikto z nich netušil, voda v nej bola infikovaná týfusom. Následkom bolo množstvo ľudí nakazených týfusom. Ako si na to spomínal po takmer päťdesiatich rokoch jeden z pretekárov vtedajšej československej špičky Alois Jarolím?
František Volavý
„Na tie preteky v Žarnovici si veľmi dobre pamätám. Bola tam vtedy poriadna horúčava. Nebolo tam nič na pitie, tak nám na občerstvenie nosili vodu z nejakej studne. Pili sme ju všetci, i väčšina pretekárov. Po pretekoch večer bolo slávnostné zakončenie, urobili tam pre nás veľkú oslavu. Jedenia a pitia bola spústa. Tak sme tam s Martinčíkom zostali cez celú noc. Ako sme mohutne oslavovali, tak nám nakoniec nič nebolo, asi sme to tou pálenkou všetko spálili, dezinfikovali. Ale Ostraváci, Venglář a Dušánek išli hneď po pretekoch domov, tak tí to dostali a dosť dlho sa z toho liečili. Ochorel aj Franta Volavý, ten tam síce ostal s nami, ale našiel si tam nejakú ženskú a s ňou sa vytratil, takže tiež dostal týfus a časť sezóny nejazdil,“ zaspomínal si pretekár z Brna, v tých pretekoch šiesty najlepší.
Žiadna preteky, veľa práce
Pôvodné prízemné drevené depo…naposledy
Spomínaná situácia mala ďalekosiahle následky. Okrem týfusom nakazených divákov a pretekárov sa nakazili aj niekoľkí účastníci futbalového zápasu, ktorý sa hral krátko na to. Žarnovická plochá dráha tak už vo svojich prvých rokoch dostala poriadnu ranu. Na tri roky bola prerušená činnosť a utíchli plochodrážne motory.
Likvidácia epidémie si vyžiadala osem miliónov vtedajších korún a dlhú karanténu nielen pre obyvateľov Žarnovice, ale aj ďalších miest a dedín. Organizátori však neostali doma so založenými rukami. Na štadióne sa pilne pracovalo. Dráha dostala nové mantinely, pribudlo nové štartovacie zariadenie, okolo dráhy sa vybudovali vyvýšené divácke priestory, pribudla budova so sociálnymi zariadeniami, klubovými miestnosťami a najmä parkoviskom plochodrážnych motocyklov na jej terase. Prvými pretekmi po dlhej prestávke bola III. Medzinárodná plochá dráha v roku 1962, ale to je už iná história.
Týfusová epidémia však mala aj jeden prínos pre malé mestečko, bola podnetom k vybudovaniu verejného vodovodu…
Rudolf Hrušínský celebritou motoristických divákov
Málokto však vie, že práve táto epidémia bola zároveň aj námetom pre českú filmovú klasiku „Pozor vizita!“, ktorú v roku 1981 režíroval Karel Kachyňa podľa literárnej predlohy Adolfa Branalad. Hlavnú rolu si zahrala legenda českého filmu Rudolf Hrušínský. Dej filmu má však niekoľko odlišností od skutočnosti.
Jediné Albrechtice spojené s motorismem jsou ty u Lanškrouna se závodem automobilů do vrchu Laudon
Odohráva sa v roku 1960, pričom epicentrom týfusovej nákazy sú motocyklové preteky na okruhu v Albrechticiach, kde bola návšteva 8 000 divákov z celej republiky. Tu však pozorné oko motoristického fanúšika určite zazrie, že oba zábery z údajných pretekov sú podstatne mladšie než z roku 1960.
Najmä druhá, farebná fotografia je z motokrosových majstrovstiev sveta 250 ccm v Holicích z konca sedemdesiatych rokov, pričom zaujímavosťou je, že je v nej zrkadlovo prevrátený diapozitív. Koniec koncov, ani v Albrechticiach sa žiadne motocyklové preteky nikdy nekonali. Film však stojí za pozretie, veď česká filmová klasika obohatená s hereckým výkonom Rudolfa Hrušínského v hlavnej úlohe jednoducho nestarne.
