Církvice – 30. dubna
Včera by nebyl v Pardubicích, ani kdyby se trénink vinou deště nepřesunul na dnešní odpoledne. Když totiž vidí škrty v plochodrážním kalendáři, uvědomuje si, že nemá, kam spěchat. Josefa France přesto neopouští jeho proslulý humor a současný stav neváhá glosovat oblíbenou hláškou svého mechanika.
Josef Franc neztrácí ani smysl pro humor…
„V Pardubicích to bylo dobře zorganizovaný,“ připomíná trénink ve Svítkově, který minulou středu ve své podstatě v Čechách otevřel plochodrážní sezónu anno domini 2020. „Musíme moc děkovat, že nám umožnili se svézt. Bylo to pozitivní, já jsem trénoval poprvý. Pro mě to bylo první seznámení s dráhou a dopadlo to dobře.“
Nicméně pražské eso dnes trénovat nebude. „Není, kam spěchat,“ vysvětluje. „Podle informací, co jsem měl minulej‘ tejden, jestli se něco pojede, bude to asi až v červnu. Dneska nejedu, nechal jsem místo ostatním, já nemám, kam spěchat.“
A co tedy Josef Franc plánuje? „Jestli budou přebory, svezu se tam,“ říká. „V nejhorším případě se líp připravím na příští rok (smích). To pořád říká můj mechanik Bulhar (přezdívka Jiřího Georgieva – pozn. redakce).“
Jablonec nad Nisou – 29. dubna
Během třech let prošel všemi kubaturami, které se v naší ploché dráze jezdí. Loňský rok v jeho podání patřil však výhradně pětistovkám. Šestnáct mu bylo až v červenci, takže mu mistrovství světa a Evropy uniklo, navíc mu podzim vzalo zranění. A letos je tady koronavirové nadělení a on se na ovál dostal zatím pouze jednou. Daniel Šilhán se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že se už těší na další trénink.
Definitivní rozloučení s nižšími kubaturami
Daniel Šilhán si povídal s magazínem speedwayA-Z
Před třemi lety odložil stopětadvacítku a věnoval se výhradně dvěstěpadesátkám. „Krok to byl správný,“ říká Daniel Šilhán. „Ve stopětadvacítkách jsem mohl svá umístění ještě zlepšit, ale potom, co jsem se svezl na dvěstěpadesátce, tak jsem na stopětadvacítku už nikdy nesedl. Už tak jsem začínal o rok později než ostatní kluci, potřeboval jsem to dohnat. Dvěstěpadesátka už je velká motorka, začal jsem se učit, jak na ni správně sedět. Jsem rád, že jsme tenhle krok udělali.“
Jenže další krok, nebo spíše skok se chystal. Předloni jezdil s dvěstěpadesátkou přebory a juniorky a po svých patnáctých narozeninách debutoval s pětistovkou při přeboru v Plzni. A tak člověka napadá, co vlastně představuje během třech let projít cestu 125 – 250 – 500.
„Rok 2018 už jsem trénoval jenom na pětistovce,“ přibližuje jablonecký závodník. „Na dvěstěpadesátce jsem jenom závodil kvůli věku. Od půlky sezóny jsem už mohl jezdit na pětikilu. Měl jsem lepší i horší závody. Celkově jsem se dokonce toho roku s pětistovkou jen seznamoval a postupně se zlepšoval. Je velký rozdíl jezdit na dvěstěpadesátce a pětistovce. První závod v Plzni pro mě nebyl skvělý (smích). Hned při tréninku jsem málem vrazil do mantinelu. Velké problémy mi dělala dráha, neuměl jsem tam jezdit. Naučil jsem se to, o posledním přeboru jsem vyjel deset bodů. To byl jeden z mých nejlepších závodů v Česku.“
Pavel Kuchař a Daniel Šilhán dovezli české barvy na pódium Jawa Cupu 2018
Avšak pojďme ještě ke čtvrtlitrům, v nichž Daniel Šilhán své působení třetími místy v mistrovství republiky a v Jawa Cupu. „Když jsem zase po nějaké době sedl na dvěstěpadesátku, tak mi přišlo, že ta motorka vůbec nejede (smích),“ přibližuje. „Na rovince jsem měl spoustu času přemýšlet. Na každé rovince jsem strávil tak sekundu, dvě navíc a bylo to hodně poznat. Dráhu ve Slaném mám rád, jelo se mi tam pěkně. V rozjížďkách jsem mohl přidat ještě tak dva body, možná bych skončil i lépe než třetí. Přesto jsem měl velkou radost. Na Jawa Cupu v Pardubicích jsme pořád laborovali s nastavením. Já jsem taky nejel svoje nejlepší. Postupně jsem se zlepšoval, doladili jsme trysku v karburátoru a šlo to líp. Velkou zásluhu na našem třetím místě měl Pavel Kuchař, ten jel skvěle. Už jsem byl starší než ostatní, a tak jsem měl i pár kil navíc a zrovna v Pardubicích to je hodně poznat.“
Nešťastný konec sezóny
Účinkování v polské soutěži přineslo nejen zkušenosti, ale nakonec bohužel také zranění
Loňský rok už pochopitelně patřil jenom pětistovkám. Pardubice si ho přitáhly už v osmnáctém a díky tomu se mohl objevovat v extralize. S bílým koníkem na vestě se stal dokonce nejmladším mistrem republiky pětistovek v celé vůbec. Avšak loni se východočeský celek postaral o další historický rekord. Nikdy totiž úřadující extraligový šampión nežuchnul až na dno závěrečné tabulky.
„Přechod do Pardubic byl oboustranný,“ vysvětluje Daniel Šilhán, jak k přestupu došlo. „Taťka se s panem Vozárem střetli na půl cesty, když šli za tím druhým. Pardubice byly ideální. Jsem rád, že jsem se tam dostal. Hlavním důvodem našeho čtvrtého místa byla vyrovnanost všech týmů. Naši jezdci neměli úplně dobrou sezónu. Já se extraligy ještě nijak zvláště neúčastnil, to se mělo změnit tenhle rok.“
Loni jezdil Daniel Šilhán již výhradně s pětistovkou
Nemohl se zúčastnit juniorského mistrovství světa a Evropy, ale mezinárodní zkušenosti sbíral při polských juniorských družstvech. „Všem klukům, co to jezdili, to hodně pomohlo,“ netají Daniel Šilhán přínos duelů s polskými vrstevníky. „Získal jsem spoustu zkušeností. Pomáhal nám manažer Filip Šitera. Na pár závodech dělal i mechanika, když někdo neměl. Pomáhal nám ladit motorky. Na našem zlepšení má velkou zásluhu. Díky téhle soutěži jsem se dostal na další level.“
Nicméně při závěru v Zielonej Goře si zlomil klíční kost. „Bylo to pár špatných věci,“ povzdechne si. „Shoda náhod, pár maličkostí. Povolily se mi šrouby na spojce, spojka se pohnula, roztrhl se primární řetěz, to shodilo zadní řetěz, ten zablokoval zadní kolo. Motorka se začala vlnit, to ohnulo přední kolo a šel jsem na rovině přes řidítka. Proletěl jsem cílem na třetím místě, ale věděl jsem, že je něco špatně. Tak skončila sezóna 2019.“
Souboj generací, aneb Daniel Šilhán (červená) atakuje Jaroslava Petráka (modrá)
Díky zranění přišel i o vyvrcholení mistrovství republiky juniorů a šanci bojovat o nejlepší trojku. Skončil desátý. Na mistrovství světa juniorů v Pardubicích jako druhý náhradník nepočítal s žádnou velkou akcí. A Zlatá stuha druhý den uplavala.
„S tou top trojkou bych to nebral tak vážně,“ zůstává Daniel Šilhán oběma nohama na pevné zemi. „Mohl jsem bojovat o top pětku. Škoda, zrovna jsem se rozjel, byl jsem na tom lépe, než v minulých závodech. Můžu se jen soustředit na sezónu letošní, snad se něco odjede. V Pardubicích o tréninku na mistrovství světa jsem se svezl poprvé po tom pádu, s žádnou akcí jsem nepočítal. Byli jsme u pana Brože, ten říkal, ať náhradník jsem. Zlatou Stuhu mi už nedoporučil. Ruka mě ještě bolela. V tu dobu jsem měl ještě v těle drát, kdybych spadl, tak by dělal neplechu. Stuha uplavala, pro mě to nic nezměnilo.“
Na prahu hodně odlišené sezóny
Do sedla se Daniel Šilhán vrátil minulou středu
Letos zjara místo sezóny přišla koronavirová pandemie a závodní kolotoč se zastavil. Daniel Šilhán se tak po dlouhé pauze dostal do sedla až minulou středu při tréninku v Pardubicích. Jak svůj comeback prožíval?
„Čekal jsem to o dost horší,“ připouští. „S tréninkem jsem spokojený, nejsem ještě úplně stoprocentní. Měl jsem pauzu osm měsíců. Každou jízdou se zlepšuju a tak to má být. Zatím ještě nemá cenu ladit motorky, musím nejdřív naladit sebe (smích). Těším se na další svezení.“
Jenže vládní opatření odsunují začátek závodění na pozdější a pozdější termíny. „Dál budeme čekat, ve středu budou tréninky v Pardubicích, někdy se přidá i Praha,“ plánuje Daniel Šilhán. „Jestli se sezóna rozjede, bude každopádně hodně jiná, než ostatní.“
Daniel Šilhán děkuje:
„Na letošní rok jsme udělali velký pokrok s technikou. Zainvestovali jsme. Pomohlo nám také Centrum sportu MV. Z Olympu Praha jsme dostali na sezónu motorku, ta nám také pomůže. Chtěl bych poděkovat Filipovi Šiterovi za to, jak nám pomáhal. Martinu Málkovi, Hynkovi Štichaerovi a mnoho dalších jednotlivcům. Také Zlaté Přilbě za podporu během sezóny. Hlavní dík patří samozřejmě taťkovi, díky kterému jezdím, bez něj by to určitě nešlo.“
Daniel Šilhán v akci
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Petr Makušev a Daniel Šilhán starší
Česká Třebová – 28. dubna
Václav Milík nemohl chybět minulou středu ve Svítkově, kdy místní stadión letos prvně rozburácely plochodrážní motory. Další debut sezóny s dvěma dvacítkami v letopočtu čeká pardubického kapitána během následujících dnů, protože po dvou letech na obálce knížečky Česká plochodrážní ročenka střídá Josefa France. Šestnácté vydání tradiční kompilace dění na domácích oválech má stejně jako celá plochodrážní kampaň pochopitelné zpoždění, nicméně zájemcům bude k dispozici v květnu. A až to situace dovolí, samozřejmě za svými čtenáři přijede i na závody!
Pardubice – 28. dubna
Protože absolvoval všechna kola šroubkařské série Drift-On-Ice, neměl zimní přestávku tak dlouhou jako většina jeho kolegů. Přesto neodmítnul šanci, aby minulou středu vyjel na svítkovský ovál. Hynek Štichauer se ovšem magazínu speedwayA-Z svěřil, že by termínový závodní kalendář nové sezóny zvýšil jeho tréninkovou motivaci.
Hynek Štichauer vyjel prvně na klasický ovál minulou středu
„Co bych ti na to řek‘?“ přemítá pardubický závodník nad otázkou, kterak si svůj první letošní výjezd na klasický ovál užil. „Seděl jsem na motorce přes zimu, nemám takový abstinenční příznaky jako druzí. Svezení bylo fajn. Ale zatím bez vidiny kalendáře a závodů, na který se připravuješ a trénuješ na ně, je to demotivující. V týhle chvíli je to vožení pro nic.“
Přesto zítra nebude ve svítkovských boxech scházet. „Zejtra má pršet,“ připomíná meteorologickou předpověď. „Ale třeba se trénink udělá ve čtvrtek…“
Hynek Štichauer krouží svá první letošní kolečka po svítkovském ovále
Mies – 27. dubna
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula na tiskové konferenci po jednání vlády oznámil další postup rozvolňování restrikcí v České republice. Český plochodrážním fanouškům dal ohledně závodů jisté vodítko svým plánem, aby se přes léto konaly akce maximálně pro dvě stovky lidí. Plochodrážní komise již slíbila bližší informace o kalendáři v půlce května. Zato FIM dnes zrušila pár závodů nejen v červnu, nýbrž také v červenci a v srpnu.
Již minulý týden mezinárodní motocyklová federace zveřejnila, že finále na dlouhé dráze po odvolání v Herxheimu nezačne ani 20. června v La Reole, ani 5. července v Mühldorfu. Původní plán přesunout je na jiné termíny bohužel nevyšel.
Dnes bylo odvoláno rovněž kvalifikační kolo v Scheesselu plánované na 23. srpna. Stejný osud potkal zlatou trofej pětaosmdesátek v Kumle 11. července. K radikálním změnám bylo nutno přikročit i v případě juniorského mistrovství světa.
Jeho červnová kvalifikační kola v Ludwigslustu, Rize a Manchesteru byla zrušena bez náhrady. Nominace finalistů bude provedena od zeleného stolu. Zároveň bylo oznámeno, že první z trojice finálových podniků v Poznani se z 27. června přesune na pozdější datum.
Pardubice – 26. dubna
Po rozsudku pražského městského soudu, který zrušil čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, od pátku platí maximální počet deseti osob pro tréninkovou činnost. Pokud se tedy nestane nic mimořádného, bude pardubický klub při svém středečním tréninku vycházet z vládního dokumentu, který platí v tuto chvíli. Do areálu tím pádem může deset sportovců a nezbytný personál.
V Pardubicích se bude ve středu trénovat za dodržení všech opatření
