Archiv pro rubriku: MČR

MČR 1. liga

Mšenští pořadatelé vyhráli nad bahnem, mšenští závodníci nad soupeři

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 16. června
Zlověstným faktorem, který nepříjemně ovlivnil život závodníkům, pořadatelům a divákům včerejšího čtvrtého prvoligového kola ve Mšeně, se staly ocelově šedivé mraky valící se na středočeské městečko. Vzduch byl doslova nabitý elektřinou. A zatímco Adrian Rymel putoval vstříc svému úvodnímu triumfu, obloha se otevřela mohutnou tíhou dešové vody. Ta rázem zaplavila pečlivě připravený ovál. Po půl sedmé se slejvák naštěstí šel realizovat někam jinam a jury rozhodla vyčkat do osmé hodiny. Pořadatelé mezitím usilovně napravovali na ovále napáchané škody. A by se hustě rozpršelo ještě jednou, alternativa ukončení závodu po desáté jízdě padla a závodníci absolvovali kompletní program dvaceti rozjížděk. Povrch dráhy měl ovšem logicky za daných okolností daleko do optimálního stavu, takže výsledky ovlivnila celá řada pádů, jimž se nevyhnuli ani ostřílení borci. Naštěstí se však všichni vrátili domů v pořádku.

Z toho mračna pršet bude
Už dvě hodiny před závodem bylo ve Mšeně dusno jako ve skleníku. Navíc se na středočeské městečko valily nízko visící mraky, z nichž bylo cítit vodu už na dálku. Závodníci se se svým obvyklým doprovodem chystali na závod. A všichni přitom měli novou zábavu. Sázet se, zda z toho mračna pršet bude nebo nebude.

Na nástupu v osmnáct hodin už byla tma jako v pytli, i když v červnu je vidět hodně dlouho. V první jízdě dne Adrian Rymel už v prvním nájezdu předčil Miroslava Fencla. Jenže takřka současně začalo pršet. Rozjížďka se sice dojela až do cíle, ale na další pokračování nebylo ani pomyšlení.

Více než čtyřicet minut bubnovaly dešové kapky do vyprahlé země. Řada závodníků už pod dojmem zoufalého pohledu na rozbahněný ovál začala balit. Chvilku před sedmou však přišel verdikt jury: „Počkáme šedesát minut a uvidíme.“

Během hodinové lhůty si svatý Petr odpustil jakékoliv zlomyslné žerty na úkor plochodrážníků. Pořadatelé s krumpáči a lopatami makali jako úderníci z padesátých let, takže vedení závodu vypsalo nový trénink pro všechny závodníky. Závod byl zachráněn.

Jako první vjel na ovál Jakub Hejral. Osamoceně kroužil druhý okruh, když vyslal všem signál o stavu dráhy. V zatáčce u depa uklouzl na kaluži a jeho krásně barevný stroj dostal nový hnědočerný odstín mšenského jílu.

Ovál byl zpočátku vskutku náročný, takže úvodní rozjížďky byly především o dojetí. Pouze Richard Wolff v první zatáčce druhé jízdy překonal Karla Průšu. Mšeno však záhy začalo diktovat tempo. Věroslav Kollert suverénně vyhrál juniorskou jízdu. Štěstím však nezářil. „Dráha je hodně těžká,“ hlásil do světa. „Měl jsem toho plný kecky!“

Také v rozjížďce s číslem čtyři se prosadil domácí závodník. Start sice zvládl nejlépe Roman Andrusiv, ale Jakub Hejral měl s rozbahněnou dráhou své cenné zkušenosti. A už v prvním nájezdu šel do vedení. Pardubický závodník vadnul a neudržel ani druhé místo. Nejprve klesl za Martina Vaculíka, aby v poslední zatáčce před cílem upadl. „Už se to nedalo udržet,“ přiznal sportovně.

Březolupy útočí
Pomineme-li dešové extempore, nabídly úvodní čtyři jízdy běžný prvoligový scénář se suverénním Mšenem, Březolupy v závěsu, třetí Markétou a Pardubicemi na chvostu. A tento poměr sil se neměnil ani po první přestávce.

Nejprve Adrian Rymel a posléze i Karel Průša dovezli Mšenu další trojbodové dávky. V obou případech šlo o vítězství ve stylu start – cíl, avšak Karel Průša se víc zapotil. Nájezd Martina Vaculíka v první zatáčce sice ubyl na intenzitě hutnou cejchou bláta, kterou mu vedoucí Mšeňák poslal, leč mladý Slovák zkoušel něco vymyslet až do cíle.

Rutinní koloběh mšenských vítězství se zastavil rozjížďkou s číslem sedm. Věroslav Kollert po nepovedeném startu nedal ani chviličku pokoje třetímu Romanu Andrusivovi. Jenže pardubický závodník si stále držel vrch.

Rozjížďku ovládl Richard Wolff, který tak pro pražskou Markétu inkasoval už druhé vítězství. „Je to hrozný,“ odmítal prozradit návod na vítěznou řadu. „Přijď, až to bude patnáct bodů.“

Miroslav Fencl, jehož puntičkář Jiří Hejtík vracel od startovního roštu pro bílý povlak, protože černobílý není podle řádů, se hustým bahnem přebrodil ke druhé příčce. Březolupy tak ztrácely na Mšenu pouhé čtyři body.

Jenže mšenskou záležitost vzal pevně do svých rukou Jakub Hejral. V osmé jízdě na něj odstartoval Vladimír Višváder. Avšak Mšeňák byl v prvním nájezdu nejen rychlejší, ale i důraznější než pověstný slovensko – český tvrďák. Ve výjezdu se dopředu málem dostal i Pavel Fuksa, ovšem toho Vladimír Višváder udržel.

To už se nad osudem závodem začalo znovu smrákat. Z oblohy se snesla další sprška. Už už se zdálo, že podnik skončí jedenáctou jízdou, aby litera řádů o nutnosti odjet více než padesát procent podniku došla svého naplnění. Naštěstí však šlo o poslední kapky a show mohla jít dál.

V rozjížďce s číslem devět Adrian Rymel dostal Mšeno svým dalším sólovým triumfem už na sedmibodový odstup od Březolup. Moravský tým se však vzápětí vzepjal ke své nejtěžší ofenzívě v celé letošní lize. Na jejím počátku stál Martin Málek.

Po vylétnutí pásky rovnal svůj motocykl do první zatáčky až jako třetí. Ve výjezdu však přeskočil Romana Andrusiva a hned se hnal za Karlem Průšou. Trvalo to přesně celý jeden okruh a byl první.

„Dobře se předjíždí,“ sarkasticky komentoval Martin Málek svůj předjížděcí manévr, první mimo úvodní oblouk za celý večer. „Hlavně se vyhýbat těm dírám a taky kalužím. Uvidím, jak to bude vypadat dál. Je to čím dál víc děravější a nebezpečnější. Hlavně, aby se to dojelo ve zdraví.“

Také dvě následující jízdy ovládli březolupští závodníci. Nejprve Vladimír Višváder odstartoval na Věroslava Kollerta. Ten se sice snažil, nicméně byl stejně bezmocný jako vzápětí Jakub Hejral. Před toho se po vylétnutí pásky dostal Miroslav Fencl. Jakub Hejral se horko těžko smiřoval s první porážkou, ale krizový moment na konci druhého kola jej přivedl k rozumu.

Další výstřel březolupsko – mšenské války však vystřelil rozhodčí Jiří Hejtík. Extrémně krátkou přestávku ukončil spuštěním dvou minut ve chvíli, kdy na kopci u vrat na dráhu ještě nikdo nestál. A Karel Průša nestihl být u pásky včas. Za podmínek, v nichž závodníci bojovali, skutečně poněkud sprostá diskvalifikace.

Vyloučený Mšeňák mohl jen bezmocně sledovat, jak se Miroslav Fencl v prvním výjezdu jen mihnul okolo Pavla Fuksy. Trojka pro Březolupy v kombinaci s mšenskou nulou znamenaly, že se náskok domácího týmu smrsknul už jen na jediný bod.

Mšeno kontroluje situaci
Jenže domácí dokázali hrozící nebezpečí odvrátit včas. Adrian Rymel celá čtyři kola rozjížďky s číslem čtrnáct ukazoval výfuk Vladimíru Višváderovi. Od Březolup se navíc odvrátilo štěstí.

Martin Vaculík nejlépe odstartoval do patnácté jízdy. V první zatáčce mu ovšem Věroslav Kollert sebral vedení. Ve snaze získat jej zpět se slovenský junior přetočil a následovala rána do mantinelu. Sanitka jela naštěstí na ovál zbytečně, protože Martin Vaculík po chvíli vyskočil na nohy.

„Jsem v pohodě, jenom ta noha trochu bolí,“ říkal, když kulhal zpátky ke svému boxu. „Motorka je trochu rozhašená, ale jinak dobrý.“ A jak k incidentu došlo? „Odstartoval jsem a držel,“ popisoval. „Věrouš se středem dostal přede mě. Středem jel i do druhé zatáčky a zavřel mě. Chtěl jsem se mu vyhnout, protože jinak bych si o něj líznul nebo ho dokonce sestřelil.“

Repete vyznělo jednoznačně pro Věroslava Kollerta. A to tím spíše, když si Pavel Fuksa ustlal ve druhé zatáčce přesně na tom samém místě jako prve diskvalifikovaný Slovák. Pád provázel také následující rozjížďku. Postihl Richarda Wolffa, ale Jiří Hejtík uplatnil úzus první zatáčky.

Pražský závodník, který jako jediný výrazně bodoval pro svůj tým, vyrazil po vylétnutí pásky hned za Jakubem Hejralem. A nedopřál mu ani sekundu oddechu. Situace se vyhrotila v poslední zatáčce. Mšenský závodník takřka spadl. Nakonec však v dramatickém finiši, kdy oba borce dělila vzdálenost síly listu kancelářského papíru, vedení uhájil. „Je tam díra,“ vysvětloval Jakub Hejral příčinu svých patálií. „Ale hlavně jsem už nemoh´. Jel jsem hodně silově. Ale nakonec jsem to zachránil.“

Jakub Hejral zvýšil mšenské vedení už na sedm bodů, ovšem nervy domácích čekala ještě jedna zatěžkávací zkouška. Karel Průša vedl sedmnáctou jízdu, ale v první zatáčce druhého kola podlehl útoku Richarda Wolffa. V dalším oblouku se však sklouznul a spadl.

Avšak i to se nakonec z generálního hlediska mšenského triumfu stalo prkotinou. Věroslav Kollert vyhrál osmnáctou jízdu, když v prvním výjezdu objel Vladimíra Višvádera. Ten se pokusil o odvetu, ale i jemu se stala osudná díra ve výjezdu ze zatáčky u depa. Neúnavný bojovník ovšem stačil ještě zachránit bod před Jakubem Fabianem.

A tím bylo o dalším mšenském vítězství definitivně rozhodnuto. Jakub Hejral vzápětí vyhrál rozjížďku s číslem devatenáct, by v posledním oblouku vyrobil navlas stejnou kopii své předešlé chyby. Mítink, o jehož uskutečnění se zprvu dalo úspěšně pochybovat, dospěl do své závěrečné jízdy.

Ta nakonec skončila stylově. Adrian Rymel suverénně vedl takřka celá dvě kola. Pak však v zatáčce u depa potkal nechvalně známou díru a upadl. „Vypadla mi na ní noha z háku a nechtěl jsem rozbít celý stadión,“ smál se po návratu do svého boxu. Všichni si mohli oddechnout, protože z bitvy s blátem vyšli závodníci se zdravou kůží.

Hlasy z depa
„Docela dobrý závody,“ liboval si Jakub Hejral. „Zlepšil jsem si náladu po tom Polsku. Ten pád v tréninku bylo, že jsem se normálně sklouznul. Všude tam byla kaluž a já měl sjetou gumu. Ještěže to nebylo o závodech.“ Mšenský závodník zaznamenal svůj nejlepší prvoligový výsledek, nebo k maximu chyběl jediný bod. „Šel jsem odvnitř,“ líčil Jakub Hejral klíčové momenty rozjížďky s číslem dvanáct, kde jej porazil Miroslav Fencl. „Byly tam koleje a nebylo, o co by to dláblo. Dnes se toho moc vymejšlet nedalo. A pro mě ta poslední kola taky nebyla nic moc. Mám za sebou čtyři náročný dny. Úterý a středa jsme v Pile trénovali, pak byl závod. Domů jsem přijel dnes ve tři a šel si lehnout až od jedenácti do dvanácti. O půl jedný jsem zase jel do Mšena. Musím malinko pilovat fyzičku, ale kdybych se jen dobře vyspal, tělo je na tom taky hned líp. Zejtra musím dělat na motoru, v neděli jedu zase v Rawiczi.“ První liga se prozatím stává výsostnou záležitostí Mšena. „O našich ambicích jsem se zmiňoval už na začátku sezónu,“ komentoval astronomický náskok svého klubu Jakub Hejral. „Ale ještě všechno může bejt jinak. Je teprve půlka sezóny. A hlavně ten slavnej dvojzávod s tím může zamotat. Klekne ti motorka a všechno je pryč. Ale všichni děláme maximum a snad jsme na nejlepší cestě.“

„Byla to docela makačka,“ řekl magazínu speedwayA-Z Věroslav Kollert. „Dráha byla těžká, ale hlavně jednokolejka. Start a konečná. Moc se nepředjíždělo.“ A čím si Věroslav Kollert vysvětluje takovou suverenitu svého celku? „Maj´ z nás strach,“ žertoval. „Ale fakt nevím proč. Daří se nám. Pan Kasper a pan Grepl si vybrali dobře. Těžko soudit, zad je reálný vyhrát všechny závody, ale celej seriál pravděpodobně jo. Nejvíc se to zamíchá ve Svitavách. Budou to dva závody v jeden den. A když se někdo zruší nebo někomu odejde motorka, bude zle.“

„Bylo to hrozný,“ nechal se slyšet Miroslav Fencl. „Dráha nakonec byla sjízdná, ale koleje a ďoury na ní byly stejně. Byli jsme tady od čtyř odpoledne, teď je deset, takže to byl záhul. Vedro a únava.“

„Super,“ hodnotil stručně Vladimír Višváder. „Pořád se špekulovalo, jet, nejet. Ale jak říká Saša Kopecký, dráha je stejná pro všechny. Mladý to nezvládají, ale ustlal jsem si i já. Chtěl jsem si na to bahno kouknout (smích). Když jsem se mu celej závod vyhejbal, tak jsem se jít kouknout musel.“

„To bylo myšleno z pěti jízd,“ uváděl Richard Wolff věci na pravou míru, když měl hodnotit závod, až bude mít patnáct bodů, jak slíbil, a měl šestnáct. „Trošku mě mrzí ta jízda s Kubou. Z věže to musí bejt vidět líp, ale bylo to těsný.“ Richard Wolff také dvakrát narazil na svého pražského kolegu Adriana Rymela. „Aďa je dobrej,“ vysekl mu poklonu. „Ale porazit se dá. Poprvý jsem ho objížděl. On si toho všimnul a vyhnal mě ven, kde to nedrželo. Vybral si tak optimální stopu. Na tu další jízdu jsem už neměl hranu. Aďa jezdil přede mnou, ale upadl. Jinak by to bylo o bod míň.“ A jak se Richardu Wolffovi v první lize? „Když jedeš za Markétu, jedeš pořád proti silnějším,“ dotknul se staré známé pravdy. „A ti to uměj. Těch závodů není moc, proto jsem vzal i tu Markétu. Chci dokázat, že to umím, a že dokážu porazit kohokoliv. Mrzí mě, že jakejkoliv závod, co jedu na Jawě, je nic moc. Na Jawách stále musím pracovat. Uvidíme. Úplně vyladěný motory ještě nemám.“

„Mirda mě zaklap‘ do nájezdu,“ popisoval Pavel Fuksa zážitky ze své první účasti v rozjížďce s číslem dvacet. „Zkusil jsem to ještě, ale neměl jsem na něj. Jinak to pro mě byly poučný závody. Poprvý jsem jel na takovejch sračkách. Jakž takž jsem se s tím srovnal. Kdyby byla ale dráha lepší, bylo by to lepší.“

„Dneska jsem stagnoval,“ netajil se Jaroslav Petrák. „Ani ne kvůli dráze, ale ve druhý jízdě mi to Karel Průša dost znepříjemnil. A tak jsem si řekl, že zejtra je taky den a jen jsem si zatrénoval.“ A jak se pardubický matador díval na stav dráhy? „Byla hrozná,“ posteskl si. „Kdyby to aspoň rozhrabali traktorem. Takhle to bylo fakt náročný. Dlouho jsem na tom neseděl a těšil se na krásnou dráhu. Pak začalo pršet a když mi to ještě Karel znepříjemnil, řekl jsem ne.“

1. PDK Grepl Mšeno   44
Jakub Hejral 3 3 2 3 3 14
Věroslav Kollert 3 0 2 3 3 11
Karel Průša 2 3 2 M F 7
Adrian Rymel 3 3 3 3 F 12
Jaromír Otruba   DNR
 
2. AK Březolupy   38
Martin Málek 2 2 3 1 2 10
Martin Vaculík 2 2 1 X – 5
Vladimír Višváder 1 2 3 2 1 9
Miroslav Fencl 2 2 3 3 2 2 14
Martin Gavenda   DNR
 
3. AK Markéta Praha   23
Richard Wolff 3 3 2 2 3 3 16
Jakub Fabian E 0 1 2 0 3
Adam Vandírek R 1 E 0 – 1
Patrik Doubek 1 1 0 1 0 3
Dominik Jech   DNR
 
4. ZP Pardubice 2   14
Jaroslav Petrák 1 0 1 0 1 1 4
Luboš Velinský ex R R – – 0
Roman Andrusiv F 1 0 1 2 4
Pavel Fuksa 1 1 0 2 1 1 6

Poznámka: Luboš Velinský byl v rozjížďce s číslem dvě předjet o kolo.
Legenda: E – defekt, ex – diskvalifikace z jiného důvodu než postihují ostatní zkratky, F – pád, F/R – po pádu nenastoupil do další jízdy, L – přejetí vnitřní čáry oběma koly, M – diskvalifikace za dvě minuty, R – nedokončená rozjížďka bez zjevného defektu, T – diskvalifikace za najetí do pásky, U – diskvalifikace za zavinění pádů jiných jezdců, X – diskvalifikace za zaviněný pád.

Aktuální prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno 199 16
2. Březolupy 102 10
3. Praha 91 9
4. Pardubice 71 5

Česká první liga 2006 v detailech:

  BŘE MŠE PHA MŠE TOTAL
  23.4. 1.5. 23.5. 16.6.  
Grepl Mšeno 4 4 4 4 16
  49 52 54 44 199
Adrian Rymel 15 14 15 12 56
Filip Šitera 12 15 15 – 42
Věroslav Kollert 13 9 5 11 38
Karel Průša DNR 14 11 7 32
Jakub Hejral 9 – 8-R 14 31
Jaromír Otruba – – – DNR –
 
Březolupy 3 2

2 3 10
  32 22 25 23 102
Miroslav Fencl 12 2 12 14 40
Martin Málek 12 9 8 10 39
Vladimír Višváder 5-R 6 1 9 21
Martin Vaculík – – 3 5 8
Martin Gavenda 2 5 1-R DNR 8
Patrik Linhart 1 – – – 1
 
Markéta Praha 1 3 3 2 9
  15 24 29 23 91
Richard Wolff – – 11 16 27
Matěj Kůs 4 10 8 – 22
Antonín Galliani 4-R 10 8 – 22
Adam Vandírek 4 2 1 1 8
Patrik Doubek 0 2 1-R 3 6
Jakub Fabian – – – 3 3
Michal Matula 3 0 – – 3
Dominik Jech – – – DNR –
 
Pardubice 2 1 1 1 5
  24 21 12 14 71
Hynek Štichauer 13 10 5 – 28
Pavel Fuksa 3 3 3 6 15
Roman Andrusiv 2 7 1 4 14
Jaroslav Petrák 6 1 3 4 14
Luboš Velinský – – DNR 0 –
Ladislav Kratochvíl – – * – –

Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Pavol Pučko.

MČR Na dlouhé dráze

Lázeňský kilometr bude s naší špičkou i starými pány

Mariánské Lázně – 16. června
Konečně je to tady. Po téměř roční přestávce se na naší jediné dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních opět rozhoří boje o mistrovské tituly. Tři sady vavřínových věnců čekají na devět nejrychlejších a nejodvážnějších borců, kteří se na svých nadupaných strojích nejlépe vypořádají s nástrahami naší slavné tisícovky. Na programu je mistrovství Evropy veteránů a mezinárodní mistrovství České Republiky na dlouhé dráze. Podrobnosti k oběma závodům a profily hlavních aktérů vám magazín speedwayA-Z přináší právě teď.

Království stojáků
Když v sobotu 17. června najdete cestu do Mariánských Lázní, určitě nebudete zklamáni. Závody veteránů, které se na této dráze staly krásnou tradicí, vám umožní proniknout na chvíli do nostalgického světa plochodrážní historie. Zapomeňte na ležaté motory, tady kralují Japy, Weslaky, Esa a Goddeny.

Startovní listina je tradičně bohatá. Jen v kategorii dvouventilových strojů se představí na jednadvacet jmen. Kromě tradičních borců, jako jsou Maurice Jones, Franz Greisel, Jan Jacobsen nebo Garry Smith se premiérově představí i jeden z nejslavnějších jezdců na travnaté dráze Gerald Short z Velké Británie. Mezi jeho největší úspěchy patří zisk titulu mistra Evropy v roce 1979. O rok později k němu přidal stříbrnou medaili a sbírku cenných kovů kompletoval bronzem v roce 1983.

Silná a velmi vyrovnaná je i sestava ve třídě čtyřventilů. Na startu se objeví hned sedm Britů, mezi nimiž vynikají zejména Paul Evitts a John Hartley. Do jejich souboje budou chtít určitě zasáhnout Ital Francesco Barbetta, Rakušan Wannasek nebo exšampion NDR na dlouhé dráze z roku 1984 Oswald Lasarzik.

Premiérově se v Mariánských Lázních představí Wilhelm Kall, který kdysi získával slávu na německých oválech spolu se svým bratrem Joachimem. Mrak nejasností se ještě vznáší nad startem jednoho z největších favoritů a mnohonásobného vítěze Hartmuta Ernsta z Německa. Dle vyjádření, F.Wimmera hlavního organizátora evropského seriálu veteránů, poslal Ernst pozdě přihlášku. Hartmut Ernst si to nemyslí a podezírá organizátory z cíleného ovlivňování. V současné době probíhá jednání AMK Mariánské Lázně o znovu zařazení Hartmuta Ernsta do seriálu.

Sobotní závod začíná představením jezdců ve 12:35, první jízda odstartuje úderem třinácté.

Osm Čechů ve hře
Na neděli 18. června přichystali pořadatelé další porci závodění. Na řadu přijde mezinárodní mistrovství České republiky. Po loňském velice vydařeném ročníku se letos do Mariánských Lázní určitě vypraví početná skupinka diváků z blízkého i dalekého okolí. Letošní startovní listina také slibuje neméně zajímavou podívanou.

Na start se postaví hned osm našich jezdců v čele s úřadujícím šampionem Zdeňkem Schneiderwindem. Proti nim vyrukuje stejně velká skupina zahraničních borců. Pozvání přijal například mladý dravě jezdící Angličan Paul Cooper nebo bývalý světová finalista Nor Kenneth Borgenhaug. Chybět samozřejmě nebude ani krásná plavovláska Nynke de Jong, která stejně jako vloni přijede se svým přítelem Rony Stüdemanem. Silným soupeřem bude rozhodně i Klaus Peter Gerdemann. Tento třiapadesátiletý Němec a bývalý evropský finalista toho už na dlouhé dráze vybojoval mnoho a že je třeba s ním stále počítat všem dokázal minulý týden, když triumfoval v otevřeném mistrovství Finska.

Další hvězdou startovní listiny bude Ital Alessandro Millanese, rovněž finalista mistrovství Evropy. Divákům v Mariánských Lázních se představil už v roce 1998 při semifinále MS a před dvěma lety i v Českém šampionátu, když na rozbahněné dráze vybojoval bronzovou medaili.

Z našich jezdců musí fanoušci bohužel oželet start vloni druhého Antonína Švába, který se vážně zranil během zimní přípravy v Argentině. Na dlouhána ani letos neusednou Josef Franc či Adrian Rymel. Nakonec neuvidíme ani místního jezdce Romana Tomanyho. Prý nemá kvalitní motorku a neudělal by žádný pěkný výsledek.

Nedělní závod odstartuje o hodinu později, tedy ve 14 hod, slavnostní nástup na motocyklech začne už ve 13:40.

Česká želízka v ohni:
Zdeněk Schneiderwind (*13.1. 1962)
Při neúčasti Tondy Švába bezesporu naše největší hvězda na dlouhých drahách. Dvojnásobný evropský šampion si letos již po jedenácté vybojoval účast mezi nejlepšími jezdci světa. V evropském finále na trávě startoval v minulosti patnáctkrát a letos má šanci tuto bilanci ještě vylepšit. Na dráze ve francouzském La Réole, kde jel své vůbec první finále v roce 1985, patří i letos po jednadvaceti letech stále mezi největší favority a rád by ke svým dosavadním pěti evropským medailím přidal šestou.

Přestože Zdeněk sám zůstává ve svých odhadech střídmý, bude v Mariánských Lázních jen těžko k poražení. Mistr republiky z let 1992, 2003 a 2005 si vloni ve finále po ohromné bitvě poradil s Antonínem Švábem. Dráhu velice dobře zná a navíc jako tovární jezdec Jawy disponuje velice rychlými motocykly.

Pavel Ondrašík (*10.12. 1975)
Jezdec pražského Olympu, který dříve patřil k oporám naší reprezentace na krátké i dlouhé dráze. Právě na dlouhé dosáhl v minulosti největších úspěchů, když se probojoval mezi evropskou i světovou elitu. V posledních letech se ale nějak nemůže potkat s formou. Jeho výkonnost šla rapidně dolů. Výjimkou byl zisk domácího titulu na dlouhé dráze ve zmoklém závodě v roce 2004. Letos ho opět provází smůla, když si krátce po začátku sezony zlomil zápěstí a přišel tak o účast v kvalifikaci MS. Minulý týden však již závodil, by pro něj silně obsazené semifinále ME na trávě v německém Bielefeldu skončilo fiaskem.

V Mariánských Lázních bude přesto patřit k největším favoritům. Západočeská tisícovka patří k Pavlovým nejoblíbenějším drahám a on na ní dokázal vždy dobře zajet. Po mistrovském titulu před dvěma lety se vloni potýkal s technickými problémy, které jej stály účast ve finále A a možná i medaili. Přesto zajel velice dobrý závod, který završil triumfem ve finále B před dotírající Nynke de Jong. Když ho podrží motory, bude pro Zdeňka Schneiderwinda určitě silným soupeřem. Právem se musí řadit ke kandidátům na jednu z medailí, možná i na titul. Případný úspěch je možná právě ten kopanec, který potřebuje, aby se vrátil do dřívější formy.

Richard Wolff (*12.6. 1976)
Další jezdec pražské Markéty, který umí zajet na dlouhé stejně dobře jako na klasice. S dlouhými ovály koketuje už od roku 1998. Jeho bojovnost a nesporný talent více či méně kompenzují jeho největší handicap, kterým je jeho poněkud přestárlejší motocykl. I na tomto vybavení se letos probojoval jako náhradník až do semifinále mistrovství světa. V MČR je jeho maximem sedmá příčka z roku 2003. Pokud ho podrží technika, má určitě na finále A, ne-li na víc.

Jaroslav Pták (*10.5. 1965)
Jeden ze tří jezdců pořádajícího klubu je dlouholetou oporou naší reprezentace. Ani letos se v MS neztratil a zisk deseti bodů ve světovém semifinále v bavorském Pfarrkirchenu dává tušit, že je výborně připraven. V Mariánských Lázních bude patřit k největším favoritům a určitě bude chtít rozšířit svou sbírku medailí. Zatím má na svém kontě dvě a obě bronzové.

Karel Kadlec (*26.8. 1963)
Plzeňský sympaák letos drží primát v počtu odjetých závodů. Po loňském zranění na trávě v Eenrumu se dokázal vrátit do formy i reprezentace. Zmoklá kvalifikace MS ve Francii se mu sice příliš nepovedla, ale na evropské trávě v Holandsku nečekaně zabral. Sice nepostoupil, ale jeho bojovný výkon byl doposud nejlepší v jeho reprezentační kariéře.

V Mariánkách mu to jede, což dokázal i vloni, když si bez větších problémů proklestil cestu do finále A. Na první šestku myslí i letos. Má k dispozici kvalitní motocykly i vydatný trénink. To vše v kombinaci s jeho pověstnou bojovností dává nejlepší předpoklady k úspěchu.

Marek Čejka (*2.5. 1973)
Plochodrážník hájící kdysi barvy Plzně je po svém comebacku klubovým jezdcem AMK Mariánské Lázně. Vloni zajel při své premiéře v MČR výborný závod. I když nepostoupil do velkého finále, zanechal velmi dobrý dojem, zejména svou stylově čistou jízdou. Když při něm bude stát štěstí, má na finále A. Výhodou mu budou rychlý motor a znalost dráhy. Nevýhodou určitě nedostatek odjetých závodů.

Antonín Klatovský (*1979)
Další ledař ve startovní listině. Jezdec, kterého snad netřeba ani představovat. Na svém kontě má řadu velkých úspěchů na ozubeném speciálu, včetně medailí z MS družstev nebo ME. Dvojnásobný mistr republiky dříve využíval k letní přípravě závody supermoto. I zde se brzy vypracoval mezi naší špičku. Letos se rozhodl vyzkoušet v letní pauze závody na dlouhánu. Po tréninku v Mariánkách se vrhl na slavný travnatý závod na Bergringu v Teterowě a nyní hledí vstříc domácímu šampionátu. Všichni budou určitě zvědavi, jak se mu při premiéře na tisícovce povede. Talent mu rozhodně nechybí.

Jan Jaroš (*11.11. 1984)
Bývalý motokrosař a klubový odchovanec pražské Markéty je dalším jezdcem, který si letos odbude svou dlouhodrážní premiéru. Kvůli zranění z britské ligy musel vynechat soustředění v Mariánských Lázních, mistrovství republiky tak pro něj bude opravdu ostrým křestem. Doufejme, že pro něj dopadne dobře a nějaká ta cejcha ho neodradí od dalších závodů. Protože příliv mladých, a zejména takto talentovaných jezdců, je právě to, co naše dlouhá dráha potřebuje.

Časový harmonogram:

  ME veteránů MEZ MR
  sobota neděle
  17.6. 18.6.
technická přejímka 8:00 – 10:00 8:00 – 10:00
trénink 9:00 – 11:15 10:30 – 12:00
slavnostní nástup 12:35 13:40
start 1.jízdy 13:00 14:00

Startovní listiny:

Sobota – mistrovství Evropy veteránů:

Kategorie dvouventilových strojů:
1 Peder Jensen (DK)
2 Roy Gomm (GB)
3 Frank Yates (GB)
4 Jan Jacobsen (N)
5 Franz Greisel (D)
6 Peter Dejmek (D)
7 Geoff Urben (GB)
8 Tom Blackwood (SCOT)
9 Maurice Jones (GB)
10 Mick Cooke (GB)
11 Walter Johanssen (N)
12 Kaare Heia (N)
13 Denis Hall (NZ)
14 John Shelmerdine (GB)
15 Jürgen Brückner (D)
16 Brian Bassett (GB)
17 Jan Guleik Kilen (N)
18.Gerald Short (GB)
19 Gerry Smith (GB)

Kategorie čtyřventilových strojů:
1 Francesco Barbetta (I)
2 Wilhelm Kall (D)
3 John Freeman (GB)
4 Neil Copestake (GB)
5 Anton Wannasek (A)
6 Oswald Lasarzik (D)
7 Jürgen Jucknies (D)
8 Silvano Soattin (I)
9 Ian Leverington (GB)
10 Miklos Nemeth (N)
11 John Hartley (GB)
12 Kevin Howse (GB)
13 Paul Evitts (GB)
14 Dave Hammond(GB)
15 Giuseppe Furlan (I)

Neděle – mezinárodní mistrovství České Republiky:
1 rozjezd
2 Zdeněk Schneiderwind (CZ)
3 Rony Stüdemann (D)
4 Alessandro Milanesse (I)
5 Jan Jaroš (CZ)
6 Klaus Peter Gardemann (D)
7 Marek Čejka (CZ)
8 Pavel Ondrašík (CZ)
9 Karel Kadlec (CZ)
10 Paul Cooper (GB)
11 Antonín Klatovský (CZ)
12 Sjoerd Rozenberg (NL)
13 Nynke de Jong (NL)
14 Jaroslav Pták (CZ)
15 Keneth Borgenhaug (N)
16 Richard Wolff (CZ)
17 Francesco Barbetta (I)
18 rozjezd

Poznámka: Ovolná místa ve startovním poli a místa náhradníků se pojede rozjezd:
Frank Yates, Paul Evitts, Hartmut Ernst, John Hartley

Foto: Jiří Bayer, Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Henk Barels

MČR 1. liga

První půle první ligy se dnes uzavře prvním závodem druhé poloviny

Mšeno – 16. června
Vzhledem k přeložením svitavského závodu už na druhý náhradní termín skončí dnes ve Mšeně první půlka první ligy závodem, který měl otevírat její druhou část. Přestože trojice týmů bude postrádat tři své výrazné osobnosti, které se vydaly do švédské Kumly za reprezentačními povinnostmi, startovní listina slibuje dramatický boj. Mšeno by rádo před svým domácím publikem neporušilo svou zlatou ni. Ovšem zbývající týmy věří, že na ni konečně nabrousili pořádně ostré nůžky.

„Chceme opět vyhrát,“ netajil se Antonín Kasper starší, kouč domácího celku. Protože nastoupí bez Filipa Šitery, musel lehce přeskupit závodníky. V základní čtyřce figurují Jakub Hejral, Věroslav Kollert, Karel Průša a samozřejmě Adrian Rymel, bodově nejproduktivnější muž celé první ligy vůbec. Jako náhradník se objeví svitavský Jaromír Otruba.

Pardubice se v letošní první lize na stupních vítězů objevily pouze jednou. I když jim dnes bude chybět Hynek Štichauer, úplně bez šancí nejsou. František Kalina postaví tým složený pouze ze čtyřech závodníků. Oporami budou logicky Jaroslav Petrák a Pavel Fuksa, nicméně také Roman Andrusiv a Luboš Velinský už letos nejednou dokázali, že během jezdecké pauzy ze svého umění nic nezapomněli.

Březolupy tentokrát pojedou v plné síle. I když Lubomír Vozár ještě nerozhodl o startovních číslech, má jasno, že do juniorské jízdy nastoupí Martin Málek. A jeho krajan Martin Gavenda bude plnit roli náhradníka, by trenér uvažoval i o Petru Babičkovi. Zbývající vesty si mezi sebou rozeberou Vladimír Višváder, Martin Vaculík a Miroslav Fencl.

Ambicemi nešetří ani pražská Markéta. Milan Špinka, který bude řídit družstvo místo Zdeňka Schneiderwinda, musel oželet Matěje Kůse. Antonín Galliani si předevčírem stěžoval na zdravotní problémy a bral antibiotika, ale dnes by už měl být v pořádku. Sílu Pražanů zvyšuje ostřílený Richard Wolff. Zbývajícími třemi jezdci budou Adam Vandírek, Patrik Doubek a Jakub Fabian.

Jak dnes nastoupí:

Grepl Mšeno 1 Jakub Hejral, 2 Věroslav Kollert, 3 Karel Průša, 4 Adrian Rymel, 17 Jaromír Otruba
ZP Pardubice 2 Pavel Fuksa, Jaroslav Petrák, Roman Andrusiv, Luboš Velinský
Březolupy 9 Martin Málek, Vladimír Višváder, Martin Vaculík, Miroslav Fencl, 19 Martin Gavenda
Markéta Praha Richard Wolff, Antonín Galliani, Adam Vandírek, Patrik Doubek, Jakub Fabian

Aktuální prvoligová tabulka:

  malé body velké body
1. Mšeno 155 12
2. Březolupy 79 7
3. Praha 68 7
4. Pardubice 57 4

Česká první liga 2006 v detailech:

  BŘE MŠE PHA TOTAL
  23.4. 1.5. 23.5.  
Grepl Mšeno 4 4 4 12
  49 52 54 155
Adrian Rymel 15 14 15 44
Filip Šitera 12 15 15 42
Věroslav Kollert 13 9 5 27
Karel Průša DNR 14 11 25
Jakub Hejral 9 – 8-R 17
 
Březolupy 3 2

2 7
  32 22 25 79
Martin Málek 12 9 8 29
Miroslav Fencl 12 2 12 26
Vladimír Višváder 5-R 6 1 12
Martin Gavenda 2 5 1-R 8
Martin Vaculík – – 3 3
Patrik Linhart 1 – – 1
 
Markéta Praha 1 3 3 7
  15 24 29 68
Matěj Kůs 4 10 8 22
Antonín Galliani 4-R 10 8 22
Richard Wolff – – 11 11
Adam Vandírek 4 2 1 7
Michal Matula 3 0 – 3
Patrik Doubek 0 2 1-R 3
 
Pardubice 2 1 1 4
  24 21 12 57
Hynek Štichauer 13 10 5 28
Roman Andrusiv 2 7 1 10
Jaroslav Petrák 6 1 3 10
Pavel Fuksa 3 3 3 9
Luboš Velinský – – DNR –
Ladislav Kratochvíl – – * –

Legenda: R-nasazen jako náhradník, DNR-náhradník bez jediné jízdy v závodě. Závod na pražské Markétě měl původní termín 17.5. – jury jej přeložila kvůli rozbahněné dráze a nepříznivé předpovědi počasí. * Ladislav Kratochvíl byl v sestavě ZP pro závod v původním termínu, ale poté jej nahradil Roman Andrusiv.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Henk Barels

MČR Na dlouhé dráze

Ledařský navrátilec v Mariánských Lázních nepojede

Praha – 15. června
Jiří Petrásek se letos opět vrátil k plochodrážnímu závodění. Vedle ledů, kde to dotáhl až ke čtvrtému místu v mistrovství republiky, vyrazil také na dlouhé a travnaté ovály. Reprezentoval na mistrovství světa v Mulmshornu a těšil se do Mariánských Lázní. V neděli měl mít startovní číslo osmnáct, avšak magazín speedwayA-Z zjistil, že jej poveze někdo jiný.

Jiří Petrásek se totiž po svém návratu z horského závodu v Teterowě pohybuje o berlích. „Jelo to jako kráva,“ popisuje svou první jízdu na záludném německém okruhu. Jenže už v druhé rozjížďce přišel pád. „Udělal jsem delší stupačku, nebylo to sklopný,“ vysvětluje jeho příčiny. „Mám obražený ledviny a svaly na zádech. Nic moc. A velká škoda je těch Mariánek.“

Foto: Henk Barels

MČR Na dlouhé dráze

Oba mistři se už těší do Mariánských Lázní

Praha – 15. června
Od té doby, co se do Mariánských Lázní vrátil v roce 2003 český šampionát na dlouhé dráze, získali titul pouze naši závodníci. Ve dvou případech se mistrem stal Zdeněk Schneiderwind. A když byl předloni vážně zraněn po pádu ve francouzském Morizes, ozdobil se zlatem jeho klubový kolega Pavel Ondrašík. Jak to dopadne letos, bude až do nedělního finále A ve hvězdách, nicméně oba Pražané budou samozřejmě na startu. Magazín speedwayA-Z s nimi včera hovořil.

Zdeněk Schneiderwind se na cestu, na jejímž konci jsoou světoznámé západočeské lázně, vydal už večer. „Ve čtvrtek mě čeká Altrip a v sobotu Opende,“ řekl úřadující český šampión magazínu speedwayA-Z. „Odtamtud jedu rovnou do Mariánek. Přivezl jsem si motor z Jawy, uvidím, jak to půjde. Byl bych rád, aby to jelo, protože pro mě to už je příprava na mistrovství světa.“

A jakými ambicemi nastoupí Zdeněk Schneiderwind v mariánskolázeňský ovál? „Chtěl bych, aby se mý nevyrovnaný výkony ustálily a to v tý lepší podobě,“ odpověděl. „Cíle si nedávám, ale samozřejmě bych byl rád, kdybych se dobře umístil. Myslím si, že jsem pro to udělal všechno, i když mě noha trošku bolí.“

Zdeněk Schneiderwind triumfoval v Mariánských Lázních v dubnu 2003 a loni v červenci. Pavel Ondrašík se tady ozdobil zlatem na Svatého Václava roku 2004. „Do Mariánek se těším,“ nezastíral. „Jedu tam hlavně kvůli kvalifikaci do mistrovství světa na příští rok. Cíl je umístění na bedně a rád bych samozřejmě potrápil Zdeňka.“

Pavel Ondrašík má však za sebou problematický začátek sezóny, když si v britské Premier League hned zkraje ligové kampaně zlomil zápěstí. „Ruka není ještě v pohodě,“ uvedl na téma svého zdravotního stavu. „Je problém s habností. Po semifinále mistrovství republiky jednotlivců bych měl jít na vyndání železa. Je delší a kosti nejdou, jak by měly a je to i bolestivý. Rád bych, aby Mariánky byly dobrý, je to nejdůležitější závod. Radši bych ho jel o měsíc pozdějc, ale kalendář je tak udělanej.“

Foto: Pavel Fišer

MČR Juniorských družstev

Mšeno bylo bito, ale nakonec zase vyhrálo

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Praha – 14. června
Otázka, kdo a kdy porazí fenomenální juniorský pár Mšena došla svého zodpovězení ve třetím kole šampionátu včera večer na pražské Markétě. V rozjížďce s číslem čtyři nejlépe odstartoval Antonín Galliani a Filip Šitera si tentokrát na něm vylámal zuby. Navíc Matěj Kůs udržel v šachu Věroslava Kollerta. Jenže při dalším vystoupení prvního páru domácích přišel Adam Vandírek o druhé místo, když mu ve druhém kole prasknul primární řetěz. Další bod pak Pražanům v sedmnácté jízdě sebral Martin Vaculík. Mšeno naproti tomu už nezaváhalo, takže zůstává suverénně v čele tabulky. Smolařem večera se stal Martin Málek. Postupně zadřel oba své motory, ale nakonec nastoupil do rozjezdu o bronz proti Pavlu Fuksovi s motocyklem svého kolegy Richarda Frištenského. Pardubák lépe zvládl start, nicméně jeho březolupský rival si po dvou kolech osahal vypůjčený stroj a prosadil se do čela. Stopětadvacítky se tentokrát staly kořistí Eduarda Krčmáře, který ve finálové jízdě svedl fantastický duel s Romanem Čejkou. Oba se tak dělí o průběžné vedení v seriálu.

Vítězný expres dojel na konečnou
Ani v Praze, ani v Plzni se mšenští Filip Šitera a Věroslav Kollert nemuseli smiřovat s vůbec žádnou porážkou. Nicméně každá série má svůj konec. A mšenská neporazitelnost v letošním šampionátu juniorských družstev vzala za své v rozjížďce s číslem sedm.

Avšak ještě předtím nabídli Filip Šitera s Věroslavem Kollertem svou obvyklou show ve třetí jízdě. Už v nájezdu do první zatáčky dominovali nad pardubickými Pavlem Fuksou a Lubošem Velinským. Nikdo jiný před nimi nedokázal nahromadit pět bodů, avšak hned vzápětí se to povedlo pražské Markétě jedna.

„Na taktiku si tady nehrajeme,“ reagoval kouč Radomír Semela na otázku, zda se pražská dvojka bude klidit favorizovaným klubovým kolegům ve vzájemném duelu z cesty. „Rozhodne se na dráze.“ A Antonín Galliani s Matějem Kůsem nedali Patriku Doubkovi s Jakubem Fabianem ani náznak šance. Ve stejném složení se první pražský pár vydal do boje se Mšenem.

A děly se nečekané věci. Antonín Galliani mistrně odstartoval, aby ukazoval výfuk Filipu Šiterovi až k šachovnicové vlajce. Matěj Kůs přitom udržel v šachu Věroslava Kollerta nejen v první zatáčce, ale i v dalším průběhu jízdy.

Vítězství nad Mšenem poslalo Prahu 1 do čela, nicméně v jejích boxech nastal frenetický shon. „Doklapnul jsem po těch čtyřech kolech a s motorem byl konec,“ postěžoval si Antonín Galliani. „Výkon to neztrácelo, ale cejtil jsem, že je před koncem!“ Také Matěj Kůs laboroval snad se vším, s čím šlo. „Prosím tě, přijď až po závodech,“ vyhýbal se otázkám magazínu speedwayA-Z.

A jak první porážku roku snášeli mšenští závodníci? „Parádní zážitek,“ komentoval Věroslav Kollert výsledek 2:4 s Prahou, aby si vzápětí nechal žerty na jindy. „Kecám. Posral jsem start. Vybral jsem špatnou stopu, klouzalo to v ní. Bolí mě ruka a tak s tím nešlo nic dělat.“

Zato Filip Šitera dštil síru. „Dobře připravili dráhu,“ ušklíbnul se. „Na našich místech to bylo namočený. Jestli jim tam vytekla kropička, nikdo neví. Když pak někdo odstartuje, ty ho na mokrým nepředjedeš.“

Štěstí drželo nad Mšenem ruku
Pražské vedení však nemělo dlouhého trvání. Matěj Kůs s Adamem Vandírkem začali měřit Pardubicím už po vylétnutí pásky. Pavel Fuksa zkusil zaútočit, nicméně kontakt se zadním kolem Adama Vandírka měl na jeho choutky neutralizační dopady.

Už už to vypadalo na bezproblémových pět bodů pražských jedniček. Jenže ve druhém kole se motocykl Adama Vandírka zastavil v zatáčce u depa s přetrženým primárním řetězem. Neočekávaná remíza se nejvíc hodila do mšenského krámu.

Filip Šitera a Věroslav Kollert nelenili a v rozjížďce s číslem jedenáct zdrcujícím způsobem deklasovali druhý pražský pár. Pět bodů vytěžili rovněž ze svého duelu se Slaným o dvě jízdy později. Tady jim však život hodně znepříjemnil Martin Vaculík.

Slovenský závodník se totiž po vylétnutí pásky dostal do čela. Filip Šitera na něho zaútočil vnějškem první zatáčky. Martin Vaculík se však statečně bránil z vnitřní stopy, takže bylo těžké konstatovat, kdo vlastně jede první. Teprve ve druhém oblouku mohlo být Filipu Šiterovi jasné, že on. Vzápětí se za jeho záda dostal Věroslav Kollert. „Celkem dobré,“ pochvaloval si svůj výkon Martin Vaculík. „Škoda, že jsme se ve druhém kole v nájezdu do první zatáčky sukli s Filipem a Věrouš mě okamžitě zavřel.“

Mšeňáci, kteří putovali do čela průběžné klasifikace, však o žádné škodě logicky nehovořili. Pražané však ihned jejich náskok srovnali. Ve čtrnácté jízdě už od startu odvedli Martina Málka a Richarda Frištenského. A depem se šířila hypotéza, že se duelu Mšena s Prahou 1 dočkáme ještě v dodatkové jízdě o vítězství. Jenže oběma leaderům ještě pořádně zatrnulo.

Jako první si měli trošku psycha užít mšenští závodníci. V duelu s osamoceným Dominikem Jechem předváděli své obvyklé kousky, ovšem od druhého kola přešla Filipa Šiteru jakákoliv legrace. Prorazil zadní pneumatiku a do cíle mu chyběl ještě takřka kilometr.

Naštěstí pro mšenské ambice to klaplo akorát. Filip Šitera protnul metu na druhém místě, ale pak okamžitě zaroloval na trávník. A do depa se s mechanikem Janem Hlačinou vrátil raději pěšky. „Když to bouchlo, myslel jsem, že se zadírá motor,“ svěřil se cestou.

Zatímco Fortuna přála Mšenu, Markétě nepřál Martin Vaculík. Na duel s Antonínem Gallianim a Matějem Kůsem v sedmnácté jízdě si stoupnul do červené dráhy. V prvním nájezdu mu ovšem Antonín Galliani zavřel cestu k prvnímu místu. Matěj Kůs byl ale v celé první zatáčce po vnější straně pomalejší.

A Martin Vaculík skončil druhý. První Markéta tak sice nad Slaným vyhrála, ale přišla o bod. A tím pádem ztratila i krok se Mšenem s nadějí na rozjezd. A když pak vítěznou cestu Filipa Šitery a Věroslava Kollerta nepřekřížily ani Březolupy v závěrečné rozjížďce, bylo o dalším mšenském triumfu rozhodnuto.

O nejnižší stupínek se strhla velká bitva
Vzhledem k jezdeckému obsazení se o třetí stupeň praly hned tři týmy. Březolupy, Slaný a Pardubice. Nejvýrazněji vykročily za bronzem Březolupy v duelu se Slaným ve druhé jízdě. Martin Málek odvedl Martina Vaculíka, který vysvětlil situaci slovy: „Škoda, že se mi to po startu zvedlo.“

Richard Frištenský přitom dodal další bod na úkor Petra Babičky. Moravská dvojice měla v šesté jízdě nakročeno k dalšímu 4:2 v utkání s Pardubicemi. Jenže Richard Frištenský musel opustit třetí místo už v první zatáčce, protože se mu uvolnil kabel ze zapalování.

Pardubicím tak remíza s Březolupy přišla náramně vhod, protože prve prohráli se Mšenem. V rozjížďce s číslem deset opět vytěžily remízu kvůli technickým problémům soupeře, tentokrát Adama Vandírka. A vzápětí je pět bodů z jízdy s náhradním družstvem hodně postrčily kupředu.

Ovšem ani Slaný nezůstával v bodovém hamonění pozadu. Vítězství 5:1 nad Dominikem Jechem a Ondřejem Polecem, jenž jel svůj první závod na pětistovce, bylo hodně důležité. V rozjížďce s číslem osm Slaňáci inkasovali další cenné čtyři body, které z duelu s pražskou dvojkou nečekali snad ani oni sami.

Jenže rozhodčí Jiří Hejtík nachytal Jakuba Fabiana do pásky. A ten z patnáctimetrového handicapu nestačil dostihnout Petra Babičku. A Martin Vaculík zatím na čele udával tempo i druhému Patriku Doubkovi.

Rozjížďka s číslem třináct však byla pro slánské ambice fatální. Nejen, že Filip Šitera s Věroslavem Kollertem nenašli dle všech předpokladů přemožitele. Ke všemu však upadl Petr Babička a na pražském ovále se už neobjevil.

S nepřízní osudu se musely prát také Březolupy. V rozjížďce s číslem čtrnáct jim už od startu ukazovali své výfuky Antonín Galliani s Matějem Kůsem. Co však bylo pro moravský tým horší, Martin Málek zadřel v poslední zatáčce motor s novou experimentální vačkou.

Březolupáci si spravili chu v rozjížďce s číslem osmnáct, kde na hlavu porazili dvojku domácí Markéty. Martin Málek tohle vystoupení pojal ve stylu start – cíl, Richard Frištenský ve druhém kole ve výjezdu ze zatáčky u depa objel Patrika Doubka.

Nebezpečí ze strany soupeřů však ještě nebylo zažehnáno, by Slanému míchal osud špatné karty. V sedmnácté jízdě sice Martin Vaculík obral o body Matěje Kůse, jak už bylo výše popsáno, ale osamocený neměl šanci se na dráze výrazněji prosadit.

A to tím spíše, když Pardubice vytěžily ze svého duelu s Markétou 2 čtyři body. Nechybělo však mnoho a bylo to maximum. Pavel Fuksa s Lubošem Velinským totiž dokázali brilantně odstartovat. A Patrik Doubek s Jakubem Fabianem už neměli šanci.

Jenže v půlce třetího kola Luboš Velinský náhle zpomalil. V zatáčce vyjel až k mantinelu. Mezitím jej podjel Jakub Fabian, avšak pardubický závodník vzápětí pokračoval v rychlém tempu. „Vypadnul mi chcípák,“ líčil později v depu. „Ale naštěstí jsem ho nasadil zpátky.“

Incident sice dopadl relativně dobře, protože Patrik Doubek vypadl s poruchou motoru, takže Luboš Velinský dovezl alespoň bod. Přesto však nakonec sestřelil Pardubice z nejnižšího stupínku.

V rozjížďce s číslem dvacet na Pardubice čekal Martin Vaculík. Po rychlém startu rychle směřoval ke třem bodům. A by vzápětí Březolupy remízovali se Mšenem, o třetím místě musel mezi nimi a Pardubicemi rozhodovat rozjezd.

V březolupských boxech se řešilo dilema. Motocykl Martina Málka ze závěrečné rozjížďky totiž přivedla závodníkova sestra s přetrženým rozvodovým řetízkem. Druhý žlutý stroj stál vedle se svým zlomeným ocelovým srdcem. Richard Frištenský cítil, že by jeho kolega měl v dodatkové jízdě větší šanci, takže mu gentlemansky nabídnul svou motorku.

Po startu rozjezdu však vzal situaci do svých rukou Pavel Fuksa. Rychlý start z červené dráhy jej okamžitě vynesl do čela. Martin Málek vyzkoušel útok vnějškem prvního oblouku. By nebyl úspěšný, březolupský závodník se nenechal odradit.

Svému soupeři nedopřál ani chvilku klidu. A přitom jej pozoroval, kde dělá chybičky. V první zatáčce třetího kola bleskově udeřil spodní stranou. A šup, rázem byl první. Březolupy, loni třetí, tak mohly jít letos poprvé na stupně vítězů.

Eduard Krčmář oplatil Romanu Čejkovi Plzeň
Stopětadvacítky dostaly v Praze svého šestého závodníka debutem domácího Lukáše Hromádky. Rozšíření závodnického pole však paradoxně snížilo kvalitu rozjížděk. Šest jezdců na startu totiž znamenalo užití rozpisu dvou semifinálových skupin.

A Roman Čejka s Eduardem Krčmářem, jejichž duel letošní soutěž oživuje, se dostali každý do jiné. Není třeba dodávat, že je dokonale ovládli. Vystoupení Romana Čejky ve skupině A lze charakterizovat jako třikrát start – cíl. Eduard Krčmář se v béčku musel většinou probíjet vpřed, nicméně i on zaznamenal devět bodů.

Vedle předjížděcích manévrů nejmenšího závodníka se o jediný vzruch postaral Jakub Fencl, když v poslední zatáčce páté jízdy konečně udolal Jaroslava Hladkého. Ten pak jasně dominoval malému finále.

Ovšem ve velkém finále létaly ohnivé jiskry. Nejlepší start předvedl Roman Čejka. V první zatáčce se však razantně z levé strany hnal do vedení Eduard Krčmář. Podařilo se mu svého klubového kolegu předjet. Ten se během zbývajících třech kol snažil o odvetu, nicméně mu nakonec zůstaly oči pro pláč.

Hlasy z depa
„Měli jsme štěstí,“ vystihl postatu mšenského vítězství Filip Šitera. „Vedeme v pohodě, ale bez toho štěstí by to nešlo. Dvě a půl kola jsem jel na prázdný gumě. A ke všemu jsme museli jet proti Praze na promočený dráze. Asi se jim tam vylila kropička. Ale že zrovna na našich místech…“

„Dneska byla klika jako sviňa,“ připojil se Věroslav Kollert ke svému kolegovi. „Měl ji hlavně Filip, že dojel na píchlý gumě.“ A jak prožíval závod on osobně? „Ani jednou se mi nepovedlo odstartovat,“ zpytoval svědomí. „Bylo to asi tím horkem. Nedařilo se… Ještě větší štěstí je, že vedeme. Ale dneska to vyšlo úplně parádně.“

„Beru antibiotika a jsem rozhozenej,“ řekl Antonín Galliani magazínu speedwayA-Z. „A na to, jak mi je, to začalo solidně. Po druhý jízdě jsem se do toho dostal. Škoda toho bodu, dalo se vyhrát.“ Větší nerváky než na ovále však pražský závodník prožíval v depu, když měnil motor. „Měl jen dva závody,“ odtušil Antonín Galliani. „Stihlo se to vyměnit. A v poslední jízdě jsem nechal jet Matěje, abych se v tomhle stavu šetřil na rozjezd.“

„Závody byly hodně dramatický,“ ulevil si Matěj Kůs cestou ze stupňů vítězů. „Kluci mě hodně pomohli. Aďa Rymel, Pepe Franc, Bazi a Pupi. Měl jsem problém s motorem. Vůbec to nejelo. Skočil jsem teda na druhou motorku. Už před začátkem jsme měli problém s karburátorem. Pan Schneiderwind mi půjčil bézeto, Pepe Blixe a pomohl s nastavením.“ Stačil Matěj Kůs při té lavině technických trablů vnímat vlastní dění na oválu? „Závod byl dobrej,“ odpověděl. „Prohráli jsme jen tak tak o jeden bod. Škoda, že Adamovi prasknul řetěz.“ V rozjížďce s číslem čtyři byl společně s Antonínem Gallianim u první porážky Mšena v letošním šampionátu. „Za každou cenu jsem se z výjezdu chtěl udržet na vnitřku,“ líčil Matěj Kůs rozhodující momenty. „Po venku se dnes nedalo předjet. Byla tam sračka. Měli to víc kropit a smykovat.“

„Stane se,“ klopil oči smutný Adam Vandírek, když se mu vybavil jeho přetržený primár. „Do toho nevidíš. Nedá se nic dělat, to se stane každýmu. A Matěj taky neporazil Vaculíka.“ Pražané už už sahali po vítězství. „Blízko to bylo, ale nevyšlo to,“ komentoval toto téma Adam Vandírek. „Stávaj´ se i horší věci…“

„Dobré,“ ohodnotil Martin Málek stupně vítězů. „Ale dva motory jsou v prčicích. V první jízdě jsem zkoušel jeden motor. Moc extra nejel, ale zatím jsem na něm vyhrál. Potom jsem na rozjížďku s Galičem a Matějem Kůsem sedl na druhou motorku. Povedl se mi start, ale v poslední zatáčce jsem to zadřel. A potom druhý motor nevydržel v poslední zatáčce.“ Nakonec tak březolupský bodový zisk srovnaly Pardubice a musel přijít ke slovu rozjezd. „Dvě kola jsem si zvykal na Ríšovu motorku,“ popisoval Martin Málek. „Každá motorka je totiž jiná. Viděl jsem, že Partyzán trošku dělá chyby. A tak jsem to zkusil a vyšlo to.“

„Klika,“ komentoval březolupské umístění Richard Frištenský. „Martin jel v rozjezdu na mý motorce. Ale kdyby se mi předtím neposrala, bylo by to bez rozjezdu.“ A jaká je budoucnost jejich jezdeckého spojení? „Určitě spolu pojedeme Pardubice i Slaný,“ řekl Richard Frištenský. „Snad to napřevodujeme. Doufám, že Martin už bude mít motor a zopakujeme bednu.“

„Dneska jsem si zazávodil,“ liboval si Pavel Fuksa. „A kdybychom měli nový gumy, bylo by to ještě jiný.“ Pouhá dvě kola v dodatkové jízdě chyběla, aby se společně s Lubošem Velinským postavil na nejnižší stupínek vítězů. „Život jde dál,“ odtušil Pavel Fuksa. „Jsem spokojenej, jsem zdravej a život jde dál. V rozjezdu jsem odstartoval, ale podívej, na gumě mám už úplně vylítaný špalky. Po lajně jsem to měl pomalý, jel jsem teda střed a nevěděl, kudy pojede on. Byl rychlejší, to jsou ty zkušenosti.“

1. PDK Grepl Mšeno   27
Filip Šitera 3 2 3 3 2 3 16(1)
Věroslav Kollert 2 0 2 2 3 2 11(4)
 
2. AK Markéta Praha 1   26
Antonín Galliani 3 3 – 3 3 – 12
Adam Vandírek – – E – – 2 2(1)
Matěj Kůs 2 1 3 2 1 3 12(2)
 
3. AK Březolupy   19
Martin Málek 3 3 3 E 3 E 12+3
Richard Frištenský 1 E 2 1 2 1 7(2)
 
4. ZP Pardubice   19
Pavel Fuksa 1 2 2 3 3 2 13+2
Luboš Velinský 0 1 1 2 1 1 6(4)
 
5. AK Slaný   17
Martin Vaculík 2 3 3 1 2 3 14
Petr Babička 0 2 1 F – – 3(1)
 
6. AK Markéta 2   11
Patrik Doubek 3 1 2 – E 1 7
Jakub Fabian 1 0 0 1 2 0 4
Jaroslav Slavata – – – 0 – – 0
 
7. náhradní družstvo   7
Dominik Jech, Markéta Praha 0 1 – 1 1 1 4
Matěj Veselý, Markéta Praha 2 – X – – – 2
Ondřej Polec, Markéta Praha – 0 1 0 – 0 1

Poznámka: náhradní družstvo nastoupilo za PK Plzeň

Aktuální pořadí šampionátu:

  malé body velké body
1. Mšeno 87 21
2. Praha 1 73 18
3. Pardubice 52 11
4. Slaný 48 11
5. Praha 2 44 9
6. Březolupy 36 9
7. Plzeň 15 2

Mistrovství republiky v kubatuře 125 ccm:

Skupina A    
1. Roman Čejka, Slaný 3 3 3 9
2. Jakub Fencl, Praha 2 2 2 6
3. Jaroslav Hladký, Praha 1 1 1 3
 
Skupina B    
1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 9
2. Tomáš Habada, Slaný 2 2 2 6
3. Lukáš Hromádka, Praha 1 1 1 3
 
Malé finále    
1. Jaroslav Hladký, Praha    
2. Lukáš Hromádka, Praha    
 
Finále    
1. Eduard Krčmář, Slaný    
2. Roman Čejka, Slaný    
3. Tomáš Habada, Slaný    
4. Jakub Fencl, Praha    

Stav mistrovství republiky kubatury 125 ccm:

  PLZ PHA TOT
  8.6. 14.6.  
1. Eduard Krčmář, Slaný 22 25 47
2. Roman Čejka, Slaný 25 22 47
3. Tomáš Habada, Slaný 20 20 40
4. Jakub Fencl, Markéta Praha 18 18 36
5. Jaroslav Hladký, Markéta Praha 16 16 32
6. Lukáš Hromádka, Markéta Praha – 14 14

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)