AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 6. května
Zdeněk Schneiderwind včera dovedl svou tovární Jawu ke druhému místu v kvalifikačním kole mistrovství světa na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. Neporaženým králem závodu se stal Němec Daniel Bacher, třetí skončil Erik Eijbergen a čtvrtý Benjamin Hegener. Tito čtyři si zajistili přímá postupová místa do challenge ve Vechtě. Pavel Ondrašík vyhrál finále B. Stále živí naději na účast v rozjížďce poslední šance ve Vechtě. Jaroslav Pták do poslední chvíle věřil, že se pro něho najde místo ve startovní listině. Do závodu naskočil jen jednou v poslední sérii. Jednou se svezl také Antonín Klatovský.

Zamračená obloha, která po oba dny vzbuzovala obavy o osud závodů, přivítala v časném nedělním odpoledni poměrně velký počet diváků. Na rozdíl od soboty si tak pořadatelé mohli vydechnout, že se jejich dílo, za kterým stály měsíce tvrdé práce, setkalo s patřičným diváckým ohlasem. Kdo přišel, mohl se těšit na nádherné dramatické závody. Vždy v osmnáctičlenném startovním poli figurovala celá desítka světových finalistů, a už současných či bývalých.

Po slavnostním nástupu přišla na řadu první jízda. V té se představil největší favorit Němec Daniel Bacher a svou roli potvrdil stylově. Hned po startu se dostal do čela a začal si budovat pořádný náskok. Za ním kroužil Erik Eijbergen z Holandska, který ve výjezdu z první zatáčky odrazil útok finského borce Mikka Rahka. Ten jel velice bojovně, zároveň však ctil čistotu stylu a na rovinkách ukázkově zaléhal. Ve výjezdu z první zatáčky třetího kola ale vyrobil menší chybu, které využil číhající Ital Milanese a dostal se tak na třetí pozici. Mnozí byli zvědavi i na výkon Angličana Goddena, pokračovatele slavného rodu. Ten byl ale nakonec rád, že si z této jízdy odvezl alespoň bod na úkor Vladimira Trofimova.

Ve druhé jízdě jsme měli své první želízko v ohni. Pavel Ondrašík však nepředvedl zrovna nejlepší start a musel útočit ze zadních pozic. Na čele jízdy zatím neohroženě kralovala dvojice Hegener – Niedermeier. Benjamin Hegener byl velice rychlý a tak trochu překvapivě vodil svého zkušenějšího kolegu až do cíle. Ve třetím kole zaútočil Pavel Ondrašík vnějškem na třetí místo norského šampióna Røkeberga, kterému však v tomto okamžiku zhasl motor a usnadnil tak Pavlovi práci. Lehkou úlohu měl ve své úvodní jízdě náš největší favorit a novopečený mistr republiky Zdeněk Schneiderwind. Po výborném startu se ujal vedení a zbytku pole nadělil takový náskok jako Bacher v první jízdě. o to větší však byl souboj na dalších příčkách. Přetahované Nora Borgenhauga s Francouzem Ostynem v první zatáčce dokonale využil finský jezdec Markus Helin a oba soupeře objel vnějškem a kolem mantinelu se protáhl na druhé místo. Ostyn přišel i o čtvrtou pozici, když se ve třetím kole nechal podjet mladým Angličanem Stevem Braidfordem.

Velká bitva se měla odehrát hned po přestávce na úpravu dráhy. Proti sobě se na startovní rošt postavili dva největší kandidáti na vítězství – Zdeněk Schneiderwind a Dani Bacher. S nimi změřil své síly i Pavel Ondrašík. Po vylétnutí startovací pásky vzhůru předvedli oba naší jezdci výborný start a do první zatáčky šli na čele. Naše radost ale neměla dlouhého trvání. Dravý Bacher si s Ondrašíkem poradil už v prvním oblouku a pustil se do stíhání Zdeňka. Ten odolával celé jedno kolo, ale na protilehlé rovince druhého kola se přes něj Němec doslova přehnal a dojel si v této jízdě pro jasné vítězství. Síla jeho motoru GM byla neuvěřitelná, však také prošel rukama vynikajícího ladiče a mistra světa z roku 1992 Marcela Gerharda. Tento vzrůstem malý Švýcar, který připravoval motory i pro šampióny Risse a Tatuma, se právě před patnácti lety radoval na dráze v Mariánských Lázních z vítězství v semifinále MS.

V jízdě s číslem pět se nejlepší start povedl Hegenerovi, ale na protilehlé rovince byl překvapivě rychlejší Eijbergen, který jezdil nečekaně dobře. S problémy se potýkal Marius Røkeberg, jehož motor evidentně nebyl ve formě. Druhá nula tak znamenala pro čtvrtého jezdce ze sobotního závodu konec nadějí na případné finále A. Stávkující motor připravil o body i překvapení ze třetí jízdy Markuse Helina. Přesně opačně než jeho norský kolega Røkeberg na tom byl Keneth Borgenhaug. V sobotu až desátý v pořadí MČR si v šesté jízdě připsal čtyři body za druhé místo za vítězným Niedermeierem. Nebyly to ale lehce nabyté body. Zatímco Niedermeier kroužil neohroženě na čele jízdy, za ním se rozpoutal lítý boj o druhé až čtvrté místo. Hustá cejcha srazila v první zatáčce dobře startujícího Rahka z předních pozic až na páté místo. Z chumlu jezdců mírně poodskočil na druhém místě Borgenhaug, zatímco Shane Colvin, Angličan hájící barvy Belgie, se musel bránit razantním útokům Alessandra Milaneseho. Dravý Ital nakonec slavil úspěch a protáhl se na třetí příčku.

Do sedmé jízdy nejlépe odstartoval Vladimir Trofimov a potvrdil tak předpoklady, že se s konkurencí mladších jezdců ještě dovede vypořádat. Jezdil velice čistě a za svými zády vodil celá čtyři kola zle dotírajícího Hegenera. Ten si na ukrajinského jezdce vyšlápl až v nájezdu do posledního kola. Velkým překvapením bylo až čtvrté místo Niedermeiera, kterého za sebou s přehledem udržel stále se lepšící Godden. Na přehnanou snahu doplatil Steve Braidford, který si ustlal na dráze v první zatáčce třetího kola. Bez větších problémů si pro vítězství v osmé jízdě dojel Zdeněk Schneiderwind. Ustál kopanec od díry v první zatáčce a pak již jen zvyšoval svůj náskok před Erikem Eijbergenem, kterému na krk dýchal Rahko. Výborný start předvedl v další jízdě Pavel Ondrašík, ale z první pozice se neradoval dlouho. Z prvního oblouku už na čele vyjížděl Bacher a připsal si další pětku. Třetí dojel za Ondrašíkem Milanese. Před poslední sérií jízd se již začala rýsovat podoba finálových jízd. Průběžnému hodnocení jasně vévodil Dani Bacher s patnácti body. V těsném závěsu za ním byli čtrnáctibodoví Hegener a Schneiderwind. Jen o bod méně měl Eijbergen, asi největší překvapení závodu. Tito čtyři jezdci se už nemuseli strachovat o své místo v A finále. Zato Niedermeier s Ondrašíkem, kteří měli jedenáct a deset bodů museli ještě alespoň tři bodíky přidat. Své postupové naděje ještě živili Alessandro Milanese s devíti body a Kenneth Borgenhaug s osmi. Určitou teoretickou šanci měl i Godden, ale jeho sedm bodů by musel obohatit dalšími pěti.

Poslední z trojice kvalifikačních jízd otevřel dalším výborným startem Trofimov. Benny Hegener, kterého rozpis svedl se zkušeným Ukrajincem znovu dohromady, si však tentokrát soupeře ohlídal a ve výjezdu z prvního oblouku mu ukázal záda. Na rovince se přes Trofimova přehnal i Borgenhaug. V jízdě s číslem jedenáct se podruhé a ne naposledy utkali Schneiderwind a Bacher. Němec byl tentokrát lepší na startu a šel rychle do čela. Zdeněk si na výjezdu ze zatáčky vyšlápl na Eijbergena a usadil se na druhém místě. Po zkušenosti ze čtvrté jízdy se zdálo být o všem rozhodnuto, ale jezdec pražského Olympu se nemínil jen tak vzdát. Díky tomu, že zatáčky najížděl daleko lépe než Bacher, se mu dostal na dostřel. Útok ve druhém kole však nevyšel a Zdeněk se po menší chybičce stáhnul. Třetí dojel Eijbergen před Røkebergem. Pro favorizovaného Nora to znamenalo účast až ve finále C. Ve dvanácté jízdě měli diváci možnost vidět na startu i Jaroslava Ptáka, kterému nevyšel taktický tah s reprezentačními posty, když své jisté místo v kvalifikačním kole ve Francii vyměnil za post náhradníka v Mariánských Lázních. Osud mu však nebyl nakloněn a domácí plochodrážník se do závodu podíval až v poslední sérii. A byl to právě on, kdo se postaral o opakování této rozjížďky, která byla pro jeho letmý start zastavena. V opakovaném startu se Francouz Philippe Ostyn dotkl pásky a zůstal stát na startu, zatímco ostatní jezdci odjeli. Jízda byla zastavena až na protější rovince. Zatímco se provinilý jezdec vracel do depa, na start byl povolán druhý náhradník Antonín Klatovský. Našemu úspěšnému reprezentantovi na ledové ploché dráze se v sobotním domácím šampionátu příliš nedařilo. Start v závodě MS byl pro něj ale příjemnou odměnou. Tato jízda byla ale stěžejní především pro čtyři jiné jezdce. Niedermeier, Ondrašík, Milanese i Godden se právě chystali k rozhodující bitvě o postup. Prvním dvěma jmenovaným by stačilo i třetí místo. Godden s Milanesem ale potřebovali vyhrát. Start se příliš nepovedl Pavlu Ondrašíkovi. Přední kolo se mu zvedlo trochu výše a do zatáčky najížděl až jako čtvrtý. Začal soupeře objíždět vnějškem, ale v polovině oblouku náhle zpomalil. Když ho motocykl začal znovu poslouchat byli ostatní už pryč. Pustil se do stíhají jízdy a brzy se dostal za Tondu Klatovského. Ten ho pustil před sebe stejně jako o chvíli později Jaroslav Pták. Nutno dodat, že karlovarský jezdec později na tiskové konferenci tento kolegiální manévr popřel a svedl vše na svůj motor. Nicméně dva body za čtvrté místo malé sportovní tragédii Pavla Ondrašíka nezabránily a postup do finále A mu unikl. V této jízdě s přehledem zvítězil Otto Niedermeier. Do velkého finále jej mohl ještě doprovodit Milanese, ale srdnatě jedoucí Mitch Godden ho o druhou pozici připravil. Poslední místo ve finále A tak trochu nečekaně spadlo do klína Kennethu Borgenhaugovi.

Ve finále C si od startu nejlépe vedl Marius Røkeberg, pro kterého to ale byla asi chabá záplata na zmařené postupové ambice. Za ním se ale rozhořel velký souboj. Philippe Ostyn a Holanďan Sjoerd Rozenberg jeli téměř celou rovinku vedle sebe jako jeden muž. Francouz ale dokázal podržet plyn a nechal Rozenberga za sebou. Ten se vzápětí stal terčem útoků ze strany mladého Angličana Colvina. Ten se vždy v nájezdech do zatáčky dostával před svého holandského soupeře, zkušenější Rozenberg ho však vždy dokázal objet vnějškem. Ostynovi v závěru přestávala jet motorka, v cíli však dokázal být ještě před Rozenbergem.

Finále B nemělo jen rozhodnout o pořadí na sedmé až dvanáctí příčce. Vzhledem k faktu, že Zdeněk Schneiderwind figuruje ve startovní listině letošního světového šampionátu, nabízí se zde postupová naděje ještě pro jednoho jezdce. A už se totiž Zdeněk letos umístí do osmého místa, které mu zajišuje přímý postup do Grand Prix na příští rok, nebo skončí na 9. až 16. místě které ho opravňuje ke startu v závodě challenge, posune se startovní listina challenge vzhledem k jeho dnešnímu postupu o jedno místo. Tohoto faktu si jistě byly vědomi i všichni účastníci finále B včetně našeho Pavla Ondrašíka. Ten se v rozhodující moment dokázal soustředit a předvedl výborný start. Na rovince ještě odrazil útok Trofimova a pak již jen zvyšoval svůj náskok. Největší souboj se však odehrával okolo třetího místa. Milanese neustále útočil na Rahka, ale ten se vždy ve výjezdu dostával zpět na 3. pozici. V závěru druhý Trofimov trochu ubral a postaral se tak o dramatický závěr. V cíli jen málokdo z přihlížejících tušil, kdo z trojice Trofimov – Rahko – Milanese se mohl nakonec radovat z druhého místa. Rozhodčí nakonec potvrdil právě toto pořadí. Pavel Ondrašík tak stále ještě může doufat, že bude v září v německé Vechtě bojovat o postup do finálové série MS na příští rok. Diváky a především sebe potěšil osmým místem Vladimir Trofimov. Jezdec, který toho v minulosti dokázal na ploché dráze mnoho, přijel do Mariánských Lázní s jediným motocyklem. V depu na něj zbylo místo mezi jezdci veterány, kam už Trofimov věkem také náleží, ale on dokázal, že ještě nepatří do starého železa, když v závodě za sebou dokázal nechat mnohem mladší jezdce na kvalitnějším vybavení.

Před finále A se Zdeněk Schneiderwind netajil tím, že Daniela Bachera dnes asi neporazí. Přesto do této jízdy vstupoval s odhodláním neprodat svou kůži lacino. I v této jízdě šlo o mnoho. Ve hře byly nejen stupně vítězů, ale především první čtyři jezdci v cíli nebudou muset před závodem challenge absolvovat ošemetnou jízdu poslední šance. Start vyšel nejlépe Zdeňkovi, ale Bacher na svůj útok nenechal dlouho čekat a vnějškem se kolem našeho závodníka protáhl. Jeho útok byl přímo drtivý a v průběhu čtyř kol si vypracoval ohromný náskok. O suverénním králi závodu nebylo žádných pochyb. Mladý německý jezdec dokázal, že patří v současnosti ke světové extratřídě a bude jistě důstojným nástupcem odcházející generace mistrů světa. Druhý skončil v tomto závodě Zdeněk Schneiderwind před Erikem Eijbergenem a Benjaminem Hegenerem. Černý Petr v podobě Last Chance Heat ve Vechtě zůstal v ruce Otto Niedermeierovi a Kennethu Borgenhaugovi.

Slunce, které prozářilo závěr závodu jen podtrhlo celkový příjemný dojem, který v divácích celý závodní víkend v Mariánských Lázních zanechal. Pořadatelsky byl závod zvládnut na jedničku a nepotvrdily se ani obavy z počasí, které leckoho nenechaly klidně usnout. Mariánské Lázně opět dokázaly připravit nádhernou podívanou a v pořadatelském žebříčku se posunuly o pěkný kus nahoru. Doufejme, že v příštích letech vystoupají spolu s českými jezdci ještě výš.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Jiří Bayer