Morizes – 1. května
Závod o stříbrný pohár UEM stopětadvacítek na dlouhé dráze přinesl dramatickou podívanou a pěkné výsledky i pro český tým zastoupený Michaelou Krupičkovou, Michalem Škurlou a motocykly Shupa. Pojďme se na první květnový den podívat ještě jednou a to také po technické stránce.

Lev, lvice a mouchy
Dráha v Morizes nemá s trávou nic společného a tak to byla spíše velmi dlouhá a velmi široká klasika. Dopolední tréninky se využily k seznámení s dráhou a doladění převodů. Michaela Krupičková se do závodění obula hned při první tréninkové jízdě, až ji musel Zdeněk Schneiderwind trochu brzdit. Tréninky vypadaly pozitivně a tak jsme s napětím očekávali odpolední závod.

Každý z jezdců absolvoval tři jízdy a po sečtení výsledků se závodníci podle pořadí rozdělili do finálových skupin. Systém umožňuje vítězi finále „B“ trochu nespravedlivě vklínit se do celkového pořadí na předních místech, což nakonec ovlivnilo i celkové pořadí našich jezdců.

Samotný závod prověřil Michaelu Krupičkovou a Michala Škurlu dokonale a oba bojovali jako lvi. V rozjížďkách našich jezdců byl vždy podobný scénář. Pokaždé perfektní start a v první zatáčce soupeři sledovali výfuk Shupy. Jednou možnost, jak dostihnout nebo předjet naše jezdce, měli závodníci s muší váhou, kteří dokázali tuto svou výhodu využít při velké šířce tratě.

Takže Michaela Krupičková první rozjížďku vyhrála a potom byla dvakrát druhá, což je celkem třináct bodů. Michal Škurla byl také dvakrát druhý, když ho v první rozjížďce objel pozdější vítěz Sandro Wassermann. Potom vyhrál svou třetí jízdu, kdy si mušího jezdce Lucase Fienhageho, později vítěze finále „B“ a celkově čtvrtého, i při velké šířce tratě pohlídal a bodově na tom byl stejně s Michaelou Krupičkovou.

Oba naši byli tedy ve finále „A“ s možností zabojovat o třešničku na dortu v podobě nějaké medaile. Obsazení finále podle váhy jezdců nakonec bylo: čtyři mouchy , jedna lvice a jeden lev.

Finále se povedlo lépe Míše, kterou až s maximálním úsilím a až na cílové pásce předstihl Daniel Spiller a připravil jí tak o krásné třetí místo ve finále „A“. Michal dojel v těsném závěsu za Míšou, kdy po startu musel řešit tlačenici za první zatáčkou a soupeři mu odskočili víc než potřeboval. V celkovém hodnocení se pak před naše jezdce na čtvrté místo dostal vítěz „B“ finále.

Čtyřventilový motor není cesta
Pro Shupateam byly pozitivní výsledky našich jezdců, výkony a výdrž motocyklů. Startovní pole šestadvaceti jezdců bylo zašupováno tak z jedné poloviny. Z jezdců ve finále „A“ jeli kromě našich dvou továrních strojů s naší podporou tuningových dílů motoru Daniel Spiller, který byl celkově na druhém místě a Shupa-podvozkem i celkově třetí Jordan Dubernard.

Na závodech byl s námi i náš tuner Petr Schmíd a kromě pomoci francouzským zákazníkům se věnoval i technické špionáži u konkurence. Našel i zhruba tři závodníky se čtyřventilovými motory, což u stopětadvacítky jde o hodinový strojek. Jednu jsme dokonce viděli rozebranou (britský mistr – Jack Cornes), když se tam potkaly ventily.

Nicméně jelikož byl Petr Schmíd poprvé na plochodrážních závodech a kromě plochodrážních Shup se věnuje tuningu závodních silničních strojů podobných kubatur, shodli jsme se po průzkumech u konkurence ještě na určitých detailech, kde můžeme parametry na našich motorech trochu vypiplat, ale čtyřventil to nebude. Po závodech k nám přišel otec Jacka Cornese a objednal si u nás motor.

Celý český team byl profesionálně zajištěn a veden po jezdecké stránce Zdeňkem Schneiderwindem, který obstaral do boxu i francouzského mechanika a dále podpořen SCM pod vedením Petra Křikavy.

Velkou radost nám udělali samozřejmě oba závodníci, kteří se statečně vyrovnali s podmínkami závodu a dělali vše pro nejlepší umístění a dík patří i Tomáši Škurlovi a Jardovi Krupičkovi za dopravní podporu celého týmu.

Foto: Jaroslav Šůs