Blamáž s rozpisem loňského Liberce se napřesrok v Pardubicích opakovat nebude

Pardubice – 12. prosince
Druhá verze kalendáře plochodrážních šampionátů Evropy pro rok 2019 zveřejněná minulý týden je stále s bílými místy nejen na ledě po Ufě, ale i ve finále individuálního mistrovství, byť Gorzow a Chorzow jsou již zřejmými první a poslední zastávkou čtyřdílné série. Oficiálně potvrzeno však bylo, že se dubnové semifinále dvojic v Pardubicích proběhne bez Dánů.

 

Byť Poláci letos v Brovstu získali, evropský titul, nebudou napřsrok přímo nasazeni

Dánové stejně jako Švédi a Britové stáhli své přihlášky do mistrovství Evropy dvojic, jelikož mají problém, že se jeho finále koná v Rusku, byť balakovští pořadatelé nad rámec svých povinností hradí účastníkům ubytování a přidávají něco navíc i na cestovném. Díky absenci třech týmů musela FIM Europe sáhnout k úpravám původní koncepce.

Přímo nasazení do finále jsou tak pouze domácí Rusové, zatímco Poláci coby úřadující mistři musí do kvalifikace. Navíc pouze v Balakovu se pojede podle klasického rozpisu dvojic, v každém semifinále bude startovat jen šest týmů a tak diváky čeká patnáct rozjížděk.

V této souvislosti se vynoří loňský Liberec. Tehdejší formule nabídla po patnácti jízdách trojici finálových rozjížděk. Zachovávala však bodový klíč 3-2-1-0, takže při remíze ve finále musel rozhodovat rozjezd. A tak se stalo, že ačkoliv Češi byli lepší Dánů v základní části a ve finále remízovali, díky rozjezdovému vítězství Mikkela B. Jensena nad Josefem Francem postupovali Seveřané.

Rozpis s nadstavbou se loni stal českému týmu osudný v libereckém semifinále

Něco podobného se letos rozhodně opakovat nebude. „Nadstavba s jízdami navíc byla před rokem zrušena i na základě hodnocení závodu v Liberci,“ říká Petr Moravec. „Přiznám se, že jsem proti tomu řval nejenom já, ale podpořil mě i rozhodčí závodu Christian Froschauer.“

Dubnový souboj České republiky, Ukrajiny, Norska, Polska, Slovenska a Finska o tři místa v srpnovém Balakovu v Pardubicích skončí po rozjížďce s číslem patnáct. Zda uvidíme ještě nějaký rámcový závod nebo proběhne nějaké akce typu Dakar Show jako letos v dubnu, budou pardubičtí pořadatelé řešit v lednu.

Mistrovství Evropy dvojic 2019:

semifinále Pardubice (19.4.): CZ – UA – N – PL – SK – FIN
semifinále Terenzano (29.6.): H – D – F – I – LAT – H
finále Balakovo (RUS): RUS + první tři z každého semifinále


Dvojice nejsou pro Svítkov charakteristické, avšak ani nové:

Mistrovství světa družstev bylo poprvé vypsáno roku 1971, avšak do Československa poprvé zavítalo v červnu 1982. V dobách rozdělení plochodrážního světa na kontinentální, skandinávskou a zámořskou zónu, semifinále na pražské Markétě nabídlo pohled na esa, jež by k nám jinak přijela v zásadě jen na Zlatou přilbu či Tomíčkův memoriál. Legendární Bruce Penhall se přitom u nás neobjevil nikdy předtím, ani nikdy potom.

Semifinále v Pardubicích o dva roky později bylo druhým podnikem světových dvojic u nás. Hvězdná chvíle svítkovského stadiónu v soutěži však nastala se snahou FIM zvýšit počet závodníků v rozjížďkách. Na dlouhé dráze se jezdilo v osmi, ve dvojicích v šesti, což rozměry východočeského oválu pozitivně akcentovaly. Výsledkem se stalo semifinále v květnu 1986 a finále v červnu následujícího roku. Je nutno zdůraznit, že do té doby v Československu proběhla světová finále pouze ve Slaném (družstva 1962) a v Mariánských Lázních (1976, 1979 a 1983).

Hans Nielsen a Erik Gundeersen se v Pardubicích stali mistry světa dvojic

Pardubice hostily také domácí šampionát dvojic v letech 1986, 1988 a 1989. Zatímco mistrovství republiky dvojic se s návratem čtyř závodníků do jízdy do Svítkova vrátilo až na závěr roku 2014 a to jen kvůli divišovským problémům, na světové úrovni se zde jela ještě semifinále v letech 1991 a 1992.

Po sezóně 1993 ale mistrovství světa dvojic zaniklo, aby jej až v následující dekádě obnovila evropská motocyklová federace. Vedle zmiňovaného libereckého semifinále k nám mistrovství Evropy dvojic zavítalo ještě v rámci svého finále v Divišově (2014) a semifinále ve Slaném (2005).


Foto: Hanne Thomsen, Mirek Horáček a Karel Herman