Srch – 21. února
Video z vyprošťování motocyklu, jenž se s Matyášem Hlaváčkem probořil skrze led Pohránovského rybníku do studené vody, vzbudilo pozornost i veselí diváků. Nicméně někdejší pardubický a mšenský závodník a dnešní hobík přiznává malou dušičku. Nakonec však větší újmy od rybničního bahna doznal jeho stojatý GM.
Šok v ledové vodě
„Směju se tomu, není to lidskej život, není to urvaná noha,“ řká Matyáš Hlaváček. „Ale bejt to na Mělicích jsem už mrtvej. Nezafungovaly mi žádný instinkty jako, když jdeš na pannu na ovále. Já se propad‘ a pět, deset sekund jsem jen čuměl jako tele na nový vrata. Pak teprve jsem otočil hlavu a řval ‚lidi, já se topím!‘.“
Zážitek rozhodně nepatřil k záviděníhodným. „Vzpomněl jsem si na Jirku Němce, jak se topil a probourával se nahoru skrz led,“ líčí Matyáš Hlaváček. „A taky jsem se díval, jak to pěkně pod vodou vrčí. Ještěže jsem slez‘, aby se to neotočilo na bok.“
Zaplaťpánbůh se pro nedobrovolného plavce blížil happy end. „Vylez‘ jsem ven, led praskal,“ pokračuje. „Z dodávky jsem vzal popruh a skočil jsem do vody znova, abych uvázal motorku. A pak už jen přišel mrazovej šok.“
Matyáš Hlaváček si uvědomuje své štěstí v neštěstí:
„Vůbec jsem nevěřil, že by to mohlo stát. V Mělicích bych motorku utopil. Nechceš ji totiž pustit jako při pádu na plochý. Vyplaval bych až pod ledem. Zajímavá zkušenost. Stalo se to metr přesně od místa, kde se tenkrát propad‘ Jirka, co ti mám povídat…“
Apel na bezpečnost
„Zase jsem tam byl první jako vždycky a všude,“ kření se Matyáš Hlaváček. „Jel jsem to projet. Myslel jsem, že je tam dvojitej led, že pod slabou vrstvičkou je to maso, solidní led. Nenapadlo by mě, že Pohraňák nebude zamrzlej. Pohraňák!“
Svou smůlu bere stoicky. „Jinak by se propad‘ někdo jinej,“ konstatuje. „Jel by tam třeba po zadním. Ve finále to byl jen kus železa na dně rybníka, spíš větší průser bylo hodně ježdění bez krytů. Kdo s náma nebyl tenkrát na ledě s Tomkem Suchánkem, nepochopí, co je to s něčím takovým žít. Nejsou to závody, jen blbej trénink na ledě. To je dobrý pořád připomínat, aby si všichni udělali kryty.“
Nicméně i onen kus železa bylo zapotřebí ze dna vyprostit. „Milan Moravec, that is the man,“ líčí Matyáš Hlaváček. „Tisíce telefonátů, jak motorku vylovit. Hutlové byli v Rusku, to nemělo cenu jim volat, chystali se zrovna na závod. Milan sehnal kořena, kterej‘ si to napsal jako výcvik profesionálního hasiče. Já už bych tam potřetí nešel. Takže Milan, Milan, Milan zajistili, že se motorka vytáhla.“
Zabahněný motor
„Pak přišla show od Vlada Višvádera, to se muselo,“ chechtá se Matyáš Hlaváček. „Ale chtěl bych poděkovat všem, co tahali za jeden provaz a to doslova. To bylo fajn. Jak bylo řidítko venku, potápěč už jen nadzved‘ zadní kolo a už jsme tu motorku sunuli.“
Další překvapení čekalo v dílně, kde nad škodami žasnul i renomovaný ladič Vladimír Dvořák. „Rozhodně nestačilo vrstvu bahna jen propláchnout, jak někteří radili,“ krčí Matyáš Hlaváček rameny. „Ohnulo to ojnici.“
Foto: Josef Novotný a Matyáš Hlaváček