Petr Křikava se rozloučil okázalou společenskou akcí

Slaný – 7. prosince
Hospoda v sokolovně má dnes zavřeno! Tato informace se šířila v sobotu odpoledne mezi štamgasty oblíbeného zařízení ve slánském Kvíčku. Petra Křikavu totiž nedávno vedení AK Slaný odvolalo z vedení SCM. A tak se kromě tradičního dopoledního bilancování sezóny po obědě konalo setkání, v němž se vzpomínalo na celou předchozí činnost střediska vzniklého před sezónou 2007.

Sokolovna ve Kvíčku měla v sobotu plochodrážní hosty
Jiří Benda vyprávěl o trialu i Shupě

Stačilo otevřít vstupní dveře do chodby, kde si otcové současných kolibříků dopřávali své cigaretky, a bylo jasné, že dobrá nálada je garantována. Alkoholické nápoje byly nabízeny za nehorázně nízké ceny stejně tak jako skvělé vepřové řízečky a kuřecí stehýnka. Nealko a sekaná byla na dům.

Všechno podstatné se ovšem úderem třetí hodiny začalo odehrávat v sousedním sále. U čelního stolu pod sokolským Na zdar zasedl sám Petr Křikava. Jeho procházka po úspěších SCM byla pořádně dlouhá. Nicméně dostalo se na pozvané hosty, mezi nimiž se objevili i bývalí závodníci, které v ochozech již běžně nepotkáte. Díky Jiřímu Bendovi, který sál bezvadně ozvučil, se červený mikrofon dostal ke všem přítomným.

Pavel Kuchař hovoří o svých začátcích na motocyklu, který mu postavil jeho otec

Jiří Benda přiblížil svůj příběh, kterak coby trialový soutěžák skončil coby producent motocyklů Shupa. Pavel Kuchař prostřední mu dal zapravdu. Připomněl dobu před čtyřiceti lety, když mu otec musel malý plochodrážní speciál postavit, aby jej vůbec dostal do sedla. O vzniku SCM se rozhovořil i František Kalina.

Petr Babička, který v dubnu 2004 vyhrál vůbec první závod stopětadvacítek u nás, pochopitelně musel čelit dotazu, jaké to tehdy v Pardubicích bylo. Zdeněk Vrba pohovořil o svém primátu v úvodním ročníku Markéta Cupu před jedenácti lety. Pochlubil se, že se napřesrok k motoristickému sportu vrátí při závodech automobilů do vrchu. Za svými závodními kariérami se ohlédli také Jiří Brummer a Ondřej Veverka.

Zdeněk Vrba vyprávěl o svých plánech pustit se do automobilových závodů do vrchu

Roman Čejka si nemohl rozpomenout, proč v září 2007 vezl do svitavské Cihelny láhev šampaňského. Vedle sedící Eduard Krčmář měl ovšem záhy jasno. Tehdy jej totiž porazil nejen ve vzájemné rozjížďce, ale vzápětí i v rozjezdu o vítězství a větší příděl tabulkových bodů a nakonec i v dodatkové jízdě o titul. V jedenácti letech a pěti měsících je dodnes nemladším plochodrážním mistrem České republiky vůbec.

Mikrofon doputoval i k dalšímu přítomným závodníkům. Slovo dostali Ondřej Smetana, Zdeněk Holub, Roman Mády, Petr Chlupáč a Pavel Kuchař. Nemlčeli ani otcové a další rodinní příslušníci plochodrážníků. Hodně slyšet byli Plzeňané. Vzhledem ke kvantitě a kvalitě zdejších kolibříků a nově vybudované minidráze by se totiž právě západočeská metropole mohla stát skvělou líhní talentů.

Mikrofon se dostal také k Petru Chlupáčovi a Romanu Mádymu

Za velkými okny mezitím padal soumrak. A skvělá zábava uvnitř zdí sokolovny se blížila ke svému konci. Poslední vytrvalci si dopřáli poslední sousta a doušky a pak se vydali ke svým domovům s pocitem příjemně prožité soboty.

Odleva Radek Smetana, Roman Čejka, Eduard Krčmář a Petr Babička

Foto: Eva Palánová

Pozvání Petra Křikavy přijali také Ondřej Veverka a Jiří Brummer

V Rusku čekají Češi na pořádné mrazy

Sloboskoje – 10. prosince
Zatímco Češi ve švédském Strömsundu trhají svými led místních jezer již od soboty, Lukáš Hutla, Andrej Diviš a Jiří Wildt se k tréninku dostali až včera. Navíc typická ruská zima má začít ukazovat své nesmělé zoubky až ve druhé půli týdne a tak je možné, že ve středu budou mít volný den.

 

Pohodová cesta

Lukáš Hutla vyjel včera na led

Varování Němců, že Lotyši chtějí kauce na motocykly ve výši dvou tisíc euro, padlo na úrodnou půdu. Česká výprava zamířila do Ruska oklikou přes Estonsko. A přestože tachometr jejich dodávky natočil o čtyři stovky kilometrů navíc, delší trasa se rozhodně vyplatila.

„Objeli jsme Lotyšsko přes Estonsko relativně v pohodě,“ vypráví Lukáš Hutla. „Akorát jsme se museli vracet na úřad pro nějaký potvrzení, ale na hranici jsme stáli jen čtyři, pět hodin. Nepotřebovali jsme ani dokumenty od Antona Terebina a Petra Moravce. Rusové nám poradili, ať napíšeme, že motorky jsou home made, že s nima jedeme trénovat a vrátíme se. Nemuseli jsme tak dlouho čekat.“

Cesta probíhala poměrně v klidu. Pouze ještě na lotyšském území přestal pracovat motorek u stěrače, což české ledaře zbrzdilo jen o tři hodiny. Bylo teplo, silnice nestačil pokrýt mráz, což zvyšovalo cestovatelský komfort, ale na druhou stranu zvyšovalo obavy, jaké podmínky naleznou v cíli. Vždyť mrznout začalo nějakých sto kilometrů před cílem jejich cesty!

„Počasí nic moc,“ vraští Lukáš Hutla čelo ze Slobodskoje. „Je teplo. Až na středu hlásej‘ mínus sedm a teprve od čtvrtka má bejt přes den mínus tři a přes noc mínus deset až patnáct. Možná ve středu bude pauza, aby se nezničila dráha.“

 

Pravačka drží

Andrej Diviš a Jiří Wildt se chystají do akce na ruském ledu

Tréninkový kemp odstartoval včera dle svého plánu. „Na pásku jdeme až zejtra,“ líčí Lukáš Hutla. „Dneska jsme byli čtyřikrát, pětkrát na trati. Byl to fofr. Kluci jezdili mezi prvníma, já s Aarniem mezi posledníma. Žádnej‘ blázinec. V úterý bude víc lidí, přijeli kluci, co jeli ruskou ligu, Charly a Jasperem.“

Den proběhl v běžné rutině. „Trénovalo se v pohodě,“ popisuje přeloučský ledař. „Všechno jede, zkusil jsem si i starty, jen na druhý motorce byl problém s karburátorem. Byla zacpaná tryska, dostal se tam asi bordel nádrže, ale seřídili jsme to a v úterý vyzkouším. Uvidím, kterej‘ bude lepší, a pak vyndám svůj nejlepší motor, má nový ventily.“

Také ostatní Češi prožili pohodový den. „Andrej koupil novou motorku,“ pokračuje Lukáš Hutla. „Štelovali jsme vidlici, ale dobrý, Jirka taky. Já tu svou pravačku nemám ještě stoprocentní, ale cejtím se parádně. Bál jsem se, ale je to dobrý, i když to není ten ledařskej‘ motokros v dvaceticentimetrovejch‘ rigolech při mínus dvaceti.“

Foto: laskavostí Lukáše Hutly a JIřího Wildta