Štětí – 9. září
Miloslav Čmejla má na dráhu ve slovenské Žarnovici spoustu vzpomínek zpoza řidítek plochodrážního motocyklu, protože jeho Chabařovice sem zajížděly na ligová klání. Nyní se mu však splnil dlouholetý sen. Společně s legendárním Jozefem Treščákem, který komentuje žarnovické podniky už léta, propůjčil svůj hlas letošní 47. Zlaté přilbě SNP.
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
Praha – 7. září
Michal Škurla vyhrál čtvrtý závod šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze. A před posledním podnikem, jehož termín není ještě známý, je na nejlepší cestě k titulu. Na Davida Štěrovskému, jenž mu včera takřka celá tři kola finále A ukazoval výfuk, má k dobru už deset bodů. Na pódium se poprvé v kariéře postavil Zdeněk Holub, zatímco favoritům Michalu Průchovi a Michaele Krupičkové se nevedlo dle představ.
Liberecká závodnice doplatila na technické patálie. Víkend strávila v Belgii, kde po ostaršení proměnila svůj závodní debut v sedle pětistovky ve vítězství. Její otec si však při roztlačování jejího stroje polámal pravou ruku.
Michaela Krupičková proto včera sedlala svůj těžší stroj. V první jízdě podlehla Zdeňku Holubovi. Pak měla potíže mechanického charakteru, které vyvrcholily v rozjížďce s číslem deset. S prskajícím motocyklem se neubránila vytrvalým atakům Lukáše Kovaříka, aby do depa přišla pěšky po svých.
Protože David Štěrovský upadl v souboji s Patrikem Mikelem, jehož po návratu do sedla nestačil už překonat, o vedení se dělili Michal Škurla a Zdeněk Holub. Jejich vzájemný duel v rozjížďce s číslem dvanáct vyzněl v Pražanův prospěch.
Zdeněk Holub musel do rozjezdu o finále A s Davidem Štěrovským. Ujal se vedení, avšak ve druhém kola ve druhé zatáčce upadl. Pardubičan se mu vyhýbal, ale ocitnul se na zemi také. Milan Špinka, jenž svým neopakovatelným způsobem v roli sudího výrazně zkrátil průběh klání, mu přiznal vítězství bez nutnosti opakovat.
Zdeněk Holub si spravil chu jednoznačným vítězstvím ve finále B, v němž odvedl Patrika Mikela. David Štěrovský vzápětí už už třímal vítězství ve svých rukou. Na malé dráze není zrovna zvykem prosadit se do vedení z vnější strany startovního roštu. On to dokázal, navíc zmařil Pražanův útok vedený vnitřkem úvodního oblouku.
Michal Škurla se však nevzdal. Ve druhé zatáčce druhého kola zaútočil vnějškem, ale skončilo to lehkým ukancem do mantinelu. V dalším okruhu zkoušel spodní stopu. A ve druhé zatáčce sebral Davidu Štěrovskému vítězství.
| D | C | B | A | TOT | ||
| 1. Michal Škurla, Praha | 2 2 2 2 | 4 | 12 | |||
| 2. David Štěrovský, Pardubice | 2 1 2 2 | 2 | 9 | |||
| 3. Zdeněk Holub, Chabařovice | 2 2 2 1 | 2 | 9 | |||
| 4. Patrik Mikel, Březolupy | 1 2 2 1 | 1 | 7 | |||
| 5. Michal Průcha, Slaný | 1 1 1 2 | 2 | 7 | |||
| 6. Lukáš Kovařík, Praha | 1 1 2 1 | 1 | 6 | |||
| 7. Michaela Krupičková, Liberec | 1 1 1 1 | – | 4 |
Poznámka: o účastnících finále A rozhodl rozjezd: David Štěrovský, Zdeněk Holub F
Průběžné pořadí seriálu:
| 20.4. | 6.5. | 17.6. | 7.9. | TOT | |
| 1. Michal Škurla, Praha | 12 | 7 | 12 | 12 | 43 |
| 2. David Štěrovský, Pardubice | 9 | 7 | 8 | 9 | 33 |
| 3. Michaela Krupičková, Liberec | 8 | 8 | 8 | 4 | 28 |
| 4. Michal Průcha, Slaný | NS | 11 | 9 | 7 | 27 |
| 5. Zdeněk Holub, Chabařovice | 3 | 5 | 6 | 9 | 23 |
| 6. Lukáš Kovařík, Praha | 4 | 6 | 6 | 6 | 22 |
| 7. Patrik Mikel, Březolupy | NS | NS | 6 | 7 | 13 |
| 8. Dominik Hinner, Praha | 2 | 5 | 5 | NS | 12 |
| 9. Ondřej Smetana, Mšeno | NS | NS | 7 | NS | 7 |
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
Žarnovica – 29. augusta
Žarnovická Zlatá prilba SNP má za sebou už 47. ročník. V nede¾u 29. augusta sa do tohto malého pohronského mesta zišlo okolo 4 500 divákov, aby sa stali svedkami súbojov dvadsiatky pretekárov o trofej, ktorou je pozlátená replika vojenskej prilby používanej počas bojov v SNP. Aj napriek tomu, že konkurencia jazdcov bola vyrovnaná, na žarnovickom štadióne prevládal názor o ¾ahkom víazstve domáceho esa Martina Vaculíka, ktorý by svojim prípadným tretím víazstvom, získal putovnú trofej natrvalo. Podujatia, ktoré malo záštitu predsedníčky vlády SR Ivety Radičovej, sa zúčastnil ako hos aj prezident SR Ivan Gašparovič.
Termínové kolízie úradujú
Už tradičným problémom usporiadate¾ov žarnovického podujatia sú termínové kolízie. Na poslednú augustovú nede¾u bývajú totiž na programe stretnutia po¾ských líg, či iné vo¾né preteky v zahraničí. Tento rok nebol výnimkou. No aj napriek tomu sa podarilo žarnovickým usporiadate¾om da dokopy pomerne vyrovnanú štartovnú listinu dvadsiatich pretekárov z desiatich krajín. Po dvadsadva rokoch sa mali na Zlatej prilbe SNP opä predstavi aj reprezentanti Dánska, avšak v sobotu poobede pred pretekmi prišla do Žarnovice správa, že ich štart nie je možný, nako¾ko Kenneth Hansen, ktorý mal ma v Žarnovici číslo sedemnás, padol na tréningu a zranil sa. Z účasti odstúpil aj Henrik Vedel, ktorý mal cestova spolu s ním na jednom aute. Namiesto nich boli na poslednú chví¾u zaistení pre podujatie českí jazdci Jan Holub a Matěj Kůs, pričom štart druhého menovaného umožnila paradoxne ďalšia termínová kolízia. V sobotu večer sa mala íso totiž premiérovo GP Chorvátska v Goričane, avšak po celodňovom daždi prišlo nakoniec k jej preloženiu na nede¾u, kvôli čomu musela by preložená celá rada nede¾ných stretnutí v po¾ských ligách. Tak vlastne ostal pre Žarnovicu vo¾ný pražský junior.
Papierové predpoklady
Medzi slovenskými fanúšikmi snáď nebolo jediného, ktorý by pochyboval o ďalšom, v poradí treom víazstve svojho ob¾úbenca Martina Vaculíka. No našlo sa nieko¾ko jednotlivcov, ktorí pripúšali, že potrápi by mohli najmä českí jazdci, či už v Žarnovici ob¾úbený Martin Málek alebo momentálne najúspešnejší junior spoza rieky Moravy, Matěj Kůs. So záujmom sa očakával aj štart chorvátskeho supertalentu Dina Kovačiča, ktorý už ako šestnásročný dokazuje, že v krátkej budúcnosti by mohol by nástupcom Juricu Pavlica. Zvedavos fanúšikov pútalo aj 
meno Piotr Œwist. Piotr totiž naposledy štartoval na žarnovickej dráhe ešte v roku 1987, kedy vyhral semifinále ME juniorov. Tento 42-ročný pretekár bol vlastne predstavite¾om vtedy mladej nastupujúcej generácie jazdcov, do ktorej patril aj žarnovický Gašpar Forgáč. „Štartoval som tu pred 23-rokmi. Pamätám si to. Vyhral som. Vtedy sme jazdievali spolu aj s vaším pretekárom Gašparom Forgáčom.“, spomenul si bez nápovedy po¾ský veterán.
Ostrý úvod
Po tradičnom nástupe jazdcov a netradičnej absencii zoskoku parašutistov, nastúpili jazdci do prvých jázd. Tá s poradovým číslom jeden sa stala vcelku bez problémov korisou víaza Zlatej prilby SNP z roku 2004 Tomáša Sucháneka. O druhé miesto však zviedli súboj Matěj Kůs s Piotrom Œwistom. V prvej zákrute mal síce v nájazde mierne navrch český pretekár, avšak vo výjazde si lepšiu stopu zvolil Œwist. Pražský junior sa však nevzdával len tak. Súboj trval celé štyri kolá, no jeho vrchol vo štvrtom kole ovládol Poliak a do kolónky na body si zapísal trojku za druhé miesto. V druhej jazde vyštartoval najlepšie Martin Málek. Za sebou dokázal udrža, pútavým štýlom jazdiaceho Rakúšana Fritza Wallnera. Štart sa naopak nepodaril ďalšiemu březolupskému odchovancovi Martinovi Gavendovi, ktorý tak musel bojova o predposledné miesto s Talianom Jonatha Serenom. V treom kole sa mu podarilo dosta sa pred súpera, ale v poradí tretí Aljoša Remih bol už nad jeho sily. Tretia jazda sa skončila celkom suverénne víazstvom domáceho Martina Vaculíka. Výborne sa predviedol aj česko-slovenský Pavol Pučko, ktorý dokázal za sebou udrža Ronny Weisa. Posledný zo štartu vyšiel Zdeněk Simota, ktorý počas jazdy dokonca stratil plechovú papuču. No aj napriek tomu si v treom kole po jazdeckej 
chybe Jána Halabrína, dokázal vybojova štvrté miesto za čo zinkasoval jeden bod. Posledná jazda prvej série priviedla na štart štyri mladé talenty proti skúsenému veteránovi Vladimírovi Višváderovi. Systémom štart – cie¾ v nej dominoval Chorvát Dino Kovačič, pokým za ním dojazdil Václav Milík, ktorý štartoval v Žarnovici prvýkrát, akurát na desiate výročie triumfu svojho otca na tomto podujatí. Vlado Višváder nakoniec došiel do cie¾a ako posledný, keď aj vďaka technickým problémom svojho motocykla nestačil na Jana Holuba a Lukasza Sówku.
Mraky nad Žarnovicou
Po úvodnej sérii jázd začalo nad štadiónom s pozbieraných mrakov trochu prša. Našastie však nešlo o silný dážď, skôr o prehánku, ktorá netrvala dlhšie ako dvadsa minút. Prvú jazdu za drobného dažďa vyhral Dino Kovačič bez toho, aby ho niekto ohrozoval. Zato o druhé miesto mohli diváci vidie pekný súboj medzi nestarnúcim Œwistom a pardubickým Suchánekom. Počas druhého a tretieho kola si obaja vzájomne stihli vymeni pozície, aby sa na druhé miesto vrátil opä český pretekár. V ďalšej jazde videli diváci pekný štart v podaní Benkõho, ktorý sa zaradil za Martina Máleka. V druhom kole sa však pred neho dostal Wallner. V prvej zákrute tretieho kola nezvládol svoj motocykel maďarský junior a padol. Jazda musela by prerušená a opakovaná bez autora pádu. Opakovaný štart opä vyhral Martin Málek, ktorý bez problémov zvíazil. Za ním sa usadil Jan Holub, ktorý však tri kolá musel odoláva silnému náporu Wallnera. Jazda s poradovým číslom sedem bola medzi divákmi ve¾mi očakávaná. Na štart sa totiž okrem iných proti sebe postavili Matěj Kůs s Martinom Vaculíkom. Avšak už od štartu tempo udával domáci borec. Pražský junior sa však dokázal za ním drža celé štyri kolá. Vaculík vyhral jazdu v najlepšom čase dňa, keď zaostal za traovým rekordom, ktorý drží z minuloročných Medzinárodných majstrovstiev Slovenska, iba o dvanás stotín sekundy. Súboj o jediný bodík predviedli Ronny Weis a Lukasz Sówka. Do tretieho kola vchádzal na predposlednom mieste ešte nemecký pretekár, ale tu si na neho úspešne vyšliapol iba 
šestnásročný Sówka. V dvanástej jazde zo štartu najlepšie vyletel domáci Ján Halabrín, avšak už vo výjazde z prvej zákruty sa pred neho dostal pardubický objav Václav Milík. Halabrín neudržal nakoniec ani druhé miesto, keď ho v treom kole predbehol aj březolupský Martin Gavenda.
Vaculík jediný neporazený
Do tretej série jázd vstupovali traja pretekári s plným bodovým ziskom. Zakončil ju z nich však iba jediný s tromi štvorkami. Prvá jazda tretej série ponúkla zaujímavý súboj v prvej zákrute. Prvý z nej vyšiel Tomáš Suchánek. Za ním sa odohrával boj o druhé miesto medzi vlani na Zlatej prilbe SNP tretím, Janom Holubom a žarnovickým debutantom Milíkom. Druhé miesto si nakoniec vybojoval Holub. O jeden bod, ktorý Pavlovi Pučkovi zaisovalo štvrté miesto sa snažil aj Talian Jonatha Seren, ale jeho snaha sa nakoniec skončila v treom kole pádom. Našastie sa mu nič nestalo a stihol z dráhy odtlači svoj motocykel. Prvým, ktorý prišiel z trojice neporazených o tento titul bol Martin Málek. Zaslúžil sa o to Matěj Kůs, ktorý si dokonca mohol dovoli parádičku pre divákov, keď prešiel cez cie¾ na zadnom kolese. Martin Málek nemal jednoduché ani udrža druhé miesto. Celé štyri kolá na neho tlačil Piotr Œwist. Súboj sa odohrával aj o štvrté miesto, ktoré okupoval Sówka. Domáci Halabrín sa totiž nechcel uspokoji s nulovým bodovým ziskom z jazdy. V druhej zákrute prvého kola sa už zdalo, že jeho snaha bude korunovaná úspechom, ale mladý Poliak jeho útok odrazil a do cie¾a už štvrté miesto z rúk nepustil. Jediní dvaja neporazení sa stretli v jedenástej jazde. Zo štartu išiel ako prvý domáci Vaculík, tesne prenasledovaný Kovačičom. V takomto poradí sa jazdilo aj naďalej. Za touto dvojicou vrcholil súboj Wallnera s Martinom Gavendom. Ten zo začiatku vyhrával březolupský pretekár, avšak v prvej zákrute druhého kola sa pred neho dostal Rakúšan. Nič mu to však nebolo platné, keď musela by jazda v treom kole pre pád Mattia Cavicchioliho zastavená. Opakovaný štart opä opanoval Vaculík. Za ním vošiel ako druhý do zákruty Gavenda prenasledovaný Wallnerom a Kovačičom. Posledný menovaný však už na proti¾ahlej rovinke dokázal predís 
Moraváka, ktorý potom ešte musel odoláva atakom Wallnera. Záverečná jazda predposlednej série priniesla zvrat v podaní Zdeňka Simotu. Štart mu vyšiel na jednotku a už v nájazde do prvej zákruty si robil mierny náskok na druhého Weisa. Toho spoločne s Remihom a Višváderom obehol v prvom oblúku zo štartu posledný Benkõ, ktorý sa potom zaradil za prvého Simotu. No ani druhé miesto neuspokojilo dravého Maďara a vnútrajškom útočil na prvé miesto. V treom kole však v prvej zákrute nezvládol svoj stroj a ko¾aj, do ktorej vbehol ho viedla priamo na mantinel. Našastie však ešte predtým stihol pusti motorku. Po páde sa však dlhšie zviechal a tak sa na dráhe prvýkrát ukázala sanitka, ktorá ho nakoniec odviezla do depa. Aj napriek tomu však v pretekoch už nepokračoval, keď otrasený z pádu ostal sedie v depe. „Nič ma nebolí len hlava. Necítim sa dobre. Ale doktora nepotrebujem.“, opísal svoj stav krátko po páde mladý pretekár. Opakovanú jazdu potom bez problémov vyhral Zdeněk Simota pred Ronny Weisom a výborne bojujúcim Vladom Višváderom, ktorý si poradil s dotierajúcim Slovincom Remihom. Ten po jednom zo svojich útokov na rodáka zo Zohora, takmer padol. Potom už len dojazdil na poslednom mieste.
Roztrhnuté plynové lanko rozhodlo
Posledná séria jázd základnej časti priniesla opä nieko¾ko zaujímavých výsledkov. Začal ju víaznou jazdou Dino Kovačič, keď hneď po štarte nechal za sebou aj Tomáša Sucháneka. Tým si skompletizoval zbierku bodov na pätnás. Za nimi to už také jednoznačné nebolo. Lukasz Sówka sa po nepodarenom štarte vybral na stíhaciu jazdu. V druhom kole sa prehnal cez Martina Gavendu, ktorého stroj nepodával potrebný výkon a atakoval tretieho Weisa, no na jeho predbehnutie by potreboval ešte jedno kolo. Štrnásta jazda sa stala korisou Zdeňka Simotu, ktorý musel dobieha bodovo chudobný úvod pretekov. Za ním však tri kolá viedli súboj o druhé miesto skúsený Martin Málek s mladým Václavom Milíkom. Súboj nakoniec rozhodla nepochopite¾ná závada na motorke pretekára z Moravy. „Ventil na prívode z nádržky na metýl sa počas jazdy zatvára. S tým som sa ešte teda nestretol. Martin to musel počas jazdy púša.“, vysvetlil dôvod, prečo nakoniec ešte pred cie¾om predbehol Martina Máleka aj Talian Cavicchioli, jeho otec Petr. Rozhodnutie o víazovi základnej časti priniesla nasledujúca jazda. V nej sa suverénne vedenia ujal domáci Vaculík, ktorého víazstvo nemal ohrozi žiadny súper, 
ale v druhom kole sa proti tomu postavilo roztrhnuté plynové lanko a Martin sa musel uspokoji s dvanásbodovým ziskom z predošlých troch jázd. Toto dokázal využi Piotr Œwist a pripísal si tak prvú štvorku za víazstvo. Ešte predtým sa však v prvom kole musel zbavi dotierajúceho Jana Holuba. Posledná jazda základnej časti priniesla hneď nieko¾ko pekných súbojov. Po štarte ako raketa vyletel dopredu Matěj Kůs. V priebehu prvej zákruty sa z predposledného miesta na druhé dostal Fritz Wallner, za ním to už také jednoznačné nebolo. Na treom mieste sa v prvej zákrute objavil Vlado Višváder prenasledovaný Pavlom Pučkom. Súboj dvojice však vyriešil tretí, ktorým bol Ján Halabrín, keď vnútrajškom predbehol obidvoch naraz a začal dokonca dotiera aj na druhého Wallnera. Súboj dvoch Čechoslovákov, ako sa sami označujú, ešte v prvom kole pre seba rozhodol mladší z nich, Pavol Pučko. Ten sa vydal na stíhaciu jazdu za domácim Halabrínom. V prvej zákrute tretieho kola to dal domáci borec príliš na vonkajšok, čo využil rodák zo Zvolena, Pavol Pučko a postúpil na tretie miesto. V priebehu štvrtého kola už už siahal na Wallnerovu pozíciu, ale skúsenejší Rakúšan prešiel cie¾om predsa druhý.
Ďalej len polovica
Ve¾ké počítanie bodov nastalo po spomínanej šestnástej jazde. Do semifinálových jázd totiž mohla postúpi iba polovica pretekárov. Víazstvo s pätnástimi bodmi si odniesol Dino Kovačič, pred Tomášom Suchánekom. Z tretieho miesta bez problémov postúpil Matěj Kůs. Bezproblémový postup si vybojoval aj domáci Martin Vaculík, Martin Málek, Václav Milík, Piotr Œwist a Jan Holub. Po slabšom úvode si dvomi víaznými jazdami vybojoval semifinále aj Zdeněk Simota a takisto pútavým štýlom jazdiaci Fritz Wallner. Základná čas znamenala stop obidvoch jazdcov z Talianska, reprezentanta Slovinska, Maďarska, Nemecka, Poliaka Sówku, domáceho Halabrína a Višvádera. Z českých jazdcov sa ďalej nedostal Pavol Pučko a prekvapujúco aj pred dvomi rokmi takmer víazný Martin Gavenda.
Vyvrcholenie
Prvé semifinále potvrdilo dominanciu domáceho Martina Vaculíka. Po štarte sa bezpečne usadil na prvom mieste a istý postup už z rúk nepustil. Za ním sa odohral v prvom kole súboj o druhé, 
postupové miesto do finále. To od štartu držal v rukách Dino Kovačič, na ktorého dotieral Zdeněk Simota. Aj v tomto však platilo, kde sa dvaja bijú tretí víazí, keď oboch v druhej zákrute vnútornou stranou predbehol Martin Málek. Aj napriek atakom mladého Kovačiča sa už na poradí nič nezmenilo. Druhé semifinále prinieslo pre divákov ešte väčšiu dramatickú podívanú. Štart ovládol Tomáš Suchánek, ktorý dokázal odráža útoky Matěja Kůsa a Václava Milíka, avšak povolený deflektor ho spoma¾oval, čo využili obaja spomenutí a z výjazdu prvej zákruty druhého kola, naraz predbehli pardubického pretekára. Ten si nakoniec neudržal ani tretie miesto, keď sa cez neho dostal Piotr Œwist. Víazstvo z jazdy si nakoniec odniesol pražský Matěj Kůs, keď dokázala úspešne odrazi všetky útoky mladého Milíka. Opravná jazda, ktorá počtom pretekárov v nej štartujúcich pripomína finále, dokázala, že svojou dramatickosou ve¾mi za finále nezaostáva. Štart najlepšie zvládol Zdeněk Simota s Piotrom Œwistom, avšak hneď po ňom bola jazda prerušená a na štart sa museli jazdci opä vráti. Dôvodom bol letmý štart v podaní Dina Kovačiča. „Ten Chorvát si to vystriehol. Už počas základnej časti som si to všimol.“, skonštatoval rozhodca pretekov. Opakovaný štart najlepšie zvládol Simota. Za ním nasledoval Piotr Œwist, ale po lajne bol z výjazdu nakoniec rýchlejší Dino Kovačič. Poliaka predbehli ešte Tomáš Suchánek s Janom Holubom. Dino Kovačič po usadení sa na druhom, poslednom postupovom mieste, nemienil sa s týmto stavom uspokoji. Jeho neustále ataky boli korunované v druhom kole úspechom, keď sa dostal cez Simotu na prvé miesto. Ani Zdeněk Simota však neskladal zbrane a neustále zasypával Chorváta útokmi, no na poradí sa už nič nezmenilo.
Ako sa stal náhradník víazom
Štartu finálovej jazdy predchádzalo dlhé a bedlivé vyberanie dráhy pre štart. Ani po výbere sa k štartu pretekári nemali, nakoniec to však urýchlil štartmaršál, ktorý dal rázne znamenie k zoradeniu jazdcov na štart. Ten najlepšie vyšiel Matějovi Kůsovi. Za ním sa v priebehu prvej zákruty usadil Martin Vaculík, ktorý za burácania celého štadióna, každú chví¾u atakoval svojho súpera. V druhom kole sa na chví¾u aj objavil na prvom mieste, ale rýchlejšia stopa vrátila naspä pražského juniora. Ten si už víazstvo z rúk nepustil a aj napriek snahám domáceho borca, 
zvíazil. Vďaka čomu Zlatá prilba SNP po dvojročnej prestávke opä putuje do Čiech a po 19 rokoch do Prahy. Súboj videli diváci aj o ďalšie miesta. Na tretie sa dostal z prvej zákruty Martin Málek pred Zdeňkom Simotom. Cez nich sa však najprv dostal Dino Kovačič a potom aj v Žarnovici debutujúci Václav Milík, ktorý finále skončil na štvrtom mieste a s defektom na zadnom kolese. Tretie miesto sa tak stalo korisou mladého Dina Kovačiča. Piaty skončil Martin Málek, čím pretrhol sériu štyroch štvrtých miest na žarnovických pretekoch.
Hlasy z depa
Matěj Kůs : „V prvom rade sa chcem poďakova, že som bol pozvaný na preteky. Poteší to porazi Martina Vaculíka na jeho domácej dráhe. No nebola to sranda, najmä keď jazdil vo finále pri mne na zadnom kolese. Som šastný, že sa mi to podarilo.“
Martin Vaculík: „Som sklamaný, ale čo už také je poradie, skončil som na druhom mieste, Matějovi gratulujem, ďakujem mojim fanúšikom a priate¾om. Mrzí ma, že som ich sklamal, treba však pracova ďalej aby boli, čo najlepšie výsledky.“
Dino Kovačič: „Som spokojný. Prvýkrát som tu štartoval. Je tu ve¾a divákov. Takisto bola ažká konkurencia.“
Václav Milík: „Celé preteky boli super. Hlavné bolo postúpi zo semifinále. Cie¾, ktorý som si dal pred pretekmi, dosta sa do finále, som splnil. Finále mi tiež vyšlo až na piate kolo, kde som pichol zadné koleso a dojazdil som na defekte.
Martin Málek: „Zase to nevyšlo. No je to lepšie, že som piaty ako keby som bol znova štvrtý (smiech). V základnej časti som mal problémy s karburátorom. Škoda aj toho finále. Nevyšlo.“
Piotr Œwist: „Fajn. Zajazdil som si. Mesiac som totiž nesedel na motorke. Škoda, že som zdefektoval v semifinále. Od tretieho kola som jazdil na prázdnej. Ale som spokojný, to je predsa plochá dráha.“
Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)
Mureck – 5. září
Nedělní závod v Murecku, součást rakouského mistrovství, měl systém byl podobný bývalému rozpisu GP. Postupující dva první jezdci a dva poslední vypadli nebo museli do opravných jízd. Mítink byl rozšířený o dalších několik rozjížděk, kdy byly ještě dodatkové jízdy o páté až osmé, deváté až dvanácté, třinácté až šestnácté místo a tak dále.
Já jsem měl v semifinále drobnou kolizi s Arturem Czajou, kdy přede mnou upadl a já zavadil o jeho motorku.V opakované jízdě jsem v cíli předjel druhého Dubinina a dostal jsem se do finále. Smůlu měl Jarda Petrák. Z první jízdy byl vyloučený, i když byl doslova sestřelený druhým jezdcem v první zatáčce. Ze závodu si odvezl pohmožděniny a naražené koleno.
Svoji závěrečnou jízdu o sedmnácté až dvacáté místo se po dramatickém předjížděcím manévru probojoval na první místo a vyhrál. Venca Milík jel taky velice dobře, ale na rozbité dráze se mu už tolik v závěrečné fázi závodu nevedly starty.
Ve finále jsem odstartoval první, ale v následující zatáčce pode mě přilítnul Fritz Walner, naštěstí jsem se mu vyhnul, ale po tvrdém nárazu do mantinelu ho převezli do nemocnice s otevřenou zlomeninou stehení kosti. V opakované jízdě se mi nepovedl výjezd z první zatáčky a Stojanowského se mi už nepodařilo předjet. Ale i tak je druhé místo super!
AKTUALIZOVÁNO – FOTO
Praha – 6. září
Matěj Kůs už při slavnostním nástupu 42. ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka nešetřil odhodláním vyhrát. A na dráze se posléze jal plnit své slovo. O punc neporazitelnosti ho po brilantní stíhací jízdě připravil Martin Vaculík, avšak další triumf mu otevřel finálové brány. Postup pojistil třetím místem v poslední sérii. Na roštu si pečlivě vybral startovní pozici. A když zjistil, že neběží časomíra, trošku ještě poškorpil protivníky. Pak šla pásky nahoru a Matěj Kůs hrál sólo. O 66,30 sekund později se zapsal do listiny vítězů prestižního klání. Druhý projížděl finálovou metou Nicki Pedersen, jenž se v průběhu úvodního kola drsně protlačil na druhou příčku. Martin Vaculík si s ním jeho manévr vyříkal ještě rovnou v dojezdovém kole.
Hvězdami jsou domácí
Nicki Pedersen byl už čtyřikrát inzerován jako hlavní magnet Tomíčkova memoriálu. Dvakrát se omluvil, loni přijel, viděl a zvítězil. Jenže to bylo loni a dnes je dnes. Exmistr světa rozehrál své skóre jednoznačným triumfem v rozjížďce s číslem dva. Jason Doyle za jeho zády měl plnou hlavu starostí s Lubošem Tomíčkem. Pražan, který se dle svých slov představil ve vestě Olympu naposledy, dokázal Australana podjet, avšak ve druhém okruhu už bylo jejich pořadí obrácené.
Ostatní vítězství první série ovšem přinesly radost v domácí části ochozů. Hned na úvod nezaváhal Josef Franc. S červeným povlakem přilby vyrazil dopředu jako raketa. Duel Renata Gafurova a Joonase Kyllmäkorpiho, který nakonec vyzněl ve Finův prospěch, se Pražana vůbec netýkal. Stejně suverénně si ve čtvrté jízdě počínal Matěj Kůs. Před závodem veřejně tvrdil, že přijel vyhrát. A nyní ze čtvrté dráhy dal jasně najevo, že svůj slib myslel smrtelně vážně. Mezi vítězstvími obou Pražanů si tři body připsal i Martin Vaculík. Slovenský borec v prvním oblouku ve svůj prospěch razantně vyřešil souboj s Christianem Hefenbrockem i autorem nejlepšího startu Zdeňkem Simotou.
S výjimkou finále se během celého dnešního večera nemohla najít jízda, která by se mohla pochlubit okázalejším aranžmá, než ta s pořadovým číslem pět. Z vítězů úvodní pětiny v ní scházel pouze Martin Vaculík. Oba Pražané si v ní vyplnili přihlášku mezi hvězdy. Po vylétnutí pásky vystřelil jako první Matěj Kůs. Za jeho zády byl Josef Franc, zatímco Nicki Pedersen jel až za nimi!
Dán se však nechtěl smířit s porážkou lacino. Především v posledních dvou kolech se jeho tlak stal nesnesitelným. Josef Franc mu však statečně vzdoroval a v cíli byl o chloupek dříve. Šestibodový Matěj Kůs záhy na čele průběžné klasifikace osaměl. Davey Watt dnes jakoby chtěl dokázat, že jeho dubnové extraligové fiasko, bylo ojedinělou epizodou bez dalších repríz. Ve čtvrté jízdě nestačil na letícího Matěje Kůse, nicméně o dvě rozjížďky později odstartoval na Martina Vaculíka. A i když ten zkoušel všechno možné, dopředu se nedostal.
Jenže po třech pětinách se čistým skóre nemohl chlubit už nikdo. A s osmi body se o průběžné vedení dělili hned čtyři borci, jimž na záda s minimální ztrátou dýchal Nicki Pedersen. Jednička na zádech přisoudila Josefu Francovi pouštět se do akce po každé úpravě dráhy. Pražan to však odmítal respektovat jako handicap. A v deváté jízdě rozjásal diváky svým dalším velkým sólem.
Podobně si počínal i Davey Watt v rozjížďce s číslem jedenáct, zatímco Nicki Pedersen se těsně předtím musel k vítězství probít ve druhém kole přes Christiana Hefenbrocka. Výtečně chutnající menu ovšem servíroval Martin Vaculík ve dvanácté jízdě. Když opouštěl první zatáčku jako třetí, zatímco vedoucí Matěj Kůs byl už na rovince, zdálo se být rozhodnuto.
Ve druhém okruhu profitoval z vnější stopy a v zatáčce u depa se dostal před Renata Gafurova dříve, než Rus stačil říct švec, pakliže ovšem ruština podobný ekvivalent českého pořekadla vůbec má. Slovákova show ovšem ještě nebyla u konce. Okamžitě zaútočil na Matěje Kůse. Jenže Pražan byl soupeřem z jinčího těsta a urputně se bránil.
Jenže Martin Vaculík mu ukázal, jak pekelně rychlý dnes může být venek pražské dráhy. Ve druhé zatáčce třetího kola po něm převzal vedení. „Přišel mi poděkovat, že jsem hrál fér,“ popisoval Matěj Kůs jejich duel. „Věděl jsem o něm a viděl, že je rychlejší. Úplně stejnej‘ souboj byl i ve finále Zlatý přilby v Žarnovici. Jel jsem na sto procent a nechtěl jsem dělat nic nesportovního. Fér jízda je správná cesta k úspěchu.“
Sliby se maj‘ plnit nejen o Vánocích
Na počátku čtvrté série bylo jasné, že ostatní Češi se do finálové pětice nedostanou. Luboš Tomíček se na sobě marně snažil nedat znát bolesti po pádu v britské lize. Zdeněk Simota trávil většinu času v depu skloněný nad svými motory a zachmuřený výraz ho neopouštěl. Jan Holub, jenž na poslední chvíli skočil do závodu místo nemocného Mateje Ferjana, bodoval až na úkor Manuela Hauzingera v jedenácté jízdě. Navíc se mu vzápětí nevyhnul defekt motoru. A oba náhradníci Jiří Brummer a Pavol Pučko byli čím dál tím víc otrávenější, když jim došlo, že se dnes na dráhu nedostanou.
Třináctka u čísla jízdy nepřinesla štěstí Josefu Francovi. Se žlutým povlakem neměl šanci v první zatáčce stihnout ze středu startující Australany Daveyho Watta a Jasona Doyle. Matěj Kůs vzápětí inkasoval brilantní trojku, zatímco Nicki Pedersen se k ní musel v rozjížďce s číslem patnáct propracovávat. Začínal úplně odzadu, aby se vnějškem první zatáčky a z levé strany protilehlé rovinky dostal před Martina Vaculíka, Daniela Jeleniewskeho a Grzegorze Walaska.
Martin Vaculík vyšel bodově naprázdno, avšak hne po přestávce opět zapadl do svého vítězícího konceptu. Po startu sice jel vpředu Josef Franc, avšak za protilehlé rovince byl první Martin Vaculík. S jedenácti body měli ovšem finálovou účast zajištěnou oba dva. Na rozdíl od slovenského juniora se však laškování s nulou stalo osudným Grzegorzi Walaskovi, Danielu Jeleniewskemu a Christianu Hefenbrockovi. A Joonasi Kyllmäkorpimu nepomohlo ani předjetí Grezgorze Walaska v první zatáčce devatenácté jízdy restartované kvůli letmému startu.
Jak Matěj Kůs, tak Davey Watt si mohli dovolit luxus skončit při svém posledním vystoupení na třetí příčce. Jejich skóre jedenácti bodů překonal jedině Nicki Pedersen. Musel ovšem zvítězit v rozjížďce s číslem dvacet. Po povedeném startu mu to ovšem nedalo příliš mnoho práce. A o pár minut později si mohl na startovním roštu vybírat finálovou pozici jako první.
Bez většího váhání zvedl červený terč. Matěj Kůs si dal víc záležet, aby po důkladném terénním průzkumu a zvažování možností zvolil druhou dráhu. Davey Watt vsadil na pětku. Martin Vaculík ze zbývajících možností vzal bílou, takže měl Josefa France hned po své pravé ruce.
Matěj Kůs se poučil z prohry s Martinem Vaculíkem. „Udělal jsem změny na motorce,“ bude vyprávět později na tiskové konferenci. K pásce se přitom příliš rychle nehrnul. „Před jsem startem ladil předstih, protože při zkušebním startu se mi to nezdálo. Hlídal jsem si, že nejsou puštěný dvě minuty a otočil se, abych brnkal na nervy soupeřů.“
Přitom v závěrečném dramatu měl sehrát klíčovou úlohu. Perfektně odstartoval, v nájezdu byl první a vedení mu už nikdo nesebral. Zapsal se mezi vítěze legendárního klání a získal svůj prozatím největší úspěch na dráze, kde před šesti lety jako na ježka ostříhaný patnáctiletý kluk prožil závodní debut v sedle pětistovky v rámci domácího šampionátu juniorských družstev. Slib z úvodu večera, než se na Markétu snesl soumrak, splnil dokonale.
„Matej měl krásný start,“ vysekl mu kompliment samotný Nicki Pedersen v angličtině, která postrádá měkké hlásky. Sám zaostal vzadu a na své cestě vpřed brutálně odstavil Martina Vaculíka. „Raději to tam nepiš,“ zabručel slovenský závodník odpověď na otázku, co Dánovi říkal v dojezdovém kole. Nakonec se musel smiřovat, že stejně jako loni skončí čtvrtý, protože se před něho dostal i Davey Watt. A Josef Franc byl s pátým místem spokojený a do světa roztruboval, že se opět cítí jako závodník.
Hlasy z depa
„Do letošní sezóny jsem vstupoval s velkýma ambicema,“ rozhovořil se Matěj Kůs zeširoka. „V dubnu to šlo drasticky dolů. Vypadalo na vyhazov v Polsku. Ten nastal ve Švédsku. Pak jsem udělal zásadní změny po technický stránce. Musel jsem udělat další změny a forma šla nahoru. Doufám, že to není poslední úspěch. Vážím si vítězství. Před domácími lidmi to byl velký psychický tlak. A vítězství mě dojalo. Vážím si vítězství v závodě s jezdci jako je Nicki a Davey. Před startem jsem říkal, že jsem přijel vyhrát a splnilo se to. Šel jsem do toho závodu s chladnou hlavou.“
„Jsem rád, že jsem tady,“ liboval si Nicki Pedersen. „Dráha je tady výborná, rád tu závodním. Poslední jízda se počítá, myslím, že pro vás je povzbuzující mít v Čechách českého vítěze. Příští rok mu ale nic nedaruji (smích). Ve finále jsem neměl dobrý start. Bylo by snadné hledat výmluvy. Ale Matěj byl velmi dobrý. Měl krásný start. Já mu zůstal za zády a věděl, že půjde jen těžko dohánět.“
„Dnešní závod jsem si užil,“ neskrýval Davey Watt. „Jsem rád, že jsem zpátky v Čechách. Líbí se mi tady, myslím, že v Čechách je to fantastické. Ale je to horší, že jsem letos třetí, ne druhý jako loni. nebyl to lehký závod, ale užil jsem si ho. Už loni se mě na Matěje ptali při Zlaté přilbě a teď tady sedí jako vítěz.“
„Znovu čtvrté místo,“ povzdechl si Martin Vaculík. „Kurník! Gratuluji Matějovi, jel perfektně. Ve finále jsem jel z tvrdé dráhy.“
„Zazávodil jsem si a mám zase chu do závodění,“ netajil se Josef Franc. „Motorka byla rychlá, bojoval jsem a nejel jen do počtu. A to jsem měl jízdy po úpravách, ale to je jedno. Na předjíždění první jízdy nebyly, ale nebyl jsem pomalej‘. Ve finále jsem neodstartoval a kluci tam byli o půl předního kola přede mnou. Neměl jsem, kam jet. Zmáčkli mě a byl jsem poslední. Někdo musí bejt‘ poslední.“
„Laborujeme, laborujeme,“ řekl Zdeněk Simota nad svými motocykly.
„Nic moc,“ vystihl svou smutnou náladu Luboš Tomíček. „Jsem rád, že jsem to odjel a jsem zdravej‘. Vyhrál ten nejlepší. Dneska to bylo hodně o startech. Já měl dvakrát čtyřku a taky mi to zrovna nešlo. Teď se vracím do Anglie, tady už nepojedu nic. Bylo to můj poslední závod za Olymp. Bylo mi ctí za něj jezdit celou tu dobu.“
| 1. Matěj Kůs, CZ | 3 3 2 3 1 | 12 | 1. |
| 2. Nicki Pedersen, DK | 3 1 3 3 3 | 13 | 2. |
| 3. Davey Watt, AUS | 2 3 3 3 1 | 12 | 3. |
| 4. Martin Vaculík, SK | 3 2 3 0 3 | 11 | 4. |
| 5. Josef Franc, CZ | 3 2 3 1 2 | 11 | 5. |
| 6. Joonas Kylmäkorpi, FIN | 2 1 1 2 3 | 9 | |
| 7. Grzegorz Walasek, PL | 1 3 0 2 2 | 8 | |
| 8. Christian Hefenbrock, D | 2 1 2 0 3 | 8 | |
| 9. Daniel Jeleniewski, PL | 0 3 2 1 2 | 8 | |
| 10. Renat Gafurov, RUS | 1 2 1 1 2 | 7 | |
| 11. Jason Doyle, AUS | 2 2 F 2 0 | 6 | |
| 12. Zdeněk Simota, CZ | 1 1 2 1 0 | 5 | |
| 13. Manuel Hauzinger, A | 0 0 0 3 1 | 4 | |
| 14. Luboš Tomíček, CZ | 1 0 1 2 0 | 4 | |
| 15. Jan Holub, CZ | 0 0 1 0 1 | 2 | |
| 16. Mattia Carpanese, I | 0 0 0 0 0 | 0 | |
| res Jiří Brummer, CZ | DNR | ||
| res Pavol Pučko, CZ | DNR |
Vložené jízdy 125 ccm:
| I | Michal Škurla, Michaela Krupičková, David Štěrovský, Patrik Mikel |
| II | Michaela Krupičková, David Štěrovský, Patrik Mikel; Michal Škurla E |
Praha – 6. září 12:00
Nicki Pedersen, hlavní hvězda večerního Memoriálu Luboše Tomíčka a obhájce loňského prvenství, je už v Praze na svém hotelu. V sedmnáct hodin se na slavnostním nástupu představí s číslem pět. Startovní listina doznala dalších změn, ale žádná není na úkor kvality podniku.
Rafal Dobrucki by se nestihnul přesunout na zítřejší utkání švédské ligy. Místo něj se objeví Australan Davey Watt. Šestnáctka zůstávala dlouho prázdná, ale magazín speedwayA-Z zjistil, že ji na své vestě bude mít Grzegorz Walasek. Pavol Pučko bude druhým náhradníkem, zatímco sedmnáctku dostane Jan Holub. Plzeňský junior tak pozná pražskou dráhu, na níž se jeho tým zítra utká o záchranu v extralize.
Startovní listina – nejnovější verze k 12:00:
| 1 Josef Franc, CZ |
| 2 Joonas Kylmäkorpi, FIN |
| 3 Daniel Jeleniewski, PL |
| 4 Renat Gafurov, RUS |
| 5 Nicki Pedersen, DK |
| 6 Luboš Tomíček, CZ |
| 7 Jason Doyle, AUS |
| 8 Matej Ferjan, H |
| 9 Manuel Hauzinger, A |
| 10 Martin Vaculík, SK |
| 11 Zdeněk Simota, CZ |
| 12 Christian Hefenbrock, D |
| 13 Matěj Kůs, CZ |
| 14 Davey Watt, AUS |
| 15 Mattia Carpanese, I |
| 16 Grzegorz Walasek, PL |
| 17 Jan Holub, CZ |
| 18 Pavol Pučko, CZ |
