Štěpán Ševčík chce napřesrok závodit na dvě stě procent

Žichlice – 20. prosince
Plzeň hraje stále lepší šlágry na scéně kolibříků. Jejich gang se neustále rozrůstá a je vidět i v popředí výsledkových listin. Štěpán Ševčík může posloužit jako dokonalý příklad takových tvrzení. Ačkoliv svůj první mítink absolvoval loni začátkem jara, letos je třetím závodníkem klasického šampionátu republiky stopětadvacítek. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že se v příští sezóně nechce rozhodně ve svém růstu zastavit.

 

Potápěč míří na plochou dráhu

Štěpán Ševčík si povídal s magazínem speedwayA-Z

„Bydlím v malé obci Žichlice nedaleko Plzně,“ vysvětluje Štěpán Ševčík, kterak potkal sport levých zatáček. „Už jako malý jsem se chodil koukat na motokros a později na plochou dráhu. Už v době, kdy jsem se koukal na velké plochodrážním, jsem se sportovně potápěl. Mamina v té době řekla, ať si vyberu nějaký sport, při kterém se budu trochu více hýbat. V Plzni zrovna probíhala sportovní akce jménem Sportmánie, kde se představují všechny sporty, mimo jiné i plochá dráha a jaká jiná než plzeňská. Motorky zde ukazoval Karel Kadlec společně s Terezou Nádraskou. Pozvali mě, ať se někdy přijdu podívat na trénink, a když mně bude plochá dráha bavit, tak to bude jenom dobře. Plochou dráhu jsem si hned zamiloval.“

První závod kariéry na malé Markétě na konci loňského března

Koncem loňského března se obrýlený závodník objevil na svém prvním ostrém závodě. Mini Cup nezačínal za exkluzivních povětrnostních podmínek. On začínal, třikrát jej soupeři změřili o celé kolo. Nakonec skončil druhý ve finále D.

„Moje první závody byly na malé Markétě,“ vybaví si. „A byly docela tragické, ale to asi pro každého. Před závodem jsem byl hodně nervózní. Nevěděl jsem, jak budou probíhat, a co se bude dít. Když jsem viděl Jardu Vaníčka, Vojtu Šachla a další jezdce, jak na krev závodí, trochu jsem se zděsil. Když jsem přijel před startovací pásku, nevěděl jsem, co mám dělat. Závody dopadly katastrofálně (smích).“

Sezóna 2019 však byla velkorysá a dala plzeňskému nováčkovi spoustu příležitostí vylepšit si dojem. Štěpán Ševčík jezdil, co jen mohl. Dokonce si velkou dráhu, což pro začínajícího kolibříka není příliš obvyklé.

Štěpán Ševčík v akci

„Hned od začátku jsem jezdil i závody na velké dráze,“ souhlasí. „protože plzeňský klub v té době malou dráhu neměl. Na velké dráze je to samozřejmě pro stopětadvacítky mnohem lehčí. Na konci sezóny jsem dojel desátý v mistrácích na obou drahách. Myslím si, že na první sezónu to dopadlo docela dobře. Určitě to hodnotím kladně. Po první sezóně plochá dráha zaujala první pozici v žebříčku mých sportů.“

 

Směr reprezentace

Skutečnost, že v covidové sezóně nedostal svůj první pohár na pódiu, Štěpán Ševčík v Liberci ani příliš nevnímal

Ještě jeden důležitý moment přinesla loňská sezóna a to vlastně v momentě, kdy už skončila. „Minulý podzim díky našemu bývalému trenérovi Milanu Kůsovi vznikla v Plzni na Borech malá dráha,“ vysvětluje Štěpán Ševčík. „Nejdříve jsme zde jezdili pouze na škváře. V té době také začal vznikat plzeňský gang. Tonda Pták i Oliver Schmid se na plochou dráhu dostali  stejně jako já, na Sportmánii. Je dobré, že v klubu je nás více, protože plochá dráha v České republice výrazně zaniká a myslím si, že díky tomu je nejen v Plzni velká základna mladých závodníků.“

Zatímco loni kolibříci začali závodit velice rychle, letos museli čekat až do června a i tak hygienická opatření byla tuhá. „Další sezóna začala o něco později kvůli koronavirové pandemii,“ pokračuje plzeňský závodník ve svém vyprávění. „Při asi druhém závodě v Liberci jsem si vyjel svůj první pohár. Byl to neuvěřitelný pocit. Vyhlášení bylo bohužel v depu, ale v té chvíli mi to vůbec nepřišlo zvláštní. Měl jsem obrovskou radost, když jsem držel poprvé pohár v ruce.“

Štěpán Ševčík (modrá) v souboji s Mario Häuselem (bílá) při evropském poháru

Díky svým výkonům se Štěpán Ševčík dostal rovněž do reprezentace. „V srpnu se v Plzni konal evropský pohár do 125ccm na klasické ploché dráze,“ říká. „Měli jsme komplikace s naším motorem. Dostali jsme zprávu, že motor bude přivezen ve tři hodiny. Mysleli jsme ale, že ve tři odpoledne, ale ve skutečnosti bylo myšleno ve tři další den ráno.“

To teprve nastal ten správný šrumec. „Proto jsme v šest ráno namontovali náš starší motor do motorky a v devět hodin jsme nový motor opět měnili,“ líčí Štěpán Ševčík. „S výměnou motoru nám hodně pomohl chabařovický Láďa Šifalda. Na motor jsem nebyl zvyklý, neměli jsme vyzkoušené převody ani karburátory. Poté nám bylo řečeno, že kvůli špatnému počasí bude pouze jeden trénink. Nakonec jsme motorku popasovali do dobrého stavu. Chci tímto také poděkovat Máriovi Jiroutovi staršímu za obrovskou pomoc.“

 

Smělé plány

V akci na malé Markétě

Celkově výsledky sezóny dvou dvacítek v letopočtu přinesly Štěpánovi Ševčíkovi výrazný skok nahoru. „V konečné tabulce jsem na klasické dráze dojel třetí, v mistrovství republiky na krátké dráze devátý a v Pro-Tec Speedway Mini Cupu pátý,“ bilancuje. „Celkově celou sezóny hodnotím dobře a je jasné, že plochá dráha je pro mě správná volba.“

Na jaře se však všechny body smažou a začne se závodit nanovo. „Přes zimu budu určitě hodně cvičit a posilovat, abych další sezónu dojel ještě lépe,“ přibližuje Štěpán Ševčík své plány. „Další sezónu pojedu na dvě stě procent a doufám, že budu mít ještě lepší výsledky.“

 


Štěpán Ševčík děkuje:

„Děkuji celému týmu, svojí mamce, svému mechanikovi Mírovi, klubu PK Plzeň a spoustě dalším za obrovskou podporu.“


Štěpán Ševčík v akci

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, Antonín Škach, Eva Palánová

Tradičně v předvánočním čase vychází 23. ročník knihy MISTROVSTVÍ SVĚTA MOTOCYKLŮ 2020

Kniha obsahuje GRAND PRIX a MS Superbike a dále pak MotoE, Red Bull Rookies Cup, MS Supersport 300, národní šampionáty Německa, České republiky, britské mistrovství SBK, Alpe Adria, španělský CEV, MS Endurance a Northern Talent Cup. Texty v angličtině, němčině a češtině, kompletní přehled výsledků. Hlavní část knihy tvoří množství barevných fotografií. Kniha formátu 22,5 x 31,5 cm má 224 stran. Knihu si můžete objednat na e-mailu: fotorejda@volny.cz, cena publikace je 569 Kč + poštovné dle platných ceníků.

Dmitrij Soljanikov ovládl evropský šampionát před smutnými dětskými obličeji nalepenými k oknům

Tomaszow Mazowiecki – 13. prosince
Závodí-li někdo na ohřebíkovaném ledovém speciálu, není pochyb o jeho odvaze. O to odvážnější muselo být šestnáct účastníků evropského šampionátu minulou neděli v polském Tomaszowie Mazowieckim. A to vůbec ne kvůli potenciálně nešťastnému třináctému dni měsíce. Ze všech borců pořádně se letos svezla asi jen trojice z Ruska. Asi polovina zbytku startovního pole včetně Andreje Diviše a Lukáše Hutly odjeli březnová družstva v Berlíně. A to byla přece jen minulá sezóna. Den před závodem byl ještě trénink. Takže samotné uskutečnění závodu hraničí se zázrakem.

 

Dramatické závody

Konstantin Kolenkin, Dmitrij Soljanikov a Nikita Toloknov na stupních vítězů

Místní hala pro rychlobruslení vypadá skromně, ale pořad pěkně jak zvenku, tak zevnitř. Chybí noblesa starého Assenu a moderní sloh Inzellu, ale je důkazem, že když je vůle, nepotřebujete olympijskou vítězku, abyste postavili užitečné zařízení. Zkušeností s ledovým oválem uvnitř před víkendem měl akorát Jan Klatovský, který během připrav mistrovství Evropy v lednu led v Tomaszowě otestoval. Nakonec se však rozhodl neúčastnit se a v kontextu výsledků je to škoda.

Už trénink provázely pády a zranění. Dokonce kvůli nedostatku náhradníků došlo ke kurióznímu zastoupení zranivšího se Martina Haarahiltunena jeho mechanikem Ove Ledströmem. V neděli taky nebyla nouze o dramatické okamžiky. Umístění třech ruských favoritů na stupních vítězů nemohlo překvapit a medailová pozice některého ze zbytku pretendentů se mohla stát, jedině vinou technické závady nebo vyloučení.

Stefan Svensson patřil k velkým překvapením mistrovství Evropy

Přesto se konalo velké překvapení a hned na začátku stoji za zvláštní zmínku, že čtvrtým finalistou byl dvaašedesátiletý švédský veterán Stefan Svensson. Mimoděk se vybavuje jeho rodák Per Olof Serenius, pro kterého taktéž věk znamenal jenom číslo v občance.

Málo šťastná česká neděle

Lukáš Hutla (modrá) pronásleduje Franze Zorna (žlutá)

Teď už k závodění. Českou účast zajišťovalo trio Lukáš Hutla, Andrej Diviš a Jiří Wildt. Prvně jmenovaný měl největší smůlu z celého startovního pole. Z pěti jízd dvakrát defekt a dvakrát upadl. Skončil se dvěma body a připomněl my anglické the commentator’s curse, což lze volně přeložit jako komentátorovo prokletí.

Lukáš Hutla se vyloženě těšil na polské závody a jakoby jsme to zakřikli článkem o připravenosti motorek nadějného závodníka. Po prvním defektu na konci třetího kola a na bodované pozice Lukáš Hutla si chtěl vše vynahradit a přílišnou dravost přehnal, co vedlo k pádu. Zase na bodovane pozici. Jediné dva body vybojoval v solidním souboji se zkušeným Franzem Zornem, ale nakonec se mu nepodařilo Rakušana předjet.

Jiří Wildt (modrá) atakuje Andreje Diviše (bílá)

Následoval druhy defekt a v posledním vystoupení, kde šlo o prestižní souboj Čechů, skončil kolizí s Andrejem Divišem a diskvalifikací. Nejlépe se umístil Andrej Diviš, který v kontextu vývoje závodu nebyl daleko o umístění v první šestce. Ta zaručovala finálovou účast prvních dvou po základní části a rozjezd zbylé čtveřice pro zbývající dvě místa ve finále.

Nepovedlo se, ale veterán rozhodně zanechal velmi dobrý dojem. Nejzajímavějším z české trojice byl ale Jiří Wildt. Sice skončil až dvanáctý, ale měl tak dobré starty, že se jevilo, že body spíš ztrácel, než vybojoval. A to se určitě bude měnit k lepšímu s příchodem zkušeností. Vždyť jednu z nul zaznamenal proti dvojici z Ruska a tu druhou, když se nechal předjet Svenssonem, Ledströmem a Zornem.

 

Neoficiální český šampionát v Evropě

Nešťastná kolize Lukáše Hutly (žlutá) a Andreje Diviše

Nejzajímavější pro českého fanouška byla poslední dvacátá jízda základního rozpisu. Jednalo se o jakési mistrovství republiky v malém, jelikož se vedle sebe postavili tři Češi a Polák Michal Knapp. Mimochodem ten je synovcem tragicky zahynulého polského závodníka Grzegorze Knappa. V roce 2014 dokonce odjeli spolu závod mistrovství světa družstev v Togliatti.

Češi poodjeli polskému reprezentantovi už na startu, ale pak Lukáš Hutla neměl strpění. Zaútočil na Andrej Diviše jedoucího vpředu a při pokusu předjet ho vnějškem v zatáčce havaroval. Vzal s sebou i svého soupeře. Takže nakonec česká ledová bedna pro rok 2020 by mohla byt Diviš, Wildt, Hutla. Odpovídal by tomu i zisk bodů v závodě mistrovství světa.

Nikita Toloknov vede před Stefanem Svenssonem a Ove Ledströmem

Mezitím se na ledě se roztřídili jezdci od závodníků. Nejhůř vypadal finsky mladík Atte Suolammi, který získal jediný bod po defektu jednoho ze soupeřů. Na opačném pólu bojovali účastnici baráže o finále. Veterán Stefan Svensson, mechanik Ove Ledström a bojovník Johann Weber. Jasná německá jednička posledních několik let Johann Weber odjel vyrovnaný závod a o místo ve finále přišel asi vinou pádu. Postup Nikity Toloknova byl otázkou skoro formální, zato Svensson s Ledströmem museli zabojovat. Svensson dokonce odstartoval nejlépe, ale pak ho Rus přece jen předjel. Švéd ale i tak potvrdil, že 60+ není důvod k odchodu ze závodiště.

Suverénní Dmitrij Soljanikov

Finále: Dmitrij Soljannikov, Dmitrij Kolenkin a Nikita Toloknov

Do finále si účastníci vybírali startovní pozice podle dosažených výsledků a suverénní Dmitrij Soljannikov volil překvapivě červenou dráhu. Vnitřek oválu už byl poměrně dost rozbitý a přes dlouhé opravy ve druhé části večera nebyla v nejlepším stavu.

Soljannikov sice odstartoval nejlépe, ale pak málem vypadl z motorky a ocitl se na třetí pozici za zády svých krajanů. Stačila mu jedna délka trati a odvažným manévrem ve vnitřku druhé zatáčky se vrátil do čela. Pak už vedoucí pozici nedal a zasloužené zvítězil s kompletem bodů.

Jiří Wildt potřebuje sbírat zkušenosti

Mistrovství Evropy na ledové ploché dráze se jelo bez diváků. A to ještě v jediném dni místo obvyklých dvou. Překvapení, co se výsledků týče, se nekonalo a potvrdilo se, že vyježděnost je největší devizou těsně následovanou zkušeností. Většina závodníků vyjížděla na led poprvé v nové sezóně a po odvolání mnoha podniků možná zůstanou u jediného startu. V tom  kontextů Češi si vůbec nevedli špatně a spolu s ostatními účastníky si zaslouží chválu za to, že nepodlehli podmínkám a přispěli k uskutečnění zajímavého mistrovství.

Popřejme i pořadatelům brzké opakovaní podniků podobné úrovně tentokrát i s diváky. Do haly v Tomaszowie Mazowieckim na plochodrážní závod se jich vejde asi tři tisíce. Vidět prázdné tribuny a dětské tváře přilepené zvenčí k oknům, aby jen na chviku zahlédly projíždějící motocykly, byl nejsmutnější pohled letošní plochodrážní sezóny.

 

Hlasy z depa

Andrej Diviš byl z českého trojlístku nejlepší

„Jelo se mi celkem dobře,“ nechal se slyšet Andrej Diviš. „Na to, že jsem na motorce seděl naposledy loňskou zimu a to stejně jen dvakrát. Mám ji novou, takže si ještě zvykám, ale řekl bych, že nejede úplně špatně. Motor, nové šasi, pérování a kola jsou super, tím děkuju panu Klatovskému, že ji takhle pro mě postavil a ještě dost poradí. Co dodat, chtělo by do tohoto sportu vrazit víc tréninků, víc peněz a víc času a tím získat více jistoty na dráze.“

„Obsadil jsem dvanáctou příčku se čtyřmi body, což vzhledem ke konkurenci počítám jako úspěch,“ přemítal Jiří Wildt. „Vždy to může být lepší, ale po obavách, jaké to asi bude po devíti měsících bez tréninku na ledě, to v rámci možností celkem šlo. Hlavně jsem si závody užil bez stresu a v pohodové náladě a tak by to podle mého mělo být.“

Foto: Kiril Ianatchkov

Sezóna velkých cen začne v Itálii

Londýn – 18. prosince
Úvodní Speedway Grand Prix příští sezóny měla zatím datum 24. dubna a místo dějiště jí prozatím scházelo. Dnes promotér BSI oznámil, že se pojede v italském Terenzanu, jež bývalo pravidelnou zastávkou seriálu v letech 2009 až 2013. České fanoušky ovšem zajímá také informace, že již probíhá předprodej vstupenek na naši velkou cenu, kterou Markéta přivítá 5. června.

Foto: tiskový servis IMG – Jarek Pabijan

Leden přinese český kalendář

Pardubice – 17. prosince
Po kalendáři mistrovství světa a Evropy, které budou mít své zastávky rovněž u nás, čekají fanoušci také na domácí termíny. V současné době kluby posílají svá přání sportovní komise, která vše poskládá a někdy v prvních dnech nového roku zveřejní. Všechny české soutěže mají být podobná letošnímu roku, počítá se s dvojicí finálových podniků mistrovství republiky jednotlivců a Slaný by se měl konečně dočkat šampionátu dvojic. Český kalendář bude pracovat s termíny od dubna, přičemž skutečnost se bude odvíjet od epidemiologického vývoje.

Jedno z finále mistrovství republiky by měly hostit Březolupy, které budou slavit šedesátiny ploché dráhy

Foto: Martin Gavenda

Češi zasáhnou téměř do všech evropských šampionátů

Na oficiální potvrzení alokace závodníků pro plochodrážní šampionáty Evropy jsme si museli počkat ještě pár dnů po zveřejnění kalendáře. Čeští závodníci se opět představí ve všech soutěžích s výjimkou sajdkár a pětaosmdesátek.

Nasazení závodníků do evropských plochodrážních šampionátů 2021:

ME jednotlivců: Q Plzeň 2 CZ – 1 GB – 1 SLO – 1 D – 1 DK – 1 F – 1 I – 1 LAT – 2 RUS – 1 PL – 1 SK – 1 FIN – 1 S
Q Debrecen 1 CZ – 1 GB – 1 D – 1 DK – 1 F – 1 I – 1 NL – 1 LAT – 2 H – 2 RUS – 1 N – 1 PL – 1 FIN – 1 S
Q Pocking 1 CZ – 1 GB – 1 SLO – 2 D – 1 DK – 1 F – 1 I – 1 UA – 1 NL – 1 LAT – 1 RUS – 1 N – 1 PL – 1 FIN – 1 S
Q Rovno 1 CZ – 1 A – 1 SLO – 1 BG – 1 D – 2 DK – 1 F – 1 I – 2 UA – 1 ROM – 1 LAT – 2 PL – 1 S
ECC Krško 4 z každé Q, dva nejlepší pátí jako náhradníci, pokud se nekvalifikuje SLO, z Rovna postoupí jen 3
ME U19: Q Nagyhalasz 2 CZ – 3 GB – 1 SLO – 2 D – 1 EST – 1 F – 1 RUS – 2 LAT – 1 H – 2 PL
Q Divišov 2 CZ – 3 GB – 1 A – 1 SLO – 2 D – 2 LAT – 3 RUS – 2 PL
Q DK 6 DK – 3 N – 2 FIN – 5 S
FIN Riga 5+1 z Nagyhalasz a Divišova, 6 z Dánska; pokud se nekvalifikuje Lotyš, z Rovna postoupí jen 5
ME U23 družstev: SF Neustadt GB – D – DK – FIN
SF Pardubice CZ – NL – PL – S
FIN Daugavpils LAT – vítězové SF a druhý tým s více body
ME U19 dvojic: Polsko CZ – GB – D – DK – LAT – PL – S
ME dvojic: SF Rovno SLO – I – UA – LAT – N – PL – FIN
SF Nagyhalasz CZ – GB – DK – NL – H – RUS – SK
FIN Macon F + 3 z každého SF
ME tráva: SF Bielefeld 2 CZ – 4 GB – 1 A – 3 D – 1 DK – 3 F – 3 NL – 1 FIN
SF Tayac 1 CZ – 5 GB – 2 D – 1 DK – 3 F – 4 NL – 1 FIN – 1 S
FIN L. Spa 9+1 z každého SF, pakliže mezi nimi nebude Angličan, z Tayacu jen 8+1
ME ledy: Tomaszow 1 CZ – 1 GB – 2 A – 2 D – 1 I – 1 CH – 1 NL – 2 RUS – 1 PL – 2 FIN – 2 S
EP 250 ccm: SF Toruň 2 CZ – 2 GB – 2 D – 2 DK – 1 B – 1 LAT – 1 RUS – 2 PL – 1 FIN – 2 S
SF Toruň 1 CZ – 2 GB – 2 D – 2 DK – 1 F – 1 UA – 1 ROM – 1 LAT – 1 RUS – 1 N – 2 PL – 1 S
FIN Toruň 8 z každého SF, z druhého jen 7, pakliže nepostoupí žádný Polák
EP 125 ccm: Rovno 4 CZ – 2 GB – 5 D – 2 EST – 3 F – 2 UA – 2 NL – 3 LAT – 3 PL – 3 FIN
Divišov opět uvidí závod ranku mistrovství Evropy

Foto: Mirek Horáček