Památka zesnulých je období, kdy vzpomínáme na všechny blízké, kteří již nejsou mezi námi. Paří mezi ně i ti, kteří psali historii ploché dráhy. Od letošního června dolévají do nádrže andělé také Pavlu Marešovi, který našel místo posledního odpočinku na Děčínsku.

Pavel Mareš patřil v šedesátých a na začátku sedmdesátých let minulého  století k nepřehlédnutelným postavám československé ploché dráhy.  Jezdecké začátky v ústeckém AMK pod vedením Jaroslava Volfa staršího dokázal velice rychle zúročit a postupně jeho sportovní výkony měly rychlý posun až k reprezentační vestě. Svoji sportovní kariéru následně ještě zdokonalil v barvách AMK Slaný, kde prožil nejlepší léta svého sportovního života.

Poslední rozloučení s Pavlem Marešem proběhlo 19. září v Ludvíkovicích, kde byly jeho ostatky na místním hřbitově uloženy do rodinné hrobky.. Na pozvání jeho dcery Radky se této pietní akce za Autoklub Slaný zúčastnil  jeho dlouholetý kamarád Miroslav Rosůlek, který s ním prožil mnoho chvil nejen za řídítky plochodrážního stroje.

Na Děčínsko Miroslava Rosůlka ještě doprovodili Petr Pospíchal a Antonín Vilde, kteří si následně  v domě Pavla Mareše prohlédli jeho síň slávy a poděkovali dceři Radce za pozvání a malé pohoštění.

Předposlední říjnový pátek byl nádherný den. Sluníčko se nedalo ztrapnit zlátnoucími listy, které se tu a tam odhodlávaly ke skoku z větví, jež je k sobě poutaly již od jara. Vitální, činorodý muž měl spoustu plánů. Určitě nepomyslel na své trenérské působení na pražské Markétě zkraje devadesátých let, ačkoliv sám nikdy neusedl za řidítka závodního stroje. Svému synovi, pochopitelně také Richardovi, nemohl být za časů jeho aktivní kariéry lepším mechanikem. Kdo by ostatně žil vzpomínkami, když má tolik plánů? Spíše přemítal, jak zase vyrazí jako člen doprovodného týmu starající se o historického forda na rallye a závodech do vrchu. Sluníčko ale onen osudný pátek vylákalo z hnízda také jednu vosu. Setkání obou bylo fatální a mužovo srdce se po jednasedmdesáti letech bezvadné práce zastavilo. Nic nebyla platná první pomoc blízkých, ani profesionální zásah zdravotníků. Richard Wolff starší proto od 20. října letošního roku žije ve vzpomínkách svých nejdražších, přátel a kamarádů. A že jich je! Čest jeho památce!

Žatec – 1. listopadu
Před šedesáti lety se narodil Karel Průša, dnes dlužno dodat, že v hierarchii žateckých plohcodrážníků toho jména prostřední. Individuálním mistrem republiky se sice nikdy nestal, ale záplavu medailí by v jeho domově bylo jen velice těžké přerovnávat. K zástupům gratulantů se za všechny své čtenáře připojuje také magazín speedwayA-Z.

O závodní kariéře Karla Průši můžete číst zde.

Praha – 28. října
V sobotu se sešel tým okolo Adama Nejezchleby v Praze Letňanech. Výstava aut a motocyklů Racing Expo byla dobrá šance, jak se na koci sezony setkat. Adam s tátou, Hugo, Klatovák a oba Věroušové Kollertovic, parta sice nebyla kompletní, ale stačilo.

Adam Nejezchleba si převzal cenu za práci pro rozvoj nových technologii ve sportu ESpeedway .Zároveň se slavil i první titul v kubatuře 250 ccm. Nová sezóna klepe na dveře a tak se tým pokukoval i po dalších možnostech, které by mohl využít.

To, že Adam Nejezclleba vstupuje do tří kubatur v jedné sezóně, a sice E speedway , 250 a 500, není tak pro naši plochou dráhu zvyklostí. Je to výzva a co bude, to bude , jsme rádi za vaši podporu.

Bílina – 15. září
Petr Podhola, ústecký plochodrážník z konce šedesátek a především první poloviny sedmdesátek, se dnes dožívá osmdesáti let svého věku. K zástupům gratulantů se za všechny své čtenáře připojuje rovněž magazín speedwayA-Z.

Třebusice – 27. srpna
Pětašedesáté narozeniny slaví předseda KF PD Třebusice Stanislav Majer. Jeho přátelé z klubu jej oceňují hlavně pro přínos v organizaci dvojic nejen pro Memoriál Antonína Vildeho a šampionát dvojic ve Slaném, ale především o juniorských dvojicích v Plzni zakončenými mistrovským titulem.