Archiv pro rubriku: Soutěže, hry a zábava

Zlatá řidítka pokračují

Praha – 2. února
Zlatý volant je nejstarší motoristickou anketou u nás. O jeho držitelích poprvé hlasovali čtenáři měsíčníku Motor roku 1976 a stejná forma zůstala až do zániku časopisu na prahu jednadevadesátého. Později Zlatý volant obnovila agentura Sport Press, která jej loni dovedla k jubilejnímu čtyřicátému ročníku, a v roce 2006 zajistila debut obdobných cen pro motocyklové závodníky Zlatá řidítka. Letos se anket ujala agentura POZITIF a magazín speedwayA-Z byl opět nominován do odborné poroty.

 

Švec se má držet svého kopyta. Přestože členové odborné poroty mohou hlasovat ve všech kategoriích a závodní automobily mi jsou blízké už od dětství, moje žurnalistická činnost se týká z obrovské části pouze ploché dráhy.

Triumf Václava Milíka při Zlaté přilbě by mohl být rozhodující i v anketě Zlatá řidítka

Jakkoliv bylo lákavé zapojit se do Zlatého volantu, jehož jsem se v rámci čtenářské ankety Motoru účastnil již v dětství a dvakrát se dokonce dostal mezi pár šťastlivců odměněných knihou s podpisem šéfredaktora Miloše Kováříka, přece jen jsem se rozhodl své hlasovací právo uplatnit pouze v anketě Zlatá řidítka.

Tady objektivní hlasování nebylo nikdy snadné. Zatímco automobiloví závodníci mají ve Zlatém volantu oddělené klasifikace dle svých disciplín, jejich motocykloví kolegové jsou, jak se říká, strčeni do jednoho pytle. V minulosti hlasující novinář nominoval šestici borců, jimž dle někdejšího bodového klíče z formule jedna přidělil body od deseti do jednoho.

Letos se však počet volených závodníků snížil na tři v každé kategorii a již jen nominační listina dodaná pořadatelskou agenturou nabízela stovku jmen. Jak tedy spravedlivě vybrat pouhá tři jména?

V mém rozhodování pomohla i skutečnost, že ostatní motocyklové disciplíny přece jen neměly tak oslnivé výsledky jako v předchozích letech. Na rozdíl od ploché dráhy, kterou záplava mezinárodních úspěchů opět neminula.

Není třeba si dělat přehnaně vysoké iluze o úrovni současné domácí motoristické žurnalistiky. Přestože byste marně hledali kupříkladu strhující reportáže s detailními výsledky z motokrosu či šampionátu automobilů na okruzích ve většině tištěných médií, sport levých zatáček zůstává popelkou navzdory všem úspěchům. Paradoxně ve chvílích, kdy na vrcholné plochodrážní akce stojí zájemci o akreditaci ve trojstupu a ne všichni z nich pokládají novinářskou visačku za formu bezplatné vstupenky, aniž by se obtěžovali alespoň náznakem pokusu o nějaký článek.

Bronzová medaile Josefa France by rozhodně neměla zapadnout do zapomnění

Ale zpátky k mému hlasování. Václav Milík, absolutní jednička, která není zpochybnitelná ani v kontextu souboje se závodníky v jiných odvětvích. Nabízí se paralela se Zlatou přilbou. Tvrdilo se, že má-li někdo pardubický závod všech závodů vyhrát, jedině on. Pakliže může někdo z plochodrážníků získat Zlatá řidítka, není to nikdo jiný.

Josef Franc, dvojka mého výběru. Soupeři z jeho juniorských časů již dávno pověsili kombinézy na hřebík, ale on je stále v absolutní špičce. Jeho bronz z dlouhé dráhy je nejlepším výsledkem českého motocyklového závodníka v mistrovství světa, nepočítáme-li pochopitelně veteránského mistra světa Martina Žeravu, a freestyle. Třetí ve světovém juniorském superenduru byl i David Cyprián, trojka mého výběru.

Pravda, zápolil jsem s myšlenkou na trojku nominovat nějakého plochodrážního kolibříka, jak jsem činil v minulosti už jen kvůli zviditelnění jejich jmen v širším kontextu. I když jsem se rozhodl jinak, každopádně se mohu dívat komukoliv rovnou do očí i po svém středečním hlasování.

Nyní již nezbývá, než počkat na čtvrtek 22. února, kdy se v kongresovém sále PVA Expo v pražských Letňanech bude konat slavnostní vyhlášení. V duchu nového konceptu soutěže bude přístupné i veřejnosti. Vstupenky jsou již v prodeji a pořadatelé slibují účast Davida Coultharda, Micka Doohana či Hanse Joachima Stucka.

Koncerty Tomáše Topinky mají přilákat diváky do ochozů

Silvestr 2017
Divácká návštěvnost je problém, který trápí každého pořadatele ploché dráhy u nás. Na Markétě se jej už před lety snažili řešit koncerty a během závodů se zde objevila kupříkladu Petra Janů, Olympic či Pražský výběr. Dle absolutně nedůvěryhodného zdroje na hony vzdálenému redakci bude na pražském stadiónu koncertovat přímo Tomáš Topinka. Projekt je pochopitelně prozatím přísně tajný. Nicméně Pavel Fišer dokázal proniknout se svým Canonem do zákulisí pěvecké zkoušky kouče extraligových šampiónů. Byl také svědkem neveřejné generálky přímo na pražském ovále. Během ní náhodní kolemjdoucí, sotva uslyšeli první tóny, spontánně vylomili vstupní bránu, aby mohli Tomáši Topinkovi aplaudovat rovnou z hlavní tribuny.

Tomáš Topinka během svého trvrdého nácviku svého pěveckého vystoupení

Foto: Pavel Fišer

Byť generálka byla super tajná, nadšeným posluchačůn nedokázal nikdo zabránit, aby v hojném počtu nezaplavili ochozy pražské Markéty

Obyčejný štěteček udělal z kameramana opět člověka

Silvestr 2017
Stát co nejblíže závodní dráhy nemusí být vždycky vítězství. Při evropském šampionátu v Güstrowě se o tom na vlastní kůži přesvědčil jistý kameraman. V nouzi však poznal přítele, a aby vypadal zase k světu, mu pomohl štěteček.

Stačí jeden průjezd závodníků a kameraman získá vizáš upracovaného horníka

Foto: Karel Herman

A pak se na závodech hodí i štěteček

Svérázný divák jménem talpa europaea si užil alespoň slovenskou hymnu

Silvestr 2017
Při úvodní Speedway Grand Prix právě končícího roku v Kršku prošel vstupní branou, aniž by zaplatil jediný centík za vstupné. Z vlastního závodu neviděl vůbec nic. Ostatně ani nemohl, protože zrak měl jako jiní jemu podobní jedinci jen málo vyvinutý. Avšak čich a zrak mu sloužil více než znamenitě. A tak si vedle vůně metylu dozajista vychutnal i tóny slovenské hymny, které se nad stadiónem rozezněly na počest vítězného Martina Vaculíka. Zatímco se slovenské eso topilo v záblescích blesků mnoha fotoaparátů, Karel Herman přece jen zamířil svůj Nikon stranou a netradičního diváka pro čtenáře magazínu speedwayA-Z zvěčnil.

Toto je možná první jedinec svého druhu, který zažil vítězství Martina Vaculíka při velké ceně – seznamte se, talpa europaea alias krtek obecný

Foto: Karel Herman

Zdeněk Schneiderwind po sezóně skončil u lopaty

Silvestr 2017
Nevděk světem vládne. Tak by se dala okomentovat fotografie Zdeňka Schneiderwinda, který po sezóně 2017 přehazuje písek. Nicméně dnes máme svátek Silvestrů a spousta věcí může být naopak. Úspěšný trenér rozhodně nehledá nové zaměstnání, byť skutečně skončil s lopatou na dlažbě.

Zdeněk Schneiderwind vskutku skončil u lopaty na dlažbě – nicméně jen pro to, aby v Lysé nad Labem připravil podmínky pro jízdní ukázky ploché dráhy během výstavy Rychlá kola 2017

Foto: Karel Herman

Rychlá kola 2017 nabídla skvělý pohled také na sport levých zatáček

Lysá na Labem – 11. listopadu
Svatomartinská vína již v naší zemi zdomácněla a bez nadsázky se dá konstatovat, že vytlačila i slavná francouzská beaujolais nouveau. Přehazovat ručně hromadu špuntů, které minulou sobotu opustily láhve letošního ročníku, by byl vskutku náročný víkend. Koštovalo se i na výstavišti v Lysé nad Labem. Sem ale lidé proudili i na výstavu Kola 2017 a její dvojče Rychlá kola 2017, kde si museli přijít na své rovněž příznivci ploché dráhy.

 

Začíná se plochou dráhou

Jako první svým motorem zabouřil Filip Hájek

Sluníčko se rozhodlo, že sobotu vyzvedne z pošmourné šedivé listopadové průměrnosti, a řehtalo se na své nebeská báni o sto šest. Dopoledne jeho paprsky nebyly tolik silné, aby ohřály prokřehlé lidičky. Ovšem vzduch na výstavišti voněl nejen uzeninami či smaženými nudlemi, ale i svářáčkem, grogem i ostřejšími lihovinami, které si troufaly při hřejivém procesu konkurovat hvězdě, okolo níž naše planeta obíhá.

Divákům se představil také František Klier

Jenže udeřila desátá a ozval se zvuk plochodrážních motorů. Zámková dlažba na venkovní ploše před pavilónem B byla pokryta vrstvou písku, aby umožnila divákům alespoň v náznacích spatřit, o čem vlastně sport levých zatáček je.

Jako první se divákům představil Filip Hájek. Hned po něm vyrazil do akce František Klier. Memento Michala Škurly, který svého času svůj motocykl pověsil na vedlejší zeď, bylo stále živé. Proto se oba závodníci neobjevili naráz.

Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl se na ukázkovou plochu vešli oba

Nicméně Jaroslav Vaníček a Vojtěch Šachl se na improvizované kolbiště vešli oba. A první akční ukázku ukončil Tony Katra, jenž předvedl letošní novinku Micro Shupa. Zatímco se na svou ukázku hned vedle chystali motokrosaři, kroky plochodrážníků mířily do haly.

Tony Katra předvádí nový motocykl Micro Shupa

Rovnou u vstupu stál na symbolickém startu včetně startovací pásky dlouhodrážní motocykl Josefa France i s figurínou oblečeného do kompletní závodnické výstroje třetího muže letošního mistrovství světa. Nechyběly ani jeho stroje pro speedway, jimiž se prezentoval rovněž Matěj Kůs, jenž vzhledem k rekonvalescenci po další operaci své zraněné nohy, bohužel nemohl dorazit.

Josef Franc u symbolického startu plochodrážní expozice

Na maketě závodního oválu nechyběly ani další motocykly včetně historického motocyklu ESO či Suzuki, s níž Václav Gehart skončil pátý v letošním šampionátu ve flat tracku. Stejně jako byla plochá dráha první s názornou ukázkou, úderem jedenácté rovněž odstartovala sérii komentovaných autogramiád.

Návštěvníci měli rozhodně co obdivovat

Vedle všech borců, kteří se prezentovali smyky na zámecké dlažbě, se k mikrofonu dostali také Milan Špinka, Zdeněk Schneiderwind, Václav Gehart a Josef Franc. Připravené podpisové kartičky rychle mizely z pultíku stejně jako programy z velkých závodů, které se v nedávné minulosti konaly na pražské Markétě.

Nejen o zlaté přilbě šla řeč

První plochodrážní autogramiáda začala nástupem jako při závodě: zleva Tony Katra, František Klier, Vojtěch Šachl, Václav Gehart, Jaroslav Vaníček, Zdeněk Schneiderwind, Filip Hájek, Josef Franc a Milan Špinka

Zábava byla všude v plném proudu. Návštěvníci se mohli kochat nejen závodními automobily a motocykly, ale prohlédnout si i cestovní modely, které jsou dostupné v show roomech a to včetně novoučké Škody Karoq. Otrlé povahy si pochvalovaly i tuning party a to včetně hlasité dunivé hudby, jež hrozila zástavou srdce.

Plochodrážníci měli šanci své umění předvádět hned několikrát

Venku se ozýval hluk motocyklů při akčních prezentacích. Ke slovu se pochopitelně dostala znovu plochá dráha. Ale její největší bonbónek měl teprve přijít. Václav Milík pospíchal z podobné akce v pražských Letňanech i s dřevěným kufříkem, v němž se skrýval klenot nevyčíslitelné hodnoty.

Po obědě dorazil také Václav Milík

Půlhodinového zdržení druhé plochodrážní autogramiády nemusel litovat nikdo z přítomných. Sběratelům přibyla nová velká autogramkarta, na níž se Václav Milík skvěl se zlatou přilbou na své hlavě po skončení pardubického závodu všech závodů. Pardubický závodník neoslyšel jedinou prosbu o autogram či společný snímek.

Zlatá přilba pochopitelně přitahovala pozornost

Této možnosti pochopitelně využili všichni mladí závodníci, jejichž řady po obědě rozšířili Pavel Kuchař a Jan Jeníček. Pražský šampión se svezl na venkovním ovále, zatímco pardubický závodník se mohl jen dívat, protože jeho zlomenou ruku zdobila sádra.

Václav Gehart zastupoval český flat track

Beseda při druhé autogramiádě se pochopitelně točila kolem Zlaté přilby města Pardubice. Šťastný vítěz se svěřoval, že konečně pochopil svého otce, když mu říkal, že mistrovství světa je mistrovství světa. Milan Špinka se pochlubil se svými zážitky z roku 1973. Zdeněk Schneiderwind využil příležitost a motivoval juniorské závodníky připomínkou, že i Václav Milík začínal svou kariéru v sedle stopětadvacítky. A Václav Gehart se svěřil, že ačkoliv nikdy nezávodil na ploché dráze, při slavném mítinku nikdy nechybí v hledišti.

Josef Franc hovořil o svých ambicích na titul mistra světa

Nicméně nejen Zlatou přilbou byl v sobotu živ posluchač odpolední plochodrážní besedy. Josef Franc se netajil, že je osmapadesátiletý Bernd Diener velkou inspirací pro další působení v mistrovství světa na dlouhé dráze.  O dvacet let mladší závodník pražské Markéty slíbil, že ke svým bronzovým medailím zkusí přidat zlatou za světový titul.

Snímek s Václavem Milíkem si pořídil rovněž Pavel Kuchař

Návštěvníky čekaly samozřejmě i komentované autogramiády z dalších disciplín stejně jako akční ukázky. Plochodrážníci vyjeli na zámkovou dlažbu ještě dvakrát. Na sobotní program navázala neděle, kdy se lidé mohli bavit podobným způsobem. Pakliže jste letošní výstavu Rychlá kola zmeškali, napřesrok zbystřete pozornost, aby vám její další ročník zkraje listopadu 2018 neunikl.

Expozice se zdařile snažila evokovat reálné závodní prostředí

Foto: Karel Herman

Rychlá kola 2017 servírovala úžasnou zábavu