Tomasz Jedrzejak nežije

Už to budou dva měsíce. Z osmnácté jízdy čtvrtého kola české extraligy ve Slaném se vrátil jako vítěz. Za středočeský klub svého času v naší vyšší soutěži debutoval, nicméně v posledních dvou letech vozil vestu s bílým koníkem. A právě v okamžiku svého triumfu dostal Pardubice o bod za vedoucí Slaný. Proběhla rozjížďka s číslem devatenáct, aby v poslední jízdě ležel verdikt o triumfu v závodě na bedrech Zdeňka Simoty a Patrika Mikela, jelikož skóre Slaného a Pardubic byla vyrovnána. On přišel dolů k vratům na dráhu. Půjčil si desky s programem, aby viděl, jak se závod vyvíjí. Když slyšel, že je to fifty fifty a rozhodnutí musí padnout teď, jenom vykulil své modré oči. Ty se bohužel právě dnes zavřely naposledy. Tomasz Jedrzejak se totiž dobrovolně rozhodl odejít z tohoto světa. Tady už slova nezmůžou vůbec nic. Čest jeho památce!

Češi a Slováci v akci 275

Uplynulý víkend byl jako hrom! V Divišově trojice českých reprezentantů za řidítky motocyklů Shupa ovládla evropský pohár stopětadvacítek. Také druhý den se při mezinárodním podniku kolibříků v Chabařovicích obešly stupně vítězů bez zahraničních borců. V Kopřivnici si Zdeněk Simota dalším maximem upevnil postavení leadera českého přeboru a Pražané si v Plzni pojistili titul v první lize. Jan Kvěch se dobře prezentoval ve Varkausu při evropském poháru do devatenácti let a Martin Vaculík jel v Malille finálovou jízdu Speedway Grand Prix. Bohatý bude rovněž další díl tradiční pondělní kompilace speedwayA-Z.

Krásné poháry zůstaly doma

Chabařovice – 12. srpna
Ve čtyřech se v českých stopětadvacítkách závodilo naposledy loni v Divišově. Ani klasický rozpis šestnácti závodníků na dvacet jízd není v dějinách našich kolibříků neznámý, protože před deseti lety se dle něho jelo několik mistrovských závodníků. Na malé dráze však šlo při včerejším Euro Cupu v Chabařovicích o novinku. Sobotní evropský pohár v Divišově dodal část závodníků, přesto se podařilo zajistit kompletní pole. Krásné poháry zůstaly doma, protože se na pódiu objevili tři Češi. Jaroslav Vaníček neztratil ani jeden bod, Jan Jeníček v rozjezdu o druhé místo opravdu velice těsně porazil Vojtěcha Šachla.

Pražanům těsně unikl ojedinělý rekord, přebornický titul ale nikoliv

Plzeň – 12. srpna
Historie naší ligy se začala psát v neděli 29. července 1956, kdy na dráze v Kolíně RH Praha rozdrtila pardbubický krajský výběr vysoko 79:29. Od té doby se uskutečnilo bezpočet utkání v různých formátech, nicméně žádny klub nikdy nevyhrál závod bez ztráty jediného bodu. Tento rekord měli na dohled až Pražané v dnešním třetím díle první ligy. Trio Michal Škurla, Ondřej Smetana a Zdeněk Holub postupně zdrtilo Juniory CZ, Žarnovicu i Pardubice a nezabránil mu v tom ani handicap Zdeňka Holuba za najetí do pásky v rozjížďce s číslem šest. Jenže co se nestalo… Ve čtrnácté jízdě byl Ondřej Smetana jasný vítězem, když upadl v závěrečné zatáčce. Přestože si nakonec dojel pro bod, Praha utrpěla jedinou ztrátu. Naprosto ojedinělý rekord sice nezískala, avšak přebornický titul ano, jelikož jí zkraje října v Žarnovici stačí pouze nastoupit do závodu. Pardubice totiž dokázaly skončit druhé, navzdory oslabení skončili třetí Junioři CZ. Žarnovica byla poslední, když se Michal Tomka moudře rozhodl po třech pádech na svých zakletých Borech raději nepokračovat.

Nicki Pedersen prý nikdy nepochyboval o své třídě

Malilla – 11. srpna
Kvůli stavu dráhy nabrala skandinávská velká cena zpoždění a nakonec skončila okolo jedenácté triumfem Nicki Pedersena. Dán se posléze na tiskové konferenci nechal slyšet, že navzdory vleklému zranění nikdy o sobě nepochyboval. Právě jeho včerejší triumf, jenž byl prvním od Toruně v říjnu 2015, doložil, že divokou kartu rozhodně nepromarnil. Na stupních vítězů mu dělali společnost Matej Žagar a Fredrik Lindgren, jenž ze své ztráty na leadera Taie Woffindena smazal tři body. Skvěle skončil večer i pro Martina Vaculíka, který byl ve finálové jízdě čtvrtý.

České trio zametlo se stopětadvacítkařskou Evropou

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 11. srpna
Evropský pohár stopětadvacítek v Divišově nabídl plno jízd s dramatickými souboji, které se ovšem netýkaly trojlístku českých reprezentantů. Ti totiž se svými motocykly Shupa vesměs vedli již v první zatáčce a do cíle přijížděli s velkým náskokem. Jak Jaroslav Vaníček, tak Vojtěch Šachl dokonce vyhráli základní část bez ztráty květinky. Bez okliky přes finále B se do áčka rovnou kvalifikoval také Bruno Belan. Závěrečná část se již netýkala Matěje Frýzy, jenž do céčka nepostoupil jen díky horším pomocným kritériím, a Vojtěcha Zamazala, který celý závod prostál ve společnosti rodičů u vrat depa v pohotovosti jako náhradník, aniž by se mu však naskytla jediná příležitost vyjet na ovál. Jaroslav Vaníček připouštěl, že se mu před startem finále A vrátila nervozita, jíž se postupně zbavil při svém vítězném tažení. Avšak již v úvodním nájezdu měl situaci pevně pod svou kontrolou a jasně vedl před Brunem Belanem pádícím za stříbrem. Skvělou podívanou však servíroval Vojtěch Šachl, jemuž se nepovedlo dostat se dopředu tak rychle jako jeho reprezentační kolegové. Sotva se ale v nájezdu do druhého kola zbavil dotěrného Kacpera Makowskeho, udeřil na Sama McGurka. Angličan, jenž se mezi nejlepších šest dostal z finále B, se ovšem nemínil vzdát jen tak. Divišovský závodník byl ale v první zatáčce třetího kola nekompromisní, ale v závěrečném oblouku musel být ještě důraznější, aby se natáhl pro bronz. Nešťastnému Angličanovi se zpod brýlí řinuly slzičky jako hrachy, nicméně pódium pro sebe zabrali čeští kolibříci. A pakliže něčeho litovali, tak jenom absence šampaňského, jimž by zkropili nejen sami sebe, nýbrž i nadšené přihlížející.

…Každý den (nejen) o české ploché dráze