Žarnovica – 19. května
V uplynulých dvou sezónách byli čeští diváci zvyklí vídat žarnovického mladíka Jána Halabrína. Letos však jakoby se po něm slehla zem. Nepřijel do Slaného na úvodní dějství českého juniorského šampionátu. A teď se omluvil FIM i ze sobotního mistrovství světa v Pardubicích, kde jeho místo zaujme Filip Šitera. Magazín speedwayA-Z pátral po podrobnostech a zjistil i další detaily ohledně slovenské jezdecké základny.


Bezvýchodná situace
Ján Halabrín se k ploché dráze dostal, když jezdil ze Žarnovice do blízké Voznice pomáhat sázet brambory k Jánu Danielovi. Tak se seznámil s bývalým žarnovickým jezdcem a posléze se dohodli, že společně s kamarádem Rudolfem Baniarim začnou s plochou dráhou.

Ján Daniel jim ze starých dílů poskládal dva stojáky. A první červencový den roku 2000 se Ján Halabrín poprvé posadil na plochodrážní speciál. Od té doby začal trénovat pravidelně a vzápětí i závodit. Jak říká, jeho největší smůlou byly poruchy a zadřené motory. Sám dodnes neví proč, vždy používal také nové součástky. K vzteku to bylo především, když přišly lepší výsledky a hned se mu na motorce něco pokazilo.

Problémem se však staly finance. Od AMK Žarnovica dostával minimum. Propláceli mu pouze cestovné, na němž dodnes vázne 10 tisíc slovenských korun. Dostával i metyl, avšak jedině na tréninky v Žarnovici. Více mu ho nechtěli dávat, protože si mysleli, že ho v Čechách dostává také a prodává ho. Při tom ho tankoval do nádrže pouze v rámci českých mítinků.

Žarnovický klub mu dal ještě dva oleje Castrol a to bylo v zásadě asi tak všechno. Ke všemu jej navzdory slibu do budoucna odmítl sponzorovat také jeho mecenáš z řad žarnovických fanoušků.

Takže Ján Halabrín v současné době nezávodí kvůli financím. Doma sice má dva motory, ale ty jsou rozsypané. Ján Daniel, který ho mezitím přestal trénovat, mu nabídl, že mu vše prodá za 12 tisíc českých korun. Slovenský jezdec však nechce svou kariéru vzdát. Doufá,
že by mohl nějakou finanční injekci sehnat a nastoupit do šampionátu juniorských družstev. Minulý měsíc v Žarnovici trénoval František Liebezeit a ten mu nabídl starší motocykl.

Ján Halabrín se na něm svezl a zdál se mu v pohodě. Rozhodl se, že ho koupí, pakliže sežene potřebný obnos. Jinak okolo ploché dráhy v současnosti nepodniká vůbec nic. Dění sleduje pouze přes internet. V Žarnovici chodí do školy na elektronika – mechaniky a dívá se na tréninky Martina Vaculíka a Rastislava Bandziho.

Jezdecká základna lepší než před pěti lety, ale…
Jediným aktivním slovenským závodníkem je tedy Martin Vaculík. Ten se minulý měsíc ve Slaném na první pokus kvalifikoval do hlavní části závodu juniorského šampionátu. Slibný junior však nemůže tuto sobotu v Pardubicích Slovensko reprezentovat, protože mu ještě není šestnáct.

V Žarnovici je však další začátečník. Jmenuje se Rastislav Bandzi. Otec mu na podzim koupil motorku od Roberta Krále. A hned se na ní začal vozit. Doslova jen vozit, protože ho nikdo netrénuje. Pouze s technikou mu poradí Rudolf Baniari a sem tam pomůže i Zdeno Vaculík. Peníze na metyl má zřejmě z vlastní kapsy a proslýchá se, že si jeho otec vzal mastnou půjčku. Řada lidí se domnívá, že to nemá žádnou budoucnost, nicméně nezapomínejme na příklady selfmademanů – nadšenců, kteří to na ploché dráze dokázali
dotáhnout pořádně daleko.

Jednoduše s plochou dráhu v Žarnovici je to bída. Ale pokud se týká jezdců, rozhodně lepší než před pěti lety. Čeští fandové asi nevědí, že v roce 2002 jsme na Slovensku měli ještě jednu „naději.“ Jmenoval se Michal Návarka a jeho otec byl podnikatel, takže ho mohl sponzorovat.

Michal Návarka dokonce startoval Zlaté přilbě SNP. Zoufalost a troufalost pořadatelů! Chlapec, který předtím trénoval jen asi dvě měsíce a neuměl ani projet celou zatáčku smykem, nastoupil v takovém prestižním podniku. I tohle svědčí o úpadku kvality závodů v Žarnovici. Jejich počet se od začátku devadesátých let prakticky nezměnil, nicméně aspoň Zlatá přilba bývala kvalitní. Vždy se jí pravidelně účastnili Lubomír Jedek, Petr Vandírek, Václav Milík, Andrea Maida, Franz Leitner, Eugeniusz Skupieň, Jozsef Petrikovics, Zoltan Hajdu, jednou i Armando Castagna, Jacek Rempala či Lászlo Bodi. Kdeže však loňské sněhy jsou…

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz) a Karel Herman.

Mšené Lázně – 18. května
Slánský závodník Patrik Linhart si minulý čtvrtek při svém účinkování v prvoligové farmě nechal nohu pod svým vlastním hákem. Markétu sice opouštěl za pomoci berlí, nicméně magazínu speedwayA-Z řekl, že jeho zranění nakonec není vážné. A tak se dnes objeví v Rybniku v test matchi našich juniorů proti výběru Polska, by si obuje netradiční obuv.

„V pondělí jsem byl trénovat,“ svěřil se Patrik Linhart. „Ale musím mít motokrosovou botu, jinak to bolí. Všichni říkali, že je ježdění s takovou botou špatný, ale mně se to nezdá. A dnes jedu do Polska. Minimálně ten jeden závod pojedu, druhý zatím nevím.“

Takže lékařské vyšetření neodhalilo žádný problém? „Je to prasklý,“ posteskl si slánský junior. „Mám odštíplej taurus, ten drží vazy. Je to však stará záležitost, asi loni ze Mšena. Doktor říkal, že žádný riziko nehrozí.“

Foto: Antonín Škach (na materiálu Fujifilm dodaném redakci firmou Ultralab a syn Praha www.ultralab.cz)

Praha – 28. dubna
Zdeněk Schneiderwind, české eso dlouhých a travnatých drah, nezažil příliš povedený comeback po svém těžkém zranění z Morizes. Koncem března si na trávě v Balkbrugu zlomil klíční kost. Jak však magazínu speedwayA-Z prozradil, v neděli bude startovat na dlouhé v bavorském Dingolfingu.

„Rekonvalescence probíhá,“ prozradil svůj zdravotní stav Zdeněk Schneiderwind. „Trénoval jsem už na Markétě a doufám, že se mi v Dingolfingu bude v neděli dařit. To víš, Holandsko mi náladu nepozvedlo, ale za ten pád si můžu sám. Na doléčení není čas, co se dá dělat?! Pokud to půjde, tak to překousnu. Plány nemám, uvidíme.“

Babice (Netolice) – 15. dubna
Plzeňského juniora Zdeňka Simotu po zdařilých ligových závodech v Terenzanu a Praze čeká o víkendu debut v britské lize. Za několik hodin zvedne v jižních Čechách kotvy a pozítří už bude za kanálem La Manche závodit. Jak řekl magazínu speedwayA-Z, prakticky obratem se vrátí do Čech kvůli závodům klíčovým pro nominaci do mistrovství Evropy a světa.

„Jedu autem,“ svěřil se Zdeněk Simota. „V neděli už mám závody v Readingu a v pondělí v Exeteru. Chtěli by mě ještě na další závod v úterý, ale musím se vrátit do Pardubic. Jedu autem a to bych do středy nestihnul.“

Úřadující mistr republiky devatenáctiletých si kufry balil už koncem února. Nicméně BSPA mu s ohledem na někdejší starty v extralize za Mšeno nesnížila average a plzeňský borec se do sestavy Readingu nevešel.

„Zmáknul se Dany Bird,“ vysvětlil Zdeněk Simota náhlý obrat situace. „A já nastupuju místo něho na jedničce. Na začátek je to blbý číslo, pojedu hned s těma dobrejma. Ale aspoň se mi třeba sníží average.“

Po návratu z Anglie čeká Zdeňka Simotu pardubická národní kvalifikace o mistrovství Evropy a první kolo juniorského šampionátu republiky, jenž rozhodne také o reprezentačních vestách.

Oxford a Pardubice – 12. dubna
Jako blesk z čistého nebe přišla včera odpoledne zpráva, že Lukáš Dryml opouští Oxford. Pardubický závodník magazínu speedwayA-Z vysvětlil, že se jedná o dočasné opatření spojené s přestavbou týmu po zranění Billy Hamilla.

„Domluvili jsme se s manažerem, že si v Oxfordu dám pauzu,“ řekl Lukáš Dryml. „Nedařilo se mi na výjezdech na jiné stadiónu. Potřebuju se srovnat. Byl tam trošku tlak na celej tým. Billy je zraněnej a zbytek byl uvolněnější. Dojednali jsme, že dokud Billy nebude zdravej, dají tam jezdce s vyšším average.“

A co toto opatření znamená pro budoucnost Lukáše Drymla za kanálem La Manche? „Teď půjdu jinam,“ odpověděl. „Ale nebudu o tom ještě mluvit, protože nice není oficiálně potvrzeného. Billy bude pryč pět, šest týdnů. Pak se s ním vrátím do Oxfordu a už to bude v klidu a bez tlaku.“

Ilustrační foto: Pavel Fišer

Pardubice – 11. dubna
V Anglii neodmyslitelný press day, tedy předsezónní prezentace klubu před zástupci sedmé velmoci, u nás mají pouze Pardubice. Včera se tak ve Svítkově novináři dozvěděli prvé informace o letošních pardubických závodech a samozřejmě se našla i příležitost pohovořit i se závodníky.

Po třech sezónách v Grand Prix nebude v boxech velkých cen český Dryml Team. „Věříme, že se v Praze jeden z bratří Drymlů objeví,“ komentoval toto téma Evžen Erban, předseda ZP Pardubice. „Dryml Team podával v minulosti dobré výkony, ale jeho nominaci na divokou kartu nedokážeme ovlivnit.“

By je to ještě hodně daleko, přítomné zajímal především tradiční program okolo podzimní Zlaté přilby, k ní poprvé od roku 2002 přibyl opět další závod, finále nově vzniklého mistrovství světa juniorských družstev. „Nahustili jsme to do dvou dnů,“ objasnil Evžen Erban. „Zlatá stuha bude doplňkový program. O přestávkách hlavního závodu pojede osm lidí kvalifikační rozjížďky a ty nejlepší doplníme závodníky z mistrovství světa. Sobota bude hodně plná, zůstanou navíc i první jízdy Zlaté přilby. Ale máme světla, takže všechno zvládneme.“

Jaký však byl důvod program takhle natáhnout? „Zlatou stuhu jsme tam vložili kvůli německým divákům,“ vysvětlil Evžen Erban. „Protože není pravděpodobné, že se německý tým dostane do finále, chtěli jsme německým fandům dopřát pohled na jejich jezdce. Němci si na to potrpí.“ Mítink na úrovni mistrovství světa se v Pardubicích však uskuteční už v květnu. Čtvrtfinále mistrovství světa juniorů doplní ještě závod osobností a na závěr mistrovský podnik čtyřkolek.

Manažer Josef Laštovka hovořil o sportovních ambicích úřadujících extraligových šampiónů. „Vítězství v extralize nás zavazuje k obhajobě,“ nezastíral. „Kádr včetně hostů je stejný jako v předešlých letech. Bratři Drymlové se zúčastní dvou třetin závodů. Jen Tomáš Suchánek pojede všechny závody. Spoléháme rovněž na šastný návrat Mariána Jirouta. Na svou šanci budou čekat Hynek Štichauer a zraněný Jarda Petrák.“

Kostra sestavy na každý závod je tedy zřejmá. „Většinou nastoupí Drymlové a Tomáš Suchánek a zahraniční hosté se budou střídat s našimi jezdci,“ konstatoval pardubický kouč. „Matej Ferjan má bohužel nabitou sezónu. Jezdí v Poole, termíny kolidují a tak ho tady uvidíme nejspíš až na konci sezóny.“

Pardubice již tradičně nastoupí také na druhé frontě, v 1. lize. „Farma ve Svitavách je pro nás zálohou,“ vysvětlil filozofii klubu Josef Laštovka. „Chceme ve Svitavách udržet stadión a proto hodláme ve spolupráci pokračovat.“

Také letos bude Josef Laštovka manažerem reprezentace, by na tomto poli bude alternovat s Milanem Špinkou. Tomu ve větším rozletu na postu státního kouče brání činnosti mezinárodního sudího, což je dle litery řádů zájmový střet. Vzhledem k okolnostem tiskové konference se Josef Laštovka dotkl především finále mistrovství světa juniorských družstev.

„Náš reprezentační tým je nasazen do finále, takže nemůžeme skončit hůře než čtvrtí,“ začal odlehčeně. „Ale myslím, že by měl navázat na úspěch národního týmu z roku 1999. Věřím, že Tomáš Suchánek podá životní výkon. Máme další závodníky v zahraničních ligách. A aby byla široká příprava, jede se výměnná série závodů s Poláky. Bylo by dobrý medailový umístění. Slabina je však výchova mladých. Mládež ztratila zájem. V Pardubicích máme strojový park i trenérské vybavení pro kluky už od deseti let. Věřím, když přijdou, že se chytnou. Dnes je to jen nepatrná část toho, co v jezdecké základně bývalo před patnácti lety.“

„Sezóna v Anglii začala už před měsícem,“ konstatoval Aleš Dryml. „Teď jsme jeli v Německu a na dva dny se vrátili do Čech. Ozvali se mi z Polska, ale nechce se mi tam, mám Anglii a Švédsko. Pokud se týká Grand Prix, kvalifikovat se tam už nelze. Jedině se blejsknout a pak požádat o divokou kartu. Ve světovým poháru pojedeme kvalifikační kolo v Anglii. Bude to těžkej závod, protože pravděpodobně budeme mít za soupeře Američany. A dostat se až do finále bude těžší než kdykoliv předtím. Nakonec mě čeká Zlatá přilba. Loni jsem byl s druhým místem spokojenej, letos se budu snažit ještě o stupínek poskočit.“

„Letos závodím ve čtyřech zemích,“ řekl Lukáš Dryml „Tady chceme obhájit titul, pořád jsme jezdecky nejlepší. V Německu jezdím už pár let v Diedenbergenu. Švédská liga je pro mě ve Vargarně, to je můj nový klub. Loni jsem neměl moc závodů a tak jsem změnil tým, i když jsme získali titul. A v Anglii závodím za Oxford, kde jsem před pěti lety začínal. Rád jsem se tam vrátil. Doufám, že mi to přispěje i k návratu formy. Ale potřebuju se ještě tady příští středu kvalifikovat do mistrovství Evropy.“ Po zdravotní stránce je už juniorský mistr světa z roku 2002 v pořádku. „Všechno je vyléčený a zahojený,“ zasmál se ulehčeně. „Ale před dvěmi týdny jsem měl angínu, jiný problémy nemám.“ Virózu však evidentně odnesl i jeho bratr Aleš, který po skončení tiskové konference netrénoval.

„V roce 2005 jezdím také v Itálii za Terenzano,“ svěřil se Tomáš Suchánek. Stejně jako loni a předloni. Zkouším i Anglii, ale to zatím moc nevypadá, takže budu především v Čechách. Zaměřuju se na juniory, jelikož tam letos končím, ale chtěl bych prorazit i v seniorech.“

„Nemůžu nic dodat,“ uvedl Marián Jirout. „Jen, že chci vrátit titul zase do Pardubic. A chci se zase dostat do špičky. Anglii zatím ne, ale uvidíme.“ Ovšem na otázku po zdravotní stránce reagoval opět po svém bouřliváckém způsobu. „Myslím, že jsem v pořádku,“ zakřenil se. „Hlava je dobrá, aspoň mě nic doktoři nenapsali (smích).“

„Mojí prioritou jsou závody v Čechách,“ prozradil Hynek Štichauer. „Hlavně první liga, extraliga, jestli se v ní naskytne šance, a junioři. Letos bych chtěl aspoň do semifinále mistrovství Evropy devatenáctiletých. Teď mě čekají také závěrečné zkoušky a za patnáct dnů dělám přijímačky na nástavbu.“

„Doufám, že budou nějaký závody v cizině a hlavně v Čechách,“ nechal se slyšet Filip Šitera. Ten se z extraligového protivníka totiž promění ve spojence na prvoligové platformě. „Hlavně bych se chtěl dostat do finále mistrovství Evropy devatenáctiletých ve Mšeně.“ Přání Filipa Šitery bylo evidentně vyslyšeno, protože si z kanceláře pardubického klubu odnášel zvláštní ustanovení tradičního turnaje dvojic v německém Neustadt Donau. Koncem dubna se tam představí společně s Tomášem Suchánkem.

„Moc závodů jsem ještě neodjel,“ říkal skromně Pavel Fuksa. „Letos bych tedy chtěl aspoň úspěch v juniorech a nějaký body v první lize. A hlavně nepadat.“

Matyáš Hlaváček zůstává kmenovým jezdcem Mšena, kam zamířil na prvopočátku své kariéry, nicméně v Pardubicích bude bezplatně hostovat. „Hlavně bych potřeboval zajet v junioráku a v první lize,“ svěřil se se svou touhou. „Chtěl bych jezdit dobře, i když taky dělám závěrečný zkoušky.“