Danil Ivanov neznal kompromis

Almaty – 1. února
Danil Ivanov nemohl v prvním finálovém podniku v Almaty vykročit lépe za obhajobou světového titulu. Nepoznal hořkost porážky ani v jedné ze sedmi rozjížděk, přičemž v té finálové přivedl za sebou do cíle Dmitrije Chomiceviče, Haralda Simona a Igora Kononova. Bezmála dvoutisícová nadmořská výška zamotala závodníkům hlavy při nastavení motocyklu. Lukáš Hutla se po třech nulách naštěstí vydal správnou cestou, získal dokonce skalp Franze Zorna a v konečné klasifikaci mu patří třináctá pozice.

Dmitrij Chomicevič, Danil Ivanov a Harald Simon stojí na pódiu
Lukáš Hutla hodně laboroval

„Dobrý to bylo až poslední dvě jízdy,“ svěřuje se Lukáš Hutla. „Přes noc mrzlo, mínus pět, mínus sedm. Přes den ale svítilo sluníčko všem do očí a byly plus dva. Jak je to dva tisíce metrů nad mořem, každej‘ běhá po depu a šteluje trysky.“

Český reprezentant se svým mechanikem Martinem Běhalem nebyli výjimkou. „Motorky byly dobře nastavený,“ říká Lukáš Hutla. „Ale bylo teplo a museli jsme poštelovat karbec a přitvrdit zadní pružiny. Motorka skákala a chytla se až někde v půli otáček.“

Po třech úvodních nulách nezbýval prostor na kompromisy. „Začátek, když jdeš na držku, moc ti to nepřidá,“ pokračuje přeloučský ledař. „Ale abych měl audinu nebo olympiádu, jak se na plochý dráze říká, takovej‘ úvod jsem nechtěl mít.“

Franz Zorn dnes neměl svůj den

V rozjížďce s číslem šestnáct urval svůj první bod na úkor Charly Ebnera, aby hned po přestávce dojel do cíle za vítězným Dinarem Valejevem, ale před Franzem Zornem a Vladimirem Čeblokovem. „Po třetí nule jsem dal zadní tlumič co nejvíc natvrdo,“ popisuje své kroky. „Byl jsem totiž pomalej‘ v nájezdech a ty jsou alfa a omega ledový plochý dráhy.“

Jeho premiéra ve velkém světě ledařů je tedy třinácté místo. „Ve čtvrtý a pátý jízdě jsem přidal a bylo to znát,“ komentuje svůj dnešní výkon. „Doufám, že zejtra budu pokračovat, kde jsem dnes začal. Musím urvat nějakej‘ bod navíc.“

1. Danil Ivanov, RUS 3 3 3 3 3 3 3 21
2. Dmitrij Chomicevič, RUS 2 3 3 3 3 3 2 19
3. Harald Simon, A 2 2 2 1 1 2 1 11
4. Igor Kononov, RUS 3 2 3 1 3 2 0 14
5. Dmitrij Koltakov, RUS 2 2 2 3 2 1 12
6. Dinar Valejev, RUS 3 3 1 0 3 1 11
7. Martin Haarahiltunen, S 3 3 3 2 2 0 13
8. Johan Weber, D 2 E 2 2 2 0 8
9. Niclas Svensson, S 1 2 0 3 0 6
10. Stefan Svensson, S 0 0 2 2 1 5
11. Franz Zorn, A 1 1 F 2 1 5
12. Ove Ledström, S T 1 1 1 1 4
13. Lukáš Hutla, CZ 0 0 0 1 2 3
14. Jasper Iwema, NL 1 1 1 0 0 3
15. Charly S. Ebner, A 0 1 F 0 0 1
16. Vladimir Čeblokov, KAZ 1 X 0 0 0 0
17. Pavel Někrasov, KAZ (res) 0 0
18. Sergej Serov, KAZ (res) DNR
Danil Ivanov vede v průběžné klasifikaci bez ztráty bodu

Foto: GoodShoot/David Reygondeau (via FIM)

Závodní kariéra Vladimíra Višvádera ještě neskončila

Czestochowa – 1. února
V dnešním šroubkařském test matchi v Czestochowe nastoupí Češi proti domácím Polákům pouze ve třech. Pokud nedojde k překvapení v podobě hostování jistého polského veterána, které Lukáš Hromádka ještě včera nevylučoval, bude zbývající trojice našich chybějícího závodníka suplovat. Tím pádem se v každé rozjížďce postaví na start čtveřice účastníků. Po boku Lukáš Hromádky a Jaroslava Petráka, kteří startovali již minulou sobotu v Opole, nastoupí Vladimír Višváder.

 

Loni Vladimír Višváder získal modrou přilbu magazínu speedwayA-Z v Kostěnicích

Ačkoliv se blíží padesátce, Vladimír Višváder se nepouští řidítek. Předloni byl součástí národního týmu ve světovém šampionátu na ledě, loni si v Kostěnicích na Janu Hlačinovi vydřel modrou přilbu magazínu speedwayA-Z. Při podzimní Rozlučce však chyběl.

Těsně před ním si totiž na oválku u prvního železničního koridoru zlomil ruku v zápěstí, a když se uzavírala sezóna, byl na výletě na hrad Pajštún blízko svého Zohoru, kde se padlé maskaróny dodnes vysmívají Napoleonovým dělostřelcům.

„Celej‘ život jezdím šroubky,“ vysvětluje řízení osudu, které ho dnes v podvečer zavane na polský led. „Opole bylo dlouho nejistý, nebylo to na sto procent. A teďka jedu autem s Jarouškem, složíme se na cesťák. Zbude mi na řízek a svařák jako celej‘ život.“

Své první závody Vladimír Višváder absolvoval již na podzim 1988. „Kariéra neskončila, iděme sa zabíjať,“ směje se při své oblíbené průpovídce. „Je to bez licence, zdravotní problémy odezněly, funguje to a žiju.“

Koho jiného by napadlo vozit závodní motocykl na střeše osobního auta?

Foto: Karel Herman