Praha – 1. června
Martin Vaculík potřetí v řadě vyhrál českou velkou cenu. Na její úvod se srdnatě postavil Bartoszi Zmarzlikovi, jemuž podlehl až po tuhé bitvě. Od té chvíle slovenský fenomén neznal nic než vítězství. I v semifinále, které mu otevřelo brány ke stupňům vítězů. Po startu vypálil jako raketa, zavřel Fredrika Lindgrena a od té doby jen pádil dopředu. Švéd se v úvodním oblouku nechal vynést daleko, z čehož profitovali dva Poláci. Fredrik Lindgren ale nesložil zbraně. Rychle za svá záda vrátil Dominika Kuberu, aby rozpoutal fantastickou honičku s Bartoszem Zmarzlikem. Předjel ho na začátku třetího kola a stříbrnou pozici již neopustil. Z Čechů byl nejlepší Václav Milík startující na divokou kartu. Skončil třináctý hned před Janem Kvěchem. Oba náhradníci Adam Bubba Bednář a Daniel Klíma ani jednou neopustili své boxy.
Praha – 1. června 18:40
Počasí se nad českou velkou cenou smilovalo. Přinejmenším prozatím. Chystá se slavnostní nástup. Divákům se představí také hlavní trofej určená pro mistra světa. Do rukou jí dostane Štěpánka Nyklová.
Praha – 1. června 18:00
Bylo to neskutečně rychlé. Jako na Spartakiádách před desítkami let na Strahově kousek odsud dolů do centra. Muži v modrých pláštěnkách naběhli na trávník pražské Markéty. Pár šikovných tahů jejich rukou a striptýz oválu byl hotovou, dokonanou věcí.
Praha – 1. června 17:30
Plochodrážní Markéta a déšť. To je věčné téma, které se čas od času nevyhne ani velké ceně. Před třemi lety se dokonce ze dvou závody staly vlastně tři. A v červnu 2004 narychlo povolané grejdry upravily dráhu, aby se z večerního klání stalo vpravdě noční. Dnes se snad žádné podobné horory dít nebudou.
Praha – 31. května
Páteční SGP Academy začala úderem půl druhé v Praze na malé dráze. Kdo chtěl, jezdil na svém motocyklu, kdo ne, by mu za tři sta padesát éček pronajatý stroj specifikace SGP4. Mladým adeptům plochodrážního řemesla byly k ruce opravdové osobnosti sportu levých zatáček.
Praha – 31. května
Je to jeho domácí velká cena. A to nejen proto, že zde sám jako malý kluk na vlastní oči obdivoval své idoly, když se Praha teprve etablovala mezi pořadateli velkých cen. Jeho prostředí mu tradičně připraví počtený kontingent slovenských fanoušků, kteří se opět vydají podpořit svého miláčka do stověžaté matičky. Co kdyby to vyšlo do třetice? Nebo se už konečně zase plnilo nepsané pravidlo, že pražský vítěz na konci sezóny slaví titul mistra světa? A co na to sám Martin Vaculík v tiskovém komuniké?
