Pardubice – 17. června
V noci pršelo. Pardubičtí pořadatelé proto vyjeli na svůj ovál s kropičkou až někdy kolem půl třetí. Druhé semifinále SGP3 bylo o poznání divočejší než úterní podnik. Trvalo však kratší dobu. O postupové osmičce rozhodlo jen dvacet rozjížděk základního rozpisu. A tak se již pár minut po osmé hodině hrála polská hymna. Oslavovala suverénní triumf Franciszka Szczyrby. Lukáš Tlapák odstartoval svou ostrou závodní kariéru čtrnáctým postem.
Čech za Čechy, Češi za Argentinu
Již v počátcích světového zápolení plochodrážních motocyklů platili naši závodníci za favority. Stačí jen vzpomenout Eduarda Krčmáře a jeho zlata ze Slaného a Nörrköpingu. A také jak těsně přišel o hattrick v Plzni. Ale českou disciplínou se nikdy nestaly a očekávanou roli přestupní zastávky mezi stopětadvacítkami a půllitry nesehrály.
S jejich mistrovstvím republiky se počítalo na sezónu 2016, prvně se konalo až v dalším roce, kdy titul v Kopřivnici získal Jan Kvěch. Bez pomoci cizinců by se nikdy nemohlo konat. Jedna nesmírně pozitivní věc se ale českým dvěstěpadesátkám upřít nedá ani náhodou. Příležitost blýsknout se ve světě.
Letos se podobným způsobem plánovali rozloučit s šestnáctiletou SGP3 Karel Průša a Petr Marek. Zkušenosti a schopnosti jim propůjčovaly pro páteční finále v předvečer velké ceny ve Wroclawi oprávněné ambice. Jenže během jednoho jediného květnového týdne bylo všechno rozházené naruby jako chýše tichomořských domorodců po tajfunu.
Včera scházel Karel Průša, dnes Petr Marek. AČR nakonec uplatnil jen jedno místo ve startovní listině, na něž nominoval Lukáše Tlapáka. Plochodrážní historie nepamatuje mnoho případů, že by někdo jel vůbec první závod své kariéry v závodě ranku mistrovství světa. Zázraky by čekal jen pošetilý šílenec, jenž by přepiloval mříže a uprchl z pardubické psychiatrie.
Ale klobouk dolů. Patnáctiletý Lukáš Tlapák v modré kombinéze po Václavu Milíkovi se nebál pustit do křížku se soupeři, byť mu vesměs ujížděli. Nechal si poradit. A to i od veličin typu Mariána Jirouta a nikoho menšího než Grega Hancocka. Pravda, body bral na úkor odstoupení jiných. Ale nebýt svých dvou pádů, z nichž se zaplaťpánbůh oklepal, měl by lepší pomocná kritéria a o dvě příčky by si polepšil. Do Wroclawi by měl stejně daleko, publikum však mělo komu fandit.
Ostatní Čechy v akci totiž viděli jen lidé s přístupem do depa. Mezi nimi hrála prim divišovská skupinka. Lisandro Lobos Modon přeletěl Atlantický oceán se svým otcem. S sebou vzali jen kufr, kam se vešla jen Argentincova kombinéza.
Přilbu měl od Jana Kvěcha, od Václava Hromase si půjčil motory, s nimiž ještě loni startoval Adam Nejezchleba. Dečky Matouše Kameníka, jenž stále rehabilituje zraněné rameno, potvrdily původ rámů a dalšího příslušenství.
Osmnáctka a devatenáctka u čísla jízdy rozhodují
Byl to shodou okolností David Kameník. Něco po půl šesté jako první nastartoval motocykl. Do té doby panovalo ve svítkovském depu ticho jako v gotické katedrále. Dnes vládlo o poznání větší vedro než včera. Přesně úderem osmnácté se šlo bez nástupu na věc.
Chyběl Makar Levišin, jehož nepustili přes ukrajinskou hranici. Tia Zorko působila jako náhradnice včera, dnes neměl sedmnáctku nikdo. Co čert nechtěl, startovní pole doznalo dalších ztrát. Rumu Andre Damian se dvakrát převrátil na startu. Australan Ky Mitchell zápolil s oběma Poláky v rozjížďce s číslem dvanáct tak urputně, že ve druhé zatáčce skončil na zemi. Vzápětí v sanitce a posléze v nemocnici.
Z rozjížďky s číslem jedna se jako první vítěz vrátil Archie Rolph. Čtrnáctiletý Angličan pokračoval ve vítězné sérii i nadále. V prvním výjezdu šesté jízdy objel Fabiana Magnussona, ob čtyři rozjížďky později navlas stejně naložil s Lisandrem Lobos Modonem. Mítinku kraloval nejen on sám, nýbrž i oba Poláci.
Otázka, zda naši severní sousedé budou nuceni v pátečním finále SGP3 využít právo dosazení svého borce ex offo, se styděla vystoupit na forbíně již včera. Nyní Franciszek Szczyrba a Dawid Oscenda úřadovali ve stylu start – cíl, dokud se u startovního roštu nesešli spolu. Kvůli opakování po pádu Ky Mitchella vlastně dvakrát.
V obou případech ukázal nejlepší start Dawid Oscenda, ale Franciszek Szczyrba jej v první zatáčce pokaždé udolal. Při repete o pár metrů dříve, to je fakt. Po přestávce zahrál sólo v rozjížďce s číslem třináct. Hned na to Dawid Oscenda odvedl Archieho Rolpha. O postavení na pódiu definitivně rozhodly osmnáctá a devatenáctá jízda.
Nejprve Franciszek Szczyrba vedl od vylétnutí pásky až k šachovnicové vlajce. Když Archie Rolph konečně ve druhém okruhu v nájezdu do zatáčky u depa dostal za svá záda Niklase Bagera, Polák vládl náskokem tři čtvrtě rovinky. Každopádně Franciszek Szczyrba s patnácti body nemohl být překonán. Dán byl definitivně čtvrtý, Angličan musel ještě jednu rozjížďku čekat.
Dawid Oscenda nezaváhal. Pohár s dvojkou byl jeho. Polská hymna se mu poslouchala stejně dobře jako Franciszku Szczyrbovi. Mimochodem on se před čtyřmi lety krátce mihnul seriálem PRO-TEC Speedway Mini Cup. Mnohem větší zkušenosti s našimi ovály má další finalista.
Míšeňský Levi Böhme si dnes situaci zkomplikoval v rozjížďce s číslem sedm. Tak dlouho útočil na vedoucího Franciszka Szczyrbu, až v posledním výjezdu upadl. Nakonec mohl ale křičet české přísloví. Konec dobrý, všechno dobré.
| 1. Franciszek Szczyrba, PL | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Dawid Oscenda, PL | 3 3 2 3 3 | 14 |
| 3. Archie Rolph, GB | 3 3 3 2 2 | 13 |
| 4. Niklas Bager, DK | 3 2 2 3 1 | 11 |
| 5. Levi Böhme, D | 2 X 3 3 2 | 10 |
| 6. Storm Thomsen, DK | 2 1 1 2 3 | 9 |
| 7. Adrian Axelsson, S | 2 2 3 1 0 | 8 |
| 8. Fabian Magnusson, S | 2 2 1 0 3 | 8 |
| 9. Luca Heikkilä, FIN | 1 1 2 2 1 | 7 |
| 10. Lisandro Lobos Modon, RA | 1 1 2 2 F | 6 |
| 11. Ky Mitchell, AUS | 1 3 X – – | 4 |
| 12. James Hutchinson, USA | X 0 1 1 2 | 4 |
| 13. Jan Oeltjenbruns, D | 0 2 1 1 E | 4 |
| 14. Lukáš Tlapák, CZ | 1 1 F F 2 | 4 |
| 15. Andre Damian, ROM | F X – – – | 0 |