Telford – 24. února
Nakonec jsme vyrazili v neděli ráno. Jeli jsme v pěti. Andy, který minulý rok pomáhal Tomášovi Suchánkovi s organizačními věcmi. Barry Simpson, který vyrábí oleje a metyl pro plochou dráhu. A kámoš Trev. Byl to super den už od rána. A perfektní jet na závody s lidmi, kteří tomu fandí a je u toho sranda. Takhle jsem to naposledy zažíval s tátou.
V Telfordu jsem si hned šel okouknout led. A říkám ‚perfektní, teď už jenom jet‘. Přemýšleli jsme trochu, jestli se dá nastavit motorka pro nějaké zlepšení. Ale přišli jsme na to, že o to tam vůbec nejde. V odpoledním závodě jsem se nemohl odlepit ani od jednoho startu. Páska šla nahoru a já stál. Vůbec nevím, kde a kudy jsem předjížděl. Bral jsem to jako přípravu na večer. Byla tam perfektní atmosféra. Jedna z nejlepších, co jsem kdy poznal, ale kde tady v Anglii není?!
Po závodech jsme zašli na jídlo. Pořád jsem však přemýšlel, co na těch startech vychytat. Psal jsem Mariánovi Jiroutovi a jeho SMS přišla okamžitě: ‚Sedni si až na blatník a nesoustřeď se vůbec na pásku‘ a v tom to bylo. Po jídle jsem se cítil trochu unavený. Dal jsem si Red Bull, aby mi dal křídla a odletěl od startu.
Šel jsem se převléct zpátky do kombinézy a Barry s Andym ohřáli stroj. A pak přišel Martin Smolinki, a že ‚stojíš na těch startech, jeď jako, když ležíš na kurvě a užij si to‘. A tak si říkám ‚jo, jdu dělat show pro lidi‘. Smolinski a Kenneth začali trojkou a já se rozhodl, že ji chci taky. Představil jsem si našláplou blondýnku a byl jsem v nájezdu první aspoň o dvě motorky.
Ale z výjezdu na zemi! Takovéhle přetočení udělá začátečník. Uklidňoval jsem se ‚je začátek závodu, přišel jsem o tři body, ale jedeme dál‘. Další jízda start zase jako raketa. Byl jsem tam s Kennethem nastejno. Jako kdyby mě chtěl vyvézt, zmetek, tak jsem to najel od prken. Odrazil jsem se od nich do něj. Mezitím nás Pepíček Franců podjel. Dojel jsem druhý, ale na Pepču už nestačil.
Ve třetí jízdě jsme něco zkoušeli a to byla chyba. Dojel jsem čtvrtý, protože se motorka dusila v nájezdu. Další body pryč. Ve čtvrtý rozjížďce jsem jel z jedničky. Jediný start, který jsem z těch všech pěti neodlít‘. Po první zatáčce jsem byl druhý. Najíždíme tam tři a najednou jsem dole. Říkám si ‚sakra, co se stalo‘.
A Phil Morris si na mě lehnul a poslal mě dolů. Rozhodčí to musel jasně vidět, ale já to zkouknul až z videa, co natočil Andy. I promotér Drury mi to potvrdil, ale národní rozhodčí poslal ven mě. Poslední jízdu jsem vyhrál o dost vepředu. Když se na to dívám, užili jsme si super den. Promotér, diváci, všichni spokojení. Já jsem o hodně chytřejší, protože oproti rybníku je to úplně něco jiného.
Jsem už pozvaný na příští rok, což znamená, že to nebylo špatný, akorát, akorát… Uvidíme příští sezonu. Zdravím všechny, co mají každé ráno speedway v hlavě a užijte si super sezonu!
Telford ve výsledcích:
Velká Británie vs. Zbytek světa
40:31 – Matyáš Hlaváček (4), Josef Franc (0)
Závod dvojic:
Matyáš Hlaváček a Marek Mroz – vyřazeni v semifinále
Josef Franc a Nick Simmonds – vyřazeni ve čtvrtinále
Otevřený šampionát Velké Británie:
1. Martin Smolinski (D) 14, 2. Wayne Broadhurst (GB) 12, 3. Edward Kennett (GB) 11 … 9. Josef Franc (CZ) 0 1 3 F 3 = 7, 12. Matyáš Hlaváček (CZ) F 0 2 X 3 = 5.
„Podlehli jsme, ale byl to boj,“ líčil Richard Wolff, kapitán družstva, v němž se hokejek chopili také oba bratři Šebelové či Michal Šnajberk. „Rozhodlo se půl minuty před koncem nešastným gólem. Odraz puku od bruslí nás odsoudil k prohře, protože jsme už nestačili založit útok a zápas skončil. Utkání bylo vyrovnané, v dobrém tempu, bez emocí. Vážně dobrej mač.“
