Petr Chlupáč ani jednou neprohrál

Chabařovice – 18. června
Současný personální stav české ploché dráhy málem zapálil plamínek kahánku jednatřicátého Memoriálu Jiřího Hurycha. Ačkoliv Daniel Klíma musel odjet na evropský challenge, startovní listina čítala devět jmen. Jestli se podnik bude vůbec započítávat do celkové klasifikace přeboru, rozhodne sportovní komise ve čtvrtek. Pozitivní však zůstává, že v Chabařovicích po třech letech zabouřily plochodrážní pětistovky. Na dlouhý seznam vítězů tradičního mítinku domácího kalendáře se dostal Petr Chlupáč. Pražský junior svou vítěznou šňůru protáhnul i do nadstavbové části a cílem finále projel před Matoušem Kameníkem, Jaroslavem Petrákem a Janem Hlačinou.

Matouš Kameník, Petr Chlupáč a Jaroslav Petrák stojí na pódiu s Jiřinou Šifaldovou | foto Antonín Škach

Memoriál Jiřího Hurycha je nazpět

Bruno Belan (modrá) vodí Matěje Frýzu (červená) v rozjížďce s číslem jedna | foto Michal Kobliha

Ten okamžik česká plochá dráha nezažila již tři roky. Tři borci stanuli na startovním roštu, na jehož druhé dráze ležel kytice před velkou černobílou fotografií usmívajícího se mladíka. Startmaršál David Gacksch poodešel a páska vzlétla ke šmolkově modré chabařovické obloze. Memoriál Jiřího Hurycha se vrátil na scénu poprvé od sezóny 2019 svým dojemným rituálem.

Borci se vrátili a závod začal doopravdy. Sice v náhradním aranžmá s devíti borci usilujícími v deseti jízdách o osm semifinálových míst, ale přece. Na začátek si vybral kopec smůly Štěpán Ševčík. S povolenou spojkou odstartoval jako poslední, nicméně rozjížďky s číslem jedna se účastnili jen tři závodníci. Avšak bod mu ve třetím okruhu sebral přetržený primární řetěz.

Adam Nejezchleba se diví své diskvalifikaci v rozjížďce s číslem dvě:

„Stál jsem v dolíčku, posunulo mě to dopředu, ale myslím si, že jsem se pásky nedotk‘. A teď se bude startovat na světlo, protože se startovací zařízení rozbilo?!“

Smůlu měl také jeho klubový kolega v sedle druhé za tří dvěstěpadesátek dnešního odpoledne Adam Nejezchleba. Ve druhé jízdě byl vyloučen za najetí do pásky, která se ovšem na pravé straně nezvedla. Repete se startovalo již na zhasnutí zeleného světla. Úvodního vítěze Bruna Belana srovnal Matouš Kameník.

Petr Chlupáč (žlutá) odstartoval na Jaroslava Petráka (bílá) | foto Michal Kobliha

Zatímco část závodníků vyjížděla na ovál podruhé, dvojice favoritů do něho teprve vstupovala. Jaroslav Petrák triumfoval v rozjížďce s číslem tři s náskokem půl rovinky před dvojicí čtvrtlitrů, Petr Chlupáč hned vzápětí ha hlavu porazil předchozí vítěze Bruna Belana a Matouše Kameníka.

„Klouže předloha, je to trošku mastný a napíná se primár,“ konstatoval David Kameník, když vyprovázel svého syna Matouše do šesté jízdy. Tentokrát všechno fungovalo a divišovský závodník se vrátil s trojicí bodů.

 

Maximální Petr Chlupáč

Z dvojice divišovských dvěstěpadesátek byl lepčí Štěpán Ševčík (modrá), Adam Nejezchleba (žlutá) doplatil na horší pomocná kritéria | Foto Michal Kobliha

Základní část byla přece jen formalitou. Z kola nadstavbové části musela jít ven jedna z divišovských dvěstěpadesátek. Štěpán Ševčík měl ve vzájemném duelu s Adamem Nejezchlebem v rozjížďce s číslem sedm vrch, což mu při bodové rovnosti pomohlo do nadstavbové části.

Jinak druhá půlka základní části byla spíše naznačením vyhlídek závodníků v semifinálové části. V rozjížďce s číslem šest Petr Chlupáč odstartoval na Jaroslava Petráka. Pardubický usměvavý pesimista se v rozjížďce s číslem sedm až ve druhém kole dostal před třetího Jana Hlačinu. Na čele mezitím úřadoval Matěj Frýza, který v prvním oblouku objel Matouše Kameníka.

Bruno Belan o svém pádu v osmé jízdě:

„Kopla mě kolej. Táhla mě, myslel jsem, že to vytočím, ale ty manťáky jsou otevřený do dráhy. Kdyby nebyly tolik, asi bych se vyhnul.“

Klíčový okamžik – Jan Hlačina (červená) v semifinále vodí Matěje Frýzu (bílá) | foto Michal Kobláha

Osmá jízda přistřihla křídla ambicím Bruna Belana. útočil na Petra Chlupáče, ale ve druhé zatáčce upadl. Do depa odešel po svých, ale stěžoval si na bolavé rameno. Přesto nastoupil do poslední rozjížďky základní části, kde se porouchalo startovací světlo a muselo se startovat praporkem. Slánský junior dojel druhý za Jaroslavem Petrákem. Mezitím si dvěma triumfy ve stylu start – cíl Petr Chlupáč pojistil svou neporazitelnost.

V semifinále šlo pořádně do tuhého. Štěpán Ševčík odstoupil, Petr Chlupáč dominoval a Jan Hlačina za řidítky své dvěstěpadesátky překvapoval. Nasunul se pod Matěje Frýzu, kterého už nepustil před sebe a potažmo i do finále!

Prosté dramatu nebylo ani druhé semifinále. Matouš Kameník spěl za jasným triumfem. Ovšem Bruno Belan za jeho zády bojoval nejen s dotěrným Jaroslavem Petrákem, ale i svým vlastním bolavým ramenem. Nakonec oběma soupeřům podlehl, když ve druhém oblouku vyjel příliš daleko na venek.

Bruno Belan (bílá) a Matouš Kameník (modrá) si připravují místa na finálovém startovním roštu | foto Michal Kobliha

Startovací zařízení pořadatelé opravili přesně včas, aby se páska mohla zvednout pro čtveřici finalistů. Petr Chlupáč neuhnul ze své vítězné cesty ani o milimetr a zapsal se mezi vítěze Memoriálu Jiřího Hurycha suverénním triumfem. Matouš Kameník se ale nehodlal smířit pouze se skalpem Jana Hlačiny. Ve druhé zatáčce objel Jaroslava Petráka a svého první pódium v pětistovkách si vychutnal na stupínku s dvojkou.

 

Hlasy z depa

Petr Chlupáč se zapsal mezi vítěze Memoriálu Jiřího Hurycha| foto Michal Kobliha

„Hezký,“ odtušil Petr Chlupáč odpověď na otázku, jak viděl své vítězství. „Dneska to bylo spíš jako trénink. A jako příprava na příští tejden na plskou ligu v Opole.“

„Trénink blbej,“ připouštěl Matouš Kameník. „Rozpojila se cívka, ani jsem neodfáral a to jsem tady jel na pětistovce poprvý. První jízdu jsme něco změnili, ale dobrý. Bedna je výborná, jsem šťastnej.“

„V rámci možností jsem dělal, co jsem moh‘,“ vyprávěl Jaroslav Petrák. „Samozřejmě jsem chtěl bejt lepší, bylo teplo, já se začal potácet. Ale jsem spokojenej, v Pardubicích na MACECu nevyšla bedna, tak aspoň tady. Hrozně se mi tady líbí. Mechanika mi dělal Chlupův táta, byl perfektní, akorát nedokázal konkurenci ve finále přimáznout spojku (smích).“

Než se Štěpán Ševčík převlékl z kombonézy, šel fotit pódium | foto Michal Kobliha

„Čekal jsem, že to bude těžší, že na to nebudu proti pětistovkám mít,“ svěřoval se Jan Hlačina. „Ale semifinále mě překvapilo, že jsem dal Matěje Frýzu. Odstartoval jsem a strčil to pod něj. Na finále jsem si myslel, že by to mohlo dopadnout, ale překvapilo mě, že jsem se tam dostal.“

„První dvě jízdy to bylo dobrý, pak to po pádu stálo za prd,“ povzdechl si Bruno Belan. „Skákalo mi rameno, v nájezdech to bolelo. Chtěl bych poděkovat všem sponzorům a trenérovi, že se mnou tady byli.“

Symbolický start pro Jiřího Hurycha: zleva Bruno Belan, Štěpán Ševčík a Matěj Frýza | foto Antonín Škach
Symbolický start pro Jiřího Hurycha: zleva Bruno Belan, Štěpán Ševčík a Matěj Frýza | foto Antonín Škach
TOT SF1 SF2 FIN
1. Petr Chlupáč, Praha 3 3 3 3 12 1. 1.
2. Matouš Kameník, Divišov 3 1 3 2 9 1. 2.
3. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 2 1 3 9 2. 3.
4. Jan Hlačina, Pardubice (250 ccm) 2 2 0 1 5 2. 4.
5. Matěj Frýza, Plzeň 2 2 3 2 9 3.
6. Bruno Belan, Slaný 3 2 X 2 7 3.
7. Vojtěch Zamazal, Slaný 1 1 2 0 4 4.
8. Štěpán Ševčík, Divišov (250 ccm) E 1 0 1 2
9. Adam Nejezchleba, Divišov (250 ccm) T 0 1 1 2

Vložené jízdy 125 ccm na velké dráze:

I Karel Průša, Petr Marek, Štěpán Melč, Štěpánka Nyklová
II Petr Marek, Karel Průša, Štěpánka Nyklová; Štěpán Melč
Po třech letech se do Chabařovic vrátily půllitry | foto Antonín Škach