Šokoval pohyblivými řidítky či zrcátkem nebo cyklistickým zvonečkem na řidítkách svých motocyklů. Pracoval jako vrchní číšník ve slánské restauraci Zlatý kapr, aby si mohl kombinovat své směny s plochodrážními závody. A ve své druhé kompletní sezóně jel poprvé ve světovém finále. Kvůli komunistické normalizaci se nedočkal angažmá v britské lize, ale z Ostrovů k nám přivezl módu barevných kombinéz. Jeho sportovní kariéra byla stejně strmá jako odtěžená strana Slánské hory, ale vzhledem ke zraněním krátká, proklatě krátká. Pamětníci pochopitelně tuší, o koho jde. Ostatní si musí na příběh muže, jehož v ochozech potkáte i dnes, počkat, dokud nevyjde v historické rubrice magazínu speedwayA-Z. A vězte, že rozhodně nepůjde o silvestrovskou story, nýbrž o seriózní zkoumání naší plochodrážní historie.