Plzeň – 29. listopadu
Obloha je zoufalá. Šedivá, kam jen oko dohlédne. Vpravo. Nahoře. Vzadu. Vlevo. Vpředu. Napravo také. Není se, co divit jejím krokodýlím slzičkám. Lepší sobota prostě už nebude. Nad šedými tóny zvítězí až černočerná tma, jež zkraje adventu na sebe nenechává čekat dvakrát. V hokejové Ice Areně na plzeňské Košutce ale zápolí jiné barvy. A zelená s bílou má konečně po letech vrch nad modrou.
Richard Wolff hovoří o účastnících zápasu:
„Plochodrážní účast byla dobrá, řeším to každej hokej, ryze plochodrážní tým poskládat nelze, i když mi hodně lidí volalo. Vážím si lidí, co jedou z dálky, ale tyhle lokalmatadory mít musím. Ale i tak je poměr plochodrážníků vysokej. Ale můj tým je pořád napojenej, že jsme před lety v reprezentaci chodili na hokej trénovat. Má to letitou vazbu, pořád ty lidi zveme. Někteří nechtějí, jiní jsou starší, ale plochá dráha je pořád základ.“
Již kolem šestnácté se chodba šaten hokejového stadiónu plní více či méně zarostlými muži. Jakub Růžička, mechanik Martina Vaculíka, je na místě již dávno. Doktor Tomáš Vyskočil, jehož zlaté chirurgické ručičky zná důvěrně spousta závodníků, teprve vláčí svou objemnou brankářskou výstroj skrze vstupní dveře.
Hokej se silným akcentem na sport levých zatáček se tady nekoná poprvé. Pokaždé se plochodrážnímu týmu Richarda Wolffa postavili sehraní rivalové z HC 2009 Nýrsko, kteří pokaždé brali vítězství. Dnes proti sobě prvně nastoupily dva ryze plochodrážní týmy. Riky PD Team. A Franc Dreamer Team.
Richard Wolff na téma zápasu:
„Snažil jsem se Pepovi pomoct sestavit tým. Adrian tam trošku přeházel jednotlivé řady, až se kluci ztráceli. Měli chvíle, kdy hráli dobře, měli hodně neproměněnejch gólovek. Byl to dobrej mač. Chtěl jsem, aby byl vyrovnanější, ale byl dramatickej. Růža chytal dobře, doktor taky, Martin Pilník klasicky standard.“
Richard Wolff všechno organizuje, byť má pravačku v sádře. Jeho hráči do šatny vlevo, soupeři o kousek dál přes chodbu vpravo. Zde úřaduje sám Josef Franc a také Adrian Rymel, který družstvo na střídačce povede. Bude na to sám, protože původně delegovaný Jan Kvěch je nezvěstný.
Nechybí jeho mladší bratr Petr. Rychle se objevují i další hráči obou sestav. Martin Šťastný, který se na rozdíl od svého synovce Tonyho Katry z plochodrážních dep nevytratil. Bratři Květoslav a Ondřej Šebelovi jsou pravidelnými účastníky hokejových klání.
Míří do šatny Richarda Wolffa, která zní nenapodobitelným hlasem Karla Kadlece, jenž dostal wolfíky na povel. Pavel Ondrašík odmítá otázky na Speedway of Nations2 a velkou cenu. Má přece hokej. Martin Švestka se vrací po delší době. Letos nevyjel ani na motokrosové trati, natož pak v polské amatérské sérii.
Po letech kovidové pakárny konečně nastala konjunktura, ale řidiče obrovského náklaďáku udržet ve své firmě nemohl. A tak kroutí velkým volantem a rozváží písek sám. Živo je rovněž v kabině soupeřů, kteří se oblékají do modrých dresů Nýrska.
Richard Wolff komentuje první gól:
„Klatovák měl skvělej vstup do týmu. Dobrej přístup, pomohl nás sehnat sponzora na dresy. A dal dnes první gól.“
Václav Milík není na Košutce poprvé. Již v lednovém dobročinném utkání Za Sklem II piloval formu k návratu na ovály po zranění. Jsou tu ale i nováčci. Jiří Střalka, mechanik kopřivnických závodníků. Zaslouží si absolutorium na dlouhou vlakovou cestu, byť se v Zásmukách nezastavil, aby obdivoval místní šternberský zámek. Na cestě do Plzně se připojil k Adrianu Rymelovi.
Robert Král hraje hokej o pátečních večerech v Benešově. Jeho někdejší soupeř Michal Makovský dorazil ve společnosti bratří Františka a Vladimíra Kalinových. Se stále stejným úsměvem, s jakým se zubil v devětadevadesátém v Divišově coby český šampión, vysvětluje, že na plochou dráhu rozhodně nezanevřel. Letos byl na Grand Prix a stavil se i na Zlaté přilbě města Pardubice, když jel okolo na svém bicyklu.
Richard Wolff nešetří vděkem:
„Musím poděkovat všem, co se zúčastnili. Klobouček dolů. Nejvíc před Jirkou Střalkou z Kopřivnice. Přijel vlakem, Adrian ho nabíral cestou, ale vzdálenost čtyři sta šedesát kiláků ukazuje, že naše utkání má váhu.“
Oba týmy rozhodně nejsou složené pouze s hokejistů, kteří měli kdysi cosi do činění s plochou dráhou. Budou hrát borci z Příkosic a pochopitelně z Nýrska. A také známá postava silničních okruhů. Michal Bursa si svůj návrat po letech okoření zprávou, která zní uchu Richarda Wolffa lahodně. Mluvil s Lukášem Peškem a prý se v lednu na Košutce objeví.
Před pátou probíhá rozbruslení. Zdeněk Simota, notoricky známý opozdilec i při vrcholných závodech, září s kávičkou. Na ledě je přesně, aby stihnul začátek utkání. Mezi nováčky se vyjímá také Jan Klatovský. Český ledařský šampión se zapíše jako první střelec dnešní branky.
Richard Wolff plánuje lednové utkání Za Sklem III:
„Hned po utkání bylo vidět, že tlak dostat se do soupisky bude v lednu velkej. Někteří už něco mají, další se hlásí. Ale vrátit se musí Lukáš Dryml a Míra Musil. Leden bude velká výzva, vrátím se ke koncepci charity a volného bruslení. Během čtrnácti dnů začnu posílat pozvánky.“
Zelenobílí wolfíci se díky jeho střele ujímají vedení. Modří francové překypují snahou, ale dostat puk za brankářova záda se jim nedaří. Zato jejich protivníci excelují. Skóruje Květoslav Šebela. Nýřan Tomáš Ebelendr. Poté Květoslav Šebela dvakrát. Po něm Pavel Tichý a nakonec opět Tomáš Ebelendr.
Sedm nula. Po třech třetinách přichází samostatné nájezdy. V nich excelují hráči výběru Josefa France. František Kalina jásá, jakoby vyhrál Zlatou přilbu. Konec konců v ní vítězí každoročně coby traťmistr. Napodobí ho nýrský Vladimír Kopelent. Záhy je úspěšný Václav Milík a posléze také René Juna.
Richard Wolff bilancuje zápas:
„Za mě to byl dobrej hokejíček, už jsme to tak skládali. Výsledek nebyl zas až tak důležitej, Pepa byl taky spokojenej, vyhráli nájezdy, to je jejich doména. Je to módní trend, ale potřebovali by Varaďu, aby jim s tím zamíchal, i když Aďu mám rád.“
Ze zelenobílých dá gól pouze Lukáš Krátký. Vítězství v nájezdech se cení jako jeden gól. Takže konečných sedm jedna pro wolfíky. Nic se neděje, v útulné restauraci je krásně teplo. Rozebírá se zápas, vedou se řeči. Vždyť plochodrážníci se neviděli strašně dlouho. Někteří z nich dokonce od půlky října.
Závodníci jsou veselá parta. Richard Wolff přemítá nad lednovým kláním. Charitativní Za Sklem III proběhne jednatřicátého ledna. Snad i za větší účasti fanoušků v ochozech, nad nimiž prozatím závodníci na ledě jednoznačně vítězí. V tolik adorovaném Polsku by diváci vzali ledovou arénu na Košutce šturmem.
