Petříkovice – 21. února
Po třech letech závodní pauzy se při svém comebacku nevešel do české nominace pro světovou kvalifikaci v Örnsköldsviku. AČR jej sice navrhoval na divokou kartu, nicméně neuspěl. Jan Klatovský proto pojede do Inzellu jen na páteční rozlučku Günthera Bauera a boj o mistra světa pouze uvidí z tribuny. Ve čtvrtek však sám zasáhne do evropského šampionátu v polském Sanoku.

Po švédském tréninku okořeněném ligovým startem se Jan Klatovský dostal na led předminulý víkend. Mrazy byly ještě mírné, aby rybník v Jistebnici mohl hostit podnik mistrovského ranku, nicméně akce přilákala všechny naše ledaře. A dokonce i Lucu Bauera.

„Jistebnice byla super,“ kvituje jihočeský závodník. „Dva dny se povedly, motorky jsou ready, motory fungujou. A závodník? Závodník dobrý.“

Takže odjezdu směr Sanok nebrání vůbec nic. „Vyrážíme ve čtvrtek ráno,“ plánuje. „Chci tam bejt večer a psát tam. Vezmu rodinu, koukneme se do města. Jede s námi taťka, Modus a oba Nejezchlebové. Beru dvě auta, bude sranda.“

A co ambice? „Hele, tenhle rok jsme do toho šli, že chci jet ty motory,“ zamýšlí se Jan Klatovský. „Jsou konkurenceschopný, ostatní jedou něco jinýho, uvidím. Chtěl jsem to zkoušet i v Inzellu, ale tam si FIM udělala šarádu.“

Přesto se na bavorském ledě představí nejen on, ale i jeho starší bráška Antonín. „Günther nás pozval na svou rozlučku,“ vysvětluje Jan Klatovský. „Chce lidi, co s ním závodili. Loučí se, je to pěkný, když pro něho udělají takovou akci. Celej život tam závodil. A lístky na světové finále od něho máme.“