Tři pražští mušketýři rozhodně nehráli v kvalifikaci SGP2 druhé housle

Gislaved, Daugavpils a Krško – 7. května
Nová éra letos nezačíná pouze ve světě velkých cen, ale i v mistrovství světa juniorů, jenž se nyní nazývá SGP2. Startuje za tři týdny v Praze a soudě dle výsledků kvalifikačních kol, čeští borci platí za favority. Jan Kvěch vyhrál v Gislavedu, Daniel Klíma skončil v Dauvgavpilsu jako druhý. Petr Chlupáč v Kršku na pódiu nestál, skončil čtvrtý, ale dost možná jen kvůli tomu, že mu rozjezd o druhou příčku sebral déšť. Každopádně v rozjížďce s číslem pět vytvořil nový rekord dráhy časem 63,67 sekundy, což představuje průměrnou rychlost 86,37 kilometrů v hodině. Později jej překonal Francis Gusts. Ve Slovinsku se narychlo objevili také další Češi. Bruno Belan byl třináctý, Michal Baštecký a Jakub Exler v úlohách náhradníků nebodovali.

Daniel Klíma, Kevin Juul Pedersen a Mateusz Cierniak na pódiu v Daugavpilsu | foto Petr Moravec
Gislaved:  
1. Jan Kvěch, CZ 3 0 3 3 3 12+3
2. Casper Henriksson, S 3 2 3 3 1 12+2
3. Jakub Miskowiak, PL 3 1 2 3 3 12+1
4. Wiktor Przyjemski, PL 2 2 3 2 3 12+0
5. Benjamin Basso, DK 2 3 1 2 3 11
6. Tom Brennan, GB 3 0 3 2 2 10
7. Keynan Rew, GB 2 3 2 1 2 10
8. Philip Hellström-Bängs, S 0 3 2 2 2 9
9. Steven Goret, F 2 1 1 3 1 8
10. Marius Nielsen, DK 1 3 0 1 2 7
11. Jordan Palin, GB 1 1 1 1 1 5
12. Mathieu Tresarrieu, F 0 2 0 1 1 4
13. Drew Kemp, GB 1 2 1 0 E 4
14. James Pearson, AUS E 1 2 0 0 3
15. Espen Sola, N 1 0 0 0 0 1
16. Timo Wachs, D 0 0 0 0 0 0
17. Hugo Lundahl, S (res) DNR
18. Aleks Lundquist, S (res) DNR
 
Daugavpils:  
1. Kevin Juul Pedersen, DK 3 3 3 3 3 15
2. Daniel Klíma, CZ 2 3 3 3 3 14
3. Mateusz Cierniak, PL 3 2 3 3 3 13
4. Wiktor Lampart, PL 3 1 3 2 3 12
5. Timi Salonen, FIN 3 3 2 1 2 11
6. Ernest Matjušonoks, LAT 1 0 2 3 3 9
7. Jesper Knudsen, DK 2 2 1 2 2 9
8. Ričards Ansviesulis, LAT 1 2 2 2 1 8
9. Celina Liebmann, D 1 1 0 2 2 6
10. Maximilian Belsing, S 0 3 2 0 X 5
11. Artjom Juhno, LAT 1 1 1 1 1 5
12. Erik Bachhuber, D 2 2 0 X X 4
13. Noel Wahlqvist, S 2 X 1 T 1 4
14. Sam Hagon, GB 0 1 0 1 1 3
15. Markus Maximus Lill. EST 0 0 1 0 0 1
16. Nikita Kaulins, LAT X 0 X X X 0
 
Krško:  
1. Francis Gusts, LAT 3 2 3 3 3 14
2. Mateusz Swidnicki, PL 3 2 3 1 3 12
3. Jonas Knudsen, DK 2 1 3 3 3 12
4. Petr Chlupáč, CZ 2 3 2 3 2 12
5. Gustav Grahn, S 1 3 2 3 2 11
6. Eber Ampugnani, RA 3 3 1 1 1 9
7. Norick Blödörn, D 2 3 2 2 0 9
8. Fraser Bowes, AUS 3 2 1 2 1 9
9. Dennis Fazekas, H 0 0 3 2 3 8
10. Anže Grmek, SLO 2 1 2 1 2 8
11. Miran Praznik, SLO 1 2 1 0 1 5
12. Mario Niedermeier, D 1 1 1 1 0 4
13. Bruno Belan, CZ 1 0 0 0 2 3
14. Michele Menani, I 0 0 0 2 1 3
15. Sebastian Kössler, A 0 1 X – – 1
16. Damian Boyero, RA 0 0 0 0 0 0
17. Michal Baštecký, CZ (res) 0 0
18. Jakub Exler, CZ (res) 0 0
Petr Chlupáč se v Kršku mohl spolehnout na Michala Pospíšila a Josefa France | foto Petr Chlupáč st.

Eduard Krčmář přišel těsně o evropský challenge

Debrecen – 7. května
Červnový challenge v Kršku o postup do finále evropského šampionátu dostal pět dalších účastníků. Kvalifikaci v Debrecenu vyhrál Janusz Kolodziej. Společně s ním na stupně vítězů zamířili Dimitri Berge a Jacob Thorssel, o jejich pořadí rozhodl rozjezd. Dodatková jízda musela být vypsána také o dvě poslední postupové pozice. Eduardu Krčmářovi přitom chyběl jediný bod, aby se stal jejím čtvrtým účastníkem.

Eduarda Krčmáře dělil od postupu malinký kousíček | foto Szilvia Szabo

„Vedl jsem si celkem dobře,“ bilancuje závod slánské eso. „Měl jsem velkou šanci být v pětici postupujících jezdců. Ale v poslední jízdě jsem chyt‘ díru a propadl se na třetí pozici. Tím jsem bohužel ztratil dva body, které mi chyběly k postupu.“

1. Janusz Kolodziej, PL 3 3 3 3 2 14
2. Dimiti Berge, F 3 1 3 3 3 13+3
3. Jacob Thorssell, S 2 3 3 3 2 13+2
4. Andrzej Lebeděvs, LAT 3 3 2 1 1 10+3
5. Michael Jepsen Jensen, DK 0 3 2 2 3 10+2
6. Adam Ellis, GB 1 2 1 3 3 10+1
7. Eduard Krčmář, CZ 2 2 2 2 1 9
8. Gleb Čugunov, PL 3 E 3 E 2 8
9. Tero Aarnio, FIN 2 2 1 2 0 7
10. Kacper Woryna, PL 1 2 2 2 X 7
11. Daniel Gappmaier, A 1 1 0 1 3 6
12. Michele Castagna, I 0 1 1 1 2 5
13. Michael Härtel, D 2 0 1 1 0 4
14. Norbert Magosi, H 0 1 0 0 1 2
15. Milen Manev, BG 1 0 0 0 0 1
16. Roland Kovacs, H (res) 1 1
17. Andrea Battaglia, I 0 0 0 0 0 0

Nejvíce bodů měl Vojtěch Šachl, nejvíce štěstí pro změnu Adam Bednář

Plzeň – 7. května
Dnešní kvalifikační kola světového šampionátu juniorů, dále zranění a technické potíže s motocykly způsobily, že se tréninkového závodu Talent Trophy uspořádaného na plzeňských Borech zúčastnilo pouze sedm mladých plochodrážních jezdců. Z nich pět přijelo na půllitru a dva na čtvrtlitru. O pauzách se navíc po dráze proháněl domácí Radek Podhadský na své flat trackové KTM.

 

Zleva Vojtěch Šachl, Adam Nejezchleba, Oliver Schmid a Adam Bednář stojí u pásky | foto Leoš Jaren

Tvůrce Talent Trophy Zdeněk Schneiderwind si jako manažer reprezentace plnil povinnosti v zahraničí a proto pověřil vedením a rozhodováním závodu Karla Kadlece. Ten se kvůli nízkému počtu startujících rozhodl pro rozpis jízd, ve kterém se všichni jezdci spolu střetávali bez ohledu na kubaturu a každý si v něm mohl odjet čtyři jízdy.

Nejlépe ze všech si vedl Vojtěch Šachl, který v žádné jízdě nenašel přemožitele. Výborně si počínal také Jaroslav Vaníček. Jediný bod ztratil hned ve své úvodní jízdě, kdy jeho drobné chyby bleskově využil Adam Bednář a později už nedal své sokovi šanci jej dostihnout.

Adam Bednář ale jinak neprožil příliš šťastný závod. Začalo to už před jeho startem, kdy neměl dispozici vlastní ocelový pantofel. Pomohl mu ale Vojtěch Šachl, který mu jej půjčil. V jeho třetí jízdě pak Adama Bednaře snažícího se dostihnout vedoucího Jaroslava Vaníčka postihl hrůzostrašný pád přes řidítka.

Adam Bednář ze svého pádu vyvázl bez zranění | foto Dominik Síbr

V té chvíli však závodníkovi pražské Markéty štěstí přálo. Ležícího ho vlastní motocykl netrefil a on tak neutrpěl žádné zranění a mohl pokračovat v závodě. V posledním startu se mu však v průběhu jízdy roztrhl řetěz a proto jí také nemohl dokončit.

O pomyslné třetí místo se spolu rozdělili domácí Oliver Schmid a pardubický Jan Hlačina, kteří shodně získali po sedmi bodech, ale během závodu se spolu nestřetli.

Adam Nejezchleba získával na těžší plzeňské dráze hlavně zkušenosti. Což se do jisté míry dá vlastně říct o všech účastnících snad s výjimkou Pavla Kuchaře, kterého trápily problémy se spojkou, a žádnou jízdu se mu nepodařilo dokončit do cíle.

 

Vojtěch Šachl, Praha 3 3 3 3 12
Jaroslav Vaníček, Praha 2 3 3 3 11
Oliver Schmid, Plzeň (250 ccm) 1 2 2 2 7
Jan Hlačina, Pardubice 2 1 2 2 7
Adam Bednář, Praha 3 2 X E 5
Adam Nejezchleba, Divišov (250 ccm) 0 0 1 1 2
Pavel Kuchař, Praha ex E – – 0

Poznámka: Pavel Kuchař byl v rozjížďce s číslem jedna předjet o kolo

Mšeno vidělo světový šampionát mopedů

Mšeno – 1. května
Můžete si myslet, že sem závody mopedů nepatří, ale pokud se jezdí na plochodrážním stadiónu ve Mšeně, je to jasné. Když mi nedávno Jiří Slezák ze Štětí sdělil, že se na prvního máje ve dvanáct hodin tento závod koná, bylo mi jasné, že se musím jako divák zúčastnit. Cestu znám, je to zhruba čtyřicet kilometrů, tak jsem nalodil bratra a kamaráda a vyrazili jsme.

 

Závod mopedů se těšil velkému zájmu | foto Sváťa Slezáková

Cesta, která trvá obvykle pětačtyřicet minut,  se však protáhla na hodinu díky několika objížďkám. A my přijeli, když již jezdci byli na dráze a spíkr je představoval publiku. Až na to, že díky technice nebylo nic slyšet nebo jen velmi špatně. Diváků byla plná tribuna jako za dob, kdy se tu jezdila nejvyšší soutěž. Mopedy byly moc hezké, a  jakmile vyrazily na start, tak to bylo něco. A zvuk motorů tak ten byl moc nádherný.  Nabroušené pily a zvuk neupravených mopedů, to už se neslyší.

Rozjížďky šly rychle za s sebou, poněvadž nikdo neupadl, poruchy se strojům vyhýbaly a dráha se nemusela upravovat, tak  to byl fofr. A najednou tu byly dvě finálové rozjížďky. Jezdci vyrazili na trať v pěti. Ve speciálech zvítězil Jiří Slezák mladší a otec Jiří Slezák starší byl třetí.

Bývalá plochodrážní trať ožila zvukem mopedů | foto Sváťa Slezáková

V neupravených strojích byl Jiří Slezák starší třetí. Další jezdci prominou, poněvadž nebylo vůbec hlasu z reproduktorů rozumět. Ale i v parkovišti motorek se bylo na co dívat. Asi deset mopedů Stadion všech druhů i barev, s úpravami i bez úprav. Jedna krásná ČZ 150 C v červené barvě s bílými boky plášťů, Jawy 250 a 350 a dokonce jedna ze vzácných Jaw, 350  Automatic,  a další již s moderními čtyřtaktními motory. A co teprve Jawa Pérák nové řady z Indie.

Sláva vítězům | foto Sváťa Slezáková

Příjemným překvapením bylo i to, že vstupné činilo pouhých padesát korun a zbytek zůstal v pokladničce na další použití. Celý den bylo pěkné slunečné počasí a tak i cesta domů proběhla bez objížděk a my přijeli okolo šestnácté hodiny domů plni dojmů a zážitků. A tak by to mělo být. A proč jsem neudělal foto? Foťák jsem nechal doma na zdi u garáže a nikdo ho nezcizil.  A to je také fajn.