Včerejší slánský přebor ovlivnil sobotní Evropu

Divišov – 24. června
Včerejší přebor ve Slaném byl zamotaný, jak jen přebor dokáže být. Jasně, Hynek Štichauer se této větě bude potutelně smát pod svými vousy. Ale být Jan Macek o chloupek rychlejší v první jízdě, také on by zapadl do konceptu. Bohužel mítink byl provázen i pády, který se nevyhnuly ani reprezentantům sobotní kvalifikace evropských devatenáctek. Půjdeme-li rovnou k věci, jeden z nich nepojede, druhý možná.

 

Petr Chlupáč (v pozadí) má již evropské juniorské finále v kapse, Daniel Šilhán netuší, zda o něj v sobotu pojede

Sanitka nejprve houkala pro Daniela Šilhána, který by už s paní Smůlou měl jít na dohodu o nějakém výpalném. „Vůbec netuším, co se tam stalo,“ komentuje svůj pád v rozjížďce s číslem tři. „Prostě se to nějak podělalo.“

Jeho tělo naštěstí nemá žádné zlomeniny, ale je pořádně domlácené, navíc jeho tváři dodává mužný ráz pár chirurgických stehů hned vedle oka. „Nechávám to otevřený,“ reaguje na dotaz, zda se v sobotu úderem patnácté hodiny pustí do boje o evropské finále. „Záleží, jak se budu cítit, jak v sobotu ráno vstanu.“

Michal Baštecký už ví, že v sobotu v Divišově nepojede

Zato Michal Baštecký má v otázce divišovského závodu chmurnou jistotu. Pád z včerejší šesté jízdy odskákal naraženým zápěstím. Jak rychle se z pozice náhradníka dostal do hlavní šestnáctky, tak rychle z ní vypadl.

„Bohužel nepojedu,“ reaguje na otázku po svém startu v Divišově. „Mrzí mě to a hlavně mě štve, že Evropu nemůžu jet. Ale budu se snažit se do ní dostat znovu.“

Foto: Pavel Fišer a Karel Herman

Tradice Memoriálů Romana Mádyho pokračuje

Plzeň – 24. června
Na Prvního máje uběhl rok od hrozné zprávy, že se Roman Mády navzdory své pohotové reakci nevyhnul střetu s neřízeným kamiónem a přišel o svůj dvacetiletý život. Jeho rodiče na jeho památku v červenci 2020 pořádali Memoriál. Ten se v neděli dočká svého prvního ročníku. Říkáte, že tady něco nesedí? Právě naopak.

 

Je to deset let, kdy se Roman Mády vydával na dráhu plochodrážního závodníka

„K pořádání memoriálů jsem se rozhodl loni, kdy se uskutečnil nultý ročník,“ vysvětluje závodníkův otec Roman. „Hlavní důvod je ten, aby se každoročně zavzpomínalo na Romču. Další důvod je, že Romča v roce 2014 měl vážný úraz hlavy po pádu, kdy ho srazila soupeřova motorka při tréninku ve Slaném, který málem nepřežil. V té době měl tři úrazové pojistky. Jednu povinnou od AČR a dvě soukromé, které jsem mu sjednal já. Za tento úraz dostal nemalou částku peněz, z které neutratil ani korunu. Měl v plánu si za to postavit dům na našem pozemku ve Lhotě u Plzně.“

Nultý Memoriál Romana Mádyho: Adam Bednář, Vojtěch Šachl, Antoni Kawczynski a Maximilian Pawelczak

Z plánů mladého muže však sešlo. „Bohužel osud to zařídil jinak,“ povzdechne si Roman Mády starší. „Romča ve svých dvaceti letech prvního května 2020 zemřel po tragické, nezaviněné autonehodě pod koly kamionu a peníze po něm zůstaly. Jelikož jsem toho názoru, že to byly peníze jen a jen jeho a byly za úraz v ploché dráze, nebylo by správné, aby si je někdo z pozůstalých ponechal. Proto jsem se rozhodl je proinvestovat do každoročních memoriálů, aby přinesly radost a užitek hlavně závodníkům kategorie 125ccm, v které Romča úspěšně závodil, udělal vicemistra a mistra republiky a byl to jeho život.“

Roman Mády v akci

Po nultém ročníku loni v červenci a prvním tuto neděli se Memoriál Romana Mádyho bude konat každý rok. „Není pro mě nic krásnějšího, nežli vidět radost v očích těch čtyřech kluků, kteří jedou na konci závodů rozjížďku memoriálu Romči, když jim předáváme společně s manželkou, dcerou a vnukem, poháry, věnce a finanční částky, za které si mohou koupit něco na motorku,“ svěřuje se Roman Mády starší. „Není to od nás, je to od Romči a my to jen předáváme, jelikož on nemůže, ale věřím, že je tam v tu chvíli s námi. Myslím, že Romča by si to tak přál, aby peníze, které nemohl utratit, šly do sportu, který tak moc miloval. Budu rád, pokud se z toho stane tradice a postarám se o to, aby se memoriál jel každý rok a to i v době, až ho nebudu moci pořádat já.“

Foto: Karel Herman, Eva Palánová a Antonín Škach

 

 

Eduard Krčmář neříká dobré zprávy

Slaný – 23. června
Měl být ve startovní listině včerejšího přeboru na své domácí dráze ve Slaném. Místo toho jej sledoval z diváckého svahu se zraněnou levačkou. Pád z kvalifikace o Speedway Grand Prix 2022 v maďarském Nagyhalaszu odskákal vskutku ošklivě. Eduard Krčmář se magazínu speedwayA-Z svěřil, že svou závodní přestávku odhaduje minimálně na dva měsíce.

 

Eduarda Krčmáře bohužel česká závodní pauza

„Ve druhé zatáčce nás sestřelil Levišin,“ vrací se Eduard Krčmář k inkriminovanému okamžiku sobotního závodu. „V opakovačce jsem odstartoval, Wölbert odjel, já se tam chtěl nacpat a dopadlo to takhle.“

Naděje na rychlý návrat českého šampióna na ovály jsou bohužel liché. „Vypadá to špatně,“ povzdechne si. „Ruku pořádně nezvednu, mám to vytržený z pouzdra. Dva měsíce budu určitě mimo, letos se možná ani nesvezu.“

 

Foto: Pavel Fišer