Praha – 10. listopadu
Česká plochodrážní historie již pamatuje, že nejvyšší plochodrážní divize ať už pod názvem I. třída, 1. liga či extraliga nenaplnila svůj kompletní naplánovaný program buď vinou povětrnostních nebo organizačních záležitostí. Nikdy již však neukončila pandemie nebo zásah vlády jako letos. Titul pražské Markéty však dělá radost nejen statistikům, nýbrž i Tomáši Topinkovi.

Průběžný leader šampiónem

Redukce obvyklé porce osmi extraligových závodů na pouhou polovinu nelze na vrbu koronaviru přičíst ani náhodou. Přišlo ještě na sklonku loňského roku, kdy se v Evropě čínská chřipka vnímala jako nemoc milovníků syrových netopýrů. Pravda, vyšší soutěž měla vrcholit finálovým mítinkem, který padl při revidovaném kalendáři.

To již bylo jasné, že září nebude mít tolik dnů, aby se uskutečnily všechny naplánované mítinky. Už jen proto, že se během léta rozběhly i jiné soutěže než český přebor, jímž se v červnu startovalo, a ty světové nevyjímaje. Právě Speedway Grand Prix nakonec nepřímo připravila extraligu o pražský závod.

V říjnu začala platit stále přísnější vládní omezení. Na zavření hospod doplatili ztrátou místa nejen jejich zaměstnanci, ale paradoxně i tvůrce drakonických opatření plukovník Prymula. Bez diváků v ochozech neměl pražský klub na pořádání závodů ani pomyšlení. Další dny přinesly absolutní zákaz sportovních akcí a sportovní komise nemohla nic než předminulé pondělí oficiálně uzavřít sezónu, byť řada šampionátů měla ještě otevřený účet.

Mezi nimi byla i extraliga s pražskou Markétou na čele tabulky, jež se z průběžné rázem změnila na konečnou. „Ty vždycky říkáš, že extraligu nechceme vyhrát,“ přechází Tomáš Topinka do ofenzívy, sotva si vyslechne otázku po svých pocitech úspěšného obhájce loňského titulu. „A my jsme ji vyhráli.“

 

Pražané v jiných týmech

Ano, to je pravda. Nicméně filozofie týmu složeného výhradně z pražských závodníků vzala za své. I když v průběhu rozjeté soutěže. Při slánské ouvertuře byl Tomáš Topinka jediný, kdo pod svým palcem neměl zahraničního závodníka. Výsledkem se stalo druhé místo, které Pardubice a INTERTEAM na dráze příliš nezpochybňovaly.

„Původní záměr byl odjet extraligu jen s Čechy,“ neskrývá pražský kouč. „Situace nás donutila ke změně. Matěj Kůs a Michal Škurla ukončili závodní činnost a ostatní závodníky jsme půjčili do INTERTEAMu.“

Loni, když se kácel extraligový les, však Pražané nekoukali na létající třísky a Zdeněk Holub byl z INTERTEAMu nazpět v náručí Markéty, aniž by Vladimír Vopat stačil vůbec otevřít ústa ke slovíčku švec. „Určitě jsem nebyl nadšenej, že jsme naše juniory rozdělili,“ připouští Tomáš Topinka. „Daniel Klíma šel do INTETERAMu. Přání Vládi Vopata bylo, že chce jeho a Zdeňka Holuba. Jejich uvolnění na hostování není v žádným případě tím, že někoho preferujeme před jiným. A vidíš, že Čenda (přezdívka Daniela Klímy – pozn. redakce) se z pozice juniora vyšvihnul na leadera týmu.“

Vezmeme-li vše kolem a kolem, závodníci z extraligové soupisky pražské Markéty nehostovali pouze ve Slaném. „Chybí nám jen bronz,“ usmívá se kouč extraligových šampiónů. „Dá se to tak říct, ale extraliga se vyhrává jako tým.“

Tomáš Topinka však neopomene připomenout ještě jeden určující moment. „Situace naší plochý dráhy zapříčinila, že jsem naše závodníky museli půjčovat,“ říká. „Tak to prostě je. Kdybychom stáli na svým a nepustili je, extraliga by se nejela.“

 

---

A co na to historie?

• Pražský klub letošním triumfem vybojoval svůj devětatřicátý titul mistra republiky družstev, což je výkon, který zřejmě nikdy nebude překonán

• Ačkoliv extraliga nakonec trvala pouhý týden, není možné hovořit o rekordu v čase získání titulu, jelikož historie pamatuje jednodenní finálové závody

• Pouhé tři závody jsou sice naprosto ojedinělé v extralize čtyřčlenných družstev, ovšem celá historie naší ligy už podobný případ pamatuje – hned v prvním ročníku 1956 měla vyšší I. třída jen tři účastníky, a protože se jezdilo jednokolově, stačily RH Praha ke zlatu pouhé tři závody

• Mistrovský titul bez domácího závodu již pražský klub zaznamenal v letech 1956 – 1960, protože brány Markéty se prvnímu závodu otevřely až v jednašedesátém

• Pomineme-li období, kdy o mistru republiky rozhodoval jediný mítink, jeden vítězný závod stačil ke zlatu až letos

• Matias Nielsen byl klíčovým faktorem pro pražské vítězství v Liberci a potažmo titul, ale pražský klub připravil o primát posledního extraligového vítězství získaného bez zahraničních posil – Markéta jej drží od loňska, čímž navázala na svůj předchozí rekord v tomto ohledu ze sezóny 2003

  ---

Dán v pravý čas na pravém místě

Ostatně i ten bronz by Pražanům mohl náležet. Jan Macek se totiž klidně mohl nacházet na jejich soupisce místo na slánské. Ať tak či onak, ve druhém závodě v Liberci již pro Pavla Kuchaře nebylo v pražské sestavě místo. Druhý den se však v Pardubicích náramně hodil Lubomíru Vozárovi, zatímco Markéta měla po roce zase zahraniční akvizici.

„Chtěl jsem pozvednout morálku a motivovat kluky,“ zdůvodňuje Tomáš Topinka změnu své strategie. „Od druhýho závodu jsem tam dal Dána. Původně jsem chtěl Sama Masterse, ale nevycházelo mu to termínově. A Matias Nielsen se nabídl.“

Nabízela se i řada dalších, převážně polských adeptů. „Vůbec jsme nevěděli, co od něj čekat,“ komentuje manažer Markéty svůj výstřel do neznáma. „Hodil se nám do týmu a nelituju toho rozhodnutí. Pohodovej kluk. Líbil se mi svou bojovností.“

Bodů by mu ovšem slušelo více, hlavně v Pardubicích, kde mu však triumf vzalo přejetí vnitřní čáry oběma koly hned po startu osmé jízdy… „Třeba v Pardubicích upad‘,“ kontruje Tomáš Topinka. „Nebo přejel tu lajnu. Přišel za mnou, že ‚sorry, sorry‘. Já mu říkal ‚závodíš‘ a já nemám rád jízdy, co jsou odevzdaný. A je mi jedno, jak se ten závodník jmenuje. Kterej bude závodit, tu šanci dostane.“

Ve jménu velkých cen

Triumf ve druhém extraligovém závodě v Liberci se stal nakonec klíčový. Matias Nielsen byl vitálním, nicméně nikoliv jediným článkem pražské sestavy. Ostatně o čtyři tabulkové body se zasloužil hlavně Jan Kvěch svým strhujícím finišem, který si protáhl o rozhodující porážku Václava Milíka v rozjezdu.

Konečně se po extralize usmíval také Petr Chlupáč a svou váhu měly i body Josefa France a Ondřeje Smetany. Stejné faktory přišly ke slovu rovněž druhý den v Pardubicích. Tady si však domácí nechtěli nechat vítězství vzít.

Vskutku se jej zmocnili a před říjnovou derniérou extraligového ročníku dvou dvacítek v letopočtu na Markétě živili stále naději, že se od loňské čtvrté příčky odrazí na titul. Jenže člověk míní, covid mění. Soutěž se nedojela a zlato zůstalo v Praze.

„Je to smutný,“ pokrčí Tomáš Topinka rameny nad extraligou skládající se jen ze tří zastávek. „Ale na to, jak to vypadalo na začátku sezóny, nevěřil jsem, že se vůbec extraliga pojede. Je dobře, že se odjely tři závody, je škoda, že jsme nejeli doma.“

Před dvojicí velkých cen však byl odklad extraligy pochopitelný, byť se černý scénář pro říjen dal očekávat. „Všechno se komplikovalo,“ konstatuje Tomáš Topinka. „Bylo to složitý. Speedway Grand Prix je důležitá, aby se zachovala kontinuita. A větší závod než Grand Prix není, všechno šlo stranou.“

A jak by se dle jeho názoru mohla odbývat extraliga v příštím roce? „Vůbec nevím,“ nezastírá. „Dokážu si představit podobu, jaká byla letos. Myslím si, že nebylo nic kontroverzního jako loni, když jsem musel stáhnout Zdeňka Holuba zpátky.“

Pražané v extralize 2020:

konečné umístění:

mistři

Bilance výsledků v jednotlivých závodech:

	vítězství	2. místo	3. místo	4. místo
Slaný		x
Liberec	x
Pardubice		x
celkem	1	2

Sestava:

	SLA	LIB	PCE	TOT	average
	9.9.	15.9.	16.9.
Jan Kvěch	12	6+3	10	28+3	2,15
Petr Chlupáč	7	11	11	29	1,93
Josef Franc	12	6	6	24	1,60
Matias Nielsen, DK		8	3	11	1,22
Ondřej Smetana	2	3	1	6	0,75
Pavel Kuchař	DNR			0	–
kouč:
Tomáš Topinka	x	x	x

Poznámka: Matias Nielsen přišel v Pardubicích o tři body po diskvalifikaci za přejetí vnitřní čáry

Vítězné rozjížďky:

Jan Kvěch	6	Slaný 2, Liberec 2 – z toho jedna v rozjezdu, Pardubice 2
Petr Chlupáč	4	Liberec 2, Pardubice 2
Josef Franc	2	Slaný 1, Liberec 1
Matias Nielsen	1	Pardubice 1, dodatečně anulováno pro přejetí vnitřní čáry

Nasazení jako žolík:

Josef Franc

1

Slaný – 4 body

Nedokončené jízdy:

poruchy:	Josef Franc1 (Slaný – podezření na zadřený motor)
pády:	Ondřej Smetana 1 (Liberec 1), Matias Nielsen 1 (Pardubice 1)
další diskvalifikace:	Matias Nielsen 1 (Pardubice – přejetí vnitřní čáry)

Foto: Karel Herman, Pavel Fišer, Kiril Ianatchkov a Petr Čunek