Jan Škoda vrátil na ovály značku Ogar

Jaroměř – 10. prosince
Flat track je disciplína dostupná pro širokou veřejnost. Setkávají se v ní taky závodníci z jiných odvětví. Také motocykly vycházejí z různých motocyklových disciplín včetně sériových motocyklů pro silniční provoz, takže závodník si může postavit takovou motorku, jakou chce, samozřejmě při dodržení technických řádů. Také si může vybrat ze třech kategorií daných podle roku výroby motocyklu. Nejstarší stroje do roku výroby 1962 startují jako Přebor Veteránů. V roce 2014 se v něm třídě objevil nový borec na velice zajímavém stroji Ogar a hned bylo vidět že se bude prát o první místa. Celou sezónu tomu tak i bylo a po posledním závodě v Chabařovicích skončil Jan Škoda třídě celkově stříbrný.

„O flat tracku jsem se dozvěděl, že existuje z televize asi v roce 1995,“ vypráví Jan Škoda. „Americká plochá dráha se mi líbila, jen jsem nevěděl, že se to dá jezdit i v České republice. O možnosti se dostat na ovály s normální motorkou, nejen s plochodrážním speciálem, jsem se dozvěděl od Františka Chvojky, když ho k nám do Jaroměře poslal Jaroslav Sulek, vynikající ladič čtyřtaktních motorů, aby mu můj otec porychlil dvoutaktní Jawu 350 a udělaly se mu výfuky na závody veteránů.“

V letech 1989 – 1993 Jan Škoda jezdil sprinty dragsterů v kubatuře 500 ccm, z toho dva roky do 1300 ccm. Poté od čtyřiadevadesátého až do roku 2011 silniční závody motocyklů v kategoriích veteránů a SPP 125 na přírodních okruzích. A proč nyní zrovna flat track?

„Ukončil jsem v roce 2011 závodění na přírodních okruzích a chtěl se svézt za málo peněz,“ usmívá se a dodává vysvětlení, proč se postaral o oválovou renesanci značky Ogar. „Podle toho, co bylo doma za materiál. Otec Karel Škoda měl doma nějaký věci, tak jsme poskládali motocykl a vyjeli na zkušenou do Svitav.“

Motocykl není rozhodně v depu přehlédnutelný. „Motor Ogar 250 ccm základem vycházející z roku 1946, s nímž otec jezdil závody veteránů na přírodních okruzích, a rám s koly z ČZ 250,“ popisuje ho jeho pilot. „Jinak řídítka od Vlada Višvádera, nádrž od Fratiška Chvojky a přední vidlice od Pavla Škody. Podsedlovku jsme vyrobili s otcem v Jaroměři a materiál na tabulky mi dal Jirka Kubišta z Hořic. A jak jsem říkal, co dům a kamarádi dali (smích) Motocykl jsme připravili na první závody za tři týdny. No, abych nezapoměll, hlavně pracoval spokojený důchodce Karel Škoda.“

Stroj svou filozofií zapadá do flattrackové koncepce a to i v ekonomickém ohledu. „Nákladné v porovnání s ostatníma disciplínama, které jsem jezdil, to není,“ porovnává Jan Škoda. „Samozřejmě motocykl je potřeba mít v pořádku. Měnit včas ložiska, ojnici, píst a servisovat ho jako každý cestovní motocykl, ale to každý ví. I přes tento servis se může cokoliv pokazit, je to jen stroj a dělají to lidé. Před sezónou je potřeba vše překontrolovat a pak jen dolévat benzín a foukat pneumatiky.“

A jaké jsou největší dosavadní zážitky z flat tracku. „Pohodová a kamarádská atmosféra v depu, samozřejmě výkony kluků i jedné ženy v FT1 a FT Clasic, krásné závody a plný ovál jezdců v těchto kategoriích,“ odpovídá Karel Škoda a dodává své sportovní cíle na rok 2015. „Dobře se pobavit a ve zdraví dorazit ze závodů domů.“

Jan Škoda děkuje:
„Samozřejmě otci Karlu Škodovi, že mě posadil na tento motocykl, firmě MOTO-UFO a přítelkyni Michaele Wawroszové, že mi to moje závodění trpí a podporuje mě.“

Foto: Wojta Zavřel a archív Karla Škody