Oba zítřejší soupeři stále mohou snít reálný finálový sen

Divišov – 4. července
Uplynulé tři týdny zkomplikovaly extraligový život Slanému, který přišel o pět tabulkových bodů. Ty by se mu náramně hodily do krámu, aby jimi zkřížil cestu Pardubic do play-off. Východočeský tým zítra zajíždí do Divišova, kde po jejich skalpu prahnou závodníci DaK Moto Divišov-Plzeň. Trojkoalice se namlsala čtvrteční porážkou Slaného na Borech. A pokud by dokázala počnout vítěznou sérii, byl by to pádný argument pro finálový postup. František Liebezeit je ovšem opatrný, ale ani Lubomír Vozár se nechce předem stylizovat do role favorita duelu, jenž byl kvůli dešovým přeháňkám definitivně potvrzen dnes v poledne.


Vyrovnanost prognózou, mokrý ovál realitou
Před duelem se Slaným se František Liebezeit svěřil se svým propočtem, který výrazně favorizoval jeho tým. Minulý týden se trojkoaliční kouč prakticky trefil, by paní Smůla řádící ve slánských boxech jako španělská chřipka pro něho udělala minimálně stejnou práci jako jeho závodníci na borském ovále.

Dnes však byl při odpovědích střízlivý jako čerstvě vyléčený alkoholik. „Bude to vyrovnaný,“ pouštěl se do řeči jen zvolna. „Když vyjdou odhady, bude to vyrovnaný, když nevyjdou, co zmůžeš?! Mám silný cizince, ale oni mají ve formě Čechy a navíc Rune Holtu. A výkon Aleše se vyrovná zahraniční posile. Favority jsou Pardubice. Drymlové to v Divišově umí oba, Suchánek už tady taky předved‘ dobrý jízdy a o Vaškovi ani nemluvím.“

František Liebezeit se evidentně rozhodl nenechat nic náhodě a útočit už od rozjížďky s číslem jedna. Když zjistili, že v ní Pardubice mají juniory, kontroval Janem Holubem a Danielem Hádkem. Michaela Krupičková, jenž v poledne nastoupí v mistrovském klání stopětadvacítek, bude tím pádem náhradnicí. Druhá vesta rezervisty bude připravena pro Martina Vaculíka, zatímco Matej Žagar bude v základní sestavě stejně jako oba čeští senioři Michael Hádek a Zdeněk Simota.

„Pojede se na mokru,“ připomíná František Liebezeit nedávné slejváky, které se v tropických dnech směle vyrovnají monzunovým dešům. „Ale dráha bude závodivá. Mokrý je to už teďka, ještě dopoledne jsme řešili, jestli to odvolat, ale teď v poledne jsme se rozhodli, že to risknem‘.“

Nabízí se otázka, zda pro celek není nevýhoda mít dvě domácí dráhy. „Všichni závodníci jsou zkušení,“ odmítá trojkoaliční manažer tuto myšlenku. „Mají najetý všechny dráhy. Kalkul domácí – nedomácí proto nefunguje. Pokud si nepostavíš dráhu na sebe a nenatrénuješ na ní, domácí dráhu nebudeš mít nikde v Čechách. Kromě samozřejmě Pardubic, kde musíš mít motor.“

I když tentokrát nechce František Liebezeit svěřovat s přesným tipem na výsledek, přesto magazínu speedwayA-Z své prognózy odhalil. „Tipuju vyrovnanej‘ závod při opimistický variantě,“ říká. „Nerad bych dopad‘ jako v Praze. Jsme teď jediný, kdo může Pardubice zastavit na cestě do play-off a podle toho to na nás postavili.“

Divišovský ovál výhodnější plzeňského
Sestava Pardubic na zítřek přitom ovšem není zase tak nečekaná, vezmeme-li v úvahu neschopenky Hynka Štichauera a Jaroslava Petráka, jenž minulý týden uvažoval o comebacku při přeboru ve Svítkově příští středu. Otázku, kdo bude za daných okolností zahraniční posilou, vyřešil klub povoláním Rune Holty.


„Musí,“ odpovídá Lubomír Vozár na otázku, proč jede právě norský rodák naturalizovaný v Polsku, který se tak poprvé u nás představí na jiné dráze než v Pardubicích a v Praze. „Ostatní jedou. Zorro ve Švédsku, Ben Barker semifinále v Anglii.“

Letmý pohled do karet odhaluje, že pardubický manažer chce opět operativně taktizovat. Na místech náhradníků má totiž špičkového cizince Rune Holtu se skvělým juniorem Václavem Milíkem, což mu umožňuje účinně nahradit prakticky kdykoliv a kohokoliv, aniž by musel kalkulovat s výraznější bodovou ztrátou. A to disponuje spolehlivou seniorskou trojicí Aleš Dryml, Lukáš Dryml a Tomáš Suchánek, kteří jsou nominováni v základní sestavě vedle povinných juniorů Davida Štěrovského a Reného Vidnera.

„Oni nazbrojili taky,“ připomíná Lubomír Vozár, že v otázce posil domácí rozhodně nezůstali za Pardubičany pozadu. „Proč se nás bojí? Maj‘ Vaculíka a Žagara. Bude to vyrovnaný závod. Hlavně, aby počasí vyšlo, to je základ.“

Případné vítězství by Pardubice posunulo o notný kus dopředu směrem k extraligovému finále. A vyrovnalo jejich tabulkovou bilanci s nepřemožitelnou Prahou, jež však má k dobru jeden závod. „Nemáme, co ztratit, uvidíme po závodech,“ nechce se Lubomír Vozár pouštět na tenký led ošidných prognóz. „Pro nás je lepší Divišov než Plzeň, ta nám moc nesedí.“

V jednom má ovšem Lubomír Vozár jasno a shoduje se se svým trojkoaličním protějškem. „Bude záležet na každý jízdě,“ tvrdí. „Aby někdo porazil Žagara, jak zajede Milík, jestli bude porážet Holuba, jak zajede Hádek a Simota. Tipovat výsledek ale nebudu.“

Historické okénko:
Divišov, 21. června 1992: Pardubice odjely z Divišova s těsnou jednobodovou prohrou

Počet plochodrážníků z Divišova a jeho okolí nikdy nestačil na vznik samostatného družstva, které by se pod hlavičkou městečka proslulého produkcí plochodrážních motocyklů pustilo do pravidelného zápolení. To ovšem neznamená, že by se naše liga Divišovu vyhýbala.


V ligovém pravěku, kdy proti sobě zápolila družstva na krajské bázi, několikrát poskytl stadión oběma ligám. Jistě není bez zajímavosti, že právě tady se objevil první cizinec. Je dodnes záhadou, jak mohl Švéd Kurt Eldh v říjnu osmapadesátého roku startovat jak za RH Praha, tak plzeňský krajský tým. A jak bylo nasazení borce, který si přijel do Divišova okouknout stoje ESO, vůbec legislativně možné.

Znovuobnovený stadión měl v říjnu 1990 premiéru v podobě finále mistrovství republiky družstev, jehož zúčastněným týmům garantoval dle reglementů naprosto neutrální prostředí. O dva roky později se dočkal extraligového duelu. Klub totiž úzce spolupracoval se Slaným, jehož vestu v devadesátých letech oblékali divišovští Tomáš Uher, Robert Král, Aleš Filip a později i Jan Hlačina.

Slovo dalo slovo a první letní den roku 1992 jel Slaný jeden ze svých extraligových závodů v Divišově, kde mu shodou okolností byly soupeřem Pardubice, které se na ovále pod bájným Blaníkem objeví i zítra. Milan Mach se tehdy na své východočeské protivníky notně posílil. Vedle Romana Matouška, který dorazil z Anglie, za jeho celek hostovali pražští junioři Antonín Šváb a Tomáš Topinka. Pardubice dorazily v plné své české síle a navíc je posílil Vladimír Višváder, tehdy junior na soupisce prvoligového Racku.

Utkání poznamenala celá řada pádů. Celkem sedmkrát blikala červená světla, aby přerušila rozjetou jízdu. V rozjížďce s číslem pět dokonce dvakrát. Na zemi se ocitli Roman Pergler, Tomáš Topinka a Robert Král na straně domácích, z hostů Josef Laštovka, samozřejmě mladší, Jiří Štovíček a Vladimír Višváder. Skóre bylo ovšem vyrovnané a ani jeden z manažerů nemohl sáhnout po taktické rezervě, k níž mohl nastoupit kdokoliv s lichým startovním číslem, prohrával-li jeho tým alespoň o šest bodů.

V jedenácté jízdě Jan Schinágl porazil slánského Daniela Boháče a Gašpar Forgáč uzmul poslední bod Romanu Perglerovi. Pardubice se tím pádem dostaly o tři body před Slaný. Čtyři další rozjížďky skončily nerozhodně. Z napětí visícího ve vzduchu takřka ještě panenského léta by šla napájet menší vesnice. Tomáš Topinka s Romanem Matouškem vytvořili nepřekonatelný tandem, na němž si Jan Schinágl a Gašpar Forgáč vylámali zuby. Skóre se zastavilo na 45:44 ve prospěch domácího Slaného.

Porazit Pardubice nebylo tehdy věcí každodenního extraligového pořádku. Zkraje devadesátých let byl vedle Prahy Slaný jediným týmem, jemuž se podobný husarský kousek porazil. Na vrub pardubických ztrát oné doby šla už jen remíza v Chabařovicích o rok dříve, o níž už v historickém okénku byla řeč.

V tabulce extraligy 1992 skončily Pardubice stříbrné před bronzovým Slaným. Ten se už nikdy do Divišova nevrátil a divišovské publikum vidělo již jen dvakrát první ligu. Extraliga se sem vrátí zítra po dvaceti letech. Zdejší stadión přitom vůbec poprvé poskytne domácí prostředí divišovskému týmu, by jen ve třetině koalice.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň – Divišov: 1 Jan Holub
  2 Matej Žagar, SLO
  3 Daniel Hádek
  4 Michael Hádek
  5 Zdeněk Simota
  6 Martin Vaculík, SK
  7 Michaela Krupičková
 
ZP Pardubice: 8 David Štěrovský
  9 Lukáš Dryml
  10 René Vidner
  11 Tomáš Suchánek
  12 Aleš Dryml
  13 Rune Holta, PL
  14 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Kevin D. Gipp