Archiv pro měsíc: Srpen 2012

Ostatní závody

Ještěd přivítá Chorvaty

Liberec – 31. září
Program českého týmu v jadranské lize se definitivně uzavře zítra v Liberci. Domácí tým prohrál všechny závody na výjezdu, avšak na domácích oválech zůstává neporažen. O prodloužení série vítězství se zítra budou snažit opět juniorští reprezentanti na čele s Václavem Milíkem. Jejich soupeři budou Chorvaté, avšak z Jaderského poloostrova dorazí pouze tři závodníci družstvo hostí vyztuží Michal Dudek a Michaela Krupičková.

Startovní listina:

Česká republika: 1 Václav Milík, 2 Zdeněk Holub, 3 Jan Holub, 4 Michal Škurla, 5 Ondřej Smetana
 
Chorvatsko: 6 Dino Kovačič, 7 Renato Cvetko, 8 Michal Dudek (CZ), 9 Michaela Krupičková (CZ), 10 Karlo Majnič

Foto: Wojta Zavřel

Extraliga

Trojkoalice splnila svůj plán do puntíku

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 30. srpna
Po dvou úvodních remízách udeřili Patryk Dudek a Michael Hádek naplno na mšenský tandem Filip Šitera – Patrik Nagy a dostali trojkoalici do čela nesmírně důležitého extraligového utkání. Aby DaK Moto Plzeň-Divišova mohl pomýšlet na atak na hradbu play-off, musel vyhrát. A to se mu právě od třetí jízdy začalo dařit. Nejlepším výkonem Mšeňáků se staly remízy a to včetně osmé jzdy, v níž Piotr Pawlicki nastoupil jako joker. Z vítězství se hosté radovali až v rozjížďce s číslem čtrnáct, kdy už ale na zvrat vývoje utkání bylo příliš pozdě. Trojkoalice zaznamenala plný trojbodový zápis do tabulky, takže její šance na finále je před středečním výjezdem do Pardubic stále živá.

Do čela třetí jízdou
Nic jiného než tři body nemohlo dnes trojkoaliční tým uspokojit. Jedině maximální zásah do tabulky ho mohl udržet ve hře o play-off. Jenže minuty ubíhaly a Zdeněk Simota stále nikde. „Před Táborem jsou kruháče,“ líčil peripetie své cesty, sotva se objevil na stadiónu. „Stáli jsme hodinu ve frontě. Pak jsem jel tři kiláky v protisměru, abych to stih‘. Normálně to jezdím maximálně hodinu a půl, teď tři hodiny!“

František Liebezeit si mohl po příjezdu svého kapitána oddechnout, avšak Petr Vandírek stále pokukoval po svých hodinkách. Důvod byl nasnadě, bratři Pawličtí si dávali s příjezdem mnohem více na čas. Nakonec i mšenské drama mělo šastný konec, když se dodávka s polskou poznávací značkou objevila pár minut před sedmnáctou v divišovských vratech.

„Už jsem slyšel hlasy, že je to domluvený, aby byli domácí víc nervózní,“ kroutil mšenský kouč hlavou nad dedukcemi, které se k němu dostali. Ale snad aby toho nebylo málo, Filip Šitera nemohl najít licenci AČR a u přejímky se prokázal britským dokladem.

Rozjížďka s číslem jedna nebyla oproti současným trendům obsazena českými juniory, avšak nikdo ze čtveřice na startovním roštu nepřekročil jednadvacet let. Mšenský Piotr Pawlicki triumfoval stylem start – cíl před Patrykem Dudkem. Michalu Kleinovi se vzepjal motocykl na zadní, Daniel Hádek ho připravil o třetí místo a postaral se tak o nerozhodný začátek.

Ani v rozjížďce s číslem dvě se skóre nevychýlilo na žádnou stranu. Přitom domácí se zprvu radovali nad vidinou pěti bodů. Matej Žagar vystřelil dopředu současně s letem pásky a Zdeněk Simota ho následoval stejně věrně jako Old Shatterhand svého rudého bratra.

V nájezdu do druhé zatáčky však zaútočil Przemyslaw Pawlicki vnitřní stranou a odstavil Zdeňka Simotu natolik, že ho podjel i Jan Jaroš. „Vystrčil mě tak, že se přede mě dostal i Honza,“ láteřil Zdeněk Simota na adresu mšenského Poláka. Mezitím František Liebezeit signalizoval Patryku Dudkovi, že z časového limitu uběhal přesně jedna polovina.

Domácí eso se však už vydalo na ovál, aby rozjížďku s číslem tři vyhrálo stylem start – cíl. Michael Hádek se dostal do tvrdého sevření Patrika Nagyho a Filipa Šitery. Ze souboje vyšel jako třetí. Ve třetím kole se však Patrik Nagy ve druhé zatáčce přetočil jako baletka a upadl. DaK Moto Plzeň-Divišov se díky pětibodové dávce usadil v čele, které dnes už neměl opustit.

Konec série pádů
Výsledek třetí jízdy byl na počátku utkání klíčový, jelikož v dalších dvou rozjížďkách se soupeři rozcházeli smírně. Té první dominoval Piotr Pawlicki, avšak Janu Holubovi s Danielem Hádkem nedalo příliš práce dostat se před Stanislava Pouznara. Mšenský junior ke všemu ve třetím kole upadl. V depu si s bolestivou grimasou držel ruku a na ovále se už neobjevil.

V rozjížďce s číslem pět se prosadil Jan Jaroš, avšak Zdeněk Simota s Michaelem Hádkem se rázně postavili do cesty Filipa Šitery. Ten ke všemu upadl ve druhé zatáčce. I když naskočil zpátky za řidítka svého motocyklu, neměl šanci na body a z posledního kola zamířil rovnou do depa.

Mezitím převzal vedení Zdeněk Simota. Jan Jaroš však neskládal zbraně. V poslední zatáčce navedl svůj motocykl na vnitřek, aby si domácího kapitána vychutnal jako dvanáctiletou whisky. Náskok trojkoalice se stále držel na čtyřech bodech, avšak už rozjížďka s číslem šest měla pro domácí přinést zlepšení.

Piotr Pawlicki sice odstartoval na Patryka Dudka, avšak ve třetím okruhu upadl ve druhé zatáčce Michal Klein, jenž do té doby jezdil za třetím Danielem Hádkem. „Čekal jsem, že půjdu, tak jsem to radši pustil,“ komentoval svůj pád mšenský junior, který si rychle získal pověst rozparovače vzduchových bariér.

Jejich oprava pustila mimo plán do akce stopětadvacítky na malém ovále. Repete šesté jízdy následovalo hned po dalším triumfu Michala Škurly. A tentokrát se karta obrátila. Patryk Dudek vodil Piotra Pawlickeho jako na provázku. Daniel Hádek dodal další bod a skóre poskočilo na 21:15.

Petr Vandírek ovšem osnoval protiútok. Filip Šitera a Patrik Nagy zůstali v sedmé jízdě sedět a do boje se vydali Przemyslaw Pawlicki s Patrikem Nagym. Jenže František Liebezeit se rozhodl svést jednu z klíčových bitev dnešního klání. Ve svém týmu vystřídal Michaelu Krupičkovou a Michaela Hádka náhradníky Matejem Žagarem a Janem Holubem.

Nejlepší start předvedl Przemyslaw Pawlicki, avšak Matej Žagar startující až od mantinelu se hnal vnějškem první zatáčky za jeho záda. Ve výjezdu udeřil spodem a než by člověk stačil mrknout okem, bylo vedení jeho. Jan Holub hlídal Patrika Nagyho, jenže ten se ve třetím kole postaral o pátý pád v pěti rozjížďkách.

Logickou reakcí bylo rozsvícení červených světel a Maďarovo vyloučení. K restartu se nikomu nechtělo, avšak rekord v podobě trojitého vyloučení za překročení dvou minut se naštěstí nekonal, by by Pavel Váňa podobného masakru byl rozhodně schopen. Jako poslední přibyl k pásce Matej Žagar, který se musel z depa na rošt vydat raději rovnou přes trávu.

Po vylétnutí pásky se situace opakovala takřka na vlas přesně. Przemyslaw Pawlicki vpředu však věděl, kde má dravého Slovince očekávat. Matej Žagar znovu útočil vnějškem prvního oblouku, ale vedoucí Polák ho včas zavřel na mantinel. Nepovolil ani v následující zatáčce, kdy ho Matej Žagar tlačil zespodu ven.

Až v úvodní zatáčce druhého okruhu se slovinskému borci podařilo Przemyslawa Pawlickeho podjet. Ztráta Mšena se zvýšila na osm bodů, ovšem nasazení žolíka bylo přece jen nečekané. A to tím spíše, byl-li jím Piotr Pawlicki startující ve své programové jízdě. František Liebezeit kontroval mobilizací Mateje Žagara. Ten se mu odvděčil hladkým sólovým triumfem. Piotr Pawlicki sice násobil dva body dvěma, avšak Zdeněk Simota udržel Jana Jaroše a pojistil remízu navzdory mšenskému žolíku.

Trojkoaliční pán situace
I s omezeným strategickým arzenálem však Mšeno nechtělo přistoupit na úlohu hráče druhých houslí. V rozjížďce s číslem devět zůstali jeho junioři ve svých boxech a do akce směřovala dvojice náhradníků. I když Jan Holub předvedl nejlepší start, Przemyslaw Pawlicki se okolo něho mihnul po vnějšku druhé zatáčky. Patryk Dudek ovšem hlídal třetí příčku a remíza samozřejmě ke zvratu nestačila.

O nerozhodný výsledek, by v obráceném gardu, se vzápětí postaral Matej Žagar. Piotr Pawlicki s Filipem Šiterou nepustili ke slovu Daniela Hádka. Slovinec byl pekelně rychlý, už v rozjížďce s číslem dvě byl ohlášen nový traový rekord. Nyní ho časem 61,91 ještě zlepšil, pakliže můžeme uvedené hodnoty brát za bernou minci. Od poloviny devadesátých let totiž není přítomnost oficiálního časoměřiče na plochodrážních závodech povinná a na žádném stadiónu se od té doby neměřily časy kontinuálně.

V jedenácté jízdě dostalo Mšeno krutou ránu, když se ani Patrik Nagy, ani Jan Jaroš nedostavili na startovní rošt ve dvouminutovém limitu. Maďar argumentoval, že informaci o svém startu dostal pozdě. „Jarda Líbal mu to říkal,“ vyvracel Petr Vandírek.

Janu Jarošovi se zase staly osudnými změny, které na svém motocyklu prováděl, jelikož se mu v osmé jízdě zdál příliš pomalý. „S mechanikem jsme se nezastavili,“ vysvětloval. „Kapal z nás pot, dělali jsme maximum, ale ty dvě minuty jsme prostě nestihli.“

Každopádně Zdeněk Simota a Jan Holub měli cestu za pěti body náramně ulehčenou. Náskok třinácti bodů by umožnil, aby ve dvanácté jízdě do vývoje závodu aktivně zasáhla i Michaela Krupičková. Dívka v zeleném však po včerejším pádu v Pardubicích ještě kulhala a rovněž s ohledem na blížící se reprezentační start v Blijhamu dala přednost Janu Holubovi.

Ten spolu se Zdeňkem Simotou přivezli remízu, když Przemyslaw Pawlicki je změřil již po vylétnutí pásky. Mšenský Polák putoval znovu na start ve třinácté jízdě, v níž se vlády ujal Patryk Dudek. Przemyslaw Pawlicki mu jel s Janem Jarošem v patách, ale v zápalu boje upadl v první zatáčce třetího kola. Při repete Patryk Dudek odvedl Jana Jaroše. Třetí Michael Hádek dodal bod, díky němuž mohla trojkoalice hovořit o dnešním mítinku jako o vítězném.

Definitivní verdikt o vítězství domácích okořeněném bonusem rozhodně neotupil hrot dramatičnosti. Przemyslaw Pawlicki nekompromisně opanoval čtrnáctou jízdu. Za jeho záda pronikl Zdeněk Simota, který si sice ještě jednou prohodil pořadí s Janem Jarošem, ale nakonec skončil druhý. První vítězství hostů přišlo paradoxně v rozjížďce, kdy už nešlo nic změnit.

Matej Žagar se rozloučil dalším oslnivým vítězstvím. Během dvou kol ujel soupeřům o více než dvacet metrů. Patryk Dudek se za jeho zády spodkem druhé zatáčky vklínil mezi oba bratry Pawlicke. Przemyslaw se nechtěl se svým čtvrtým místem smířit, jenže na sklonku třetího okruhu opět upadl. Trojkoalice vyhrála s plnou parádou a může směle vzhlížet k existenčnímu utkání v Pardubicích.

Hlasy z depa
„Po startu jsem byl za Matejem,“ vracel se Zdeněk Simota ještě k průběhu rozjížďky s číslem dvě. „Pawlicki mě vystrčil, pak mě předjel ještě Honza Jaroš. Vyhráli jsme, teď to chce ještě vyhrát v Pardubicích a bude to.“

„Pěkný závody, akorát začátek byl slabší,“ svěřoval se Jan Holub. „Nemoh‘ jsem se trefit s nastavením. Pak dobrý až na poslední jízdu. To se mnou Jarošák pěkně vypek‘. Ve středu nevím, Pardubice mi dvakrát nesedí, je to hodně o motoru.“

„Snad už všichni vidí, že mi to od toho startu nejede,“ tvrdil Michael Hádek. „Tři jízdy, čtyři body, mohlo bejt‘ hůř na tu bídu. Nejradši bych si stěžoval, ale to nemá smysl. Ale jak na tom můžu pracovat, když není na čem?! Jestli bude v Pardubicích tenhle motor, nedojedu ani do nájezdu.“

„Byl jsem zezačátku posranej‘ z dráhy,“ přiznával Daniel Hádek. „Pak mi bráška poradil složit to pod plynem a bylo to dobrý. Super, že jsme vyhráli.“

„Nebyl jsem úplně spokojenej‘ s rychlostí,“ říkal Jan Jaroš. „Rychlost tam chyběla. Obě motorky nebyly rychlý, zkoušeli jsme všechno možný. S mechanikem jsme se nezastavili, kapal z nás pot a nestihli jsme dvě minuty. Mrzí mě to, dělali jsme maximum. Teď s tauldou budu přemejšlet, co s tím provedeme. Nevím, jestli neodešlo zapalování… Jeli jsme chytře, ale u svýho výsledku jsem nebyl spokojenej‘ s rychlostí, jinak jsme si to užili a bylo to super.“

„Na tohle nemám, co říct,“ nechtělo se slovům z úst Filipa Šitery. „V rameni se mi udělal pakloub a někdy to bolí. Ale ramenem to není, nešlo to jako vždycky letos.“

„Jsem celej‘, ale ty nafukovačky jsem chtěl propíchnout tři,“ žertoval Michal Klein nad svým pádem v rozjížďce s číslem šest. „Čekal jsem, že tam budu, radši jsem to pustil. Skončil jsem na druhou motorku, to bylo lepší, ale nebylo, s kým tam závodit. Snažil jsem se udělat maximum, ale bylo to dnes hodně malý.“

1. DaK Moto Plzeň-Divišov     53
Patryk Dudek, PL 2 3 3 1 3 1 13(1)
Michael Hádek 2 1 – – 1   4(2)
Daniel Hádek 1 1 1 – 0   3(2)
Michaela Krupičková – – – – –   DNR
Zdeněk Simota 0 2 1 3 2 2 10
Matej Žagar, SLO 3 3 3 3 3 15
Jan Holub 2 1 2 2 1 0 8(2)
 
2. Grepl PDK Mšeno     38
Michal Klein 0 – X – 0   0
Filip ŠItera 1 R – 1 – – 2(1)
Piotr Pawlicki, PL 3 3 2 4* 2 2 16
Stanislav Pouznar F – – – –   0
Jan Jaroš 1 3 0 M 2 1 7(1)
Przemyslaw Pawlicki, PL 2 2 3 3 X 3 F 13
Patrik Nagy, H (ACCR) F X 0 M   0

Celkové skóre vzájemných duelů obou soupeřů:

DaK Moto Plzeň-Divišov vs. Mšeno: 107:76 bonusový bod si připsal DaK Moto Plzeň-Divišov

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Praha 7 339:302 13
2. Pardubice 7 335:306 12
3. Dak Plzeň Divišov 6 286:262 9
4. Slaný 7 305:340 6
5. Mšeno 7 294:349 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Markéta Cup 125 ccm

Michal Škurla je opět téměř šampiónem AČR stopětadvacítek

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 30. srpna
Ani v pátém závodě šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze pod jurisdikcí AČR nepoznal Michal Škurla hořkost porážky a před říjnovým vyvrcholením v Chabařovicích už může být v průběžné klasifikaci překonán jen stěží. Navzdory pádu v rozjížďce s číslem patnáct se do finále A dostala Michaela Krupičková a v něm dojela druhá před Kryštofem Rybářem.

Těsně bodové rozdíly
Letošní stopětadvacítky produkují jen málo překvapení. Pátý závod seriálu AČR na krátké dráze toho byl jenom dalším důkazem. Michal Škurla se vydal za plněním svého snu triumfovat ve všech kolech s osmnáctibodovým maximem už v rozjížďce s číslem jedna.

Bez větších problémů vyhrál nejen ji, ale i tři její mladší sestřičky, aniž by post vedoucího závodníka opustil by na sebekratší okamžik. Do závodu vstoupila podobně také Michaela Krupičková, když v rozjížďce s číslem dvě odvedla Václava Vernera. V osmé jízdě na ní odstartoval Adam Fencl, avšak domácí závodnice se tvrdě propracovala do čela už v první zatáčce.

Třetí jízda už pro Michaelu Krupičkovou vyzněla bez problémů, ovšem v rozjížďce s číslem patnáct se její pozice poněkud zkomplikovala. Sice se dostala do vedení, jenže ve druhé zatáčce druhého okruhu upadla. Naštěstí se jí podařilo udržet motor v chodu, naskočit zpátky do sedla a inkasovat poslední bod.

Ten jí totiž udržel ve finále A, na které si vedle ní a Michala Škurly dělali zálusk ještě Adam Fencl a Kryštof Rybář. Lepší výchozí pozici měl závodník domácího klubu, jelikož šel od vítězství k vítězství. V rozjížďce s číslem dvanáct odvedl Adama Fencla, jemuž předtím ujela Michaela Krupičková, a který měl tentokrát plné ruce práce s odrážením nájezdů Václava Vernera.

Adam Fencl udělal pro postup do jízdy třech nejlepších skutečně maximum. I když do jejich druhé vzájemné konfrontace v šestnácté jízdě lépe odstartoval Kryštof Rybář, podařilo se mu jej objet vnějškem prvního oblouku. Leč Kryštofu Rybářovi stačilo na postup i druhé místo, jelikož měl o bod více než Adam Fencl. Ten při rovnosti s Michaelou Krupičkovou byl horší na pomocná kritéria, takže se musel chystat jen na béčko.

Pátý triumf Michala Škurly v řadě
Finálové jízdy stopětadvacítek vložili pořadatelé do extraligového závodu, což přineslo komplikace Michaele Krupičkové, s níž František Liebezeit ve svém týmu počítal na startovní číslo čtyři. Po čtyřech extraligových jízdách přišlo nejprve na řadu finále D.

Milan Dobiáš v zápalu boje s Františkem Klierem upadl na výjezdu z první zatáčky a za pískotu Chabařovičanů byl Pavlem Váňou diskvalifikován. Při repete neměl osamocený mšenský závodník žádné potíže s trojbodovým ziskem.

Přítomnost Václava Vernera ve finále C byla netradiční už sama o sobě. Borec, který se na jaře objevil na čele šampionátu ČSMS, neměl na růžích ustláno ani v céčku. Po startu se totiž do čela dostal Josef Novák.

Václav Verner však dostál své pověsti bojovníka a spodní stranou prvního oblouku pronikl do vedení. Josef Novák nakonec neudržel ani druhé místo, o něž ho ve třetím okruhu připravil Filip Šifalda.

Sotva zmizeli účastníci finále C na place boxy, kde nyní museli rozbít své improvizované depo, rozběhla se opět extraliga. Jenže pád Michala Kleina v její šesté jízdě si vynutil opravu nafukovacích mantinelů. Pořadatelé improvizovali a neplánovanou pauzu vyplnili závěrečnými dvěma jízdami kolibříků.

Finále B a A ovšem měla poměrně jednoznačný průběh. Nejprve Adam Fencl odvedl Mike Jacopettiho a Filipa Hájka. A na samotný závěr dominoval tradičně Michal Škurla, zatímco Michaela Krupičková si tentokrát Adama Fencla dobře ohlídala.

1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3       6 18
2. Michaela Krupičková, Divišov 3 3 3 1       4 14
3. Kryštof Rybář, Divišov 3 3 3 2       2 13
4. Adam Fencl, Chabařovice 3 2 2 3     3   13
5. Mike Jacopetti, D 1 3 2 3     2   11
6. Filip Hájek, Praha 2 2 3 2     1   10
7. Václav Verner, Chabařovice 2 2 1 3   3     11
8. Filip Šifalda, Chabařovice 2 1 2 2   2     9
9. Josef Novák, Pardubice 2 2 2 2   1     9
10. František Klier, Mšeno 1 1 1 1 3       7
11. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 1 1 1 X       4

Průběžné pořadí seriálu AČR:

  DIV CHA DIV DIV DIV TOT
  8.5. 17.6. 30.6. 5.7. 30.8.  
1. Michal Škurla 18 18 18 18 18 90
2. Michaela Krupičková 15 16 16 16 14 77
3. Adam Fencl 4 14 12 13 13 56
4. Kryštof Rybář 10 11 10 10 13 54
5. Václav Verner 11 13 11 8 11 54
6. Josef Novák 10 10 11 10 9 50
7. Filip Hájek 9 9 10 9 10 47
8. Filip Šifalda 10 10 8 10 9 47
9. Milan Dobiáš NS 8 9 6 4 27
10. František Klier NS NS 9 7 7 23
11. Mike Jacopetti NS NS NS 10 11 21
12. Lukáš Kovařík 8 7 NS NS NS 15
13. Igor Kopec NS 12 NS NS NS 12
14. Richard Geyer 11 NS NS NS NS 11
15. Celina Liebmann NS 10 NS NS NS 10
16. Roman Mády 7 NS NS NS NS 7
17. Patrik Mikel 0 0 NS NS NS 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D MarkII) a Wojta Zavřel

Extraliga

Na vítězství myslí oba celky

Divišov – 30. srpna
Dnešní extraligové utkání v Divišově je klíčové pro domácí DaK Moto Plzeň-Divišov, jenž jedině výhra udrží ve hře o play-off do příští středy, kdy přijede k rozhodujícímu klání do Svítkova. Mšeno už sice na postup pomýšlet nemůže, ale rozhodně nepojede k bájnému Blaníku plnit úlohu outsidera.

Test příslušnosti do finále play-off
Senzační porážka pražského Olympu dala trojkoaličnímu DaK Moto Plzeň-Divišov oprávněné naděje pomýšlet na play-off. Předevčírem se však Pražané na poslední chvíli vypořádali s Pardubicemi a jednou nohou nakročili k postupu. Východočeský tým je nyní hlavním soupeřem trojkoalice. Ale předtím než se je tým Františka Liebezeita příští středu pokusí porazit na domácí dráze, má před sebou úkol zvítězit nad Mšenem.

„Kdo vyhraje v Pardubicích, postoupí,“ uvědomuje si František Liebezeit, aby se ovšem rychle vrátil do časové bližší reality. „Nesmíme Mšeno podceňovat. U nich se nám podařilo vyhrát díky Čechům. Pan Grepl nechce skončit poslední a jeho závodníci mají i finanční motivaci slušným bodovným. Čím víc bodů mají, tím víc prachů. Beru to jako těžkej‘ závod. Ukáže se v něm, jestli do finále patříme.“

Trojkoaliční kouč už minulý týden rozhodně nezastíral, že se na domácí duel se Mšenem náležitě posílí. Otazník nad účastí Mateje Žagara, který se potloukl při nedělní polské lize, byl odstraněn během včerejšího dopoledne. Dilema, zda sáhnout po Patryku Dudkovi či Kjastasi Puodžuksovi bylo vyřešeno ve prospěch polského závodníka. Kádr českých závodníků se nemění, takže uvidíme Michaela a Daniela Hádkovy, Zdeňka Simotu, Michaelu Krupičkovou a Jana Holuba. A stejné je i rozložení závodníky, kdy nejlepší junior a nejlepší senior obléknou vesty náhradníků.

„Pěkná sestava,“ komentuje František Liebezeit složení svého družstva. „Taková druhá nejsilnější, co můžeme mít. Nejsilnější by byla s Martinem Vaculíkem, ale ten má nějakej‘ zdravotní problém a jde na vyšetření. Řekl, že bude moct až na finále, jestli do něho postoupíme.“

Dnešní mítink je přitom na dráze do finále klíčový. „Chci, abychom vyhráli,“ říká František Liebezeit jednoznačně. „Potřebujeme tři body a na bonus je zaděláno. S Pardubicemi nám potom stačí udělat dva body. Dnešní prohra by ale byla konec.“

Zatímco v otázce potřebného výsledku má trojkoaliční manažer jasno, do role prognostika se nechce stylizovat. „Nebudu tipovat, to je pokoušení štěstěny,“ vysvětluje. „Uvidíme. Ukáže se, jestli do finále patříme. Proti Praze v Plzni se to možná už částečně ukázalo, ale to rozhodující je to proti silnému soupeři.“

Za čest a vítězství
Starosti trojkoaličního kouče jsou Petru Vandírkovi na hony vzdálené. Mšeno je už z postupové hry venku. A spíše než rozvíjením teoretické možnosti poskočit v tabulce o jedno či dvě místa nahoru spíše přemýšlí o nadcházejícím extraligovém ročníku.

Defétistické myšlenky v souvislosti s dnešním kláním jsou ovšem Petru Vandírkovi naprosto cizí stejně jako možnost, že by svým soupeřům usnadňoval cestičku k finále. „Pojedeme o čest,“ říká mšenský kouč. „A jestli někdo chce někam postoupit, a si to vybojuje sám.“

Stejně jako v případech většiny ostatních klubů letošní extraligy je také u Mšena záhada zahraničního kontingentu. Tentokrát padla volba na polské bratry Piotra a Przemyslawa Pawlické. „Mají volno,“ objasnil Petr Vandírek svou volbu, aby rozvíjel myšlenku, že divišovský ovál nemusí jeho hostitelům skýtat absolutní výhodu domácího prostředí. „Filip tam jezdí dobře a Honzovi se tam taky daří. S Pawlickimi to máme hned čtyři vůči jejich čtyřem.“

Také Mšeno dnes vyrukuje se strategií silného cizince a nejlepšího juniora klubu na číslech třináct a čtrnáct. „Przemek je silnej‘ cizinec, abych ho moh‘ někam strkat,“ plánuje mšenský kouč. Je možné, že se tak stane už v rozjížďce s číslem jedna, jelikož dnešní závod nezačne nepsanou, ale o to obligátnější jízdou čtveřice českých juniorů. František Liebezeit totiž na startovní číslo jedna nominoval Patryka Dudka a Petr Vandírek mu do cesty postavil Piotra Pawlickeho.

Jak utkání skončí, nechce Petr Vandírek v žádném případě předjímat. „Neřeknu,“ nechce odhalit výsledky svých předpokladů. „Já to nevím. A letos netipuju. Samozřejmě bych byl rád, kdybychom vyhráli.“

Historické okénko:
Divišov, 5. října 1958: debut cizince v československé lize je neuvěřitelný i po bezmála šedesáti letech
Dnes si extraligu bez zahraničních závodníků neumíme ani představit, nicméně až do sezóny 1990 byli zahraniční borci v československých ligách tabu. Ještě v první postkomunistické sezóně reglementy výslovně nařizovaly dokonce bezvýhradní použití motoru Jawa a pneumatik Barum. Citelně se o tom přesvědčila Žarnovica, které z prvoligového závodu vyloučili Heinricha Schatzera, protože závodil na stroji Godden obutým do pneumatik Dunlop.

Za těchto okolností zní dodnes neuvěřitelně, že se první cizinec v naší lize objevil už v neděli 5. Října. Na divišovském stadiónu se utkala dvě nejlepší družstva tehdejší tabulky RH Praha a KAMK Plzeň. Západočeský tým byl leaderem tabulky, když na svém kontě měl vítězství nad Brnem, Prahou-město a Pardubicemi. O punc neporazitelnosti ho připravila v červencovém utkání v Krnově Ostrava, která mu naměřila rozdílem pětatřiceti bodů. Naproti tomu RH Praha měl odjeto jediné utkání, když na Spořilově převálcovala Ostravu 80:26.

Ono říjnové utkání v Divišově by nikterak nevybočilo z šedi tehdejšího ligového průměru, nebýt přítomnosti Švéda Kurta Eldha. Ten si po skončení tradičního podzimního seriálu mezinárodních závodů o týden prodloužil pobyt v Československu. A protože byl v divišovské továrně okukovat motocykly ESO, pořadatelé ho přemluvili k účasti v ligovém závodě.

Aby to bylo fér, Švéd se startovním číslem osm nastoupil třikrát za RH Praha a třikrát za Plzeň. Rozdíl nedělal, pokaždé suverénně vyhrál. Navíc zlepšil traový rekord a zvítězil v nadstavbové rozjížďce o Cenu Blanických strojíren Vlašim.

Start Kurta Eldha v československé lize zůstával až do roku 1990 naprosto ojedinělý. Není známo, jak se na něj dívala tehdejší plochodrážní exekutiva, ale faktem zůstává, že se jeho body ani jednomu týmu neškrtaly. Avšak pakliže někdy v budoucnu byli nějací cizinci přítomni nějakému ligovému podniku v Divišově, jeli svůj vlastní závod mimo ligu.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň-Divišov: 1 Patryk Dudek, PL
  2 Michael Hádek
  3 Daniel Hádek
  4 Michaela Krupičková
  5 Zdeněk Simota
  6 Matej Žagar, SLO
  7 Jan Holub
 
Grepl PDK Mšeno: 8 Michal Klein
  9 Filip Šitera
  10 Piotr Pawlicki, PL
  11 Stanislav Pouznar
  12 Jan Jaroš
  13 Przemyslaw Pawlicki, PL
  14 Patrik Nagy, H (ACCR)

Bonusové východisko:
Trojkoalice opouštěla Mšeno s triumfem 54:38. Aby Mšeno dnes inkasovalo bonusový bod, musí zvítězit o sedmnáct bodů. Jakýkoliv menší rozdíl přihraje bonus domácím.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a archív autora

MČR Juniorů

Díra v karteru vyřešila souboj o juniorského šampióna

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Pardubice – 29. srpna
Z trojice aspirující na titul letošního juniorského mistra republiky rozehrál nejhůře dnešní poslední závod pětidílného seriálu Jan Holub. V rozjížďce s číslem tři zůstal trčet vzadu. A by se probil na druhou příčku, vítězství Václavu Milíkovi nedokázal sebrat. Pardubičan ovšem podlehl v jedenácté jízdě Romanu Čejkovi, aby v závěru porazil doposud neporaženého Eduarda Krčmáře. Oba měli stejný počet bodů nejen v závodě, ale i v celkové klasifikaci. V rozjezdu se dostal do čela Václav Milík. Eduard Krčmář zůstával v bitevní vzdálenosti, jenže pardubického závodníka zastavila na konci druhého kola díra v karteru.

Na titul jsou už jen dva
Také o poslední závod seriálu byl mezi závodníky zájem, takže ke slovu musela přijít kvalifikace. V její úvodní jízdě bez větších patálií triumfovala Michaela Krupičková. Vzápětí její fenomenální počínání napodobil Michal Průcha, jehož skvělý start neměl být dnes posledním. René Vidner, který se ve druhé jízdě musel smiřovat s porážkou od slánského juniora, ovšem v poslední jízdě nezaváhal.

Dostal se dopředu současně s vylétnutím pásky. Stanislav Pouznar, jenž se z rozjížďky s číslem jedna vyřadil najetím do pásky, se nejprve zbavil spodem útočícího Zdeňka Růžičky, aby na protilehlé rovince sám zaútočil na vedoucího Pardubičana. Zůstal druhý, avšak postupový cíl byl splněn, zatímco na Zdeňka Růžičku a Filipa Hájka zbyly posty náhradníků.

Při veškeré úctě k účastníkům kvalifikace, oni nebyli pro většinu přítomných tím hlavním důvodem, proč dnes zamířili do Svítkova. Do ochozů lákal zejména duel třech závodníků o mistrovský trůn, který Michael Hádek uvolnil svým přechodem mezi seniory. Nejblíže k němu měli Eduard Krčmář a Václav Milík, avšak nebylo radno podceňovat ani Jana Holuba. Zadání jeho mise bylo ovšem nejsložitější. Jeho nejkratší dráha k titulu by vedla přes maximální bodový zisk, ale jeho rivalové by museli prohrát ještě jednou s někým jiným. Potom by o mistru rozhodoval tříčlenný rozjezd.

Jenže právě Jan Holub vypadl z boje o zlatou medaili jako první. Zatímco Václav Milík suverénně mířil za svým prvním triumfem, on zůstal trčet vzadu. Než se v úvodním kole probil před oba Mšeňáky, byl Václav Milík až příliš daleko. „Z výjezdu jsem dostal obrovskou cejchu a už se s tím nedalo nic dělat,“ povzdechl si, aby připomněl smolné okolnosti předcházejícího závodu. „O titul mě připravil už ten řetěz ve Mšeně.“

Naproti tomu Václav Milík protáhl sérii své neporazitelnosti ještě v sedmé jízdě, i když slibně vedený útok vnějškem první zatáčky v podání Ondřeje Smetany ho o první příčku takřka připravil. Ani Eduard Krčmář však v otázce hromadění bodů nezůstával rozhodně pozadu. Ve čtvrté jízdě se o jeho nenasytnosti v tomto ohledu přesvědčil Patrik Nagy.

Zatímco Slaňák perfektně odstartoval, maďarský závodník s českou licencí musel útočit. V první zatáčce si s ním ovšem Eduard Krčmář poradil stejně jako v té druhé, v níž Patrik Nagy svůj nájezd vnějškem zopakoval. V šesté jízdě byl Eduard Krčmář ještě mnohem více absolutistickým vládcem a na své cestě za triumfem ve stylu start – cíl se rozhodně nenechal rušit vůbec nikým.

Na záda obou neporažených však po druhé sérii dýchala řada pětibodových borců. Do rozjížďky s číslem jedna sice bleskurychle odstartoval Michal Průcha. Roman Čejka ho objel dříve než Zdeněk Holub, což se stalo základním kamenem jeho vítězství. Slaňák na něj nenavázal, protože šesté jízdě dominoval Eduard Krčmář. On se navíc dostal do křížku s Danielem Hádkem, jemuž nechybělo mnoho, aby na protilehlou rovinku vyjel na čele. Na sklonku druhého kola se však stal obětí Romana Čejky.

Podobnou cestou jako Roman Čejka se vydal také Michal Škurla. Hladce vyhrál druhou jízdu, ale v rozjížďce s číslem pět si ho na seznam skalpů připsal Patrik Nagy. Maďar se také dostal na pětibodovou hranici, na níž jako poslední dosáhl Jan Holub. Ten v první zatáčce druhého kola vnějškem předčil svého jmenovce Zdeňka.

Václav Milík napravil své zaváhání
Třetí série nepřinesla v otázce leaderů průběžné klasifikace vůbec nic. Jak Eduard Krčmář, tak Václav Milík protáhli sérii své neporazitelnosti a dál se udrželi na hrotu také v průběžném pořadí celého seriálu. Domácí Pardubičan v rozjížďce s číslem devět už v polovině úvodní zatáčky předčil Daniela Hádka, který na něho odstartoval. Slaňák dominoval jedenácté jízdě. Za nimi to ale vřelo jako polévka v hrnci.

Neskutečné drama vyprodukovala zejména rozjížďka s číslem deset. Technické problémy Michala Škurly vyprovokovaly jeho mechanika Michaela Gregora ke sprintu z depa na startovní rošt. I když posléze lépe odstartoval Jan Holub, Michal Škurla zůstával v jeho bezprostřední blízkosti. Ve druhé zatáčce se spodní stranou dostal dopředu.

Jenže Jan Holub se v posledním juniorském mistrovském klání své kariéry nechtěl vzdávat jenom tak. Zatáhl a v první zatáčce druhého okruhu se vrátil zpátky. Pražského pronásledovatele se nezbavil, avšak vítězství mu zůstalo.

Roman Čejka tentokrát zůstal vzadu a podařilo se mu získat jenom skalp René Vidnera, avšak v rozjížďce s číslem čtrnáct měl výrazně zasáhnout do boje o titul. Skvěle odstartoval, zatímco Václav Milík zaostal vzadu. Až začátkem třetího okruhu dokázal spodní stranou podjet Patrika Nagye, který prve ve dvanácté jízdě nepustil k vítězství Zdeňka Holuba.

Václav Milík posléze atakoval vedoucí post Romana Čejky, ale ten tři body před srdnatým Pardubičanem uhájil. Ve chvílích, kdy oba projížděli pod šachovnicovou vlajkou, Eduard Krčmář osaměl ve vedení nejen dnešního závodu, ale i průběžné klasifikace. V předchozí jízdě totiž hladce odvedl Jana Holuba.

Šance Václav Milíka však definitivně nezhasla. Oba pretendenti mistrovského trůnu měli změřit své síly ještě v rozjížďce s číslem dvacet. V ní Václav Milík perfektně odstartoval. Eduard Krčmář se v prvním oblouku posunul před Michala Škurlu, ale se svou první dnešní porážkou už nemohl nic dělat.

Předčasný konec bitvy v rozjezdu
Šampionát dospěl ke svému konci, ale Eduard Krčmář a Václav Milík na tom byli úplně stejně jako na začátku. Nerozhodně. V rozjezdu se spolu objevili už ve Slaném a v Plzni, jenže tentokrát nešlo jen o číslici na poháru, ale o nic menšího než titul. Oba aktéři se dohodli, že nepojedou rozjezd o umístění v závodě, ale rovnou o triumf v celém šampionátu.

Václav Milík se v něm ujal vedení současně s letem pásky. Eduard Krčmář však zůstával v nebezpečné vzdálenosti. Borci projeli cílem úvodního okruhu, projeli zatáčkou a řítili se po protilehlé rovince. „Chytil jsem fofr, dával to nad něj, ale zakouřilo se mu z motoru,“ vyprávěl Eduard Krčmář, kterak se stal bezprostředním aktérem smůly Václava Milíka. Tomu nezbylo než v zatáčce u depa odstavit motocykl s obrovskou dírou v karteru.

Vítězství v nadstavbové Ceně Jiřího Marxe, v jehož finále porazil Eduarda Krčmáře, už de facto potřetí v řadě, se pro Václava Milíka stalo slabou náplastí. „V rozjezdu jsem měl start jako sviňa,“ hledal jen obtížně slova u vědomí, jak blízko titulu byl. „Jel jsem dobrou stopu, motor začal řvát už kolo předtím. Říkal jsem si, že to vydrží, ale ono se to posralo.“

Z řady uchazečů o stupně vítězů nakonec na nejnižším stupínku stanul Jan Holub. Roman Čejka sice po výhře nad Václavem Milíkem triumfoval ještě v osmnácté jízdě, ale nakonec mu chyběl bod. Michala Škurlu vyděsil kouř v rozjížďce s číslem patnáct, ale záhy zjistil, že nejde o motor, ale o pneumatiku. Díky špatně uchycenému kolu začala dřít o blatník a Pražan nestačil vrátit předjetí Davidu Štěrovskému. Vyhrál Ondřej Smetana, jemuž náhle svitla naděje na premiérové pódium v české juniorce.

A vskutku v rozjížďce s číslem devatenáct k němu vykročil, když se dostal do čela. Jenže Jan Holub dobře věděl, kolik udeřilo. Už na konci prvního kola si najel na venek, aby v následující zatáčce pronikl před Pražana. Ten v nájezdu do posledního kola neuhlídal ani Patrika Nagye. „Kdybych to nedával na lajnu, nemusel mě předjet ani jeden,“ vzal si Ondřej Smetana ze své prohry ponaučení.

Hlasy z depa
„Dobrý,“ zářil Eduard Krčmář. „Akorát jsem v rozjezdu zkurvil start. Pak jsem na rovince chytil fofr, dával to pod něj, ale zakouřilo se mu z motoru. Co se dát dělat?! Ve dvacátý jízdě mě porazil, ale nakonec jsem vyhrál já, tak neřeším, co tam bylo.“

„Paráda, až do jízdy, kde mě porazil Čejkin,“ říkal Václav Milík. „A až do rozjezdu, kterej‘ jsem si vybojoval. A tam se mi rozlítla jawka. Nejsou na ní díly, a dokud nebudou, bude fabrika v prdeli. Kdyby měli nový díly, dali bychom je tam, takhle jsme museli poskládat dva motory. To je pak těžký jezdit. V rozjezdu start jako sviňa. Jel jsem si dobrou stopu, říkám si, že pojedu po lajně. Měl jsem dobrou stopu, ale posralo se to. Řvalo to už kolo předtím, říkal jsem si, že to vydrží, ale ono se to posralo.“

„Co se dá dělat?,“ rozhodil Jan Holub rukama nad realitou, že opustí juniorskou věkovou kategorii pouze s jedním titulem. „V první jízdě jsem z výjezdu dostal obrovskou cejchu a už se s tím nedalo nic udělat. Snažil jsem se, ale chce to klid a nohy v teple (smích). S Edou jsem neodjel, jelo mu to dobře. Můžu se ještě pokusit o Stuhu, ale o juniorskej‘ titul mě asi připravil ten řetěz ve Mšeně.“

„Se sebou jsem spokojenej‘,“ nezastíral Roman Čejka. „Dneska jsem poprvý za celou sezónu s tím motorem odjel celej‘ závod bez poruchy. Akorát se mi z toho nějak ztrácí olej. Musím zaklepat, nezadřelo se to. Zasáh‘ jsem to bitvy o titul, někomu pomoh‘, někoho poškodil, ale nakonec se ti nejlepší rozjeli mezi sebou. Já jedu domů spokojenej‘.“

„Jde to,“ odkryl Zdeněk Holub své niterné pocity. „Mohlo to bejt‘ lepší. Díky tý poslední jízdě nebylo. Nepoved‘ se mi start. Mohla bejt‘ bedna, škoda, příště… Těším se na devatenáctky ve Svitavách.“

„Hele, neviděl bych to špatně,“ bilancoval Ondřej Smetana. „Po delší době jsem zase klukům stačil. Škoda tý poslední jízdy. Dal jsem to na lajnu. Kdybych to tam nedal, nemusel mě předjet ani jeden.“

„Celej‘ závod v prdeli,“ nadával Daniel Hádek. „Dráha mi nesedla, v posledních dvou jízdách mi táhla spojka a tak jsem nestartoval. Je to beton, není tu materiál, ale hlavně mi sere, že jsem moh‘ zabojovat o lepší umístění, mít víc bodů a polepšit si.“

Kvalifikace:

  01 02 03
1. Michaela Krupičková, Divišov 1.    
2. Michal Průcha, Slaný   1.  
3. René Vidner, Pardubice   2. 1.
4. Stanislav Pouznar, Mšeno T   2.
5. Zdeněk Růžička, Mšeno   3. 3.
6. Filip Hájek, Praha 2.   4.

Hlavní závod:

1. Eduard Krčmář, Slaný 3 3 3 3 2 14
2. Václav Milík, Pardubice 3 3 3 2 3 14
3. Jan Holub, Plzeň 2 3 3 2 3 13
4. Roman Čejka, Slaný 3 2 1 3 3 12
5. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 2 3 3 1 2 11
6. Zdeněk Holub, Praha 2 2 2 3 0 9
7. Ondřej Smetana, Praha 1 2 2 3 1 9
8. Michal Škurla, Praha 3 2 2 1 1 9
9. Daniel Hádek, Plzeň 2 1 2 1 0 6
10. David Štěrovský, Pardubice 0 1 1 2 1 5
11. Michal Průcha, Slaný 0 1 0 0 3 4
12. Michal Klein, Mšeno 1 0 1 0 2 4
13. René Vidner, Pardubice 1 1 E 2 E 4
14. Filip Hájek, Praha (res) 0 0 2 2
15. Dominik Hinner, Praha 1 0 M 1 0 2
16. Zdeněk Růžička, Mšeno (res) 0 1 0 X 1
17. Stanislav Pouznar, Mšeno 0 0 0 – – 0
18. Michaela Krupičková, Divišov F – – – – 0

Poznámka: zvláštní rozjezd o pořadí v závodě nebyl vypsán, rozhodl rozjezd o celkové pořadí v závěrečné klasifikaci.

Průběžné pořadí šampionátu:

  SLA PLZ LIB MŠE PCE TOT
  13.4. 23.5. 14.7. 28.7. 29.8.  
1. Eduard Krčmář, Slaný 13 (13) 14 14 14 56+3 (67)
2. Václav Milík, Pardubice 13 13 NS 15 14 56+E
3. Jan Holub, Plzeň NS 13 15 11 13 52
4. Michal Škurla, Praha (8) 13 13 10 9 45 (53)
5. Zdeněk Holub, Praha 11 10 12 (8) 9 42 (50)
6. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 11 (5) 11 7 11 40 (45)
7. Ondřej Smetana, Praha (7) 8 10 10 9 37 (44)
8. Roman Čejka, Slaný 11 NS NS 10 12 33
9. Daniel Hádek, Plzeň 6 11 8 8 (6) 33 (39)
10. Ondřej Veverka, Praha 11 11 NS NS NS 22
11. Michal Klein, Mšeno (3) 4 8 5 4 21 (24)
12. David Štěrovský, Pardubice 2 (2) 7 6 5 20 (22)
13. Dominik Hinner, Praha 3 7 3 4 (2) 17 (15)
14. Michal Průcha, Slaný 1 5 5 (1) 4 15 (16)
15. Michaela Krupičková, Divišov NS NS 7 7 0 14
16. Roland Benkö, H 13 NS NS Q-NS NS 13
17. Zdeněk Růžička, Mšeno 0 NS 4 2 1 7
18. Stanislav Pouznar, Mšeno 4 NS NS 2 0 6
19. René Vidner, Pardubice NS 0 NS NQ 4 4
20. Filip Hájek, Praha NS NS 2 0 2 4
21. Vít Janoušek, Liberec 2 1 NS NS NS 3

Poznámka: jeden nejhorší výsledek se škrtá

9. Cena Jiřího Marxe:

    SF1 SF2 FIN
1. Václav Milík, Pardubice   2. 1.
2. Eduard Krčmář, Slaný 1.   2.
3. Jan Holub, Plzeň 2.   3.
4. Roman Čejka, Slaný   1. 4.
5. Ondřej Smetana, Praha 3.    
  Zdeněk Holub, Praha   3.  
7. Patrik Nagy, H – Mšeno (ACCR) 4.    
  David Štěrovský, Pardubice   4.  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Ostatní závody

Ve Slaném se chystalo na Blijham

Slaný – 28. srpna
Hned pět českých závodníků – Michal Škurla, Michaela Krupičková, Patrik Mikel, Kryštof Rybář a Roman Mády – pojede příští víkend zlatou trofej UEM stopětadvacítek. Kromě Michala Škurly, jenž startoval za Olymp v extralize, a Michaely Krupičkové včera absolovali soustředění ve Slaném. Zúčastnil se ho také Polák Igor Kopiec, který pojede rovněž v Blijhamu.

„Vzorně se stará Shupa,“ chválil Petr Křikava. „Byli tam tři mechanici.“