Archiv pro štítek: 2012 ELX DaK Pce

Pardubice odvrátily trojkoaliční hrozbu

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 5. července
První polovina extraligového duelu mezi DaK Moto Plzeň-Divišov a Pardubicemi byla vskutku vyrovnaná, jak se dalo předpokládat. Hosté se sice ve druhé jízdě ujali vedení, avšak domácí je v půlce závodu vystřídali. Jenže jejich handicapem se nakonec ukázala kolize mezi Martinem Vaculíkem a Rune Holtou ve druhé jízdě. Slovenský závodník měl problémy s lopatkou už po svém dánském pádu minulý týden. Nyní si ji musel chladit a dle svých slov cítil bolest jako od nožů. Přesto absolvoval ještě tři rozjížďky, avšak nakonec mítink nedokončil. Františku Liebezeitovi chyběl strategický hráč, a když poslal do boje Mateje Žagara jako taktika, musel jet žolíka Jan Holub v poslední jízdě. Naproti tomu Lubomír Vozár byl na koni a to nejen v otázce dvou silných náhradníků. Pardubice zvítězily o čtrnáct bodů a mohou směle prohlašovat, že překonaly jednu z překážek na cestě do play-off.

Domácí s handicapem zraněného Martina Vaculíka
Bouřkové mraky na nebi a pekelné dusno, před nímž nebylo kam utéct, dotvářely předzávodní kulisy závodu. František Liebezeit nechal reportéra magazínu speedwayA-Z nahlédnout do svého pracovního programu, kde mu vyšlo skóre 46:44. Lubomír Vozár ovšem jen kroutil hlavou a nechával své desky pevně zavřené. Snad litoval, že si Aleš Dryml odvezl svůj vítězný motor z race-off s sebou do Anglie na světový pohár družstev.

Pardubický kouč se rozhodl neuznávat kompromis hned od začátku. Václav Milík před závodem pomáhal Davidu Štěrovskému naladit karburátor, aby s ním hned po nástupu vyrazil na startovní rošt rozjížďky s číslem jedna místo René Vidnera. Závod odstartoval remízou. Václav Milík si už během třech okruhů vypracoval patnáctimetrový náskok na Daniela Hádka s Janem Holubem, zatímco David Štěrovský na body nedosáhl.

Útok Pardubičanů však pokračoval. Nejlepší start druhé jízdy vystřihl Aleš Dryml. V první zatáčce ho na čele vystřídal Rune Holta, avšak společně s ním se svezl i Martin Vaculík. Slovenský závodník si ovšem v nájezdu do druhé zatáčky škrtnul o zadní kolo Rune Holty a oba skončili v nafukovacích vacích.

Rune Holta odešel do depa po svých. „OK,“ odpověděl Františku Kalinovi, který mu spěchal v ústrety zjistit zdravotní stav svého závodníka. Martin Vaculík zůstával ležet. Na ovál musela sanitka, avšak vítěz poslední Grand Prix naštěstí dorazil do svého boxu pěšky. Z repete byl diskvalifikován, ale na svých ústech měl mnohem horší novinku.

„Něco mi střelilo v lopatce,“ hlásil. Jeho starostlivý otec Zdeno vedle dozoru nad motocykly i mechaniky se musel starat i o led, který by svým chladem tišil synovu bolest. Mezitím Rune Holta s Alešem Drymlem předvedli Zdeňku Simotovi přímo v praxi, jak se ideálním způsobem jezdí dvojice. Aleš Dryml se za vraty depa zastavil u svého mladšího bratra, který se chystal na rozjížďku s číslem tři.

Z přilby do přilby se nesly poslední rady, na něž Lukáš Dryml reagoval souhlasným přikývnutím. Jan Holub reagoval bleskurychle na let pásky, avšak vnějškem první zatáčky se před něho hnali Václava Milík s Lukášem Drymlem. Ten však uklouzl, ale udržel motor v chodu. Briskně skočil zpátky do sedla a jel dál, dokud v posledním kole nepoznal, že i ten poslední bod visí mnohem výše, než může dosáhnout.

„Jel jsem ve skupině a uklouz‘ na vodě,“ vysvětloval příčiny svého pádu. Václav Milík na čele stačil vzdorovat náporu Mateje Žagara jen na začátek třetího kola, v jehož úvodním oblouku se Slovinec posunul dopředu. První vítězství dostalo domácí o dva body za Pardubice, avšak ty odpověděly obdobnou mincí.

Daniel Hádek měl před startem čtvrté jízdy potíže se zhaslým motorem. Sám po dráze tlačil motocykl a nakonec se mu ho podařilo uvést zpátky do chodu. Po vylétnutí pásky však do vedení zamířili Tomáš Suchánek s René Vidnerem. I když je Michael Hádek v prvním výjezdu rozdělil, Pardubice upravily skóre na 10:14.

Rychle odvrácená ofenzíva trojkoalice
Na obzoru stály mraky a žár dával najevo, že středočeský městys se může každou chvíli začít otřásat pod náporem silné bouřky. V rozjížďce s číslem pět byl nejrychlejší na startu Aleš Dryml. Ještě před úvodním nájezdem ho ovšem překonal Matej Žagar. A Zdeněk Simota příkladu svého kolegy následoval ve výjezdu.

Za svými zády měl ovšem Lukáše Drymla. Ve druhém kole se mu ho v první zatáčce nepodařilo podjet, což ovšem neznamenalo neutralizaci Pardubičanova útočného potenciálu. Na začátku třetího okruhu nemohl neztrestat chybu Zdeňka Simoty, před něhož se v nájezdu do posledního kola vrátil také Aleš Dryml.

Zdeněk Simota vzápětí sundal brýle už na rovince u depa, kam zamířil, aniž by projel cílem. „Spojka,“ určoval diagnózu nemocného motocyklu. Nezbylo mu, než do dalšího průběhu závodu připravit rezervní stroj. Ztráta jeho bodů domácí mrzela tím spíše, dokázali-li Pardubice v dalších dvou rozjížďkách porazit.

Jan Holub řešil své problémy se zády bandáží a léky, avšak v šesté jízdě před sebe pustil Václava Milíka jen na krátký úsek mezi první zatáčkou a cílem úvodního kola. Daniel Hádek musel střežit Reného Vidnera jen do druhého okruhu, v němž pardubický junior zůstal stát. „Motor,“ krčil v depu rameny. „Asi propálenej‘ píst.“ Bez starostí ovšem nebyl ani Daniel Hádek. „Vidnerovi jsem dal, ale pak jsem si myslel, že mi uchází zadní kolo,“ přibližoval své obavy ze ztráty už prakticky jistého bodu.

V sedmé jízdě odstartoval nejlépe Martin Vaculík. Matej Žagar v prvním oblouku předjel Lukáše Drymla, poté převzal vedení a spolu se slovenský závodníkem dojeli na jediný vítězství poměrem 5:1, jehož trojkoalice dnes dosáhla. Na tabuli výsledků se objevily číslice 22 a 20. „Zkurvil jsem start,“ neskrýval Tomáš Suchánek. „Nepromydlil jsem, ale vylítlo t nahoru, že jsem to těžko stihnul.“

Jak rychle se domácí dostali do čela, tam o něj přišli. Zdeněk Simota se v sedle druhého motocyklu objevil, když z limitu zbývala zhruba půlminuta. A nakonec ze čtvrtého místa opět předčasně zmizel ve svém boxu. Aleš Dryml měl znovu nadmíru povedený start, avšak ani tentokrát mu nepomohl k vítězství. Na rovince vedl Rune Holta, avšak ve druhé zatáčce ho předčil i Martin Vaculík.

Slovenský závodník nejprve útočil vnějškem. Když ho Aleš Dryml začal zavírat, přesunul se na vnitřní stranu, aby tudy pronikl na druhou příčku. Poté bleskově zkrátil vzdálenost od Rune Holty, ale při svém nájezdu spodkem závěrečného oblouku na cílové metě o chloupek zaostal. Pod stále černější oblohou se Tomáš Suchánek s Václavem Milíkem bez větších problémů vypořádali s Janem Holubem a Michaelem Hádkem. A za stavu 25:29 byli domácí rázem zase ti druzí.

Čestná prohra
Do desáté jízdy vystřelili Lukáš Dryml s Václavem Milíkem rychlostí blesků, kterými vyhrožovalo černočerné nebe. Záhy se však rozsvítila červená světla a rozjížďka byla přerušena kvůli letmému startu. Na podruhé byl vpředu Matej Žagar, avšak oba Pardubičané nepustili k bodům Daniela Hádka.

Rozjížďku s číslem jedenáct opanoval Rune Holta stylem start – cíl. Aleš Dryml mířil od mantinelů rovnou za jeho zády, avšak Martin Vaculík byl po vnitřní stopě v úvodním výjezdu rychlejší. Zdeněk Simota se ale nedokázal povznést z poslední příčky.

Sotva se Martin Vaculík vrátil do depa, měl pro Františka Liebezeita špatnou zprávu. Sykaje bolestí, přenechal své zadní kolo Janu Holubovi a odstoupil ze závodu. Šestibodová ztráta umožnila trojkoalici vůbec poprvé taktizovat. A její kouč toho samozřejmě musel využít. Do dvanácté jízdy poslal Mateje Žagara jako taktickou rezervu místo Michaela Hádka.

Jenže Rune Holta s Lukášem Drymlem si se Slovincem pohráli jako kočka s myší. Po dokonalém startu předvedli špičkovou práci v páru a nedali Mateju Žagarovi se Zdeňkem Simotou ani náznak šance. Strategie Františka Liebezeita se vmžiku obrátila proti svému autorovi. Místo zvratu ve svůj prospěch domácí rázem ztráceli už deset bodů. A po odstoupení Martina Vaculíka se vynořila kardinální otázka, do čích rukou vložit žolíka.

Zato Lubomír Vozár byl v ideální pozici, aby definitivně zvrátil vývoj utkání ve svůj prospěch. Nepotřeboval mnoho, v zásadě mu stačila remíza z rozjížďky s číslem třináct. Proti podobně jednoznačnému závěru se postavil Matej Žagar, jehož bleskový start katapultoval do čela. Jan Holub se s ním ztotožnil a mezi Alešem Drymlem a Tomášem Suchánkem pronikl na druhou příčku za zadní kolo svého slovinského paráka.

Avšak v úvodního výjezdu vyjel jako druhý opět Aleš Dryml, který se projevil jako opravdový týmový kapitán. Otáčel se, hledal Tomáše Suchánka, brzdil Jana Holuba. Nedopřál si klidu, dokud se Tomáš Suchánek na počátku druhého okruhu vskutku neprobil na třetí příčku. První kapky, které na své trajektorii z nebes poháněné zemskou gravitací dopadaly na vyprahlou zem, mohly mít pro Pardubičany chu šampaňského.

I kdyby nakrásně domácí proměnili zbývající dvě jízdy ve svá velikánská sóla, hostům by stačil k triumfu už jeden jediný bodík, pakliže by jejich soupeř nekontroval žolíkem. František Liebeziet však prokázal, že umí nejen vyhrávat, ale dokáže pevně čelit i prohře. Na čtrnáctou jízdu povolal vedle Zdeňka Simoty i náhradnici Michaelu Krupičkovou.

„Odkud jedeš?,“ ptal se jí Lukáš Dryml, když se celá čtveřice seřadila před vraty z depa. „Takže mě necháš?,“ smála se v odpovědi dívka v zeleném. Jenže Lukáš Dryml se s Tomášem Suchánkem jali úřadovat hnedle po startu. Zdeněk Simota však prožil vnitřní výbuch sazí. Z výjezdu se řítil spodní stranou a zavřel Tomáše Suchánka na mantinel. A Michaela Krupičková přitom o chvíli později neměla daleko ke svému prvnímu extraligovému předjetí své kariéry.

Jenže Lukáš Dryml je stejně jako jeho bratr týmový hráč. Ve třetím kole zpomalil Zdeňka Simotu ve druhé zatáčce natolik, že se Tomáš Suchánek dostal zpátky na druhou příčku. Čtrnáct bodů ztráty už trojkoalice nemohla dohnat, přesto František Liebezeit povýšil Jana Holuba na žolíka. Zatímco Matej Žagar slavil triumf stylem start – cíl, pardubický tandem Rune Holta – Václav Milík přímo prakticky dokázal, že nula přičtená k nule je zase jenom nulou.

Pro Václava Milíka, který v posledním kole zadřel motor, šlo o konec se šastným koncem. „Jenom mě nasralo, že jsem nemoh‘ jezdit po zdaním, jak jsem zvyklej‘,“ nenechal si své neštěstíčko jen sám pro sebe. Lubomír Vozár ovšem nad takovými stesky jen mávnul rukou. Triumf nad soupeřem, který by mohl ohrozit jeho svěřence na cestě do finále, způsobil, že se konečně nechal přesvědčit, aby odhalil výsledky svých předzávodních prognóz.

Dveře do své manažerské kuchyně však čtenářům magazínu speedwayA-Z pootevřel jen na malou škvírku. „Vyšlo mi, že vyhrajeme,“ připustil, by přesná čísla naneštěstí pro historii, která se jednou přece jen zeptá, zmizela v propadlišti dějin. „O moc ne, o dva body.“

Hlasy z depa
„Vyhráli jsme, takže dobré,“ zářil Václav Milík. „Akorát jsme celej‘ závod laborovali s motorkou. Byl tady táta, ani jsem nevěděl, že přijel. Štelovali jsme převody a nedoštelovali to. Zajel jsem si finálovou jízdu, ale v posledním kole jsem to zadřel a nemoh‘ jsem jezdit po zdaním, jak jsem zvyklej‘. Musíme vyhrát celou extraligu. Hezky jsme se rozjeli, teď potřebujeme body, doufám, že to klapne a budeme mistři. Jen tak dál až do finále!“

„Vyhráli jsme krásně,“ svěřoval se Lukáš Dryml. „Já ale procházím velmi těžkým obdobím ve svým životě. Mám jistý citový problémy, trápím se delší dobu. Doteď jsem to snášel, ale tenhle tejden to na mě dolehlo. Mám rád svou rodinu a svý blízký. Co mě podporujou a držej‘ nad vodou. Moc jim za to děkuju. Mám problém se závoděním, s koncentrací, doufám, že spravedlnost bude na mý straně. A vrátím se nejen po sportovní stránce. Dneska jsem nezávodil, ale vozil se. V první jízdě jsem jel ve skupině a uklouz‘ jsem na vodě, snažil jsem se celej‘ závod dát se do kupy. S Runem jsme pak porazili Žagara. Byla to nejlepší jízda, ale není to v pořádku. Musím to napravit, je mi jednatřicet a musím zvážit, co dál v plochodrážní kariéře.“

„Vítězně,“ reagoval Tomáš Suchánek na obligátní otázku magazínu speedwayA-Z, jak dnešní závod viděl. „Všechno šlapalo, škoda nuly, zkurvil jsem start. Našel jsem si měkoučký místečko. Nepromydlil jsem, ale vylítlo to nahoru, že jsem to těžko stihnul. Nastavení bylo dobrý, play-off asi bude, ještě je porazíme doma a pak uvidíme.“

„Vyhráli jsme, spokojenost,“ nechal se slyšet Aleš Dryml. „Bylo jasný, že budou doma kousat, a že Vaculík se Žagarem budou rychlí, bylo taky evidentní. Martin se nakonec zranil. Úkol je splněn, spokojenost. Mně chyběla rychlost, starty byly super. Tým šlapal dobře, Rune je dobrej‘ parák a budeme doufat, že bude mít víc volnejch‘ termínů.“

„Měl jsem pád v Dánsku a dneska mi střelilo něco v lopatce,“ říkal Martin Vaculík. „Může to být naštípnuté nebo utrhnuté. S doktorem jsme konstatovali, že to chce magnetickou rezonanci co nejrychleji. Bolí to, je potřeba to vyšetření udělat. Když jedu, je to, jak když mě píchají nože.“

„Na prd,“ posteskl si Jan Holub. „Nevím, ale jsem hrozně pomalej‘. Už jsem z toho zoufalej‘. Jedno vítězství a pak samej‘ prd. Není to, co bejvalo. Mám svázáný záda a beru na ně prášky.“

„Prostě mi to nejelo,“ rozhodil Zdeněk Simota rukama. „Jedna motorka mi odešla, ta druhá je spíš na velkou dráhu a tady nefungovala. Chtělo to úplně jinou motorku. Na týhle můžeš dělat klikyháky a nejede to. Příště to bude lepší.“

1. ZP Pardubice     52
David Štěrovský 0 – – – –   0
Lukáš Dryml R 2 1 2 2 3 10(1)
René Vidner – 1 E – –   1
Tomáš Suchánek 3 0 3 – 1 2 9(2)
Aleš Dryml 2 1 1 1 2   7(2)
Rune Holta, PL 3 3 3 3 2 14
Václav Milík 3 2 2 2 1 1 11(3)
 
2. DaK Moto Plzeň-Divišov     38
Jan Holub 1 1 3 1 0 0* 6(1)
Matej Žagar, SLO 3 3 3 3 1 3 3 19
Daniel Hádek 2 0 1 – 0   3
Michael Hádek 2 – 0 – –   2
Zdeněk Simota 1 R R 0 0 1 2
Martin Vaculík, SK X 2 2 2   6(1)
Michaela Krupičková   0 0

Aktuální extraligová tabulka:

  závody skóre body
1. Praha 3 155:121 6
2. Pardubice 4 191:175 6
3. Slaný 5 217:243 4
4. Dak Plzeň Divišov 3 133:142 2
5. Mšeno 3 130:145 1


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Wojta Zavřel

Velikášské plány Michala Škurly stále vycházejí

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Divišov – 5. července
Obligátní průběh měl dnešní čtvrtý díl šampionátu stopětadvacítek na krátké dráze po jurisdikcí AČR. Michal Škurla, by mu otec musel uvolněnou krabičku zapalování připevnit americkou páskou, a Michaela Krupičková sbírali jeden triumf za druhým. Setkali se až ve finále A, kde Pražan opět exceloval a již počtvrté v řadě neztratil ani jeden bod.

Předčasný začátek
Nabídnout stopětadvacítkářům akci před plnými tribunami se dnes v Divišově nepovedlo. I když klub avizoval start závodů kolibříků na pravé poledne, v tu dobu už bylo nepochopitelně osm jízd za námi. A to ještě haprovalo startovací zařízení a natahování pásky po rozjížďce s číslem sedm dalo závodu další čtvrthodinu zpoždění. Oprava se úplně nepovedla, Zdeněk Schneiderwind v roli startmaršála odstartoval závodníky v desáté jízdě na praporek, rozhodčí Pavel Váňa je zastavil červenými světly.

A tak kdo by skutečně dorazil na dvanáctou, viděl více než polovinu závodu. Jeho základní část se nesla opět v duchu nadvlády favoritů. Jak Michal Škurla, tak Michaela Krupičková vyhrávali jednu jízdu za druhou stylem start – cíl.

Dvěma triumfy se v půlce základní části mohl pochlubit také Kryštof Rybář. Ten druhý, kdy v rozjížďce s číslem pět získal ceněný skalp Adama Fencla, mu ovšem sebral rozhodčí za vyjetí z dráhy. Incident stál osečenského borce finále A, jelikož v deváté jízdě proti němu nastoupila Michaela Krupičková a v šestnácté Michal Škurla.

Filip Hájek zase přišel o vítězství v šesté jízdě kvůli pádu. Rychle se však vrátil zpátky do sedla a dobyl aspoň druhou příčku na úkor Františka Kliera. Václav Verner řešil zase problémy mechanického charakteru a ve dvou posledních rozjížďkách se ani neodlepil ze startovního roštu.

Za těchto okolností se stal třetím účastníkem finále A Adam Fencl. Na úvod se sice musel sklánět před Michalem Škurlou, aby vzápětí inkasoval tři body po diskvalifikovaném Kryštofu Rybářovi. Pak už však slavil jen vítězství.

Záchrana americkou páskou
Finále D nemohlo uspokojit bodový apetit Václava Vernera, by odvedl benjamínka šampionátu Milana Dobiáše. Podobně mohl smýšlet i Josef Novák. V deváté jízdě musel kvaltovat bez přestávky znovu na start, sotva projel cílem rozjížďky s číslem osm. V duelu s Michaelou Krupičkovou a Kryštofem Rybářem se prostě nevešel do první zatáčky. A tak odjel rovnou do svého depa.

Sedm bodů mu stačilo jen na finále C, které s přehledem vyhrál před Filipem Hájkem a Františkem Klierem. Filip Šifalda v béčku prokázal, že je opět na výkonnostní cestě vzhůru, by ho v jedenácté jízdě bodově přibrzdila trestná čára, na níž musel za předčasný kontakt s páskou. Nyní nekompromisně v první zatáčce podjel Kryštofa Rybáře.

Ten se však nenechal a ve druhém okruhu mu to ve výjezdu z prvního oblouku vrátil. Mike Jacopetti, syn přítelkyně ledaře Charly Ebnera, se zprvu tlačil dopředu, ale nakonec do vývoje jízdy nezasáhl.

Vítězná cesta Michala Škurly se mohla zastavit kvůli defektu, ale jeho otec Tomáš byl naštěstí ve střechu a problém včas identifikoval a odstranil. „Uvolnila se krabička zapalování, ale kontakty vydržely,“ odhaloval, že vítěz šestnácté jízdy se nemusel jmenovat Michal Škurla, nýbrž Kryštof Rybář. „Naštěstí jsme si toho všimli a omotali to přes sedlo americkou páskou.“

Michal Škurla pak po hladkém triumfu ve finále A mohl slavit svůj už čtvrtý triumf s osmnáctibodovým maximem. Michaele Krupičkové zůstala pozice korunní princezny, zatímco Adam Fencl v průběžné klasifikaci přeskočil Václava Vernera, i když oba mají stejně bodů.

    D C B A TOT
1. Michal Škurla, Praha 3 3 3 3       6 18
2. Michaela Krupičková, Divišov 3 3 3 3       4 16
3. Adam Fencl, Chabařovice 2 3 3 3       2 13
4. Kryštof Rybář, Osečná 3 L 2 2     3   10
5. Filip Šifalda, Chabařovice 2 2 2 2     2   10
6. Mike Jacopetti, A 1 3 3 2     1   10
7. Josef Novák, Pardubice 2 2 R 3   3     10
8. Filip Hájek, Praha 2 2 2 1   2     9
9. František Klier, Mšeno 1 1 2 2   1     7
10. Václav Verner, Chabařovice 3 2 E E 3       8
11. Milan Dobiáš, Chabařovice 1 1 1 1 2       6

Průběžné pořadí seriálu AČR:

  DIV CHA DIV DIV TOT
  8.5. 17.6. 30.6. 5.7.  
1. Michal Škurla 18 18 18 18 72
2. Michaela Krupičková 15 16 16 16 63
3. Adam Fencl 4 14 12 13 43
4. Václav Verner 11 13 11 8 43
5. Josef Novák 10 10 11 10 41
6. Kryštof Rybář 10 11 10 10 41
7. Filip Šifalda 10 10 8 10 38
8. Filip Hájek 9 9 10 9 37
9. Milan Dobiáš NS 8 9 6 23
10. František Klier NS NS 9 7 16
11. Lukáš Kovařík 8 7 NS NS 15
12. Igor Kopec NS 12 NS NS 12
13. Richard Geyer 11 NS NS NS 11
14. Mike Jacopetti NS NS NS 10 10
15. Celina Liebmann NS 10 NS NS 10
16. Roman Mády 7 NS NS NS 7
17. Patrik Mikel 0 0 NS NS 0

Foto: Eva Palánová

Oba zítřejší soupeři stále mohou snít reálný finálový sen

Divišov – 4. července
Uplynulé tři týdny zkomplikovaly extraligový život Slanému, který přišel o pět tabulkových bodů. Ty by se mu náramně hodily do krámu, aby jimi zkřížil cestu Pardubic do play-off. Východočeský tým zítra zajíždí do Divišova, kde po jejich skalpu prahnou závodníci DaK Moto Divišov-Plzeň. Trojkoalice se namlsala čtvrteční porážkou Slaného na Borech. A pokud by dokázala počnout vítěznou sérii, byl by to pádný argument pro finálový postup. František Liebezeit je ovšem opatrný, ale ani Lubomír Vozár se nechce předem stylizovat do role favorita duelu, jenž byl kvůli dešovým přeháňkám definitivně potvrzen dnes v poledne.


Vyrovnanost prognózou, mokrý ovál realitou
Před duelem se Slaným se František Liebezeit svěřil se svým propočtem, který výrazně favorizoval jeho tým. Minulý týden se trojkoaliční kouč prakticky trefil, by paní Smůla řádící ve slánských boxech jako španělská chřipka pro něho udělala minimálně stejnou práci jako jeho závodníci na borském ovále.

Dnes však byl při odpovědích střízlivý jako čerstvě vyléčený alkoholik. „Bude to vyrovnaný,“ pouštěl se do řeči jen zvolna. „Když vyjdou odhady, bude to vyrovnaný, když nevyjdou, co zmůžeš?! Mám silný cizince, ale oni mají ve formě Čechy a navíc Rune Holtu. A výkon Aleše se vyrovná zahraniční posile. Favority jsou Pardubice. Drymlové to v Divišově umí oba, Suchánek už tady taky předved‘ dobrý jízdy a o Vaškovi ani nemluvím.“

František Liebezeit se evidentně rozhodl nenechat nic náhodě a útočit už od rozjížďky s číslem jedna. Když zjistili, že v ní Pardubice mají juniory, kontroval Janem Holubem a Danielem Hádkem. Michaela Krupičková, jenž v poledne nastoupí v mistrovském klání stopětadvacítek, bude tím pádem náhradnicí. Druhá vesta rezervisty bude připravena pro Martina Vaculíka, zatímco Matej Žagar bude v základní sestavě stejně jako oba čeští senioři Michael Hádek a Zdeněk Simota.

„Pojede se na mokru,“ připomíná František Liebezeit nedávné slejváky, které se v tropických dnech směle vyrovnají monzunovým dešům. „Ale dráha bude závodivá. Mokrý je to už teďka, ještě dopoledne jsme řešili, jestli to odvolat, ale teď v poledne jsme se rozhodli, že to risknem‘.“

Nabízí se otázka, zda pro celek není nevýhoda mít dvě domácí dráhy. „Všichni závodníci jsou zkušení,“ odmítá trojkoaliční manažer tuto myšlenku. „Mají najetý všechny dráhy. Kalkul domácí – nedomácí proto nefunguje. Pokud si nepostavíš dráhu na sebe a nenatrénuješ na ní, domácí dráhu nebudeš mít nikde v Čechách. Kromě samozřejmě Pardubic, kde musíš mít motor.“

I když tentokrát nechce František Liebezeit svěřovat s přesným tipem na výsledek, přesto magazínu speedwayA-Z své prognózy odhalil. „Tipuju vyrovnanej‘ závod při opimistický variantě,“ říká. „Nerad bych dopad‘ jako v Praze. Jsme teď jediný, kdo může Pardubice zastavit na cestě do play-off a podle toho to na nás postavili.“

Divišovský ovál výhodnější plzeňského
Sestava Pardubic na zítřek přitom ovšem není zase tak nečekaná, vezmeme-li v úvahu neschopenky Hynka Štichauera a Jaroslava Petráka, jenž minulý týden uvažoval o comebacku při přeboru ve Svítkově příští středu. Otázku, kdo bude za daných okolností zahraniční posilou, vyřešil klub povoláním Rune Holty.


„Musí,“ odpovídá Lubomír Vozár na otázku, proč jede právě norský rodák naturalizovaný v Polsku, který se tak poprvé u nás představí na jiné dráze než v Pardubicích a v Praze. „Ostatní jedou. Zorro ve Švédsku, Ben Barker semifinále v Anglii.“

Letmý pohled do karet odhaluje, že pardubický manažer chce opět operativně taktizovat. Na místech náhradníků má totiž špičkového cizince Rune Holtu se skvělým juniorem Václavem Milíkem, což mu umožňuje účinně nahradit prakticky kdykoliv a kohokoliv, aniž by musel kalkulovat s výraznější bodovou ztrátou. A to disponuje spolehlivou seniorskou trojicí Aleš Dryml, Lukáš Dryml a Tomáš Suchánek, kteří jsou nominováni v základní sestavě vedle povinných juniorů Davida Štěrovského a Reného Vidnera.

„Oni nazbrojili taky,“ připomíná Lubomír Vozár, že v otázce posil domácí rozhodně nezůstali za Pardubičany pozadu. „Proč se nás bojí? Maj‘ Vaculíka a Žagara. Bude to vyrovnaný závod. Hlavně, aby počasí vyšlo, to je základ.“

Případné vítězství by Pardubice posunulo o notný kus dopředu směrem k extraligovému finále. A vyrovnalo jejich tabulkovou bilanci s nepřemožitelnou Prahou, jež však má k dobru jeden závod. „Nemáme, co ztratit, uvidíme po závodech,“ nechce se Lubomír Vozár pouštět na tenký led ošidných prognóz. „Pro nás je lepší Divišov než Plzeň, ta nám moc nesedí.“

V jednom má ovšem Lubomír Vozár jasno a shoduje se se svým trojkoaličním protějškem. „Bude záležet na každý jízdě,“ tvrdí. „Aby někdo porazil Žagara, jak zajede Milík, jestli bude porážet Holuba, jak zajede Hádek a Simota. Tipovat výsledek ale nebudu.“

Historické okénko:
Divišov, 21. června 1992: Pardubice odjely z Divišova s těsnou jednobodovou prohrou

Počet plochodrážníků z Divišova a jeho okolí nikdy nestačil na vznik samostatného družstva, které by se pod hlavičkou městečka proslulého produkcí plochodrážních motocyklů pustilo do pravidelného zápolení. To ovšem neznamená, že by se naše liga Divišovu vyhýbala.


V ligovém pravěku, kdy proti sobě zápolila družstva na krajské bázi, několikrát poskytl stadión oběma ligám. Jistě není bez zajímavosti, že právě tady se objevil první cizinec. Je dodnes záhadou, jak mohl Švéd Kurt Eldh v říjnu osmapadesátého roku startovat jak za RH Praha, tak plzeňský krajský tým. A jak bylo nasazení borce, který si přijel do Divišova okouknout stoje ESO, vůbec legislativně možné.

Znovuobnovený stadión měl v říjnu 1990 premiéru v podobě finále mistrovství republiky družstev, jehož zúčastněným týmům garantoval dle reglementů naprosto neutrální prostředí. O dva roky později se dočkal extraligového duelu. Klub totiž úzce spolupracoval se Slaným, jehož vestu v devadesátých letech oblékali divišovští Tomáš Uher, Robert Král, Aleš Filip a později i Jan Hlačina.

Slovo dalo slovo a první letní den roku 1992 jel Slaný jeden ze svých extraligových závodů v Divišově, kde mu shodou okolností byly soupeřem Pardubice, které se na ovále pod bájným Blaníkem objeví i zítra. Milan Mach se tehdy na své východočeské protivníky notně posílil. Vedle Romana Matouška, který dorazil z Anglie, za jeho celek hostovali pražští junioři Antonín Šváb a Tomáš Topinka. Pardubice dorazily v plné své české síle a navíc je posílil Vladimír Višváder, tehdy junior na soupisce prvoligového Racku.

Utkání poznamenala celá řada pádů. Celkem sedmkrát blikala červená světla, aby přerušila rozjetou jízdu. V rozjížďce s číslem pět dokonce dvakrát. Na zemi se ocitli Roman Pergler, Tomáš Topinka a Robert Král na straně domácích, z hostů Josef Laštovka, samozřejmě mladší, Jiří Štovíček a Vladimír Višváder. Skóre bylo ovšem vyrovnané a ani jeden z manažerů nemohl sáhnout po taktické rezervě, k níž mohl nastoupit kdokoliv s lichým startovním číslem, prohrával-li jeho tým alespoň o šest bodů.

V jedenácté jízdě Jan Schinágl porazil slánského Daniela Boháče a Gašpar Forgáč uzmul poslední bod Romanu Perglerovi. Pardubice se tím pádem dostaly o tři body před Slaný. Čtyři další rozjížďky skončily nerozhodně. Z napětí visícího ve vzduchu takřka ještě panenského léta by šla napájet menší vesnice. Tomáš Topinka s Romanem Matouškem vytvořili nepřekonatelný tandem, na němž si Jan Schinágl a Gašpar Forgáč vylámali zuby. Skóre se zastavilo na 45:44 ve prospěch domácího Slaného.

Porazit Pardubice nebylo tehdy věcí každodenního extraligového pořádku. Zkraje devadesátých let byl vedle Prahy Slaný jediným týmem, jemuž se podobný husarský kousek porazil. Na vrub pardubických ztrát oné doby šla už jen remíza v Chabařovicích o rok dříve, o níž už v historickém okénku byla řeč.

V tabulce extraligy 1992 skončily Pardubice stříbrné před bronzovým Slaným. Ten se už nikdy do Divišova nevrátil a divišovské publikum vidělo již jen dvakrát první ligu. Extraliga se sem vrátí zítra po dvaceti letech. Zdejší stadión přitom vůbec poprvé poskytne domácí prostředí divišovskému týmu, by jen ve třetině koalice.

Oficiálně nahlášené sestavy:

DaK Moto Plzeň – Divišov: 1 Jan Holub
  2 Matej Žagar, SLO
  3 Daniel Hádek
  4 Michael Hádek
  5 Zdeněk Simota
  6 Martin Vaculík, SK
  7 Michaela Krupičková
 
ZP Pardubice: 8 David Štěrovský
  9 Lukáš Dryml
  10 René Vidner
  11 Tomáš Suchánek
  12 Aleš Dryml
  13 Rune Holta, PL
  14 Václav Milík

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II) a Kevin D. Gipp

Trojkoalice zůstala věrná původním plánům

Divišov – 3. července
Když Kjastas Puodžuks při sobotním race-off v Divišově suverénně vyhrál své dvě úvodní jízdy, v týmu DaK Moto Plzeň-Divišov začal vrtat červíček pochybností, zda ho nenechat jet i čtvrteční extraligový duel proti Pardubicím. František Liebezeit nakonec zůstal u svého původního záměru nasadit po boku Martina Vaculíka osvědčenějšího Mateje Žagara, by pro klubovou pokladnu představuje Slovinec vyšší zátěž. Východočeští soupeři rovněž nenechávají nic náhodě a do své klasické sestavy opět pozvali Rune Holtu.

Sestavy pro čtvrteční duel:

 

Dak Moto Plzeň-Divišov: 1 Jan Holub, 2 Matej Žagar (SLO), 3 Daniel Hádek, 4 Michael Hádek, 5 Zdeněk Simota, 6 Martin Vaculík (SK), 7 Michaela Krupičková
ZP Pardubice: 8 David Štěrovský, 9 Lukáš Dryml, 10 René Vidner, 11 Tomáš Suchánek, 12 Aleš Dryml, 13 Rune Holta (PL), 14 Václav Milík

Foto: Michal Kohout