Praha – 25. dubna
Václav Milík dnes vyhrál první finále českého šampionátu jednotlivců, aniž by ztratil jeden jediný bod. Přestože předchozí věta nezní nikterak průlomově, úřadující šampión nebyl rozhodně po všech stránkách spokojený, jelikož optimální nastavení svého motocykl nalezl až v samotném závěru. Přesto dokázal kralovat závodu a to i proto, že jeho pronásledovatelé ztráceli body nejen s ním, ale také mezi sebou. Už v rozjížďce s číslem dvě vodil Tomáš Suchánek za sebou Josefa France, který využil kompletní servis svých závodnických fines. Nicméně ztratil bod a domácí tribuna vůči jeho úsilí zůstala stejně chladná jako počasí dnešního večera. Přesto se však král českých vicemistrů objevil na pódiu pod vítězným Václavem Milíkem. Tomáš Suchánek se totiž od startu desáté jízdy vracel do depa s přetrženým sekundárním řetězem v ruce a Hynek Štichauer po dvou úvodních vítězstvích skláněl hlavu před Josefem Francem i Václavem Milíkem, ale nakonec i před Eduardem Krčmářem. V rozjížďce s číslem osmnáct totiž raději přesednul na náhradní motocykl, v jehož sedle podlehnul Zdeňku Simotovi. Jeho motor cestou od slovinského ladiče bloudil cestou od slovinského ladiče asi jako Jeníček s Mařenkou v čarodějnickém lese a jihočeský borec bral buď úplně všechno anebo absolutně vůbec nic. Po zaváhání v rozjížďce s číslem jedna se o pódium popral i Eduard Krčmář, jehož naději na dodatkovou jízdu však v samotném závěru sfouknul Josef Franc. Jedinou dodatkovou jízdou se tak stal trojčlenný boj o udržení se v elitní osmičce. Patrik Mikel sice svou diskvalifikaci za prošvihnutý dvouminutový limit ve dvacáté jízdě vinou technických problémů komentoval zpod své přilby neuvěřitelnou slovní kaskádou. Nakonec však potvrdil rostoucí formu a také postavení českého plochodrážníka číslo osm, když změřil Filipa Hájka a Michala Dudka. A konec konců před podzimním vyvrcholením je nejstarší motoristický šampionát naší země stále příliš mladý.
Přehršel překvapení již na samotný úvod
Kdeže březnová vedra jsou. Duben neukázal plochodrážníkům přívětivou tvář ani při dnešní finálové ouvertuře českého šampionátu jednotlivců. Pokud se ještě odpoledne ukázalo sluníčko, večer se oděla výhradně do odstínů šedi a k zemi se sneslo také pár dešťových kapek. Dění na ovále však už od svého samotného počátku muselo zahřát každého fanouška. A to tím spíše, stal-li se svědkem překvapivých výsledků prakticky ihned poté, co závodníci vrátili z nástupu.
Letmý start rozjížďky s číslem jedna jen na pár okamžiků oddálil nástup Václava Milíka. I když v depu stále hledal optimální nastavení svého motocyklu, i po restartu se ujal vlády, aby nakonec projel pod šachovnicovou vlajkou v rukách Stanislava Klenovce s náskokem půl roviny.
Pakliže jsme mluvili o překvapeních, první servíroval Patrik Mikel. Už v sobotu v Plzni poškorpil Eduarda Krčmáře a také tentokrát na něho odstartoval. Slánský závodník však svého vyzývatele objel v prvním oblouku. Nicméně Patrik Mikel držel spodní stranu a ve výjezdu proniknul opět na druhou příčku.
Ani zdaleka však neměl dva body v kapse. „Mám jen jeden motor a ten už je odlítanej‘,“ svěřoval se později Eduard Krčmář. Navzdory handicapu proháněl Patrika Mikela až do cíle. Teprve až s bílou čárou za deflektorem uznal porážku.
Trucující svíčky nepustily Martina Málka na start druhé jízdy. „Vyměnil jsem dvě…,“ povzdechl si nešťastně. Václav Hromas jej tlačil z vrat depa, ale motor si nechtěl dát říct. Březolupskému borci nezbylo, než se rovnou z trávníku otočit jako na obrtlíku a se svěšenou hlavou se vrátit do svého boxu hledat nápravu.
Příležitost k debutu v mistrovství republiky jednotlivců se tak naskytla Janu Kvěchovi, jenž měl na svých zádech sedmnáctku. Mladý junior pražské Markéty nesplnil ani jedno z kvalifikačních kritérií, ale po zraněních a dalších okolnostech obsadil post jediného náhradníka, které VV SPD nakonec ponechal plně v gesci pořádajícího klubu.
Stylem start – cíl se však mezi vítěze zapsal Michal Dudek, mezi jehož hlavní ambice patřil především průnik mezi první osmičku, jíž se vyhnou kvalifikační starosti pro zářijový závod ve Mšeně. Rozjížďka s číslem tři však vyložila na stůl karty s nejvyššími trumfy. Tomáš Suchánek nebyl po tréninku spokojený s nově připraveným motorem. A tak raději na závod poskládal druhý motocykl, aby po vylétnutí pásky vystřelil dopředu.
Josef Franc popisuje průběh rozjížďky s číslem tři:
„Neměl jsem špatnej‘ start, ale všichni v první zatáčce tancovali po lajně. Venkem se tam dostal Tomáš. Motorku jsem měl rychlou, ale už jsem to nedohnal.“
Přitom startovní reakci na pohyb pásky měl lepší Josef Franc. Jenže Tomáše Suchánka by na vnějšku úvodního oblouku nedokázal zadržet snad ani policejní zátaras. Pražan se však před chladnými domácími tribunami nehodlal smířit s porážkou jenom tak. Neustále byl v těsné blízkosti vedoucího Pardubičana.
Ve druhém kole zkusil vnějškem první zatáčky, aby se v následujícím oblouku přesunul na opačnou stranu. Jenže jeho touha po předjetí byla stejně velká jako marná. Protáhnul nájezd do druhé zatáčky ve třetím okruhu, jenže Tomáš Suchánek neudělal sebemenší chybičku. O chviličku později už byl vyhlašován jako vítěz rozjížďky s číslem tři.
Seznam vítězů první série uzavřel Hynek Štichauer. Jeho start se blížil k dokonalosti a jeho motocykl překypoval rychlostí. Ondřej Smetana dnes cílil na útok na první pětici, ale nyní musel sledovat, kterak mu Pardubičan v černobílé kombinéze rychle mizí z dohledu.
Osamělý leader již po třech sériích
Při sestavování startovních listin se mnohdy jde dramatu naproti, když se hlavní favorité objevují naráz v jediné jízdy. Nicméně v případě dnešního prvního finále hrál hlavní slovo pouhý los. Pravděpodobnost a Štěstěna však dokázaly i tak závod pořádně zamotat.
A tak se Josef Franc s Václavem Milíkem utkali již v rozjížďce s číslem sedm. Duel úřadujícího mistra s vicemistrem však mohl skončit ještě dříve, než začal. Pražan totiž dorazil ke startovnímu roštu s modrým povlakem na své přilbě. Z časového limitu uběhla polovina, když se vraty z depa hnal Jiří Georgiev s červeným hadříkem v rukou sjednat nápravu.
Stejně jako prve proti Tomáši Suchánkovi Josef Franc odstartoval nejlépe i nyní. Avšak Václav Milík si to v půlce úvodní zatáčky namířil spodem dopředu, aby na rovinku vyjel jako vedoucí závodník. Se šesti body zůstal na čele průběžné klasifikace, což se však podařilo také Hynku Štichauerovi.
Ten sice ještě cítil následky nemoci, která se minulý čtvrtek podílela na jeho výkonu při pardubické extralize, avšak jeho motory se již dostaly do formy. V první zatáčce rozjížďky s číslem osm objel Eduarda Krčmáře, aby se mu pokoušel ujet. Slánský borec však útočil až do konce.
Rozhodující nájezd si naplánoval do poslední zatáčky, v níž se po vedoucím Pardubičanovi hnal zvenčí. Hynek Štichauer ale profitoval ze střední stopy, aby metou proburácel již podruhé v úloze vítěze. Třetím místem se začal plnit pohár hořkosti Tomáše Suchánka. Špatně odhadl převod a nechal za sebou pouze Martina Málka.
Co čert nechtěl, desátá jízda se opakovala kvůli letmému startu Filipa Hájka. Při repete se Tomáš Suchánek ani nerozjel a do depa si přinesl přetržený sekundární řetěz. Stupně vítězů se mu vzdalovaly, zatímco Václav Milík začínal kralovat. Hynek Štichauer totiž přišel o bod v rozjížďce s číslem devět, kde Josef Franc jezdil první od startu až do cíle. Pardubičan se snažil tlačit dopředu, avšak český vicemistr byl pekelně rychlý.
Václav Milík posléze o délku flotily titaniků vyhrál jedenáctou jízdu. Po třech sériích vedl o bod před Hynkem Štichauerem. Josef Franc ztrácel dva body stejně jako Ondřej Smetana, jenž zjara sklízí sladké plody své tvrdé zimní práce. Přitom nechybělo mnoho, aby byl v průběžné klasifikace ještě více než na sdílené třetí příčce!
V rozjížďce s číslem čtyři mu rychle ujel Hynek Štichauer, jak jsme si již vyprávěli. Hned po přestávce se mu však do cesty nedokázal postavit ani Patrik Mikel, jehož také letošní jaro zastihlo na vzestupné vlně. V rozjížďce s číslem dvanáct jej odvedl Eduard Krčmář, ale záhy se rozblikala červená světla po pádu Martina Mejtského ve druhé zatáčce.
Martin Mejtský líčí svůj pád v rozjížďce s číslem dvanáct:
„Ubral jsem, natáhlo mě to a zase jsem šel. Ale jsou to další zkušenosti.“
Po startu repete byl však Ondřej Smetana vpředu. Spodem první zatáčky se ale řítil Eduard Krčmář, který od něho ve výjezdu převzal vedení. A pražský závodník si odnesl lekci, že i majitelé hubenějšího konta mu mohou zkomplikovat cestu vzhůru výsledkovou listinou. Dvě závěrečné série se toho měly stát jasným důkazem.
Rozjezd ano, ale o elitní osmičku
Povstání bodově chudších odstartoval Tomáš Suchánek v rozjížďce s číslem třináct. Suverénně triumfoval před Patrikem Mikelem, s nímž rázem sdílel sedmibodový osud. Jen o bod více měl vzápětí Ondřej Smetana. Zatímco Josef Franc rozjížďce s číslem čtrnáct kraloval, on se dostal do křížku s Martinem Málkem.
Březolupský závodník prvně bodoval až ve třetí sérii, ale nyní naháněl pražského rivala. Ve druhé zatáčce takřka pronikl po vnějšku před něho. Nedopřál si pokoje, dokud se mu na počátku třetího okruhu předjížděcí manévr vskutku nepodařil. Nyní byl rázem v roli nájezdníka Ondřej Smetana. Sice útočil až do cíle, ale ani rozhodný nápor vnitřkem poslední zatáčky jej na druhé místo nevrátil.
Jaroslav Petrák vysvětluje své zastavení v rozjížďce s číslem šestnáct:
„Nedolili mně metyl, vydrželo to, co vydrželo. Prskalo to, vadlo, říkal jsem si ‚co se děje, snad se to nezadírá‘! Podívám se do nádrže a bylo to jasný.“
Hynek Štichauer kul pikle, jimiž by vyzrál v rozjížďce s číslem patnáct na Václava Milíka. Nicméně dopředu letěl vládnoucí šampión i za cenu drobné kolize se svým klubovým kolegou na prvním výjezdu. Hynek Štichauer se vmžiku propadnul až za Martina Mejtského. Před něho se probil v první zatáčce druhého kola, ale to už měl Václav Milík nedostižný náskok.
Zdálo se být rozhodnuto. Václav Milík spěl k dalšímu maximu a vše nasvědčovalo, že se Josef Franc a Hynek Štichauer střetnou ještě jednou v dodatkové jízdě o stříbro. Ovšem poslední série se jakoby nechtěla nechat zahanbit od své úvodní sestřičky a doopravdy přinesla pár dalších neuvěřitelných překvapení.
Všechno odstartoval Patrik Mikel v rozjížďce s číslem sedmnáct. Laboroval s motocyklem, nakonec u pásky osaměl bez něho a kolej si vykopal nadarmo. Jeho otec František vyjel na ovál v sedle náhradního stroje, ovšem než uplynul dvouminutový limit, stačil ujet jen zhruba deset metrů.
„Mohlo být víc bodů,“ komentoval pardubický junior své sedmibodové skóre a jedním slovem dodával, že si příště svou bilanci vylepšil. Ještě netušil, že pojede na dráhu ještě jednou, protože v duchu nových kvalifikačních pravidel bude rovnost na osmém místě vyřešena rozjezdem.
Do něho mohl zasáhnout také Martin Málek. Jenže ten se ve výjezdu z první zatáčky sedmnácté jízdy ocitnul na zemi. Byl pochopitelně vyloučen a v repete se pro vítězství a konečných sedm bodů natáhnul Filip Hájek.
Rovněž osmnáctá jízda se startovala nadvakrát. Martin Gavenda, jenž prve v rozjížďce s číslem pět zůstal stát vinou haprující cívky zapalování, skončil v pásce. Než se v depu nachystal náhradník Jan Kvěch, dostal se do patálií Hynek Štichauer, jenž ze startovního roštu signalizoval patálie se svým motocyklem.
Vladimír Kalina v depu bleskově připravil druhý motocykl. Luboš Vrtáček usedl do jeho sedla, aby se nechal roztlačit Zdeňkem Holubem, jemuž role zasvěceného diváka příliš neseděla. A tak se více než na tribuně pohyboval v depu, kde mohl přiložit ruku k dílu.
„Když jsem otočil plynem, motorka vynechávala,“ svěřoval se později pardubický závodník. „Kluci přivezli druhou, ale ta byla studená.“ A tak se s vylétnutím pásky dostal dopředu Zdeněk Simota, který odvracel všechny nájezdy Hynka Štichauera, dokud jejich duel neukončil Stanislav Klenovec šachovnicovou vlajkou ve svých rukách. Jihočech v plzeňských službách prožil skutečně zajímavý den.
Motor, který mu odeslal jeho slovinský ladič, skončil omylem v Brně. Nakonec přece jen doputoval na Markétu, nicméně Zdeněk Simota v první jízdě jen přihlížel sólu Václava Milíka a souboji Patrika Mikela s Eduardem Krčmářem. Následná dvě vítězství devalvovala další nula ze čtrnácté jízdy. Tím pádem se Zdeněk Simota na pódium nedostal, zatímco jím poražený Hynek Štichauer měl k tomu před koncem závodu nakročeno více než nadějně.
Nicméně pardubický vousáč nemohl hovořit o jistotě ani po skončení devatenácté jízdy, v níž Václav Milík jednoznačným triumfem nad Tomášem Suchánkem, Ondřejem Smetanou a Jaroslavem Petrákem rozhodl o svém vítězství v dalším závodě ranku finále individuálního šampionátu republiky. Klíč pro personální obsazení jeho společníků při vyhlašování třímal Eduard Krčmář.
Kdyby totiž slánský junior dodal své trojce z šestnácté jízdy také v závěrečné rozjížďce celého večera, srovnal by krok s Hynkem Štichauerem. Jenže takový scénář se nelíbil Josefu Francovi, jenž svým triumfem ve stylu start – cíl dostal na druhé místo sám sebe a na třetí Hynka Štichauera.
Přesto jsme však nebyli ochuzeni o dodatkovou jízdu. Nový systém pružné kvalifikace totiž udržuje ve finále pouze osmičku nejlepších mužů. Na ni aspirovali hned tři borci. Z nich se ve vzájemné konfrontaci posléze ukázal nejlepší Patrik Mikel, když za sebou nechal Filipa Hájka a Michala Dudka.
Hlasy z depa
„Pohoda,“ liboval si Václav Milík. „Akorát jsme měli malý problémy s nastavení. Na startech to nebylo špatný, ale v jízdě už to nebylo, jak bejvalo. Až na tu poslední jízdu jsme to trefili, že to jelo dopředu. Jsem spokojenej‘ a těším se na další závody.“
„Pěkný závody, pěkný, líbilo se mi to, rozhodčí nic nezkurvil, takže spokojenost,“ svěřoval se Josef Franc. „Mrzí mě, že jsem neodved‘ Suchoše. To jediný mě štve, jinak to ostatní je závodní. Venca po mě jde jako slepice po flusu, na další závody se musíme odhodlat.“
„Na tu bídu dobrý,“ ocenil Hynek Štichauer své umístění na pódiu. „Extraligu v Pardubicích jsem jel s horečkou a měl problém s motorkou, něco se pokazilo v motoru. Dneska tu nemoc ještě cejtím, ale bylo to dobrý. V poslední jízdě jsem otočil plyn a motorka vynechávala, kluci přivezli druhou a ta byla studená.“
„Hrozný, nešlo mi to,“ odtušil Eduard Krčmář. „Měl jsem jen jeden motor, už byl odlítanej‘. Nemoh‘ jsem s tím nic udělat, za boha to rychlejc‘ nejelo.“
„Po pardubický extralize jsem jel s motorem do Slovinska,“ vyprávěl Zdeněk Simota. „Měl mi přijít dnes sem na vrátnici. Spletli si adresu a přišel někam do Brna. Nakonec ho pé-pé-elka dovezla sem na vrátnici. Strčil jsem ho do rámu a nejelo to. Na hovno. Hlavně na dvojice v Plzni budu muset něco vymyslet, aby to fungovalo.“
„Na hovno, smolnej‘ den,“ vraštil čelo Tomáš Suchánek, který přitom do závodu vstoupil porážkou Josefa France. „Začal jsem hezky, ale to bylo všechno. Loni jsem tady letěl, ale teď jsem nově udělanej‘ motor po tréninku vyřadil a složil druhou motorku s motorem, co jsem tady nejel. Druhej‘ start jsem zkurvil převodem, už to chtělo něco jinýho. A pak zadní řetěz. Smůla! Naštěstí jsou ještě dvě finále, snad to doženu.“
„Byly to fajn závody,“ konstatoval Ondřej Smetana. „Ale škoda, že jsem neměl o dva body víc. Sám jsem si to pokazil jezdeckejma chybama, ale tím se člověk učí. Náš cíl však byla první pětka.“
„Už jsem si vykopal kolej,“ povzdechl si Patrik Mikel nad svým předčasným vyřazením v rozjížďce s číslem sedmnáct. „Asi motor. Mohlo být víc bodů, příště to doženu. Zas to byl dobrý závod, užil jsem si ho. Ještě loni jsem jel v mistrovství republiky na hovno, letos vidím zlepšení. Motorka byla dneska super, bombový a mám natrénováno na juniorák v úterý.“
| 1. Václav Milík, Pardubice | 3 3 3 3 3 | 15 |
| 2. Josef Franc, Praha | 2 2 3 3 3 | 13 |
| 3. Hynek Štichauer, Pardubice | 3 3 2 2 2 | 12 |
| 4. Eduard Krčmář, Slaný | 1 2 3 3 2 | 11 |
| 5. Zdeněk Simota, Plzeň | 0 3 3 0 3 | 9 |
| 6. Tomáš Suchánek, Pardubice | 3 1 E 3 2 | 9 |
| 7. Ondřej Smetana, Praha | 2 3 2 1 1 | 9 |
| 8. Patrik Mikel, Pardubice | 2 2 1 2 M | 7+3 |
| 9. Filip Hájek, Praha | 1 1 1 1 3 | 7+2 |
| 10. Michal Dudek, Slaný | 3 1 2 0 1 | 7+1 |
| 11. Martin Mejtský, Pardubice | 0 2 X 1 2 | 5 |
| 12. Martin Málek, Březolupy | M 0 2 2 X | 4 |
| 13. Martin Gavenda, Březolupy | 1 E 1 2 T | 4 |
| 14. Jaroslav Petrák, Pardubice | 2 1 0 E 0 | 3 |
| 15. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica | 1 0 1 0 1 | 3 |
| 16. Josef Novák, Pardubice | 0 0 0 1 0 | 1 |
| 17. Jan Kvěch, Praha (res) | 0 1 0 | 1 |
Foto: Kiril Ianatchkov a Mirek Horáček
Loading ...
