Archiv pro štítek: 2017 MR jednotlivců F3

Josef Franc už není věčně druhý

Březolupy – 7. října
Nervozita před rozhodujícím finálovým podnikem šampionátu republiky byla o poznání větší než při jiných mítincích. Dokonce i Zdeněk Simota dorazil s dostatečným předstihem. A Patrik Mikel se zase pohroužil v boxu do svých myšlenek, až málem zmeškal vláček, který závodníky odvážel před hlavní tribunu. Při absenci Václava Milíka začal boj o titul lépe Josef Franc, který po dvou sériích vedl se šesti body, jimiž se mohl chlubit již jen Matěj Kůs. Motocykl Eduarda Krčmáře totiž v rozjížďce s číslem dvě ztratil kompresi a dovezl svého majitele do cíle až za Zdeňkem Simotou a jeho vítězným jmenovcem Holubem. Slánský závodník se však ale nevzdal. Už si nenechal sebrat jediný bod a neomylně zamířil do čela také v klíčové deváté jízdě. Jenže Josef Franc se v její předposlední zatáčce náhle ocitnul před Matějem Kůsem. Upravil svůj náskok v pořadí šampionátu před Eduardem Krčmářem na dva body, což zbytek závodu zakonzervoval, jelikož žádný z obou pretendentů trůnu již neprohrál. Josef Franc tím pádem slaví první titul, nebudeme-li počítat jeho vítězství v konkurenčním šampionátu ČSMS před pěti lety. Eduard Krčmář, jenž se shodou okolností narodil v roce, kdy Pražan začal závodit, je vicemistrem, když bronz potvrdil Zdeněk Simota. Ten přitom ve vyrovnaném a dramatickém klání skončil až šestý. Z nejnižšího stupínku pódia mával nakonec Matěj Kůs, který ovšem musel předtím porazit nevídaně jedoucího Michala Škurlu v rozjezdu.

Stupně vítězů ávodu: Eduard Krčmář, Josef Franc a Matěj Kůs

Sen Matěje Kůse se plní

David Pacalaj dnes debutoval ve finále šampionátu republiky a snímek jej zachytil vedle Matěje Kůse

Pozvánka Václava Milíka na velkou cenu do polské Toruně dala mistrovství republiky zcela nový rozměr. Pardubický kapitán přišel o titul a ryze teoreticky jej mohlo předstihnout celých šest jeho pronásledovatelů v průběžné klasifikaci, na jejímž čele se vzhledem ke svému pětibodovému náskoku na Josefa France mohl hřát ještě v půlce druhé série dnešního závodu.

Po vystoupení z vláčku zajímal závodníky především stav startovních roštů

Avšak přistaňme raději na pevné zemi. Jako faktický leader vystupoval ze silničního vláčku, který šestnáctku závodníků dovezl na slavnostní nástup, vystoupil Josef Franc. Za normálních okolností jej mohl ohrozit jedině Eduard Krčmář ztrácející pouhopouhý bod. Zdeněk Simota hovořil, že se bude soustředit zejména na uhlídání bronzové pozice. Vedle odstupu čtyř bodů od leadera jej k mírně sklíčenému postoji vedl i lepší motocykl vystrčený po tréninku z boxu a bezmocně stojící u plotu depa.

Zdeněk Simota vysvětluje svůj smutek po tréninku:

„Neujel jsem ani dvě kola. Novej‘ válec, novej‘ píst, nová ojnice. A teď šly ven špony.“

Matěj Kůs (červená) jezdí jako první v rozjížďce s číslem jedna před Josefem Novákem (žlutá), Davidem Pacalajem (bílá) a Hynkem Štichauerem (modrá)

Každopádně nás neměl čekat nudný závod. Už jen proto, že vedle aspirantů na medaile v celkovém pořadí se dnes chtěl blýsknout každý z přítomných. Prim pochopitelně hrál Matěj Kůs, který už na druhé finále dostal od VV SPD divokou kartu. Od roku 2008 chyběl mezi nejlepší trojicí jen před čtyřmi lety, kdy jej při test matchi na Markétě sestřelil Adrian Miedzinski. Letošní rok ale psal podobný příběh a Pražan věděl, že i kdyby nakrásně inkasoval patnáct bodů, teoreticky by mohl přeskočit kohokoliv vyjma Václava Milíka.

Po startu rozjížďky s číslem dvě jdou do čela Zdeněk Simota (červená) se Zdeňkem Holubem (modrá) a Eduard Krčmář (bílá) a Martin Gavenda (žlutá) jsou za nimi

Přesto však neskrýval své přání dnes vyhrát. A ono se mu to začalo dařit. Rozjížďku s číslem jedna sice zastavil jeho letmý start. Repete jej však zastihlo již od prvních metrů opět v postavení leadera, které pevně hájil před Hynkem Štichauerem. Rovněž pro své druhé vítězství musel Matěj Kůs startovat dvakrát.

Zdeněk Simota sice o zub zrychlil svůj převod, přesto se ale už od vylétnutí pásky musel dívat na Pražanova záda. Jenže ve výjezdu z druhé zatáčky zavadil Filip Hájek o zadní kolo Jaroslava Petráka a poroučel se k zemi. Než bys řekl švec, opět blikala červená světla a mávalo se vlajkami téže barvy.

Zdeněk Simota a Jaroslav Petrák v páté jízdě schytávají cejchu od Matěje Kůse, který již zmizel z dosahu čočky fotoaparátu

Zdeňka Simotu čekala v depu horečná práce. Z odstaveného motocyklu přehazoval zadní kolo. S rozetou mu pomáhal i Jiří Georgiev a z boxu Josefa France přišel na pomoc i Jakub Fencl, který plzeňskému Jihočechovi alespoň otřel materiál z předního kola.

Avšak marnost nad marnost. Matěj Kůs se i v opakované páté jízdě znovu usadil pevně ve vedení a po průjezdu pod šachovnicovou vlajkou byl se šesti body na nejlepší cestě za splněním dnešního snu. Naproti tomu Zdeněk Simota za sebou nechal jen Jaroslava Petráka a se čtyřmi body u svého jména měl pro zbytek závodu, o čem přemýšlet.

 

Eduard Krčmář se činí seč může

Josef Franc (modrá) se snaží prodrat před Michala Škurlu (červená) a Martina Málka (žlutá), zatímco své slovo do pranice se chystá říct rovněž Jaroslav Petrák (bílá)

Se šesti body se Matěji Kůsovi po dvou sériích mohl rovnat pouze Josef Franc. Ten do závodu vstoupil v rozjížďce s číslem tři, do jejíhož čela proniknul Michal Škurla. Jeho starší klubový kolega však v první zatáčce nasadil vnitřní stopu. Dostal se na úroveň protivníkova žlutého motocyklu a na konci protilehlé rovinky převzal vedení.

Jaroslav Petrák (bílá) trápí Michala Škurlu

Takřka současně s ním se však před Michala Škurlu dostal také Jaroslav Petrák. Zatímco Josef Franc jim naměřil půl rovinky, za jeho zády se rozhořel urputný souboj o druhé místo. Michal Škurla v něm uspěl až ve třetím kole. „Mermomocí jsem ty dva body chtěl,“ říkal mu Jaroslav Petrák s teatrálními gesty o chvilku později v boxech.

Josef Franc míří za svým druhým triumfem v rozjížďce s číslem sedm

Druhý triumf přidal Josef Franc v sedmé jízdě. V ní ujel všem již po startu, navíc Patrik Mikel musel odrážet vytrvalého Zdeňka Holuba, který se s třetím místem smiřoval o tom hůře, když prve projížděl cílem rozjížďky s číslem dvě jako vítěz. A dokonce se skalpem Eduarda Krčmáře!

Slánský pretendent mistrovského titulu neodstartoval nejlépe.Před ním upaloval Zdeněk Simota, který to ovšem neměl nikterak jednoduché se Zdeňkem Holubem. Pražský borec permanentně útočil, až byl v první zatáčce čtvrtého okruhu rychlejší než Zdeněk Simota. Eduard Krčmář sice zaknihoval jediný bod, avšak snu o zlaté medaili se nepustil. A co víc, usilovně se snažil, aby se stal realitou.

Eduard Krčmář vysvětluje své patálie v rozjížďce s číslem dvě:

„Měl jsem problémy s motorkou, ztratila kompresi.“

Michal Škurla (modrá) zatím vede rozjížďku s číslem šest před Eduardem Krčmářem (žlutá), Hynkem Štichauerem (bílá) a Petrem Chlupáčem (červená)

Přitom jeho start nebyl ukázkový ani v šesté jízdě. Nicméně v prvním výjezdu podjel Hynka Štichauera, aby hned v dalším oblouku uhodil na vedoucího Michala Škurlu. Neuspěl zvenčí, ani když za zlomem zatáčky zlomil motocykl dovnitř. Avšak i nadále četl v Pražanovi jako v otevřené knize.

Eduard Krčmář (žlutá) nakonec předjel Michala Škurlu a otevřel tak svou vítěznou sérii

Ve třetím okruhu jej podjel ve druhé zatáčce. Sotva vjížděl do depa, měl na kontě čtyři body stejně jako Zdeněk Simota, Zdeněk Holub a Michal Škurla. Mezi nimi a dvojkou vedoucích Pražanů byl ještě Patrik Mikel. A po porážce Martina Málka v rozjížďce s číslem osm také Ondřej Smetana. Jenže boj o titul ještě nebyl u konce. Pádné slovo v něm měla říct devátá jízda se soubojem dvojice neporažených Pražanů s Eduardem Krčmářem.

V rozjížďce s číslem devět šlo do tuhého – Eduard Krčmář (červená) letí do vedení před Josefa France (žlutá), Matěje Kůse (bílá) a Ondřeje Smetanu (modrá)

Josef Franc, stojící na čtvrté dráze, si opřel zadní kolo o mantinel, což bedlivému oku Pavla Kubeše uniklo. Avšak dopředu vypálil Eduard Krčmář s červeným povlakem na přilbě. Josef Franc byl až třetí a nemohl se dostat ani před Matěje Kůse, i když jeho útok ve druhé zatáčce byl vskutku grandiózní.

V této chvíli má již Eduard Krčmář situaci v deváté jízdě pevně pod svou kontrolou

Užuž se zdálo, že výsledek deváté jízdy pošle stav šampionátu na úroveň, v níž byl ještě po skončení nástupu. Ale vtom se ve třetím kole Josef Franc spodní stranou první zatáčky přece jen zničehonic objevil před Matějem Kůsem. Eduarda Krčmáře nedohonil, ale svůj náskok na čele klasifikace šampionátu zvýšil na dva body. Dvě série před koncem mistrovství neměl ještě stoprocentní jistotu, ale hodnota jeho akcií se přece jen markantně zvýšila.

Zdeněk Simota (modrá) míří k vítězství v desáté jízdě před Patrikem Mikelem (bílá), za nímž se skrývá Martin Málek

K bronzové medaili vystřelil Zdeněk Simota. „Teď to bylo lepší,“ komentoval svůj triumf v rozjížďce s číslem deset. Dosáhl jej stylem start – cíl, když s vylétnutím pásky odvedl Patrika Mikela. Hynek Štichauer zůstal za nimi, Martin Málek ještě dále, aby nakonec neviděl cíl, protože jej začalo zlobit koleno načaté při svitavském přeboru.

 

Josef Franc neuznává kompromisy

Hynek Štichauer (červená) vede čtrnáctou jízdu před Josefem Francem (žlutá), Filipem Hájkem (modrá) a Martinem Gavendou (bílá)

Hynek Štichauer však měl šampionát ještě zkomplikovat. V rozjížďce s číslem čtrnáct odstartoval na Josefa France. Vodil jej za sebou celý okruh, dokud Pražan v úvodním oblouku toho dalšího nebyl zvenčí přece jen rychlejší. Eduard Krčmář se v šestnácté jízdě vypořádal s neustále útočícím Zdeňkem Simotou.

Svůj první dnešní bod získal Petr Chlupáč na úkor Martina Málka

Nůž, jímž by z náskoku Josefa France ukrojil další kus, už neměl ve svých rukou. A tak se početné publikum v závěru mohlo soustředit na dramatické vyvrcholení závodu. Zatleskalo Martinu Gavendovi, jenž se blýsknul alespoň velkým sólem v rozjížďce s číslem jedenáct. Triumf domácího borce však už nemohl ovlivnit pořadí třech nejlepších.

Martin Gavenda (červená) vyhrál čtrnáctou jízdu před Petrem Chlupáčem (žlutá), Davidem Pacalajem (bílá) a Jaroslavem Petrákem (modrá)

O něco podobného ovšem usiloval Michal Škurla. Ve dvanácté jízdě nejlépe odstartoval, a když jej v úvodním výjezdu podjel Zdeněk Holub, reagoval silnou ofenzívou. Po několika marných pokusech se vrátil do čela na sklonku druhého kola. Jako vítěz se přiřítil k šachovnicové vlajce také v rozjížďce s číslem patnáct, kde nedal sebemenší náznak šance Zdeňku Simotovi, který přitom bojovností doslova překypoval.

Jaroslav Petrák (červená) přihlíží čtvrtému triumfu Eduarda Krčmáře

Do poslední série vstupoval Michal Škurla s deseti body stejně jako Eduard Krčmář. O bod před nimi byl jen Josef Franc. O bod za nimi Zdeněk Simota, Patrik Mikel, Zdeněk Holub a také Matěj Kůs. Kapitán pražské Markéty se totiž ve třinácté jízdě dočkal své druhé dnešní prohry. Uštědřil mu ji Zdeněk Holub, jenž byl rychlejší už v prvních metrech.

Martin Málek popisuje trable se svým kolenem:

„Načal jsem to ve Svitavách. V Praze jsem zakopnul, spadnul přes koleno a nějako to zlobí. Včera jsem byl u doktora, řekl, že to mám nějaké pohmožděné.“

V sedmnácté jízdě Matěj Kůs (červená) odvedl Michala Škurlu, nicméně oba se měli utkat ještě jednou v rozjezdu

Nicméně Matěj Kůs vzal osud pevně do svých rukou. Ze sedmnácté jízdy byl nejprve diskvalifikován Martin Gavenda za najetí do pásky a bez přítomnosti náhradníka se musel opakovat jen ve třech. Při repete úřadoval Matěj Kůs naplno a dotáhl Michala Škurlu a Patrika Mikela za sebou do cíle jako husa na provázku.

Duel Ondřeje Smetany (žlutá) a Jaroslava Petráka

Tím pádem se Patrik Mikel nemohl dostat na pódium, zatímco Michal Škurla se mohl chystat na rozjezd. Podobné ambice živil také Zdeněk Holub, jenže v osmnácté jízdě mu zatrhnul tipec Hynek Štichauer. Pardubičan se s letošním šampionátem rozloučil vítězstvím, ale na stupně vítězů měl daleko. A nyní nenechal Zdeňka Holuba, aby se zapojil do rozjezdu. A Ondřej Smetana si tady třetím místem vypil do dna svůj kalich hořkosti, který pro něho byl o to odpornější, že se po druhé pětině závodu počítal mezi adepty na pódium.

Eduard Krčmář vyhrál devatenáctou jízdu a pak mohl jen čekat, kterak dopadne Josef Franc

Závěrečné dvě rozjížďky vyřešily otázku prvních dvou v dnešním finále a stejně tak v závěrečné klasifikaci celého šampionátu. V obou případech šlo pochopitelně o dvě stejná jména. Eduard Krčmář nemohl pro svůj úspěch udělat víc. Po bleskovém startu se usadil v čele a vyhrál počtvrté v řadě. A o tom, jak za jeho zády Martin Málek v cíli druhého okruhu předjel Davida Pacalaje, si mohl nechat jen vyprávět.

Josef Franc nenechal ve dvacáté jízdě žádný prostor pro náhodu

V depu mu potom nezbylo než čekat, kterak si Josef Franc povede v rozjížďce s číslem dvacet. Aby se vyhnul rozjezdu se slánským bojovníkem o vítězství v závodě, potřeboval vyhrát. Pro to samé v případě mistrovského titulu mu stačilo skončit druhý. Jenže Pražan se nespokojil s vůbec žádným kompromisem.

Na konec si Matěj Kůs v rozjezdu pojistil třetí příčku v dnešním závodě

Na pohyb pásky reagoval nejrychleji Zdeněk Simota. Jenže Josef Franc jel hned za ním, aby se už vnějškem první zatáčky prosadil do čela. Od té doby jen zvyšoval svůj náskok. A první ze svých mistrovských titulů, nepočítáme-li ovšem vítězství v konkurenčním podniku pod jurisdikcí ČSMS, dosáhl s plnou patnáctibodovou parádou.

 

Hlasy z depa

Josef Franc má konečně mistrovský titul

„Tohle se zapíše do historie jako můj první a možná i poslední titul,“ svěřoval se Josef Franc. „Teď můžu odejít do důchodu, dvaadvacet let jsem plochou dráhu nesnášel. Chtěl jsem aspoň jednou bejt‘ mistr. Podařilo se, mám radost. Kluci mechanici si to zasloužej‘, rodina taky, v mým věku to už se mnou není jednoduchý.“

Eduard Krčmář – na snímku s maminkou Jitkou – se vracel domů se dvěma druhými místy

„Měl jsem problém v první jízdě s motorkou,“ komentoval Eduard Krčmář své jediné dnešní ztracené body. „Ztratila kompresi. Pak jsem už neprohrál. Jsou to závody, kluci pražský si trošku pomohli… Škoda, že není titul, jedu dál. Příští rok…“

Matěj Kůs si náramně notoval se Zdeno Vaculíkem

„V dnešním závodu mně o moc nešlo vzhledem k absenci v prvním kole,“ vyprávěl Matěj Kůs. „Poslední závody sezóny, jsem rád, že byly ve zdraví. Tajně jsem si přál dnes vyhrát, když Venca dostal další šanci v Grand Prix. Nepodařilo se, ale ostudu jsem snad neudělal.“

„Dneska super,“ radoval se Michal Škurla. „Startovalo to, předjíždělo to, jelo to. Fakt mám radost. Škoda rozjezdu, Matěj tam byl rychlejc, dopadlo to tak.“

Zdeněk Simota uhájil bronz

„Šlo mi o bronz, chtěl jsem dneska hlavně sbírat body a udržet to,“ popisoval Zdeněk Simota svůj dnešní cíl. „Kdybych v závodě skončil na bedně, byl by to jen takovej‘ bonus navíc. Při tréninku mi nejezdila motorka, vypustili jsme olej, byly v něm špony. Tu motorku jsem támhle postavil a radši na ní nejel. Na tu dnešní bídu jsem spokojenej‘ a třetí místo v mistráku je pěkný.“

Patrik Mikel byl dnes po právu spokojen

„Čtyři z pěti startů byly peckové,“ pochvaloval si Patrik Mikel. „Akorát ten poslední jsem promydlil. Závody suprové, věčně jsem tady byl na tlamě nebo v sanitce. Letos se mi dařilo, jsem o bod za Hynkem v mistráku su spokojený.“

„Dneska dobrý,“ bilancoval Zdeněk Holub. „Nedá se svítit, nejel jsem první závod, hodně se ztratilo. Dneska ale byly hezký závody, všechno vyšlo, paráda.“

Ondřej Smetana – na snímku před Martinem Gavendou – měl mnohem lepší úvod závodu než jeho závěr

„Špatný,“ protáhnul Ondřej Smetana obličej. „Od začátku závodu jsem se trápil se sebou i motorkou. Holt každej‘ den není posvícení. Letos jsem se někam závodnicky posunul, ale v mistráku jsem pořád sedmej‘. Chtěl jsem bejt‘ pátej‘, uteklo to o dva, tři body.“

Nejlepší trio mistrovství republiky: Eduard Krčmář, Josef Franc a Zdeněk Simota
Nejlepší trio mistrovství republiky: Eduard Krčmář, Josef Franc a Zdeněk Simota
1. Josef Franc, Praha 3 3 2 3 3 14
2. Eduard Krčmář, Slaný 1 3 3 3 3 13
3. Matěj Kůs, Praha 3 3 1 2 3 12+3
4. Michal Škurla, Praha 2 2 3 3 2 12+2
5. Zdeněk Holub, Praha 3 1 2 3 2 11
6. Zdeněk Simota, Plzeň 2 2 3 2 2 11
7. Patrik Mikel, Pardubice 3 2 2 2 1 10
8. Hynek Štichauer, Pardubice 2 1 1 2 3 9
9. Ondřej Smetana, Praha 2 3 0 1 1 7
10. Martin Gavenda, Březolupy 0 1 3 E T 4
11. Martin Málek, Březolupy 0 2 F 0 2 4
12. Jaroslav Petrák, Pardubice 1 1 1 1 0 4
13. Davd Pacalaj, SK – Žarnovica 0 0 2 0 1 3
14. Filip Hájek, Praha 1 X 1 1 0 3
15. Petr Chlupáč, Praha 0 0 0 1 1 2
16. Josef Novák, Pardubice 1 0 0 0 0 1
Josef Franc je ve svých osmatřiceti letech poprvé šampiónem, nepočítáme-li ovšem jeho titul v šampionátu ČSMS
Josef Franc je ve svých osmatřiceti letech poprvé šampiónem, nepočítáme-li ovšem jeho titul v šampionátu ČSMS

Konečné pořadí šampionátu:

PHA DIV BŘE TOT
25.4. 23.9. 7.10.
1. Josef Franc, Praha 13 12 14 39
2. Eduard Krčmář, Slaný 11 13 13 37
3. Zdeněk Simota, Plzeň 9 12 11 32
4. Václav Milík, Pardubice 15 15 NS 30
5. Hynek Štichauer, Pardubice 12 6 9 27
6. Patrik Mikel, Březolupy 7 9 10 26
7. Matěj Kůs, Praha NS 12 12 24
8. Ondřej Smetana, Praha 9 8 7 24
9. Michal Škurla, Praha NS 7 12 19
10. Zdeněk Holub, Praha NS 7 11 18
11. Filip Hájek, Praha 7 6 3 16
12. Jaroslav Petrák, Pardubice 3 4 4 11
13. Martin Mejtský, Pardubice 5 4 NS 9
14. Tomáš Suchánek, Pardubice 9 NS NS 9
15. Martin Gavenda, Březolupy 4 NS 4 8
16. Martin Málek, Březolupy 4 NS 4 8
17. Michal Dudek, Slaný 7 NS NS 7
18. Petr Chlupáč, Praha NS 3 2 5
19. David Pacalaj, SK – Žarnovica NS NS 3 3
20. Josef Novák, Pardubice 1 1 1 3
21. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 3 NS NS 3
22. Jan Kvěch, Praha 1 NS NS 1
23. Václav Kvěch, Praha NS 0 NS 0
Rozhodující jízda: Eduard Krčmář (červená) jde do vedení před Josefa France (žlutá), Matěje Kůse (bílá) a Ondřeje Smetanu (modrá)
Rozhodující jízda: Eduard Krčmář (červená) jde do vedení před Josefa France (žlutá), Matěje Kůse (bílá) a Ondřeje Smetanu (modrá)

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček

Sympatický nápad - závodníky na nástup přivezl dětský vláček
Sympatický nápad – závodníky na nástup přivezl dětský vláček

Zítra z Březolup odjede zbrusu nový šampión

Březolupy – 6. října
V posledních třech ročnících mistrovství republiky jednotlivců se stalo zvykem, že Václav Milík nechával svým soupeřům prakticky jen drobky ze svých opulentních bodových hostin. Nicméně v souvislosti se svým odvoláním na velkou cenu do Toruně nechal pro zítřejší rozhodující finále ring volný. A tak v podvečer odjede z Březolup jako šampión republiky závodník, které této mety ve své kariéry doposud nedosáhl. Jediným individuálním exmistrem naší země ve startovní listině je totiž Matěj Kůs. Pražan ale nestartoval v prvním finále na Markétě vzhledem ke svému zranění. Takže byť by zítra nakrásně vyhrál všech pět svých rozjížděk a ostatní favorité jen paběrkovali, nepřekoná třicet bodů Václava Milíka, který by potom vyhrál svůj pátý titul v nepřítomnosti. Nicméně pravděpodobnost takového vývoje je přece jenom stejná jako, že zítra v březolupském zámeckém parku přistane létající talíř se zelenými Marťany.

 

Tipujte:

Kdo zítra opustí Březolupy jako novopečený šampión?

View Results

Loading ... Loading ...

Na čele o bod

Josef Franc zdědil po Václavu Milíkovi pozici leadera aktuální klasifikace
Josef Franc zdědil po Václavu Milíkovi pozici leadera aktuální klasifikace

Coby faktický leader průběžné klasifikace dorazí na Moravu Josef Franc. Jeho postavení však nebude nikterak pevné. O pouhý bod za ním totiž číhá Eduard Krčmář, jehož začátek podzimu zastihnul v excelentní formě. V Divišově zlepšil druhým místem své doposud nejlepší umístění v šampionátu a vedle Václava Milíka byl největším hrdinou.

Eduard Krčmář zůstává za Josefem Francem o pouhý bod
Eduard Krčmář zůstává za Josefem Francem o pouhý bod

Nicméně Josef Franc, který shodou okolností začal závodit ve stejném roce, kdy se Eduard Krčmář narodil, rozhodně není snadno k poražení. Šanci na zlato má rovněž Zdeněk Simota, nicméně on již ztrácí na pražského leadera hned čtyři body. Přitom bude muset hájit i případný bronz, jelikož s odstupem třech, resp. čtyř bodů na jeho zaváhání budou číhat Hynek Štichauer a Ondřej Smetana.

Muziku budou chtít dozajista kalit také ostatní na čele s Matějem Kůsem. Závod, jenž se koná zároveň jako čtrnáctý ročník Slováckého oválu, tím pádem slibuje úžasnou a vyrovnanou podívanou.

 

Mistr republiky se nejčastěji vrací z Březolup

Zdeněk Simota může být mistrem, ale klidně odjíždět i jako pátý muž závěrečné klasifikace
Zdeněk Simota může být mistrem, ale klidně odjíždět i jako pátý muž závěrečné klasifikace

Mistrovství republiky jednotlivců s letopočtem vzniku 1949 je nejstarší motoristický šampionát naší země vůbec. Během let jeho podoba oscilovala mezi seriálem od dvou do osmi závodů a jedním finálovým podnikem. Za tu dobu vrcholil na čtyřiadvaceti různých stadiónech, přičemž dvanáct z nich již z české a slovenské ploché dráhy zmizelo nadobro. Nejčastěji se tak stalo právě u nás v Březolupech, odkud dnes odjede novopečený šampión již posedmnácté. V průběhu let se však mnohdy pořadí zamotalo, jak nám připomene několik příkladů.

2. srpna 1970

Jiří Štancl se jako mistr republiky vracel z Březolup osmkrát
Jiří Štancl se jako mistr republiky vracel z Březolup osmkrát

Necelé čtyři měsíce před oslavou svých jednadvacátých narozenin se Jiří Štancl stal v Březolupech doposud nejmladším mistrem republiky vůbec. Šampionát zakončil stylově. Na dráze, kde byl stále ještě asfaltový povrch, neprohrál jedinou rozjížďku. Dle vlastních vzpomínek mu větší problémy nastaly po vyhlášení vítězů. Slavnostní udílení cen doprovázela taneční zábava a on, ačkoliv na parketu nikdy příliš nevynikal, musel do kola hned s celou řadou místních dívek. Nejúspěšnější československý plochodrážník všech dob se z březolupského stadiónu vracel jako šampión ještě sedmkrát. A právě tady jej roku 1982 po deseti zlatých medailích v řadě dokázal z trůnu sesadit Aleš Dryml.

11. srpna 1974

A ještě jednou Jiří Štancl, který coby nejúspěšnější československý plochodrážník všech dob zanechal za sebou v historii pochopitelně hlubokou stopu. Ze svých dvanácti individuálních titulů se nejvíce nadřel na ten v sezóně 1974. Zprvu měl vrch Milan Špinka. Tehdy se do průběžné klasifikace nepočítaly body z jízd, nýbrž mistrovské body jako kupříkladu v silničních závodech či v motokrosu.

Březolupy 1974: Jan Verner, Jiří Štancl a Jan Holub
Březolupy 1974: Jan Verner, Jiří Štancl a Jan Holub

Tři nejhorší výsledky se škrtaly. A novopečený ledařský mistr světa ve čtyřech posledních závodech osmidílného seriálu potřeboval k titulu už pouze skončit aspoň jednou na pódiu. Naproti tomu Jiří Štancl musel pokaždé vyhrát. Tento scénář se stal záhy realitou.

Jiří Štancl postupně během jednoho týdne mával z nejvyššího stupínku pódia v Čakovicích, Kopřivnici a nakonec i v závěrečném klání v Březolupech.

Milan Špinka přitom končil bez vavřínového věnce. Na zdejší dráze jakoby se proti němu spikli také soupeři, nicméně on si vydřel možnost bojovat o bronz v rozjezdu s Janem Vernerem. Dostal se do čela, dlouho vedl, ale nakonec jej jeho klubový kolega dokázal předjet. Osud tomu chtěl, že se Milan Špinka nikdy československým šampiónem nestal.

17. července 1988

Josef Franc může zítra překonat svého učitele Zdeňka Schneiderwinda v otázce titulu mistra republiky
Josef Franc může zítra překonat svého učitele Zdeňka Schneiderwinda v otázce titulu mistra republiky

Zdeněk Schneiderwind byl v osmaosmdesátém na nejlepší cestě stát se mistrem republiky jednotlivců. Den před březolupským závěrem stál na stupních vítězů v Kopřivnici, když v rozjezdu o třetí místo porazil Stanislava Urbana.

Na místní stadión Zdeněk Schneiderwind dorazil jako leader aktuální klasifikace. Jenže stovky diváků v ochozech a další tisícovky u přímého televizního přenosu spatřily jeho nehoráznou smůlu, kdy jej třikrát nechal na holičkách motocykl. Zatímco Roman Matoušek slavil zlato jízdou v sedle historického vysokého velocipedu, Zdeněk Schneiderwind měl jen bronz, který nikdy už nevylepšil.

8. září 1991

Bohumil Brhel, Václav Milík a Lubomír Jedek po březolupském finále anno domini 1991
Bohumil Brhel, Václav Milík a Lubomír Jedek po březolupském finále anno domini 1991

Razantní společenské změny zkraje devadesátých let se nevyhnuly ani ploché dráze. A v šampionátu jednotlivců se místo dlouhodobého seriálu o mistru rozhodovalo v jediném finále. Druhé v pořadí bylo přiděleno právě do Březolup.

Václav Milík se nemohl počítat mezi nejžhavější favority, nicméně výtah jeho kariéry se právě v jednadevadesátém sunul do stále vyšších pater. V Březolupech vyhrál všech pět svých rozjížděk a svůj jediný titul v životě ozdobil patnáctibodovým maximem.

28. září 2006

Březolupské pódium v září 2006: zleva Josef Franc, Adrian Rymel, Zdeněk Simota a Luboš Tomíček
Březolupské pódium v září 2006: zleva Josef Franc, Adrian Rymel, Zdeněk Simota a Luboš Tomíček

O mistru republiky jednotlivců se na březolupském stadiónu rozhodovalo patnáct let po triumfu Václava Milíka. Šampionát sice dva roky koketoval se seriálovou podobou, aby se roku 2002 vrátil ke stylu jediného finále. O výsledcích čtveřice nejlepších pak nakonec rozhodovala jen jedna jediná finálová jízda.

Do jejího čela vystřelil Josef Franc. Nicméně Adrian Rymel, jehož prve v základní části nikdo neporazil, prahnul po odvetě stejnou měrou. Na konci druhého okruhu se vskutku dostal do čela, aby poprvé a naposledy usednul na mistrovský trůn. A Josef Franc nemohl tušit, že jeho stříbro je druhé z celkem šesti, jež ve své prozatím marné snaze o zlato získal.

11. října 2014

Václav Milík mladší získal svůj první titul, když ve Mšeně v říjnu 2012 porazil Lukáše Drymla v dodatkové jízdě. Napřesrok v Plzni ve stejné situaci podlehl jeho staršímu bratru Alešovi. Ke druhému finálovému kolu šampionátu, který se v sezóně 2008 opět skládal z více závodů, dorazil s tříbodovým náskokem z prvního dílu v Praze.

Místo rutinního zisku titulu Václav Milík svým pádem před třetmi lety rozpoutal neskutečné drama
Místo rutinního zisku titulu Václav Milík svým pádem před třetmi lety rozpoutal neskutečné drama

Většina z vás má ještě v živé paměti, kterak chtěl svoji třetí vítěznou jízdu oslavit triumfální jízdou po zadním kole. Ocitnul se však na zemi, aby v další sérii pykal za sražení Martina Gavendy. Nicméně jeho anděl strážný jej nenechal ve štychu, ačkoliv si při vybírání bodové vývrtky svého chráněnce pořádně odřel křídla.

Václav Milík se psychicky srovnal. Okolnosti tomu chtěly, že o zlato musel být vypsán rozjezd s Josefem Francem a Matějem Kůsem. Dvakrát sice svítila červená světla, aby se nakonec vítězně cílem prohnal pardubický závodník, jehož tím pádem dnes vidíme jako čtyřnásobného šampióna republiky.

 

Přehled stadiónů dle počtu uspořádaných závěrečných závodů mistrovství republiky jednotlivců:

počet: stadión:
17 Březolupy
10 Mšeno
5 Plzeň (Bory)
4 Kopřivnice, Polepy a Slaný
3 Praha (Markéta)
2 Žatec a Žarnovica
1 Bratislava, Plzeň (Pod Výstavištěm), Chrudim, Kyjov, Banská Bystrica, Krupka, Partizánske, Olomouc, Zohor, Čakovice, Chabařovice, Divišov, Pardubice, Liberec a Svitavy

Poznámka: pořadatelem finále roku 1990 byla Žarnovica, avšak kvůli počasí byl závod přeložen na pražskou Markétu; roku 2015 mělo finále vrcholit v Plzni, jenže mítink byl zrušen vinou deště

Před třemi lety se v Březolupech rozjížděli o titul Josef Franc, Václav Milík a Matěj Kůs
Před třemi lety se v Březolupech rozjížděli o titul Josef Franc, Václav Milík a Matěj Kůs

Foto: Karel Herman, Mirek Horáček, archív Jiřího Štancla a archív autora

Václav Milík nepojede třetí finále

Pardubice – 5. října
Dnes odpoledne bylo oficiálně potvrzeno, že Václav Milík nemůže nastoupit k sobotnímu třetímu podniku šampionátu republiky jednotlivců v Březolupech, jelikož byl coby stálý náhradník povolán pro velkou cenu v Toruni. Na startovním čísle tři jej zastoupí David Pacalaj a pakliže nezasáhne vyšší moc, na mistrovském trůnu jej po třech po sobě jdoucích triumfech vystřídá někdo jiný.

 

Václav Milík v sobotu v Březolupech své kousky předvádět nebude
Václav Milík v sobotu v Březolupech své kousky předvádět nebude

Jelikož se v Toruni jedná o podnik ranku mistrovství světa, VV SPD Václava Milíka z březolupského závodu pochopitelně omluvil. To je však asi jediné, co v této záležitostí může řídící orgán české ploché dráhy dělat.

„VV SPD musí akceptovat nominaci vyššího orgánu, nemá de facto právo změnit soutěžní řád šampionátu, který je rozjetý,“ utíná Petr Moravec rázně všechny spekulace operující s dodatečnou implementací reglementu škrtající jeden nejhorší výsledek, díky němuž by Václav Milík letošní šampionát již vyhrál.

Dva dny před závodem není možné březolupský závod odložit už jen proto, že pořadatelé odvedli kus práce na poli jeho propagace. Jedinou nadějí, že by se Václav Milík stal českým šampiónem i letos, přinesl déšť. Jenže takový scénář by si rozhodně nepřál vůbec nikdo.

Pražské pódium posílilo ambice Václava Milíka směrem ke světu velkých cen
Pražské pódium posílilo ambice Václava Milíka směrem ke světu velkých cen

Přitom loni se Václav Milík ocitnul ve stejné situaci a raději upřednostnil český šampionát. Jenže po roce je fenomenální Pardubičan o notný kus dále ve své kariéře. Na pražské Markétě zamával divákům z pódia. A jeho zájmem je vyjít BSI ve všem možném vstříc, aby na něho britský promotér myslel, až bude rozhodovat o stálých divokých kartách.

Podobná situace, kdy žhavý kandidát na titul mistra republiky přišel kvůli světovému finále o vyvrcholení domácího mistrovství. Jenže v roce 1964 by se Jaroslav Volf mladší po pátečním večeru ve švédském Göteborgu do srdce Hané dostal, kdyby se vedoucímu výpravy nechtělo zůstat za železnou oponou až do pondělí, kdy měly otevřeny všechny obchody se zbožím, jež bylo v Československu nedostatkové.

Zdeno Vaculík v pozadí bude v sobotu sledovat debut svého vnuka Davida Pacalaje ve finále mistrovství republiky
Zdeno Vaculík v pozadí bude v sobotu sledovat debut svého vnuka Davida Pacalaje ve finále mistrovství republiky

Ostatně o tom jste si již mohli přečíst v článku v historické rubrice magazínu speedwayA-Z. Každopádně příští bude VV SPD muset zohlednit při sestavování českého kalendáře rovněž termíny velkých cen, aby zachoval nejstaršímu motoristickému šampionátu země duch fair play.

Zatím však musel řešit prozaickou otázku, kdo vlastně Václava Milíka pozítří v Březolupech nahradí. Východiskem je pochopitelně konečné pořadí přeboru. Jenže Radek Podhadský nechce po svém libereckém pádu startovat. Nepřijedou ani Sindy Weber, ani bratři Kvěchovi, takže přišla řada na Davida Pacalaje.

Foto: Mirek Horáček a Karel Herman

Václav Milík zatím nezná cíl destinace své sobotní cesty

Březolupy – 4. října
Páteční zranění Fredrika Lindgrena v semifinále play off britské ligy v Manchesteru zvýšilo naději Václava Milíka, že by se v sobotu přestavil ve velké ceně v Toruni. Nicméně BSI jeho start nepotvrdila, byť upozornila, ať zůstává ve střehu. Český šampión tím pádem zůstává ve startovní listině finále mistrovství republiky, které vyvrcholí svým třetím dílem v sobotu v Březolupech, a pro něhož včera večer byla vylosována startovní čísla.

Tipujte:

Kteří tři závodníci stanou v sobotu na březolupském pódiu?

View Results

Loading ... Loading ...

Videozáznam z losování startovních čísel

 

Nad účastí Václava Milíka v Březolupech se vznáší otazník
Nad účastí Václava Milíka v Březolupech se vznáší otazník

Z kvalifikovaných účastníků už teď chybí Martin Mejtský, který upadl při nedělní Zlaté přilbě města Pardubice. Jeho absence otevírá dvířka do závodu pro Martina Gavendu, jenž se nakonec ve svitavském přeboru nedal do kupy tolik bodů, aby se kvalifikoval přímo.

Možná absence Václava Milíka zvyšuje naději i pro další závodníky v pořadí přeboru. Na pozici náhradníka figuruje prozatím Radek Podhadský, který se však šeredně potloukl při sobotní rozlučce v Liberci.

Startovní listina a způsob kvalifikace do březolupského závodu:

1 Matěj Kůs, Praha divoká karta VV SPD
2 Hynek Štichauer, Pardubice 5. v průběžné klasifikaci MR
3 Václav Milík, Pardubice 1. v průběžné klasifikaci MR
4 Josef Novák, Pardubice 10. v přeboru
5 Zdeněk Simota, Plzeň 4. v průběžné klasifikaci MR
6 Eduard Krčmář, Slaný 3. v průběžné klasifikaci MR
7 Zdeněk Holub, Praha vítěz přeboru
8 Martin Gavenda, Březolupy 11. v přeboru
9 Jaroslav Petrák, Pardubice 8. v přeboru
10 Michal Škurla, Praha 9. v přeboru
11 Josef Franc, Praha 2. v průběžné klasifikaci MR
12 Martin Málek, Březolupy 6. v přeboru
13 Filip Hájek, Praha 8. v průběžné klasifikaci MR
14 Petr Chlupáč, Praha 7. v přeboru
15 Patrik Mikel, Pardubice 7. v průběžné klasifikaci MR
16 Ondřej Smetana, Praha 6. v průběžné klasifikaci MR
17 Radek Podhadský, Plzeň 12. v přeboru

Poznámka: z kvalifikovaných účastníků nestartuje Martin Mejtský kvůli pádu během Zlaté přilby města Pardubice

Foto: Karel Herman

Do Svitav se musí pro přebornický titul i místo v březolupské startovní listině

Vzhledem k elastickému kvalifikačnímu systému nabízí český přebor ještě jeden element navíc kromě svého vlastního pořadí. Jeho včerejší sedmý závod uzavřel listinu účastníků startujících příští sobotu ve druhém finále v Divišově. To má ambice zamíchat pořadím elitní osmičky nasazené pro rozhodující říjnový podnik v Březolupech. Poslední přeborový podnik na státní svátek Svatého Václava ve Svitavách ke všemu přinese ještě boj o celkové vítězství.

 

Zdeněk Holub nemá ještě přebornický titul vůbec jistý
Zdeněk Holub nemá ještě přebornický titul vůbec jistý

Stanovit celkové pořadí přeboru není jednoduše přímočaré. Na jednu stranu se pochopitelně sčítají tabulkové body získané na základě pořadí každého závodu. Nicméně je také důležité pracovat se skutečností, že se do průběžné klasifikace počínaje čtvrtým uskutečněným podnikem počítá pouze 75 procent výsledků zaokrouhlených směrem nahoru.

V dosavadním průběhu soutěže nebylo toto hledisko prozatím příliš důležité. Vzhledem k aritmetice se škrtal jediný závod. Přitom kompletní přeborový program absolvovali pouze Filip Hájek a Sindy Weber. Saská dívčina v Kopřivnici na bodované pozice nedosáhla, takže doposud si body škrtal jen pražský junior.

Ondřej Smetana a Zdeněk Simota mají stále vyhlídky na celkové vítězství v přeboru
Ondřej Smetana a Zdeněk Simota mají stále vyhlídky na celkové vítězství v přeboru

Ve Svitavách se ale tato situace šmahem změní. Půjde totiž o osmý podnik přeboru a není složité spočítat, že pětasedmdesát procent z osmi se rovná přesně šest. Budeme-li počítat dále, snadno zjistíme, že Filip Hájek už je mimo hru o medaile. Vedle osmi bodů z Kopřivnice škrtne ještě dvanáct bodů ze včerejšího Slaného.

Michal Škurla (modrá) bojuje s Petrem Chlupáčem
Michal Škurla (modrá) bojuje s Petrem Chlupáčem

Zůstane mu jich pouze sedmdesát osm. Takže i kdyby nakrásně ve Svitavách zvítězil, ani pětadvacet bodů mu nepomůže dostat se mezi nejlepší trojici, i když by soupeři před ním nedorazili, případně nebodovali.

Ovšem škrtání bodů vyrovná i vedoucí trio. Jak Zdeněk Holub, tak jeho jmenovec Simota musí odečítat jeden závod. U Pražana jde o třetí příčku z Březolup, Plzeňan vygumuje jedno ze svých čtvrtých míst. Avšak Ondřej Smetana, jenž chyběl v obou plzeňských kláních, může počítat se svým kompletním ziskem. Jak ideálně napovídá tabulka níže, vedoucí trojici od sebe dělí dvaadvacet bodů.

Závodníci aspirující na medaile v přeboru před svitavským závodem:

absolvované/započítané závody celkový/rozhodný bodový zisk
Zdeněk Holub 6-5 142-122
Ondřej Smetana 5-5 116-116
Zdeněk Simota 6-5 118-100

 

Martin Málek v souboji se Zdeňkem Simotou
Martin Málek v souboji se Zdeňkem Simotou

Po zranění Tomáše Suchánka v Žarnovici z průběžné klasifikace přeboru do druhého finále v Divišově postupovalo osm borců. Další místo možná uvolní Martin Málek, který se sice z přeboru do Divišova kvalifikoval, ovšem zvažuje, že nepojede, protože chce již o den dříve dorazit na světový šampionát dlouhodrážních družstev v Rodenu.

V tom případě by se osmým postupujícím stal Václav Kvěch, pro něhož by ovšem byl úspěchem i start v roli náhradníka. Z dalších mladých závodníků příjemně překvapil rovněž Petr Chlupáč. Čerstvě patnáctiletý pražský junior musel ještě zjara startovat jen s dvěstěpadesátkou, aby příští sobotu už zasáhl do bojů české špičky.

Václav Kvěch (bílá) vnější stranou útočí na Sindy Weber
Václav Kvěch (bílá) vnější stranou útočí na Sindy Weber

Úspěchem skončila i mise Michala Škurly, který se dokázal kvalifikovat z pouhých dvou přeborových závodů. Pod čarou ovšem uvíznul Michal Dudek, v jehož preferencích však Roden nad Divišovem převažuje.

Slánský závodník má stále kvalitní výchozí pozici pro třetí finále šampionátu jednotlivců v Březolupech. Ve Svitavách ovšem musí hromadit body. Divišov navíc může promíchat osmičku nejlepších, což se přímou úměrou může odrazit ve startovní listině pro Cihelnu a svým způsobem ovlivnit boj o titul přeborníka.

Situace v přeboru z úhlu pohledu nekvalifikovaných finalistů mistrovství republiky:

1. Zdeněk Holub, Praha 142
2. Filip Hájek, Praha 90
3. Martin Mejtský, Pardubice 64
4. Josef Novák, Pardubice 60
5. Petr Chlupáč, Praha 59
6. Martin Málek, Březolupy 56
7. Jaroslav Petrák, Pardubice 54
8. Michal Škurla, Praha 42
9. Václav Kvěch, Praha 36
10. Jan Kvěch, Praha 36
11. Martin Gavenda, Březolupy 33
12. Sindy Weber, D – Liberec (ACCR) 31
13. David Pacalaj, SK – Žarnovica 30
14. Radek Podhadský, Plzeň 27
15. Michal Dudek, Slaný 24
16. Jakub Valkovič, SK – Žarnovica 21
17. Pavel Čermák, Praha 19
18. František Klier, Divišov 15
19. Anne Spaan, NL 14
20. Daniel Šilhán, Liberec 8
21. Filip Šifalda, Chabařovice 8
22. Ján Mihálik, SK – Žarnovica 5
23. Milan Dobiáš, Chabařovice 5
24. Krzysztof Nowacki, PL – Slaný (ACCR) 3
25. Martin Švestka, Liberec 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Absence ligových závodů přiživuje neuvěřitelný březolupský rekord

Březolupy – 22. prosince
Ať už se bavíte o extralize čtyřčlenných družstev, dle nichž se česká vyšší liga pořádala druhou sezónu, se závodníky, manažery, funkcionáři i diváky, řada z nich se s klidným svědomím podepíše pod tvrzení, že na letošní svátek svatého Václava viděli v Březolupech excelentní podívanou. Extraliga se na náves jihomoravské vesnice vrátila po patnácti letech. A nyní je již jasné, že další ročník je ve hvězdách. Nicméně klub, jehož vedení se po rezignaci dlouholetého šéfa Miloše Plzáka ujal Jaroslav Gavenda, nebude ani napřesrok ochuzen o jeden z vrcholů českého kalendáře. Josef Mizera, tajemník AK Březolupy, se magazínu speedwayA-Z svěřil s podrobnostmi, proč si zdejší stadión ještě upevní své výsostné postavení mezi čtyřiadvacítkou lokalit, kde od roku 1949 vyhlašovali individuálního šampióna.

 

Josef Mizera - na snímku s Milošem Plzákem - je rád, že březolupskému klubu zůstalo poslední finále šampionátu jednotlivců
Josef Mizera – na snímku s Milošem Plzákem – je rád, že březolupskému klubu zůstalo poslední finále šampionátu jednotlivců

„Tož nebylo s kým,“ odpovídá Josef Mizera na otázku, proč Březolupy nepokračují ani v extralize, ani v její nižší sestřičce. „Plzeň nechtěla, Mšeno taky ne a Žarnovica taky ne. Proto nemáme ani tu první ligu, nenašel se sparingpartner.“

Rozpad koaličního týmu je o to trpčí, že před rokem koaliční uskupení Březolup a Plzně stálo na prahu letošní extraligy s o poznání vyššími ambicemi, než věčně čekat alespoň na třetí příčku pódia. „Letos to nesplnilo naše očekávání,“ nezastírá Josef Mizera. „Chtěli jsme do toho jít jiným stylem, kdyby byli cizinci, bylo by to lepší. Ale v Plzni došlo k nějaké revoluci ve výboru a už to nešlo dát dohromady.“

Klub v západočeské metropoli rozdělovala otázka, zda pokračovat v plochodrážní činnosti nebo se borského areálu zbavit. V říjnu nakonec členská základna poměrem pouhých šesti hlasů rozhodla, že se o prodeji stadiónu vůbec hlasovat nebude. V prosincových volbách Leopold Klíma rezignoval po mnoha letech na post předsedy, za nějž byl zvolen Jiří Štrobl.

Skvělé březolupské publikum vidělo v září excelentní extraligový mítink
Skvělé březolupské publikum vidělo v září excelentní extraligový mítink

Bez spolupráce s jiným klubem by Březolupy nemohly dát ligový tým dohromady. „Martin Málek avizoval, že se bude věnovat hlavně dlouhé dráze,“ konstatuje Josef Mizera. „Zůstal by nám jen Patrik Mikel, Martin Gavenda a Honza Kraus. Ten to brousí, má licenci, ale ještě nezávodí.“

Poslední jiskřička naděje na extraligový závod v Březolupech přinesla pražská idea kombinovaného extraligového družstva. „Pavel Ondrašík přišel s návrhem českého společného mančaftu,“ přibližuje Josef Mizera. „Ale to se nepovedlo, takže zaplaťpánbůh, že nám zůstal mistrák!“

Po červencovém přeboru přijde vrchol březolupské sezóny v sobotu 7. října. Po dubnovém podniku v Praze a zářijovém Mšenu tady třetím finálovým mítinkem vyvrcholí mistrovství republiky jednotlivců.

 

Nejčastěji se mistr vracel z Březolup:

Finále MR jednotlivců v Březolupech v září 1991 - zleva Bohumil Brhel, Václav Milík a Lubomír Jedek
Finále MR jednotlivců v Březolupech v září 1991 – zleva Bohumil Brhel, Václav Milík a Lubomír Jedek

Během své existence vrcholil nejstarší motoristický šampionát naší země na čtyřiadvaceti různých stadiónech. Dvanáct z nich již zaniklo nebo ploché dráze neslouží a Kopřivnice balancuje mezi oběma skupinami. Boj mezi městskými úředníky a nadšenci sportu levých zatáček totiž prozatím nedospěl do svého rozuzlení.

Přitom Letní stadión v Kopřivnici zaujímá mezi stadióny, kde šampionát republiky končil, výrazné místo. Novému mistru zde aplaudovali čtyřikrát, což město tatrovek staví na roveň s Polepy a Slaným. A svým způsobem i s Plzní, na jejímž borském stadiónu vrcholil prestižní šampionát již pětkrát. Jenže předloni letěl ručník do ringu již po rozpravě.

Ze statistického hlediska je problematická také Žarnovica. Sem bylo v září 1990 naplánováno vůbec první jednodenní finále v historii mistrovství republiky. Ovšem vzhledem k řádění živlů se závod konal až o tři týdny později na pražské Markétě.

Ve Mšeně korunovali mistra republiky desetkrát
Ve Mšeně korunovali mistra republiky desetkrát

První ročníky šampionátu se konaly stylem seriálu závodů. Pořadatel závěrečného mítinku se střídal, takže až do roku 1965 byl mistr republiky korunován dvakrát pouze na žatecké Flóře a zmiňovaném Městském stadiónu v Žarnovici.

Hned vzápětí však rekord vytvořil asfaltový ovál v severočeských Polepech, kde se končilo nepřetržitě čtyřikrát za sebou v letech 1966 – 1969. Nicméně záhy je překonaly Březolupy. V sedmdesátých letech odsud mistr republiky odjížděl osmkrát, z toho v letech 1970 – 1976 v řadě.

Václav Milík získal v Březolupech titul třináct let po svém otci
Václav Milík získal v Březolupech titul třináct let po svém otci

Březolupy držely pořadatelství závěrečného podniku seriálu ještě pětkrát a v jednadevadesátém se zde jelo jediné finále. V devadesátých letech nastala éra mšenských finále, která roku 1997 překonala Polepy. Naproti tomu se Březolupy na patnáct let v otázce korunovace mistra odmlčely. Další pauza trvala osm let. Avšak na druhou stranu se chlubí primátem jediného stadiónu, kde byl za mistra korunován otec i syn, byť tady měl předloni Václav Milík dost namále.

Každopádně sedmý říjnový den příštího roku skončí mistrovství republiky v Březolupech již posedmnácté. Ojedinělost rekordu potrhuje nejen náskok sedmi závodů před Mšenem a dvanácti před plzeňskými Bory. Ale také skutečnost, že na patnácti stadiónech se mistr vyhlašoval pouze jednou.

Přehled stadiónů dle počtu uspořádaných závěrečných závodů MR jednotlivců:

počet:

stadión:

rok a šampión:

16 Březolupy 1970 Jiří Štancl
1971 Václav Verner
1972 Jiří Štancl
1973 Jiří Štancl
1974 Jiří Štancl
1975 Jiří Štancl
1976 Jiří Štancl
1979 Jiří Štancl
1982 Aleš Dryml
1984 Aleš Dryml
1985 Antonín Kasper
1988 Roman Matoušek
1989 Petr Vandírek
1991 Václav Milík
2006 Adrian Rymel
2014 Václav Milík ml.
10 Mšeno 1960 Jaroslav Machač
1994 Antonín Kasper
1995 Zdeněk Tesař
1996 Tomáš Topinka
1997 Antonín Kasper
2002 Antonín Kasper
2003 Tomáš Topinka
2005 Lukáš Dryml
2011 Aleš Dryml ml.
2012 Václav Milík ml.
5 Plzeň 1981 Jiří Štancl
1983 Jiří Štancl
2013 Aleš Dryml ml.
2015 Václav Milík ml. **
2016 Václav Milík ml.
4 Kopřivnice 1957 Rudolf Havelka
1987 Antonín Kasper
2000 Bohumil Brhel
2004 Bohumil Brhel
Polepy 1966 Antonín Šváb
1967 Antonín Šváb
1968 Jan Holub
1969 Jan Holub
Slaný 1978 Jiří Štancl
1986 Antonín Kasper
1998 Bohumil Brhel
2007 Martin Vaculík
3 Praha – Markéta 1980 Jiří Štancl
1990 Antonín Kasper*
2010 Matěj Kůs
2 Žatec 1954 Hugo Rosák
1956 Hugo Rosák
Žarnovica* 1963 Luboš Tomíček
1965 Luboš Tomíček
1 Bratislava 1949 Hugo Rosák
Plzeň – Pod Výstavištěm 1950 Rudolf Havelka
Chrudim 1955 Hugo Rosák
Kyjov 1958 Richard Janíček
Banská Bystrica 1959 František Richter
Krupka 1961 Luboš Tomíček
Partizánske 1962 Luboš Tomíček
Olomouc 1964 Luboš Tomíček
Zohor 1977 Jiří Štancl
Čakovice 1992 Bohumil Brhel
Chabařovice 1993 Bohumil Brhel
Divišov 1999 Michal Makovský
Pardubice 2001 Bohumil Brhel
Liberec 2008 Lukáš Dryml
Svitavy 2009 Lukáš Dryml

Poznámka: * pořadatelem finále roku 1990 byla Žarnovica, avšak kvůli počasí byl závod přeložen na pražskou Markétu; **roku 2015 mělo finále vrcholit v Plzni, jenže mítink byl zrušen vinou deště

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Lubomír Hrstka