Absence ligových závodů přiživuje neuvěřitelný březolupský rekord

Březolupy – 22. prosince
Ať už se bavíte o extralize čtyřčlenných družstev, dle nichž se česká vyšší liga pořádala druhou sezónu, se závodníky, manažery, funkcionáři i diváky, řada z nich se s klidným svědomím podepíše pod tvrzení, že na letošní svátek svatého Václava viděli v Březolupech excelentní podívanou. Extraliga se na náves jihomoravské vesnice vrátila po patnácti letech. A nyní je již jasné, že další ročník je ve hvězdách. Nicméně klub, jehož vedení se po rezignaci dlouholetého šéfa Miloše Plzáka ujal Jaroslav Gavenda, nebude ani napřesrok ochuzen o jeden z vrcholů českého kalendáře. Josef Mizera, tajemník AK Březolupy, se magazínu speedwayA-Z svěřil s podrobnostmi, proč si zdejší stadión ještě upevní své výsostné postavení mezi čtyřiadvacítkou lokalit, kde od roku 1949 vyhlašovali individuálního šampióna.

 

Josef Mizera - na snímku s Milošem Plzákem - je rád, že březolupskému klubu zůstalo poslední finále šampionátu jednotlivců
Josef Mizera – na snímku s Milošem Plzákem – je rád, že březolupskému klubu zůstalo poslední finále šampionátu jednotlivců

„Tož nebylo s kým,“ odpovídá Josef Mizera na otázku, proč Březolupy nepokračují ani v extralize, ani v její nižší sestřičce. „Plzeň nechtěla, Mšeno taky ne a Žarnovica taky ne. Proto nemáme ani tu první ligu, nenašel se sparingpartner.“

Rozpad koaličního týmu je o to trpčí, že před rokem koaliční uskupení Březolup a Plzně stálo na prahu letošní extraligy s o poznání vyššími ambicemi, než věčně čekat alespoň na třetí příčku pódia. „Letos to nesplnilo naše očekávání,“ nezastírá Josef Mizera. „Chtěli jsme do toho jít jiným stylem, kdyby byli cizinci, bylo by to lepší. Ale v Plzni došlo k nějaké revoluci ve výboru a už to nešlo dát dohromady.“

Klub v západočeské metropoli rozdělovala otázka, zda pokračovat v plochodrážní činnosti nebo se borského areálu zbavit. V říjnu nakonec členská základna poměrem pouhých šesti hlasů rozhodla, že se o prodeji stadiónu vůbec hlasovat nebude. V prosincových volbách Leopold Klíma rezignoval po mnoha letech na post předsedy, za nějž byl zvolen Jiří Štrobl.

Skvělé březolupské publikum vidělo v září excelentní extraligový mítink
Skvělé březolupské publikum vidělo v září excelentní extraligový mítink

Bez spolupráce s jiným klubem by Březolupy nemohly dát ligový tým dohromady. „Martin Málek avizoval, že se bude věnovat hlavně dlouhé dráze,“ konstatuje Josef Mizera. „Zůstal by nám jen Patrik Mikel, Martin Gavenda a Honza Kraus. Ten to brousí, má licenci, ale ještě nezávodí.“

Poslední jiskřička naděje na extraligový závod v Březolupech přinesla pražská idea kombinovaného extraligového družstva. „Pavel Ondrašík přišel s návrhem českého společného mančaftu,“ přibližuje Josef Mizera. „Ale to se nepovedlo, takže zaplaťpánbůh, že nám zůstal mistrák!“

Po červencovém přeboru přijde vrchol březolupské sezóny v sobotu 7. října. Po dubnovém podniku v Praze a zářijovém Mšenu tady třetím finálovým mítinkem vyvrcholí mistrovství republiky jednotlivců.

 

Nejčastěji se mistr vracel z Březolup:

Finále MR jednotlivců v Březolupech v září 1991 - zleva Bohumil Brhel, Václav Milík a Lubomír Jedek
Finále MR jednotlivců v Březolupech v září 1991 – zleva Bohumil Brhel, Václav Milík a Lubomír Jedek

Během své existence vrcholil nejstarší motoristický šampionát naší země na čtyřiadvaceti různých stadiónech. Dvanáct z nich již zaniklo nebo ploché dráze neslouží a Kopřivnice balancuje mezi oběma skupinami. Boj mezi městskými úředníky a nadšenci sportu levých zatáček totiž prozatím nedospěl do svého rozuzlení.

Přitom Letní stadión v Kopřivnici zaujímá mezi stadióny, kde šampionát republiky končil, výrazné místo. Novému mistru zde aplaudovali čtyřikrát, což město tatrovek staví na roveň s Polepy a Slaným. A svým způsobem i s Plzní, na jejímž borském stadiónu vrcholil prestižní šampionát již pětkrát. Jenže předloni letěl ručník do ringu již po rozpravě.

Ze statistického hlediska je problematická také Žarnovica. Sem bylo v září 1990 naplánováno vůbec první jednodenní finále v historii mistrovství republiky. Ovšem vzhledem k řádění živlů se závod konal až o tři týdny později na pražské Markétě.

Ve Mšeně korunovali mistra republiky desetkrát
Ve Mšeně korunovali mistra republiky desetkrát

První ročníky šampionátu se konaly stylem seriálu závodů. Pořadatel závěrečného mítinku se střídal, takže až do roku 1965 byl mistr republiky korunován dvakrát pouze na žatecké Flóře a zmiňovaném Městském stadiónu v Žarnovici.

Hned vzápětí však rekord vytvořil asfaltový ovál v severočeských Polepech, kde se končilo nepřetržitě čtyřikrát za sebou v letech 1966 – 1969. Nicméně záhy je překonaly Březolupy. V sedmdesátých letech odsud mistr republiky odjížděl osmkrát, z toho v letech 1970 – 1976 v řadě.

Václav Milík získal v Březolupech titul třináct let po svém otci
Václav Milík získal v Březolupech titul třináct let po svém otci

Březolupy držely pořadatelství závěrečného podniku seriálu ještě pětkrát a v jednadevadesátém se zde jelo jediné finále. V devadesátých letech nastala éra mšenských finále, která roku 1997 překonala Polepy. Naproti tomu se Březolupy na patnáct let v otázce korunovace mistra odmlčely. Další pauza trvala osm let. Avšak na druhou stranu se chlubí primátem jediného stadiónu, kde byl za mistra korunován otec i syn, byť tady měl předloni Václav Milík dost namále.

Každopádně sedmý říjnový den příštího roku skončí mistrovství republiky v Březolupech již posedmnácté. Ojedinělost rekordu potrhuje nejen náskok sedmi závodů před Mšenem a dvanácti před plzeňskými Bory. Ale také skutečnost, že na patnácti stadiónech se mistr vyhlašoval pouze jednou.

Přehled stadiónů dle počtu uspořádaných závěrečných závodů MR jednotlivců:

počet:

stadión:

rok a šampión:

16 Březolupy 1970 Jiří Štancl
1971 Václav Verner
1972 Jiří Štancl
1973 Jiří Štancl
1974 Jiří Štancl
1975 Jiří Štancl
1976 Jiří Štancl
1979 Jiří Štancl
1982 Aleš Dryml
1984 Aleš Dryml
1985 Antonín Kasper
1988 Roman Matoušek
1989 Petr Vandírek
1991 Václav Milík
2006 Adrian Rymel
2014 Václav Milík ml.
10 Mšeno 1960 Jaroslav Machač
1994 Antonín Kasper
1995 Zdeněk Tesař
1996 Tomáš Topinka
1997 Antonín Kasper
2002 Antonín Kasper
2003 Tomáš Topinka
2005 Lukáš Dryml
2011 Aleš Dryml ml.
2012 Václav Milík ml.
5 Plzeň 1981 Jiří Štancl
1983 Jiří Štancl
2013 Aleš Dryml ml.
2015 Václav Milík ml. **
2016 Václav Milík ml.
4 Kopřivnice 1957 Rudolf Havelka
1987 Antonín Kasper
2000 Bohumil Brhel
2004 Bohumil Brhel
Polepy 1966 Antonín Šváb
1967 Antonín Šváb
1968 Jan Holub
1969 Jan Holub
Slaný 1978 Jiří Štancl
1986 Antonín Kasper
1998 Bohumil Brhel
2007 Martin Vaculík
3 Praha – Markéta 1980 Jiří Štancl
1990 Antonín Kasper*
2010 Matěj Kůs
2 Žatec 1954 Hugo Rosák
1956 Hugo Rosák
Žarnovica* 1963 Luboš Tomíček
1965 Luboš Tomíček
1 Bratislava 1949 Hugo Rosák
Plzeň – Pod Výstavištěm 1950 Rudolf Havelka
Chrudim 1955 Hugo Rosák
Kyjov 1958 Richard Janíček
Banská Bystrica 1959 František Richter
Krupka 1961 Luboš Tomíček
Partizánske 1962 Luboš Tomíček
Olomouc 1964 Luboš Tomíček
Zohor 1977 Jiří Štancl
Čakovice 1992 Bohumil Brhel
Chabařovice 1993 Bohumil Brhel
Divišov 1999 Michal Makovský
Pardubice 2001 Bohumil Brhel
Liberec 2008 Lukáš Dryml
Svitavy 2009 Lukáš Dryml

Poznámka: * pořadatelem finále roku 1990 byla Žarnovica, avšak kvůli počasí byl závod přeložen na pražskou Markétu; **roku 2015 mělo finále vrcholit v Plzni, jenže mítink byl zrušen vinou deště

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV), Mirek Horáček a Lubomír Hrstka