Freital – 25. listopadu
Krušnohorské hraniční vrcholky pokryla vrstva sněhu. Cestou dolů k Drážďanům jako by jste se vrátili v kalendáři o pár týdnů nazpět. Na rozdíl od mikulášské nálady, která jakoby ve Freitalu stále visela ve vzduchu. Sněhové vločky v sobotním večeru praly o nadvládu se sněhovými vločkami, dokud obě skupiny nenechaly svých třenic. Ve vzduchu byl kouř a vůně kvalitního uhlí a tu a tam se ozvalo cinkání připomínající zvonky andělů. Bouření plochodrážních motorů dalo jasně najevo, že čerti si zlobivé děti odnesou až přespříští úterý. První závod letošní šroubkařské série Drif-On-Ice se stal kořistí Ronnyho Weise, muže, který tuto úžasnou show před lety spískal. A své slovo do pranice řekl také Roman Andrusiv.

 

Když u depa houká parní lokomotiva

Kdeže pohádkové bytosti, kdeže Mikuláš, čerti a anděl! Sluchové a čichové vjemy, které tuto trojici připomínají, má na svědomí parní lokomotiva místní úzkorozchodné dráhy. V pravidelném provozu míjí poměrně často místní centrum volného času Hains, na jehož venkovním zastřešeném kluzišti letošní Drift-On-Ice odstartoval.

Depo bylo pochopitelně pod otevřeným, temnícím nebem. Nejvíce práce měl Roman Andrusiv. O tréninku zadřel motor. Aby závod nepřišel o dalšího účastníka, Ronny Weis bývalému pardubickému plochodrážníkovi půjčil jeden ze svých motocyklů. A bylo pochopitelně třeba jej dopasovat potřebám jeho dočasného pilota.

Dvaašedesátý závod saských šroubků totiž přeplněnou startovní listinou nedisponoval. Sešlo se šest borců, které v základní části čekalo deset rozjížděk. A pak poslední šance a nakonec finále. O doprovodný pořad se postaral plochodrážní potěr na malých motokrosových strojích. A čtveřice borců se čtyřkolkami. Diváci se neměli šanci nudit se. Pokud by snad ano, o přestávkách spolu s rolbou vyjel na led i motocyklový kaskadér z Lipska.

 

Úžasná show v plochodrážním střihu

Přesně okolo sedmnáctá již nastala ta správná tma. Umocnila ji světla z areálu, která unisono zhasla. Ronny Weis s kufříkem v ruce ovládal světlenou laserovou a ohňovou show. Pak okázalý nástup a mohlo se jít na věc.

Roman Andrusiv v průběhu mítinku:

„Trápím se tady. Někde to klouže, někde tě to natáhne. O tréninku mi to jelo, myslel jsem si, že vyhraju, ale byla prázdná guma.“

Drama produkovaly především děti, při, jejichž duelem létaly jiskry. A také piloti čtyřkolek, kterým se mnohdy z ledu do depa nechtělo. Své čtyři závodní okruhy si prodlužovali o další a další kolečka. Na plochodrážní stroje byl ovál přece jen krátký. Diváky proto bavilo kouzlo okamžiku. Předjížděcích manévrů bylo jako šafránu.

K čestným výjimkám patřil Ronny Weis. V rozjížďce s číslem deset se během úvodního kola dostal po spodní straně před Richarda Geyera, který na něj odstartoval. Oplatil mu třetí jízdu, v jejímž cíli bylo pořadí přesně opačné. Oba se kvalifikovali rovnou do finále, kdežto na zbývající čtveřici čekala poslední šance.

 

Los vyhrává finále

V ní si Roman Andrusiv volil postavení na startu jako třetí. Sice nad svými výkony vrtěl hlavou, ale po dvou nulách se rozjel. Dvakrát porazil Dána Martina Oviga a v deváté jízdě neváhal atakovat vedoucího Sergeje Malyševa.

Last Chance se stala kořistí Nicklase Clausena. Ve čtyřech bylo v první zatáčce pořádně těsno. Roman Andrusiv neměl na protilehlé rovince daleko, aby se dostal na druhou příčku. Jenže další nájezd přišel pekelně rychle. A Němec ruské národnosti postup mezi nejlepší čtyřku ze svých rukou nepustil.

Každopádně jeho výkon po dlouhé pauze od loňského podniku v Niesky obdiv zaslouží. Poslední neskončil. Na otázku po svém dalším účinkování v seriálu mohl jen pokrčit rameny. Ostatně ani Drift-On-Ice zatím nemá definitivní kalendář.  Svůj datum našel jen lednový Jonsdorf, Niesky a Chemnitz prozatím nikoliv.

A Freital je minulostí. Ronny Weis vyhrál los nad Richardem Geyerem a dlouho neváhal nad červenou pozicí. Tím pádem bylo rozhodnuto. Oba Němci o chvilku později slovně prožívali svůj souboj, do něhož se zamíchal také Niklas Clausen.

Dán zůstal třetí vzadu a v diskusi, jak kdo v prvním oblouku jel, vedle skvělé angličtiny používal rovněž ruce. Sergej Malyšev stál opodál poněkud zasmušilý.  Ale což, tentokrát čtvrtý, jenže Jonsdorf bude už za necelý měsíc!

		TOT	LCH	FIN
1. Ronny Weis, D	2 1 2 2 2	9		1.
2. Richard Geyer, D	2 2 2 2 1	9		2.
3. Niklas Clausen, DK	1 2 0 1 0	4	1.	3.
4. Sergej Malyšev, D – RUS	0 1 1 1 2	5	2.	4.
5. Roman Andrusiv, CZ	0 0 1 0 1	2	3.
6. Martin Ovig, DK	1 0 0 0 0	1	4.

Junioren A 50 ccm:

		TOT	FIN
1. Raymon Forkert	3 3 2 3	12	1.
2. Erik Barth	2 2 3 2	9	2.
3. Arthur Schütze	0 1 1 1	3	3.
4. Tobias Stapf	1 0 0 0	1	4.

Quad 600 ccm:

		TOT	FIN
1. Alexander Hauswald	3 3 3 3 3	15	1.
2. Marlon Dreier	2 2 2 2 2	10	2.
3. Arthur Schütze	0 1 1 1 1	4	3.
4. Tobias Stapf	1 0 0 0 0	1	4.

Freital – 24. listopadu
Škvárová sezóna anno domini 2023 je jednou provždy v historii. Nyní náš čekají ledy. Ach, ledy… Když v posledních letech mrzlo, řádili covidoví politici. Od zázraku jarně únorových Holic uběhne pět let. Co tedy má fanoušek v našich končinách dělat, aby si zkrátil zimní pauzu. Není to složité, Freital leží, coby kamenem dohodil na saské straně českých hranic a zítra zde startuje letošní seriál Drift-On-Ice.

 

Šroubky jsou symbiózou klasického speedway a ledového povrchu. Motocykly na klasické ovály zápolí na ledovém povrchu. A Ronny Weis se svým míšeňským týmem je ve své sérii Drift-On-Ice přivedl k naprosté dokonalosti.

Jeho série se stará o zábavu fanoušků během zimní pauzy dobrých patnáct let. Zítra od sedmnácti hodin ve Freitalu startuje další ročník, jenž má mít čtyři díly. Termínem se pyšní prozatím Jonsdorf, kousíček od Liberce, kde se pojede dvacátého ledna, kdežto Niesky a Chemnitz jsou zjevně otevřenou záležitostí.

Zítřejší startovní listina nebyla prozatím nebyla zveřejněna. Jisté je, že se obejde bez dvou českých šroubkařských ikon. Hynek Štichauer si užívá dovolenou a povinnosti nechají doma rovněž Jaroslava Petráka. O doprovodný program se postará potěr na padesátkách a čtyřkolky.

Polské transferové okénko se uzavřelo minulé úterý, ale kluby stále mohou doplňovat své soupisky o závodníky, kteří nemají kontrakt v soutěžích našich severních sousedů. Ve středu Gorzow oznámil podpis kontraktu na sezóny 2024 a 2025 s Adamem Bubbou Bednářem.

V Polsku je až do zítřka otevřené čtrnáctidenní transferové okénko a v případě některých týmů probíhají slavnostní prezentace. Ve čtvrtek se Jan Kvěch objevil na akci v Zielonej Goře, Václav Milík druhý den v Krosně, kde byl jmenován kapitánem Vlků na příští rok. I přes listopadový termín bouřily motory v Rakousku. I když šlo o flat track, v akci nechyběl ani plochodrážník.

Slaný – 4. listopadu
V pátek nebylo třináctého. Přesto si poslední den pracovního týdne vysloužil jen samé nadávky. Nebylo divu, ještě před úsvitem se po celé zemi snášel déšť. Pršelo, pršelo a pořád pršelo, jen se lilo, dokud většina lidí večer neusnula. Sobota ovšem stála za to. Sluníčko si nestačilo pořádně umýt ospalky a už pospíchalo na nebeskou báň. Kostěnickému Srandamači nebylo pomoci. A tak evidentně poslední ostrá kola na našich oválech napsaly závodní automobily.

Slunečné dopoledne

Před desátou hodinou je brána stánského plochodrážního stadiónu zavřená. Stačí lehce stisknout kliku a její pravá polovina se otevře v okázalém uvítacím gestu. Depo je prázdné, pouze jedna civilní fabie vyčnívá z boxů. Antonín Vilde ale záhy dostojí slibu, že vůbec nic nebude překážet v cestě vozům řadícím se na start Show Section, a svůj automobil si přeparkuje.

Účastníci třinácté Rallye Berounka Revival se v té době přesunují od startu u radotínské školy k rallyecrosovému závodišti v Sedlčanech, kde je čeká první Show Section. A pak bratru sto padesát posádek míří do Slaného.

Sluníčko svítí. Na ovále leží napadané zezlátlé listí. Obloha se shlíží v několika loužích, povrch je těžký. Pokud by se jela plocho dráha, parta traťáků by si pořádně mákla.  Padají narážky na osud speciálky Rallye Praha Revival z loňského dubna, kdy se speciálka musela zrušit v záplavách deště.

Objevují se první organizátoři. Ovál zdobí patníky, před vraty z depa na ovál se instaluje časomíra. A je to tady. Ze svahu od Netovické ulice se spouští bílá corolla. Startovní číslo 900 prozrazuje předjezdce. Za volantem sedí Jan Heřmánek, vedle něho Eduard Patera, hlava týmu, který má vedle vrchařského seriálu na svědomí i rallye revivaly.

 

 

Do bahenní lázně

Rallye Berounka Revival je ve svých propozicích definována jako sportovně-společenská akce pro legendy motosportu a příznivce závodních a sportovních automobilů let minulých. Za ním následují další automobily. Jako první Audi Quattro. Stačí kapka fantazie k návratu na počátek osmdesátých let.

Tentokrát jej ovšem neřídí finský blonďák Hannu Mikkola či snědá francouzská čertice Michele Mouton. Ovládá ho Josef Kubelka, jemuž naviguje Pavel Ryšánek. Dva okruhy na plochodrážním ovále a závěrečnou sekci navazující na výjezd, kudy běžně vyjíždí na trať traktory a kropička, zvládnou za minutu padesát šest sekund a sedm set jejích tisícin.

Na vozech je patrné, že sedlčanská speciálka byla hodně náročná. Bahno létá také na slánském stadiónu. Řidič se společenským motýlkem raději otáčí sněhobílé porsche, aby jej ušetřil hnědého a těžkého airbrushe.

Plzeňský Ladislav Kopelent s Vladimírem Rajnochem na louže nehledí. Jejich Škoda 130 RS zvládne show section za 1:27,000 minuty. Staví svým protivníkům hodně vysokou laťku. Nakonec pod náporem několika posádek padne. Nejrychlejší jsou Matyáš Homola a David Bunda v kabině červeného VW Polo.

 

Soumraku navzdory

První posádky si užívají speciálky na letišti v Panenském Týnci s bohatě zásobeným stánkem s občerstvením, ale ve Slaném stále bouří motory zajímavých automobilů. Velkou pozornost sklízí pestrobarevný Citroën 2CV známý pod přezdívkou Kachna.

V lednu se s ním Barbora Holická chce vydat na Rallye Dakar. Slavný podnik přes pouštní Afriku konec konců připomíná i liazka, která se vzhledem ke svým rozměrům a hmotnosti na ovále nepředvede. Jiří Moskal, který ji roku 1985 dovedl až do senegalské metropole, po levici svého navigátora z afrického maratónu Pavla Záleského skvěle krotí žlutý BMW 318iS.

Ačkoliv oběma slánské Show Section od sebe dělí dvě hodiny, diváci nemusí řešit, co dělat o přestávce. Žádná není. Ve vratech depa se objeví stále další automobily. Pokud dorazí před předjezdci, mohou na ovál. Jestliže ne Eduard Patera je v plochodrážním depu otáčí.

Od první zkoušky plochodrážní ovál poněkud vyschne Audi Quatrro v rukou Josefa Kukelky vylepší svůj čas o šestnáct sekund na 1:40,000 minuty. Zrychlují také ostatní. Vlastimil Suk v Suzuki Swift je vůbec nejrychlejší. Časomíra mu naměří 1:11,600. To už se sluníčko naklání stále víc a víc na západ.

I v padajícím soumraku je provoz na Pražské ulici ve Slaném silný. Vozy z konce pole se mnohdy od obyčejných aut liší jen samolepkami a číslem. A také přilbami na zadních sedadlech. Odbočí do kopečka k plochodrážnímu stadiónu. Splní si speciálku a pak se vrací za dalšími milníky Rallye Berounka Revival 2023.