Niesky – 21. února
Krajina se houfně zbavuje bílých tónů ve své šatníku. V módě je zelená. Paní Zima se ale nevzdává své vlády. Ani v plochodrážním kalendáři. Městečko Niesky nevyjímaje. Saská série Drift-On-Ice má mezi lidmi zvuk. Její hlavní organizátor Ronny Weis kraluje i na ledě, takže si včera připsal další triumf. Hynek Štichauer si jasně řekl o vítězství v rozjížďce poslední šance. Postoupil do finále, kde čtvrtá pozice na roštu nebyla nikterak výhodná. Po odstoupení Richarda Geyera se nakonec podíval na nejnižší stupínek pódia.

 

Šroubkařský Mount Everest

Niesky. Hornolužickosrbsky Niska. Česky Nízké či Nízký. Ono je vlastně jedno, jak nejmladší město zhořeleckého okresu, jenž moravští bratříci založili před polovinou osmnáctého století, nazvete. V sobotu by mu slušel termín metropole plochodrážních šroubků. S přídavným jménem jediná. Podobnou podívanou, jakou Ronny Weis se svým týmem předvádí ve své sérii Drift-On-Ice totiž neuvidíte nikde jinde na celém světě.

Saská šroubkařská série baví diváky již od roku 2010. Niesky viděly její letošní třetí podnik. V celé historii unikátního projektu již dohromady sedmdesátý podnik. Původní plán pracoval s verzí devíti závodníků ve startovní listině. Nakonec by jich bylo pouze sedm. Takové díry by neprospěly startovní listině, proto jsme dnes neviděli Petra Marka, který se postavil na pódium v listopadu ve Freitalu.

 

V časném předjaří na šroubky

Jaro visí ve vzduchu. Sníh taje, všude venku jsou louže, jimž se chodci snaží všemožně vyhnout. Kdo by si chtěl ostatně také nabrat ledovou vodu do bot? Hodinky se dostávají k páté odpolední. Oranžové sluníčko se snaží mezi sloupy zastřešení zimního stadiónu, cože se to na ledě děje.

Zatím nic moc, ty naše milá hvězdo. Pořadatelé čistí zamlžená plexiskla nad mantinely. Přichází první diváci. Dávají si pití nebo něco malého na zub. A snaží se najít místa co nejvýše na betonových stupních ochozu. Rychle se plní, byť teoreticky do začátku zbývá dost času. Jenže zájemců jsou mraky. A sníst si párek v rohlíku a vypít si svařák se dá i nahoře, odkud vám neunikne jediný detail z dění na hokejové ploše.

 

České palačinky v improvizovaném depu

O půl šesté vidí jen světélka, která závodí na stropu haly. Které bude rychlejší než to druhé. Sluníčko je už o poznání dále na západ. Zbytky sněhu se marně snaží oddálit konec dne. Depo je v plochodrážní terminologii ve druhém výjezdu. Na hokejovém stadiónu v místě, odkud vyjíždí rolba.

Objeví se Hynek Štichauer. Jediný český zástupce ve startovním poli. Na své vousaté tváři má úsměv. Ale na rtech a v očích otazníky coby odpovědi na otázky, jak se jeho další kariéra letos vyvine.

V dalekém finském Varkausu se Lukáš Hutla chystá na finále evropského šampionátu ledařů. V Niesky se show teprve chystá. Malí kluci se opírají o zábradlí, vedle něhož stojí motocykl pardubického závodníka. Tschechische Jawa, dozvídají se od jeho majitele. Ujišťují se, že jeho majitel je the best. Jeden z nich vyhrkne, že do Čech jezdí rád, protože mu chutnají naše sladké palačinky.

 

Přes pád k bodu

Je tu osmnáctá. Lukáš Hutla ve Finsku slaví titul evropského vicemistra. V Niesky se jde na nástup. Prckům na malých kroskách musí tátové pomáhat. Brát jim řidítka z malých ruček do svých tlap a manévrovat je ven, aby se vyhnuli mohutným čtyřkolkám. Konečně přijdou na řadu i plochodrážníci. A záhy jdou do akce coby první.

Richard Geyer si jako první připisuje dva body, když v rozjížďce s číslem jedna triumfuje ve stylu start – cíl. Hynek Štichauer vstupuje do klání ve druhé jízdě. Zkouší ovál. Do slova i do písmene. Zvedne se, přijede na rošt. Ronny Weis se spoilerem v předním kole připomínajícím devadesátá léta kraluje. Pardubičan uhlídá Sergeje Malyševa.

 

Jediný suverén

Podobný příběh píše rovněž čtvrtá jízda. Richard Geyer odletí a Hynek Štichauer opět nechává Sergeje Malyševa, ať si na něm vyláme zuby. Sedmá jízda je prubířská zkouška. Pardubičan v ní stojí na vnějšku. Nejnevýhodnější pozice? Pchá!

Hynek Štichauer vede. Nechá za sebou Niklase Clausena. I Sergeje Malyševa, který mu ovšem nakonec vrátí dvě předchozí prohry i s úroky. Právě mezi nimi dvěma půjde o to, kdo s koho. Ronny Weis s ohledem na sílu ledu před sedmou jízdou posune vnitřní čáru dovnitř. Pak jej odvede Richard Geyer. Ten vzápětí v rozjížďce s číslem devět poráží Sergeje Malyševa a Bruno Thomase. S deseti body je vítězem základní části.

 

---

Hynek Štichauer na téma šroubků v Niesky:

„Užil jsem si to. Proto sem jezdím, abych si to užil. Pokud možno co nejvíc. Před finále jsem se jel podívat na rošt z druhý strany, protože ze čtyřky je tam vždycky víc sněhu, když jedeš po čtyřkolkách. A zahrabeš se. Ze čtyřky se proto nedalo nic čekat, Ricthieho ale zradila technika. Tak mám bednu. Letos první. A jestli poslední? Na šroubkách určitě.“

---

Cesta vede dál přes poslední šanci

Hynek Štichauer má před sebou poslední rozjížďku základního rozpisu. Desátou v pořadí. Ronny Weis v ní svým bleskovým startem zhanbí i samotný blesk. Stejně jako prve Richard Geyer postupuje rovnou do finále. Hynek Štichauer s bílým povlakem trčí vzadu a nepřekoná ani Niklase Clausena. Má čtyři body. Stejně jako Sergej Malyšev, jemuž ale pomáhá lepší skóre. Takže rozjížďka poslední šance.

Publikum baví také doprovodné kategorie.  Malé děti rychle odkládají malé motocykly, aby jim neunikla ani sekunda z hlavního závodu. Ostatně mají zde velký vzor. Bruno Thomas. Jak je to dlouho, co v seriálu Drift-On-Ice sám proháněl malou KTM? A pak čtyřkolky. Ve čtyřech se sotva vejdou na startovní rošt. Nadšení vzbudí jen svým burácením okolo mantinelů. Natož pak svými souboji.

 

Rozdané karty pro finále

Pro nadstavbovou část si závodníci své postavení na startovním roštu volí postavení pro obě finálové jízdy. Hynek Štichauer jako první. Pro malé finále není co řešit. Rychle ukáže na půvabnou blondýnku, která drží v rukou červenou přilbičku. Niklas Clausen volí modrou, na Bruna Thomase zbývá venek.

Pak volba pro velké finále. Richard Geyer nad červenou příliš dlouho neváhal. Ronny Weis si naproti tomu dával na čas. Modrá byla ovšem stejně nakonec jeho. Sergej Malyšev vyšle jasnou zprávu vítězi malého finále. Bílou si beru já, na tebe zbude žlutá.

 

Smůla jednoho, štěstí druhého

Před malým finále vyjel na led jako první Hynek Štichauer. Startmaršál Mayk Sander mu ukázal všech pět prstů na znamení, kolik okruhů se pojede. Nejlepší start vystřihne Niklas Clausen. Hynek Štichauer se drží vnitřní čáry. V nájezdu do druhé zatáčky udeří. Sedmadvacetiletého Dána podjíždí, vyhrává a postupuje do velkého finále.

V něm byl Hynek Štichauer venku z depa opět jako první. Objel celé kolo. Zkoumal, co se startovním roštem provedly čtyřkolky při svém finále. Prim hrál Ronny Weis. S rutinou mistra se usadil na čele před Richardem Geyerem. Jeho technické problémy zkraje předposledního kola jej dostaly ze hry. A tak tedy, Sergej Malyšev druhý, Hynek Štichauer třetí.

		TOT	LCH	FIN
1. Ronny Weis, D	2 2 1 2 2	9		1.
2. Sergej Malyšev, RUS	0 0 2 1 1	4		2.
3. Hynek Štichauer, CZ	1 1 1 1 0	4	1.	3.
4. Richard Geyer, D	2 2 2 2 2	10		E
5. Niklas Clausen, DK	1 1 0 0 1	3	2.
6. Bruno Thomas, D	0 R 0 0 0	0	3.

Junioři 50 ccm:

1. Vincent Weber	2 2 2 2 2	10
2. Max Anderlik	1 1 1 1 1	5
3. Jamie Forkeret	0 0 0 0 0	0

Quad 500 ccm:

		TOT	FIN
1. Alexander Hauswald	3 2 2 3 3	13	1.
2. Leon Sochor	2 3 3 1 2	11	2.
3. Thomas Kramer	1 1 1 2 1	6	3.
4. Laura Krämer	0 0 0 0 0	0	x

Liberec – 19. února
Letošní amatérský seriál závodů pořádaný Bležejem Skreszewskim BUDEX CUP vchází do desáté sezóny. Dobrá zpráva je, že se znovu můžou do závodů přihlásit i mladí závodníci v kubaturách 125 a 250. Otevírá se šance i pro naše, aby si mohli vyzkoušet jízdu na stadiónech, jako jsou Gniezno, Leszno, Wroclaw, Pila, Opole, Rawicz a další. V dubnu se začíná v Gniezně, v Liberci se pojede tradičně o letních prázdninách 25. července. V minulosti závody jezdili třeba Adam Nejezchleba či Štěpánka Nyklová. Přihlášky můžete posílat na blazej130684@wp.pl nebo na stadión do Liberce Kollert@grslbc.cz.

Zadov – 10. února
Soustředění pro mladé plochodrážníky, které Zdeněk Schneiderwind organizuje na šumavském Zadově, patři do českého termínového kalendáře stejně tradičně jako stopětadvacítky. O tomto týdnu si jej užívá desítka mladých českých závodníků. A pražský trenér si nemůže vynachválit týmového ducha.

 

Konkrétně jde o pražské Jaroslava Baroka, Matěje Tůmu a nováčka Jaroslava Novotného, Plzeňany Víta Kubala a Jana Dědka, slánské Bruna Berana, Matyáše Rysku a Jakuba Hejkala a mladé pardubické hřebečky Dominika Suchánka a Matyáše Lišku.

„Jsem nadšenej z těch, co stoje poprvý na běžkách,“ usmívá se Zdeněk Schneiderwind. „Zkušenější makaj‘, bezvadně se starají o ty mladý. Jsme tu od pondělí do pátku, podmínky jsou na hovno, ve středu má pršet, ale máme náhradní plán.“

Sobota by mohla prasknout pýchou sama nad sebou, kterak byla nejdůležitějším dnem domácího plochodrážního týdne. Kdo by jí bral iluze?! Nafoukanci si je stejně nenechají vzít, jenže jí patří sláva plným právem. Sedmý únor anno domini 2026 totiž vešel do dějin sportu zatáček coby průlomový. Nejen proto, že poskytl exkluzivní materiál dnešní tradiční kompilaci magazínu speedwayA-Z jako den, kdy se začalo nedostávat ledu.

V zimě nebývá pražádná potíž smrsknout plochodrážní dění do jediného dne. Avšak málokdy jde o tam strhující dění. V sobotu po desáté informoval Petr Makušev, že si Hamr na Jezeře naordinoval drastickou dietu. Z jednadvaceti centimetrů bylo rázem patnáct.

Meteorologové jsou navíc krutí jako lidové soudy v padesátých letech. Mistrovský závod na ledech plánovaný na čtrnáctého padl. Ptát se na jeho dvojče v nedělních Mělicích by bylo stejně účinné, jako pustit se do řešení kvadratury kruhu po stovkách marných staletí.

KUKI aréna ale měla ledu dost, aby nechala české plochodrážníky napsat poslední kapitolu své současné historii, než jí nahradí moderní stánek. Linda Schlixbierová a Vendula Zátopková na motokrosových strojích a Jan Kvěch, Zdeněk Simota, Jan Hlačina a Jaroslav Petrák s plochodrážními šroubky vrátili po jedenácti letech sport levých zatáček nejen do Hluboké nad Vltavou, ale potažmo do celých jižních Čech.

Stovky rozzářených očí za plexiskly nad hokejovými mantinely se staly svědky úchvatné reklamy na plochou dráhu, jež mimo její výsostné vody dlouho neměla konkurenci. A také dost možná viděly a slyšely u nás letos naposledy pravý ledařský speciál, o jehož řidítka se dělili Jiří Petrásek a Adam Nejezchleba.

V Rakousku ale ještě stihli předběhnout oblevu. Mezinárodní pouťák na plochodrážním oválu ve St. Johannu im Pongau ovládl Franz Zorn. Po pěti triumfech projel vítězně rovněž cílem finálové jízdy před Lukášem Hutlou, Johanem Weberem a Jasperem Iwemou.

Lukáš Hutla (E 3 2 3) se na startovní finálový rošt dostal přes vítězství v poslední šanci, v níž za sebou nechal Jaspera Iwemu, Haralda Simona a Christopha Kirchnera. Harald Simon posléze vyhrál finále B o celkové páté místo před Andrejem Divišem (1 1 1 2), Christophem Kirchnerem a Lucou Bauerem.