Praha – 26. září
Tisková konference pořádajícího klubu necelý týden před 49. Memoriálem Luboše Tomíčka nemohla být o ničem jiném než o startovní listině tradičního závodu. Svého času to býval vrchol mezinárodní plochodrážní sezóny v Praze a ani dnes v časech Speedway Grand Prix Memoriál neztratil na své zvláštní přitažlivosti.
Liberec – 26. září
Liberec pojede svou závěrečnou. Asi budeme patřit mezi první u nás, co ji pojedou. Letošní název SETKÁNÍ HVĚZD bude ve znamení exhibice plochodrážníků a hlavně novinek. Bohužel letos neuvidíme Angličany, mají toho na konec sezóny moc. A podle jejich slov jezdit každý víkend do Evropy je dřina.
Léto se jakoby mávnutím kouzelného proutku proměnilo v čistokrevný podzim. Plochodrážní sezóna se dostává ke svému konci, více a více šampionátů se uzavírá a závodníci stále častěji myslí na zimní přestávku. Platí to i pro Čechy a Slováky, kteří se v uplynulém týdnu objevili v akci ve Švédsku, Německu a Polsku, přičemž pouze déšť zabránil rozšíření těchto destinací také na Maďarsko.
Roden – 24. září
Německým triumfem skončil dnešní mítink mistrovství světa družstev na dlouhé dráze v Rodenu. Na stupně vítězů se dostali také Francouzi a Nizozemci. Český národní tým se vrací se čtvrtým místem, které mu při bodové rovnosti se Švédy zajistil excelentní Josef Franc. Ten se stal nejlepším mužem závodu, když pouze jednou neprojížděl cílem jako vítěz, což zajistilo lepší kritéria při bodové rovnosti se Švédy.
Stockholm – 23. září
Před čtrnácti dny Matej Žagar v Teterowě doufal v příznivý obrat ve světě velkých cen. Po včerejším triumfu ve Stockholmu zašel ještě dále a na tiskové konferenci se rozhovořil ve smyslu bodu zlomu v celé jeho kariéře. Ať tak či onak Slovinec každopádně vystřídal Martina Vaculíka na osmé pozici průběžné klasifikace. Slovenské eso však ztrácí jediný bod po včerejším čtrnáctém místu těsně za Taiem Woffindenem, jehož sny o útoku na titul se rozplynuly hned ve dvou páskách. Naproti tomu Jason Doyle se mohl radovat, jelikož dal do kupy osmnáct bodů a svůj titul může proměnit už za čtrnáct dnů v Toruni.
Divišov – 29. září
Ke tvorovi z říše snů dnes v Divišově Josef Franc přirovnal Václava Milíka. Bodejť by ne, pardubický kapitán s přehledem triumfoval v pěti rozjížďkách druhého finále českého šampionátu, které ve středočeském městečku pořádalo Mšeno, a na hrotu průběžné klasifikace navýšil své vedení na pět bodů právě před vtipným glosátorem plochodrážních oválů. V boji o stupně vítězů se ale děly věci! Hynek Štichauer doplatil na svůj úvodní pád, když se pral o vítězství s Matějem Kůsem, aby to s ním dle jeho slov posléze šlo z kopce. Zdeněk Simota naopak řádil jako černá ruka. Byl to právě on, kdo v rozjížďce s číslem pět připravil o punc neporazitelnosti Matěje Kůse. Po dvou sériích se mu šesti body mohl rovnat pouze Václav Milík, nicméně jeho triumf připomněl antického krále Pyrrha. Kouř z výfuku totiž signalizoval konec motoru laděného na krátké britské ovály, jimž se Divišov podobá. Nakonec se mohl smát Eduard Krčmář. Slánský závodník kromě Václava Milíka prohrál jen s Matějem Kůsem a druhým místem zaznamenal své nejlepší umístění v šampionátu vůbec. Ještě než mohl triumfovat v nadstavbovém Memoriálu Emila Sovy, tříčlenný rozjezd musel určit posledního muže na stupních vítězů. Zdeněk Simota se držel v pozadí, ale Josef Franc s Matějem Kůsem předvedli jeden z nejlepších duelů sezóny. V těsném finiši se nakonec smál Matěj Kůs, který mít o bod navíc, rozjížděl by se ještě jednou o místo v elitní osmičce průběžné klasifikace. Nicméně z kuloárů zaznělo, že by to měl být právě on, komu VV SPD přidělí divokou kartu pro Březolupy.