Kostěnice – 4. listopadu
Dnes dopoledne se na oválu v Kostěnicích konala inspekce stavu trati po pátečním celodenním slejváku. Její výsledek se dal tušit již předem. Kaluže připomínala alpská plesa. A sypat do nich piliny na vysoušení by bylo vražděním neviňátek. V tomto případě utopením. Zkrátka a dobře, druhý letošní Srandamač se v neděli nepojede. A co bude dál, se prý brzy uvidí.
Památka zesnulých je období, kdy vzpomínáme na všechny blízké, kteří již nejsou mezi námi. Paří mezi ně i ti, kteří psali historii ploché dráhy. Od letošního června dolévají do nádrže andělé také Pavlu Marešovi, který našel místo posledního odpočinku na Děčínsku.
Přelouč – 3. listopadu
Kalendář světových ledů je oficiálně venku nějakých čtyřiadvacet hodin. A už je tady novinka stejně žhavá jako nečekaná. Lukáš Hutla pojede jen do Inzellu, ale coby divák, pakliže mu někdo nenabídne práci mechanika v depu. A pokud se zase neuskuteční žádný závod českého šampionátu, jeho ohřebované speciály budou tichá jako vánoční noc.
Kostěnice – 3. listopadu
Kostěnický ovál vyschl natolik, že se po něm ve středu mohl prohánět Pavel Fuksa na motocyklu se stojatým motorem. Bývalý pardubický závodník ale bude v neděli při závodním Srandamači kvůli hokeji chybět. A dost možná, že nebude sám.
Mies – 2. listopadu
Mezinárodní motocyklová federace FIM včera zveřejnila termínový kalendář mistrovství světa na ledové dráze v sezóně 2024. Oproti letošku s jediným finálovým mítinkem v Inzellu přibývá další v Heerenveenu. Kvalifikace je opět plánována na leden do švédského Örnsköldsviku.
Předposlední říjnový pátek byl nádherný den. Sluníčko se nedalo ztrapnit zlátnoucími listy, které se tu a tam odhodlávaly ke skoku z větví, jež je k sobě poutaly již od jara. Vitální, činorodý muž měl spoustu plánů. Určitě nepomyslel na své trenérské působení na pražské Markétě zkraje devadesátých let, ačkoliv sám nikdy neusedl za řidítka závodního stroje. Svému synovi, pochopitelně také Richardovi, nemohl být za časů jeho aktivní kariéry lepším mechanikem. Kdo by ostatně žil vzpomínkami, když má tolik plánů? Spíše přemítal, jak zase vyrazí jako člen doprovodného týmu starající se o historického forda na rallye a závodech do vrchu. Sluníčko ale onen osudný pátek vylákalo z hnízda také jednu vosu. Setkání obou bylo fatální a mužovo srdce se po jednasedmdesáti letech bezvadné práce zastavilo. Nic nebyla platná první pomoc blízkých, ani profesionální zásah zdravotníků. Richard Wolff starší proto od 20. října letošního roku žije ve vzpomínkách svých nejdražších, přátel a kamarádů. A že jich je! Čest jeho památce!