Archiv pro rubriku: ME

Rozjezdy se Josefa France drží jako helvétská víra

Debrecen – 9. června
V semifinále evropského šampionátu v Daugavpilsu se Josef Franc rozjížděl o místo náhradníka a podlehl Renatu Gafurovi. Jenže jeho parák z loňského českého šampionátu dvojic dnes startoval v kvalifikaci o SGP v Abensbergu a uvolnil mu místo v challenge evropského šampionátu. Po přeložení Berwicku, které na Britských ostrovech podrželo čtveřici závodníků, se Josef Franc posunul na startovní číslo čtrnáct. Nakonec opět musel do rozjezdu, avšak zatímco v sobotu v Lublani slavil úspěch, tentokrát skončil celkově až devátý. Martin Málek byl šestnáctý. Triumfoval Adrian Miedzinski, když spolu s Januszem Kolodziejem svorně řekli ne dodatkové jízdě o vítězství.

1. Adrian Miedzinski, PL 3 2 2 3 2 12
2. Janusz Kolodziej, PL 3 2 3 2 2 12
3. Peter Kildemand, DK 0 2 2 3 3 10
4. Jonas Davidsson, S 3 1 3 2 0 9
5. Kenni Larsen, DK 1 3 3 2 X 9
6. Jurica Pavlic, CRO 1 3 2 1 2 9
7. Patryk Dudek, PL 1 E 1 3 3 8+3
8. Andrzej Lebeděvs, LAT 3 1 1 0 3 8+2
9. Josef Franc, CZ 0 3 1 1 3 8+1
10. Maksim Bogdanovs, LAT 2 3 0 2 1 8+0
11. Kjastas Puodžuks, LAT 2 0 3 0 2 7
12. Andrej Karpov, UA 2 0 0 3 1 6
13. Michael Jepsen Jensen, DK 2 2 1 1 0 6
14. Jozsef Tabaka, H 0 1 0 1 1 3
15. Anders Thomsen, DK 1 1 0 E 1 3
16. Martin Málek, CZ 0 0 2 0 0 2

České juniorské trio zkusí postoupit do evropského finále z důvěrně známé dráhy

Pardubice – 3. června
Letošní sezóna v Pardubicích začíná vskutku netradičně. Po redukci extraligy a vzhledem ke konání domácích prvoligových mítinků ve Svitavách, rámují svítkovské plochodrážní jaro mezinárodní závody. Po jadranských soutěžích přichází na řadu semifinále juniorského mistrovství Evropy, které příští pátek skvělým způsobem pomůže k pomyslným oslavám stadiónu, na němž plochodrážní motory poprvé zaburácely poslední květnový víkend před šedesáti lety.

S pátečním termínem Pardubice laborovaly již před pár lety. Angažmá Václava Milíka v Poole stojí za comebackem populárního pátého dne týdne v extralize a v juniorském mistrovství republiky.

V případě juniorského mistrovství Evropy dostal pátek před víkendem z důvodu snahy pořadatelů zkusit něco nového, když sobota v minulosti mnoho fanoušků neoslovila.

„V Pardubicích bývá o víkendu poměrně mnoho akcí,“ říká Petr Moravec. „Věřím, že tím mnoha příznivcům dáme šanci náš závod v klidu navštívit.“ Klub svým fanouškům vychází vstříc i cenou vstupenek. Normální lístek pořídíte za stovku, zlevněný za sedmdesát korun. Na něj budou mít nárok i ti, kteří dorazí v doprovodu dětí do patnácti let, které budou mít vstup volný.

Důvěrně známá domácí dráha v protikladu s dalekou cestou na druhé semifinále do francouzského Maconu zapříčinila, že trojice loňských finalistů při své volbě nezaváhala. Příští pátek se o pět postupových příček poperou Václav Milík, Eduard Krčmář a Zdeněk Holub.

Poslední přidělené místo má česká federace v Maconu. Po zrušení divišovské juniorky ho dostal Roman Čejka, který by měl dokonce vynechat odloženou slánskou extraligu s Pardubicemi a právě ve Francii se po operaci slepého střeva vrátit za řidítka plochodrážního motocyklu.

Minulý měsíc se z reprezentační vesty radoval, nicméně nyní se zdá, že by mohlo jít o svého druhu Pyrrhovo vítězství. Startovní listina je prozatím zaplněna z větší poloviny, nicméně v ní zejí dvě díry po ukrajinských závodnících, které jejich federace omluvila z titulu politické situace v zemi. A tak není vyloučeno, že se Michal Škurla a Ondřej Smetana promění v plnohodnotné účastníky.

Aktuální podoba startovní listiny:

1 RUS
2 Václav Milík, CZ
3 Andrzej Lebeděvs, LAT
4 Pawel Przedpelski, PL
5 Daniel Spiller, D
6 Krystian Pieszczek, PL
7
8 RUS
9 H
10 Ivans Plešakovs, LAT
11 Kacper Woryna, PL
12
13 Eduard Krčmář, CZ
14 Adam Čarada, SK
15
16 Zdeněk Holub, CZ
17 Michal Škurla, CZ
18 Ondřej Smetana, CZ

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Miroslav Horáček

D隝 rozdával challenge

Žarnovica – 24. května
Do slovenské Žarnovice se vrátil minulou sobotu závod mistrovství Evropy. Po loňském challenge se tu letos uskutečnil jeden ze semifinálových mítinků. Snaha žarnovických ukázat umění své hvězdy Martina Vaculíka před domácím publikem stála i za organizováním tohoto podniku. Nicméně on se stal vloni mistrem Evropy a do finálové série je nasazený přímo. Jeho místo tedy mohl zaujmout jiný slovenský reprezentant.

Neporažený Janusz Kolodziej
Jenže se slovenskou základnou se to má následovně. Patrik Búri se zranil prvního května v Debrecenu, dlouhodobě zraněný je i další reprezentant Ján Mesiarik. Do závodu nechtěli nasazovat nezkušené mladé závodníky a tak se vzdali místa ve startovním poli ve prospěch Martina Málka, který jezdí se slovenskou reprezentační vestou Jadranskou ligu, byl tři roky kapitánem týmu a v podstatě ho žarnovičtí berou jako domácího, svého jezdce.

Tím pádem se česká reprezentace rozrostla na tři startující, plus jeden náhradník. Jasným účastníkem byl Tomáš Suchánek. Aleš Dryml se do závodu dostal díky termínové kolizi žarnovického závodu a druhého kola slovinsko -chorvatského mistráku. A právě místo slovinského jezdce připadlo Alešovi. K nim tedy přibyl Martin Málek. Pozici prvního náhradníka obsadil Martin Gavenda, druhým náhradníkem byl Rakušan se slovenskou licencí, veterán Anton Wannasek.

Úderem čtrnácté hodiny se na slavnostní zahájení vydali, uvelebení v sedle silných strojů na místech spolujezdců, plochodrážníci federací Polska, Dánska, Švédska, Finska, Francie, Maďarska, Německa, Anglie, České republiky a Slovenska. Po tradičním představení jezdců divákům v prostoru startu a cíle a společné fotografii s vedením závodu, bylo vše připraveno k závodu samotnému.

V 14:30 závody vlastně začaly první jízdou. Aleš Dryml nestačil na Petera Kildemanda a Martin Málek si neporadil s Němcem Huckenbeckem. Kai Huckenbeck k závodům dorazil na poslední chvíli, užuž to vypadalo, že se sveze i rezerva Martin Gavenda. Ale německý jezdec nakonec stihnul i rozpravu závodníků, takže Gavendův stroj do závodu nevyrazil. Ve druhé jízdě bral tři body favorit Adrian Miedzinski. Překvapením ale byl pouze bod Tomáše Suchánka, kdy dva body si vyjel Richard Hall. Angličan, o kterém se mluvilo jako spíše o jezdci pro dlouhou dráhu. Třetí jízdu vyhrál Janusz Kolodziej před Magnusem Zetterströmem. V jízdě s pořadovým číslem čtyři si vyjel tři body Kenni Larsen, za ním se srovnali další seveřané, Švéd Davidsson a Fin Nieminen.

V první rundě rozjížděk se ukázali favorité, ale ani pro ostatní jezdce nebylo nic dopředu ztraceno.
V páté jízdě jel Jonas Davidsson a po druhém místě si tentokráte připsal tři body. Pro dva body si dojel sympaticky na dráze působící Richard Hall. „Zorro“ Zetterström si připsal pouze bod a to bylo překvapení. Po dvou jízdách měl na kontě tři body. Šestá jízda svedla dohromady favority. Startovali v ní od vnitřku – Kenni Larsen, Janusz Kolodziej, Peter Kildemand a Adrian Miedzinski. Jízda byla napínavá od startu až do cíle, kdy prvním byl Kolodziej, před Kildemandem a Larsenem. Bez bodu dojel Miedzinski. Sedmá jízda znamenala tři body pro Aleše Drymla. V osmé jízdě si spravili chu Tom Suchánek, který bral tři body i Martin Málek, jenž si připsal body dva.

Po odjetých osmi jízdách byl suverénem jen Janusz Kolodziej s šesti body na kontě. Ostatní závodníci už měli o nějaký ten bodík méně.

Ve jménu vyrovnanosti
V deváté jízdě si chu spravil vítězstvím Adrian Miedzinski . Zajímavý byl souboj o třetí místo, kdy oba aktéři jízdu dojížděli bez ochranných brýlí. Bod nakonec uhájil Sébastien Tressarieu před Józsefem Tabakou. V desáté jízdě se soupeři neměl žádný problém Peter Kildemand. Jedenáctá jízda přinesla první pád. V zatáčce lehce upadl Kenni Larsen. Z opakované jízdy byl vyloučen. Aleš Dryml v tu chvíli jel v čele rozjížďky. V opakované jízdě už svůj výkon nedokázal zopakovat. Vyhrál Tomáš Suchánek, druhé místo obsadil Magnus Zetterström a Aleš zinkasoval pouze bod. Dvanáctá jízda končila třetí sérii jízd. Janusz Kolodziej si dojel opět pro tři body před Jonasem Davidssonem.

Po třech sériích byl v čele Janusz Kolodziej s plným počtem bodů. V první šestce byli ještě Peter Kildemand s osmi body, Tomáš Suchánek a Jonas Davidsson se sedmi body, šest bodů měli na kontě Adrian Miedzinski a Aleš Dryml.

Třináctou jízdu vyhrál Kenni Larsen před oběma německými závodníky Wölbertem a Huckenbeckem. Čtrnáctá jízda svedla dohromady tři adepty na postup, Dána Kildemanda, Švéda Davidssona a našeho Tomáše Suchánka. Čtvrtým, bez předpokládaného úspěchu, byl maďarský závodník József Tabaka. Vyhrál Peter Kildemand, za ním dojel Jonas Davidsson. Třetí v cíli byl odmáván József Tabaka a získal tak svůj třetí bod v závodě. Bohužel, na úkor našeho Tomáše Suchánka, který si zkomplikoval postupovou matematiku. V patnácté jízdě si vítězství vyjel Janusz Kolodziej, za ním skončil Aleš Dryml a přidal tak na konto dva body. Čtvrtou sérii jízd ukončila šestnáctá jízda, kdy si tři body vyjel Adrian Miedzinski, další adept na postup, Magnus Zetterström skončil druhý.

Po čtyřech sériích jsme měli jednoho suveréna s plným počtem bodů. Tím byl Janusz Kolodziej. Za ním byla ale situace zajímavá. Peter Kildemand k osmi přidal další tři body a byl na jedenácti, Adrian Miedzinski připsal tři body a byl na devíti bodech, stejně jako Jonas Davidsson. Aleš k šesti připsal dva a na jeho kontě bylo bodů osm. Tomáš Suchánek měl před čtvrtou sérií bodů sedm a nepřidal žádný. Stejně bodů, tedy sedm, měli na kontě i Kenni Larsen a Magnus Zetterström. A šlo se na poslední rundu jízd.

Sedmnáctá jízda dopadla výborně pro naše barvy. Janusz Kolodziej prvně v závodě ztratil bod a tím, kdo mu ho uzmul a tři body získal, byl Tomáš Suchánek! V osmnácté jízdě zafungovala národní švédská soudržnost. Na první pozici jezdícího Petera Kildemanda předjel v poslední zatáčce Magnus Zeterström. V devatenácté jízdě Aleš získal dva body, dojel za Jonasem Davidssonem, ale před Adrianem Miedzinskim, který získal bod. V poslední dvacáté jízdě základního rozpisu zvítězil Kenni Larsen. Dva body si připsal Martin Málek a závod ukončil se čtyřmi body na kontě.

Bouřka přichází na scénu
Po dvaceti rozjížďkách bylo jasné jen pořadí na stupních vítězů. Zvítězil Janusz Kolodziej se čtrnácti body. Druhé místo získal Peter Kildemand a třetím na stupních je Jonas Davidsson. Na čtvrtém až osmém místě skončili jezdci s deseti body na kontě. V pětici jezdců byli naši Aleš Dryml a Tom Suchánek, Polák Adrian Miedzinski, Švéd Magnus Zetterström a Dán Kenni Larsen. Při rovnosti bodů pěti jezdců by mělo dojít k dodatkové jízdě. Vlastně čtyřem dodatkovým jízdám. Jenže, počasí ukázalo, že mu člověk neporučí.

Jak skončila dvacátá jízda, došlo k úpravě trati a po ní se spustil liják a bouřka. Naštěstí pro diváky jsou obě tribuny v Žarnovici kryté. Horší to bylo s drahou. Ta dostala při asi hodinovém dešti pořádně zabrat. Jakmile d隝 zeslabil na intenzitě, pořadatelé se jali odklízet škody. Tedy vodu z dráhy. Ke slovu přišla košata, kterými se voda vyháněla z trati do záchytných jímek. Odtud se už čerpadlem odčerpávala.

Úsilí pořadatelů směřovalo k jedinému cíli, aby se závod mohl dojet. Což znamenalo tra dát do stavu, aby se na něm mohly odjet zbývající čtyři jízdy, které by rozhodly o dvou postupujících. Osud závodu tak měl v rukou Wojciech Grodzki, polský rozhodčí. Ten v okamžiku, kdy si pořadatelé mysleli, že je tra v požadovaném stavu a schopná dalších jízd, tra obešel v doprovodu Pavla Váni a Martina Búriho.

V kontrastu s ujišováním pořadatelů o způsobilosti trati rozhodl, že se další jízdy nepojedou. Nutno podotknout, že někteří jezdci to měli spočítané a do dalších jízd se jim ani nechtělo. Marné bylo přesvědčování, že dráha je tvrdá, že před čtrnácti dny tu trénovali maďarští veteráni, kterým sprchlo se stejnou intenzitou jako teď a László Meszáros i tak předváděl jízdu s, pro něj tak typicky, vystrčenou levou nohou.

Po devadesáti minutách čekání se zbytek diváků, kteří vydrželi na tribuně, dodatkových jízd nedočkal. Ke slovu přišla pomocná kritéria, tedy trojky. Díky nim do Debrecenu postoupil Polák Adrian Miedzinski a náš Tomáš Suchánek. Kenni Larsen, Magnus Zetterström, stejně jako Aleš Dryml se dalších bojů o postup do finálové evropské série už nezúčastní.

Smutné je, že i přes nezměrné úsilí pořadatelů uvést dráhu do sjízdného stavu, došlo na slova nejmenovaného českého fanouška. Ten tvrdil, se začátkem deště, že se dalších jízd nedočkáme a dojde na pomocná kritéria. A měl, bohužel, pravdu. Génius. Na nejvyšší stupeň v Žarnovici vystoupil drobný Polák Janusz Kolodziej, stříbrný věnec získal Peter Kildemand a bronz získal Jonas Davidsson.

Foto: Miroslav Horáček

Český juniorský nároďák dramatizoval evropské semifinále v podstatě jen vlastními zaváháními

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Plzeň – 24. května
Sotva se Fredrik Engman prohnal cílem rozjížďky s číslem jedna, ujali se Švédové vedení v dnešním evropském semifinále juniorských družstev na plzeňských Borech. Avšak okamžiky jejich vedení měly stejně dlouhé trvání jako bouřka a d隝, které zkomplikovaly nástup. V rozjížďce s číslem dvě zůstal Ondřej Smetana ve svém boxu a náhradník Václav Milík srovnal krok s našimi největšími konkurenty na cestě do finále. Až do rozjížďky s číslem devět čeští borci vítězili s výjimkou Michala Škurly, jenž v páté jízdě zůstal na štítě Olivera Berntzona. S polovinou mítinku se zdálo, že se mince obrací, přišly pády Ondřeje Smetany a Michala Škurly a zbývající tři členové českého družstva se dočkali proher. V závěru ovšem čeští závodníci zvedli hlavu a prozíravá taktika koučů Milana Špinky a Lubomíra Vozára s Václavem Milíkem na pozici náhradníka nám finálové brány otevřela prakticky již po rozjížďce s číslem osmnáct, kdy k triumfu stačilo dovézt jen dva body.

Češi jsou v Plzni pány
Horko jako v peci neslibovalo vůbec nic dobrého. A vskutku deset minut před nástupem se ochladilo, jak vítr honil mraky po zčernalé obloze. Džípy nadšenců vojenské historie se plnily jednotlivými týmy. A sotva se rozjely, spustily se k zemi první kapky.

„Fakt by to nešlo,“ vysvětloval Zdeněk Holub, proč se zrovna nenachází na korbě khaki zeleného vozidla. „Dneska možná jo, ale ve středu tady o tréninku určitě ne.“ Sotva pražský junior dokončil myšlenku, k zemi sjel blesk. Ohlušující hrom doprovázel tóny české hymny. A když plzeňský předseda Leopold Klíma začal na nástupu svůj slavnostní projev, rozpršelo se s intenzitou tropického deště.

Při vší úctě k finským borcům se po nahrazení odstoupivších Rusů stali největším soupeřem českého národního týmu Švédové. Vzpomínky na loňský duel z Divišova byly stále ještě živé a nabraly konkrétnější podoby, když se Fredrik Engman stal vítězem rozjížďky s číslem jedna, aniž by před sebe někoho pustil by na sebekratší okamžik.

Michal Škurla se však během úvodního kola stačil přeskákat přes Zdeňka Růžičku a Jiri Nieminena. V depu se už ovšem chytal Václav Milík, jehož Lubomír Vozár zmobilizoval místo Ondřeje Smetany. Mechanik Pavel Fuksa mu ještě za vraty seřídil spojku. A po pár sekundách začínalo být jasné, že dnes český nároďák podobné nervy jako před rokem v Divišově prožívat nebude.

Po vylétnutí pásky musel Václav Milík krotit wheelie svého motocyklu a Jesse Mustonen byl v úvodním nájezdu před ním. Český kapitán počkal s útokem do druhé zatáčky. Její vnější stranou se do duelu přimíchal i Jacob Thorssel, avšak ve výjezdu už byl Václav Milík první.

Ve třetím kole se švédský závodník dostal na druhé místo, takže ponechal stav závodu na nerozhodném stavu. Jenže všeho dočasu. Roman Čejka ukázal ve třetí jízdě záda Joelu Anderssonovi již současně s letem pásky. Navíc Švéd přišel o dva body kvůli defektu. Mohl hovořit o štěstí, že Jannick Klein po svém pádu v nájezdu do druhé zatáčky úvodního kola nakonec o dva okruhy později zůstal stát.

Joel Andersson si pro poslední bod doběhl, což v paprscích sluníčka, které naštěstí vystřídalo deštěm nacucané mraky, byl heroický výkon již jen sám o sobě. Ve čtvrté jízdě přišla řada na Eduarda Krčmáře, aby vystřihl první ze svých raketových startů. Oliver Berntzon nestihl více, než v úvodním nájezdu objet Jooau Partanena.

Po přestávce Oliver Berntzon odvedl Michala Škurlu, avšak už v rozjížďce s číslem pět jakoby se Ondřej Smetana rozhodl dokázat, že jeho úvodní nenasazení nebylo opodstatněné. Skvěle odstartoval a nepodlehl tlaku Jiriho Nieminena, který ovšem v úvodní zatáčce upadl.

Při repete bez diskvalifikovaného Fina dokázal Ondřej Smetana svůj startovní manévr zopakovat. Joel Andersson ovšem po vnitřní straně hodně kousal. Ve druhém okruhu došlo v první zatáčce na srážku, jíž však Pražan ustál a Švéd po ní ochladl.

Tuhý boj zažila také rozjížďka s číslem sedm. Krátce po jejím startu způsobil Jan Lukas Dittner pád Nike Lunny a Romana Čejky. Ze sanitky se vrátil s pravou rukou na pásce, čímž se zaskakující Euro Team smrsknul o celou čtvrtinu. Napodruhé odstartoval nejlépe Roman Čejka.

Nike Lunna v první zatáčce podjel Jacoba Thorssela, jenž mu to ovšem hned v následujícím oblouku oplatil. Finský náhradník s charakteristickými dredami se navíc v předposledním kole nechal rozházet. A po jeho pádu znovu blikala červená světla.

Při třetím startu se dostal dopředu Jacob Thorssel. Jenže Roman Čejka ho objel v první zatáčce, aby posléze odrážel jeden Švédův atak za druhým. Ten poslední přinesl vnitřní stranou závěrečného oblouku, avšak slánský junior si ani tentokrát nenechal na své tři body sáhnout. V rozjížďce s číslem osm triumfoval Eduard Krčmář stylem start – cíl. Náskok českého družstva navýšil už na pět bodů.

Jeden za všechny, všichni za jednoho
Všechny trumfy se zdály být v českých rukou. A to tím spíše, když Václav Milík nasazený místo Michala Škurly s bravurní lehkostí ovládl rozjížďku s číslem devět. Jenže vzápětí nejlépe odstartoval Fredrik Engman. Ondřej Smetana se s takovým scénářem rozhodně nemínil smiřovat. V první zatáčce se mu nepovedlo svého švédského soka objet.

Ve druhém okruhu ale zaútočil znovu, leč skončil pádem. „Chtěl jsem na první místo, ale vypadla mi noha z háku!“ kál se ve svém depu. Při jeho vyloučení postrádal Fredrik Engman rovnocenného konkurenta a v opakovačce skóroval třemi body.

Historie se mnohdy opakuje proklatě brzy, o čemž se měl přesvědčit Oliver Berntzon již v jedenácté jízdě. V její první zatáčce následoval Romana Čejku před Jiriho Nieminena. Slaňák zvolil stopu středem, který byl rychlejší než Švédův vnitřek. Seveřan se o možnost dalšího útoku připravil svým pádem v první zatáčce druhého kola.

Jenže zatímco prve při pádu Ondřeje Smetany zatáhli Švédové naplno, nyní Roman Čejka poznal dnes svého prvního přemožitele. Jiri Nieminen po vylétnutí pásky vystřelil jako jeden z blesků, které při nástupu protínaly temnou oblohu. Slaňák jel v první zatáčce jen pár milimetrů od nafukovací bariéry. Zůstal druhý, i když až k šachovnicové vlajce rozhodně nešetřil municí.

Jeho tvář však nekřivilo jen rozčarování z porážky. „Jak mě ten první výjezd zavřel, vlezla mi noha pod hák,“ líčil. „Bolí to jak‘ sviňa.“ Přitom musel pozorovat, kterak Eduard Krčmář v první zatáčce dvanácté jízdy byl po vnějšku pomalejší než Joel Andersson.

V ten moment se Švédové dostali za záda našich hochů již jen o čtyři body. A český náskok tál i nadále. V rozjížďce s číslem třináct přišla v otázce proher řada také na Václava Milíka. Na Olivera Berntzona byla krátký nejen v úvodním výjezdu, ale i v dalším oblouku, kde svůj útok zprava zopakoval.

„Dráha suchá, když není, co by tě podrželo, je těžký předjíždět,“ krčil rameny. V rozjížďce s číslem projevil Michal Škurla skvělý postřeh při letu pásky. Ještě před úvodním nájezdem jej minul Joel Andersson. A na protilehlé rovině byl před českým juniorem i Jooa Partanen. Na něho si však Michal Škurla vyšlápnul.

Fin ovšem jeho útok spodní stranou poslední zatáčky odrazil. A rozhozený Pražan skončil na mantinelu kousíček před cílem a mohl jen sledovat, kterak poslední bod k mání končí v rukou Zdeňka Růžičky z Euro Teamu. „Natáhla mě kolej, on mě zavřel a já se rozštípal,“ kroutil hlavou.

Stav česko – švédského duelu byl rázem vyrovnaný 31:31. Jenže český nároďák měl opět projevit svou sílu v duchu mušketýrského hesla. Roman Čejka vodil v patnácté jízdě Fredrika Engmana, až ke konci třetího kola. V jeho druhé zatáčce upadl Filip Hájek a červená světla svítila, ještě než si jej matička Země přitáhla k sobě. Roman Čejka v opakovačce absolvoval již osmý startovní manévr. Měl však co do činění s Nike Lunnou, jenž za sebou nechal Fredrika Engmana.

Švédská hrozba byla definitivně zažehnána suverénním prvenstvím Eduarda Krčmáře v rozjížďce s číslem šestnáct. Český náskok vzrostl na tři body a měl bytnět i nadále díky plánu obou koučů poslat Václava Milíka do nejslaběji obsazených rozjížděk s čísly sedmnáct a osmnáct.

Plán klapnul dokonale. Václav Milík nejprve udeřil v sedmnácté jízdě, zatímco Oliver Berntzon objel jen Jesse Mustonena. Stejná situace se opakovala hned vzápětí. Trojice soupeřů se pekla na startovním roštu při čekání na pardubického závodníka, jenž měl k dispozici čtyři minuty. Potom konečně přijel, viděl a zvítězil.

Pět bodů převahy a dvě jízdy do konce znamenaly, že bychom o finále mohli přijít již jen působením nehorázné smůly. Ta však do plochodrážních dep nemívá příliš daleko. Na start devatenácté jízdy se chystal Roman Čejka. To by bylo v naprostém pořádku, kdyby ovšem nebyl nominován až na samotný závěr. Navíc si Jiri Nieminen stoupnul do špatného pole a k dovršení zmatku Eduard Krčmář předvedl letmý start.

Před repete jej přišel za výjezd na ovál uklidnit Václav Milík. Bohumil Brhel měl oči pro motocykl, na níž ještě mechanik Jakub Růžička kontroloval předstih. Joel Andersson učinil maximum pro své barvy, když před sebe v první zatáčce nepustil slánského závodníka, který navíc na počátku druhého okruhu klesl za Jiri Nieminena.

V případě triumfu Fredrika Engmanna v rozjížďce s číslem dvacet stačil Romanu Čejkovi jediný bod. Slánský borec vskutku odstartoval za Švédem, ovšem v první zatáčce jej objel Nike Lunna. Ten ve třetím kole využil chybičky Fredrika Engmana v zatáčce u depa a sebral mu vítězství.

Zvony na katedrále svatého Bartoloměje by mohly znít, kdyby ovšem comeback jejich úplné sestavě neplánovali až na příští rok. „Ty dva tréninky tady byly znát,“ nešetřil Milan Špinka chválou borského prostředí. „Bylo vidět, že to tady kluci maj‘ najetý.“ Zato jeho švédský protějšek se s prohrou nemohl smířit. Už po dvanácté jízdě ze sebe udělal vola, když chtěl v rozporu řády použít žolíka. A nyní se ztrapnil ještě víc požadavkem, jestli má Plzeň vůbec platnou licenci dráhy!

Hlasy z depa
„Výborný, dobrý, celý závody v pohodě,“ nešetřil Václav Milík superlativy. „Akorát dráha suchá, nedalo se předjíždět. Když není, co by tě podrželo, je těžký předjíždět. Vyhráli jsme, to je důležitý. Tak to dopadnout mělo a dopadlo to. Už před závodem jsem říkal, že Švéďáci pojedou domů!“

„Dělal jsem to dramatický pro diváky,“ žertoval Eduard Krčmář při vzpomínce na rozjížďku s číslem devatenáct. „Celý závody motorka fungovala. Na poslední jízdu jsem něco změnil a to nevyšlo. Obě motorky hlavně startovaly, jely jako rakety. Jsme ve finále, chtělo by to zopakovat medaili.“

„Dneska docela dobrý,“ svěřoval se Roman Čejka. „Ale jel jsem snad desetkrát! Předposlední jízdu jsem už ve čtvrtým kole neměl sílu a byl na dně. Srovnal jsem se, v poslední jízdě už to šlo, oddechnul jsem si. Zase jsem to rozhod‘ jako loni v Divišově, ale byly to nervy. Trénoval jsem na GM a Jawě, víc se mi líbila Jawa. Jela super, paráda, v GM zase něco zvoní.“

„Dvě jízdy docela dobrý,“ přemítal Michal Škurla. „Pak jsem posral start, dotahoval to, ale nakonec mě natáhla kolej. Fiňák mě zavřel a já jsem se rozštípal. Narazila kosa na kámen, hlavně že jsme vyhráli.“

„Moje první jízda se opakovala,“ vyprávěl Ondřej Smetana. „Byla výborná, vyvez‘ jsem Švéďáka a dojel první. Tři body jsou dobrý, ve druhý jízdě jsem chtěl na první místo. Vypadla mi noha z háku a já nějak jel rovně…“

1. Česká republika     45
Eduard Krčmář 3 3 2 3 1 12
Roman Čejka 3 3 2 3 1 12
Ondřej Smetana – 3 X – 3
Michal Škurla 2 2 – F 4
Václav Milík 3 3 2 3 3 14
 
2. Švédsko     43
Jacob Thorssel 2 2 2 2 2 10
Fredrik Engman 3 2 3 1 2 11
Joel Andersson 1 2 3 3 3 12
Oliver Berntzon 2 3 X 3 2 10
 
3. Finsko     26
Jiri Nieminen 1 X 3 1 2 7
Jesse Mustonen 1 1 1 – R 3
Jooa Partanen 1 – 2 2 5
Henri Ahlbom 2 1 1 1 5
Nike Lunna /X 2 1 3 6
 
4. Euro Team     4
Jannik Klein, A E 0 1 0 0 1
Filip Hájek, CZ 0 1 0 X 1
Zdeněk Růžička, CZ 0 0 1 1 E 2
Jan Lukas Dittner, D 0 F/R – – 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Bouřka pomohla k postupu Tomáši Suchánkovi a vzala naději Aleši Drymlovi

FOTO

Žarnovica – 24. května
Po skončení rozjížďky s číslem dvacet žarnovického semifinále mistrovství Evropy jednotlivců bylo jasné, že si stupně vítězů rozebrali Janusz Kolodziej, Peter Kildemand a Jonas Davidsson. Nicméně hned pět dalších závodníků skončilo s deseti body včetně Tomáše Suchánka a Aleše Drymla. Ti se už chystali k sérii dodatkových jízd, když se nad stadión přihnala bouřka. Půldruhé hodiny trvající úprava dráhy však nepřesvědčila jury o sjízdnosti oválu a v otázce postupu přišla ke slovu pomocná kritéria. Ta přiřkla Tomáši Suchánkovi pátou příčku a postup, zatímco Aleš Dryml skončil osmý a v poli vyřazených. Martin Málek obsadil dvanáctou příčku, Martin Gavenda z pozice náhradníka do boje nezasáhl.

1. Janusz Kolodziej, PL 3 3 3 3 2 14
2. Peter Kildemand, DK 3 2 3 3 2 13
3. Jonas Davidsson, S 2 3 2 2 3 12
4. Adrian Miedzinski, PL 3 0 3 3 1 10
5. Tomáš Suchánek, CZ 1 3 3 0 3 10
6. Kenni A. Larssen, DK 3 1 ex 3 3 10
7. Magnus Zetterström, S 2 1 2 2 3 10
8. Aleš Dryml, CZ 2 3 1 2 2 10
9. Kauko Nieminen, FIN 1 2 2 1 E 6
10. Richard Hall, GB 2 2 1 1 E 6
11. Kai Huckenbeck, D 1 0 2 1 1 5
12. Martin Málek, CZ 0 2 0 0 2 4
13. Kevin Wölbert, D 0 0 1 2 1 4
14. Jozsef Tabaka, H 1 1 0 1 1 4
15. Sebastien Tresarrieu, F E 1 1 0 E 2
16. Gabriel Dubernard, F 0 0 0 0 0 0
res Martin Gavenda, CZ   DNR
res Anton Wannasek, A (SMF)   DNR

Foto: Miroslav Horáček

Roman Čejka nemá na prodej vstupenky na SGP České republiky

Ledce – 24. května
Speedway Grand Prix České republiky, jejíž další ročník nás ve stověžaté matičce čeká přesně za týden, se těší kromobyčejné pozornosti rovněž ze strany českých závodníků zejména těch mladších ročníků. Mezi návštěvníky v minulosti nechyběl ani Roman Čejka, který letos na vstupném ušetří, protože sám se stane součástí závodu se startovním číslem osmnáct. Ještě předtím jej ovšem čeká dnešní semifinále evropského šampionátu juniorských družstev v Plzni, odkud by český nároďák samozřejmě rád postoupil do finále.

„Ne, nemám, nekoupil jsem si je,“ řehtá se Roman Čejka nad otázkou, zda nemá na prodej lístky na pražskou velkou cenu, když je sám nebude potřebovat. Nicméně volba pořadatele přidělit mu startovní vestu s číslem osmnáct jej přece jen zaskočila.

„Bylo to nečekaný,“ vypráví. „Najednou jsem to viděl napsaný, bylo to překvapení. Jsem rád, že tam budu. Třeba se ani nesvezu, druhými rezervistovi se často nestává, že by nastoupil na nějakou jízdu. Ale je to určitě super. Bylo by hezký se svýzt. Nevím, jestli bych něco ukázal, ale třeba bych byl šestnáctej‘…“

Dnes odpoledne se však rozhodně sveze a manažer Milan Špinka rozhodně očekává, že něco předvede. A to tím spíše, byl-li to právě on, kdo loni v dramatickém divišovském semifinále svým velkým sólem v rozjížďce s číslem dvacet otevřel českému týmu brány do finále. A v podstatě i bronzovým medailím.

„Jsem o rok starší,“ neopouští jej humor ani při odpovědi na otázku, co se za oněch jedenáct měsíců změnilo, ani při komentáři českých ambicí. „Nejdřív vyhrajem‘ a pak pojedem‘ domů!“

Nicméně Roman Čejka se v uplynulých dnech potýkal s poruchami motorů. „Připravuju se každej‘ den,“ přesvědčuje, že dnešní závod navzdory žertíčkům nepodceňuje. „Dávám dohromady to nejlepší, co mám, a vyrazím. Motory jsou už v pohodě, jedno GM a jedna Jawa.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)