Koronavirus má svou první oběť i v českém motorismu

Hořovice – 12. března
Vládní opatření ohledně pandemie koronaviru zahrnuje rovněž omezení sportovních akcí, které se již projevilo rovněž v českém motorismu. Včera byla totiž zrušena jubilejní dvacátá Rallye Hořovice plánovaná na závěr dubna. Domácí plochodrážní kalendář je v tomto ohledu zvýhodněn pozdním začátkem sezóny, navíc příprava automobilové soutěže je náročnější než organizace sportu levých zatáček, takže zatím nedošlo k žádným rušením. Do jejich termínů mohou být opatření zmírněna či odvolána.

Automobilová soutěž Rallye Hořovice má smutný primát první zrušené motoristické akce v České republice

Foto: Antonín Škach

Dvě tovární Shupy udržely Vojtěcha Šachla mezi kolibříky

Uhlířské Janovice – 11. března
Svým loňským triumfem v klasickém šampionátu českých stopětadvacítek přestřihnul triumfální šňůru Jaroslava Vaníčka. Přidal stříbrné medaile nejen z obou dalších domácích seriálů, ale i z evropského poháru v Toruni. Přesto plánoval přechod o kubaturu výše. Nakonec však zůstává i v kolibří kubatuře, s níž bude dvěstěpadesátky kombinovat. Vojtěch Šachl se však magazínu speedwayA-Z svěřil, že dnes si na trénink do Goričanu vezme výhradně čtvrtlitry.

 

Prvně mezi českými šampióny

Vojtěch Šachl si povídal s magazínem speedwayA-Z

„Začalo to výborně,“ vzpomíná divišovský závodník na loňskou sezónu. „Vyhrál jsem první dva závody na dlouhý s plným počtem, v Plzni byl druhej‘ a pak zase první v Liberci. Dostal jsem se do čela, snažil jsem se ho udržet. Jára na mě tlačil, ale nakonec jsem ho v Divišově dvakrát porazil.“

A tak se Vojtěch Šachl prvně ve své kariéře zapsal mezi motocyklové mistry České republiky. „Bejt‘ mistr je výbornej‘ pocit,“ netají se. „Byl jsem i na vyhlášení na AČR.“

Nicméně v šampionátu na krátkých drahách i v poháru Jaroslav Vaníček své výsostné postavení uhájil. „Hlavně jsme se soustředili na tu dlouhou,“ přemítá Vojtěch Šachl. „Na krátkou jsme dvakrát nejeli, jednou jsme byli v Belgii, jednou v Polsku. Utekly body, nepovedly se mi Chabařovice. Na každej‘ závod jsme se snažili jet co nejlíp připravený a udělat co nejlepší výsledek, ale Jára mi už hodně utek‘.“

 

V Toruni bez prostoru pro kompromisy

Čeští kolibříci v sedlech českých motocyklů Shupa patří také k horkým favoritům soutěží pod hlavičkou FIM a FIM Europe. Vzhledem k věkovým limitům nemohl Vojtěch Šachl cestovat na světový pohár do Vechty. Ovšem v evropské soutěži v Toruni stál na druhém stupínku pódia hned vedle vítězného Jaroslava Vaníčka.

Vojtěch Šachl, Jaroslav Vaníček a Luke Harrison stojí na stupních vítězů evropského poháru v Toruni

„Bylo to dramatický,“ líčí závod, v němž ztráta dvou bodů v základní části přinesla nutnost bojovat o finále A v béčku. „Dvakrát jsem vyhrál, ale ve třetí jízdě s Hyjekem a Brunem jsem blbě odstartoval. V béčku jsem musel, kdyby to nevyšlo, neměl bych už šanci. Start a snažil jsem se dostat na co nejlepší místo. Opakovalo se to a já odstartoval za Brunem.“

Nakonec přišlo finále A. „Tam to bylo o tom, kdo udělá chybu, končí,“ dostává se Vojtěch Šachl do klíčové fáze boje o evropský pohár. „Zbyl na mě venek, venky umím. Už v první zatáčce jsem jel nastejno s Járou. Měl to pode mnou o dost kratší. Držel jsem se za ním.“

Bitva o titul však ještě neskončila. „Jára najel do díry,“ říká divišovský závodník. „Kdybych já taky o zatáčky před tím nevjel do díry, možná bych ho ještě předjel. Šel jsem na něj zvenku. Ale druhý místo není vůbec špatný. Škoda, že jsem nemoh‘ jet svět.“

 

Nahoru do dvěstěpadesátek

Jeden z úžasných čtvrtlitrových soubojů Vojtěcha Šachla (vlevo) s Janem Hlačinou v Kostěnicích
Jeden z úžasných čtvrtlitrových soubojů Vojtěcha Šachla (vlevo) s Janem Hlačinou v Kostěnicích

Nicméně na obzoru Vojtěcha Šachla jsou nyní dvěstěpadesátky. „Už jsem na ni skočil předloni,“ pochlubí se. „Je to velkej‘ rozdíl proti stopětadvacítce. V rychlosti, motorka se jinak chová, koriguje se líp.“

Dvanáct mu bylo až zkraje prosince, proto mohl se čtvrtlitrem závodit pouze na hobby kláních v Kostěnicích. „Byl jsem ještě třikrát na soustředění SCM s panem Rosůlkem, ale závodit jsem nemoh‘ jinde než v Kostěnicích. Ty byly dobrý až na ten prach.“

Na oválku na pšeničném poli našel soupeře v osobě Jana Hlačiny, ale proháněl i soupeře v sedle pětistovek a to nejen z ranku místních hobíků. „S Hláčou byly dobrý souboje,“ rozjasní se. „Lepší než nic. Každej‘ dobrej‘ závod se počítá, každá zkušenost.“

 

Kombinace nižších kubatur

Vojtěch Šachl – na snímku s Janem Jeníčkem – našel správnou cestu, kudy se na oválech vydat dál

Zítra se Vojtěch Šachl dostane v chorvatském Goričanu letos prvně na ovál. „Mám jarní prázdniny a na horách je málo sněhu,“ vysvětluje své motivy. „Máme připravený dvě dvěstěpadesátky, je na čem zapracovat. Měli bychom se tam setkat s Edou Krčmářem a Bubou Bednářem, který odjeli v pondělí do Krška. Další tejden se připojíme k Pražákům, využili jsme nabídky Zdeňka Schneiderwinda.“

O co loňský plán definitivně opustit stopětadvacítky? „V sezóně budou hlavně dvěstěpadesátky,“ objasňuje Vojtěch Šachl. „Chtěli jsme ukončit stopětadvacítky, ale dostali jsme nabídku od pana Šůse na dvě motorky. Takže jsme s tátou řekli, že ještě jednu sezónu pojedeme. Moh‘ bych konečně jet mistrovství světa. A těch závodů na dvěstěpadesátce je málo a ve dvanácti můžu závodit jen v Čechách.“

 


Vojtěch Šachl děkuje:

Učitel a žák: Vojtěch Šachl a Martin Málek

„Chtěl bych poděkovat tátovi, mamce, dědovi, Martinu Málkovi a Vaškovi Hromasovi. Poděkuju také pánům Šůsovi a Bendovi za podporu. A taky panu Hruškovi z Divišova za to, že si vždycky najde čas na pokropení a úpravu dráhy.“


Vojtěch Šachl v akci

Foto: Karel Herman a Lucie Šachlová

Jan Klatovský stojí oběma nohama na pevné zemi

Petříkovice – 10. března
Ten sen byl krásný a zdál se mnoha lidem. Na jeho konci bylo chechtající se trio českých ledařů, které včetně svého manažera, stříkalo šampaňským a provádělo obvyklé skopičiny na stupních vítězů berlínského Icespeedway of Nations. Jenže realita byla jiná a náš tým za sebou v konečném účtování sedmi družstev za sebou nechal pouze Finy. Jan Klatovský dnes stojí oběma nohama na pevné zemi. A z jeho hlasu spíše než zadostiučinění o své pravdě s koronavirem po včerejším zrušení víkendového Inzellu a dnešního evropského šampionátu v Tomaszowe Mazowieckem zní obavy z dalšího vývoje ledové ploché dráhy.

Filip Šitera za sebou vede Jana Klatovského, Lukáše Hutlu a Andreje Diviše na nástup

Vivat nadšenci!

Jan Klatovský nazírá na Berlín střízlivýma očima

„Úžasnej‘, co si budeme povídat?!“ reaguje na dotaz, jaký byl Berlín na přelomu února a března. „Co jsme čekali?! Bylo tajný přání něco dokázat. Lukáš Hutla zrychluje, ale zrychlujou všichni. I ty Kazaši. Můj výkon byl takovej‘, jakej‘ byl. Co máš dělat, když dva roky nezávodíš?!“

Nicméně výkony českého tria na berlínském ledě rozhodně nešly označit jako nesympatické. „Snažíš se, ale celej‘ víkend byl postavenej‘ na hlavu,“ nebere si Jan Klatovský servítky. „Že nešlo startovací zařízení, dobrý. Měli mít dvě. Neměli. Upozorňovalo se na to v pátek, řekli, že to opravěj‘. Neopravili. Ale že celou dobu nešly červený světla, to je do nebe volající. To bylo o hubu, praporkáře si nemusíš všimnout. Naštěstí nebyl žádnej‘ průser.“

Přitom se zdá, že český ledařský nároďák začíná mít ten správný tah na bránu. „Závody byly pěkný, jen to počasí,“ vrací se Jan Klatovský ještě jednou do Berlína. „Je březen, pršelo, svítilo sluníčko. Nadšení Filipa Šitery je super, s tátou to zabezpečili suprově. Starali se, i Radek Hutla, kluci se snažili.“

Jan Klatovský v berlínské akci

A jak kapitán týmu hodnotí celkové umístění? „Někdo mávne rukou, že jsme byli až šestý,“ rozohní se. „Ale já jim říkám, ať si na to zkusí sednout sami. Jsme nadšenci, brutální nadšenci a blázni. Tak se to musí brát. A že v takový zimě, jaká letos byla, na to v Berlíně vůbec někdo sednul!“

 

Jiskřičky naděje

Během berlínského závodu nastaly věci, s nimiž se Jan Klatovský těžko smiřoval

Entusiasmus byl již mnohokrát otcem úspěchu. „Člověk bych chtěl, ale uvidíme,“ filozofuje Jan Klatovský na téma své další závodní kariéry. „Jestli seženu finance, chtěl bych jet. Bez peněz to ale nejde. A ten náš fanatismus, kdy člověk vrazí to závodění všechno, co vydělá, je blbost.“

Přitom se proslýchá, že se nová státní agentura pro sport, jež má rozdělovat finance místo ministerstva školství, hodlá zaměřovat zejména na olympijské sporty. Nicméně z časového hlediska je větším problémem koronavirus. Včera padnul Inzell, dnes Babišova vláda zavřela školy a zakázala akce s účastí více než sto lidí a FIM Europe odvolala ledařské mistrovství Evropy v Tomaszi Mazowieckem.

„Koukni se, co je v Evropě,“ připomíná Jan Klatovský své predikace, že se zruší již Icespeedway of Nations. „Všechno se ruší. Nesmíš večer zapnout zprávy, to je katastrofa. Na Evropě si člověk chtěl něco vyzkoušet. I když se Evropa nepojede, snad to bude další místo, kde se bude na ledě závodit.“

Jan Klatovský (červená) bojuje s Franzem Zornem (žlutá)

Foto: Pavel Fišer a Karel Herman

 

Matouš Kameník má obrovskou smůlu

Divišov – 10. března
Báječná lyžovačka na Benecku. A tak se šlo na sjezdovku ještě jednou na večerní lyžování. Přišla úplně poslední jízda. Brzda u lanovky. Pak se ozvalo zlověstné křupnutí a bylo vymalováno. Matouš Kameník se bohužel v jarní části letošní sezóny bude na závody jenom dívat. Zlomil si totiž bércovou holenní kost. Jeho noha je obtěžkána nechodící sádrou minimálně na šest týdnů. Za všechny čtenáře magazínu speedwayA-Z přejeme divišovskému kolibříkovi rychlé uzdravení!

Matouš Kameník má na prahu nové sezóny problém

Foto: Karel Herman

Koronavirus má první plochodrážní oběti

Inzell – 9. března
Fanoušci, kteří se těšili na víkendový Inzell s páteční rozlučkou Günthera Bauera a sobotním a nedělním mistrovstvím ledařského mistrovství světa, budou náramně zklamáni. Protože v Německu vešlo v platnost opatření zakazující pořádání akcí s více než tisíci diváky, nezbylo pořadatelům nic jiného, než celý program odvolat. Podobný osud stihnul také prezentaci polského Rybniku, kterou zakázal krizový štáb města.

Neopakovatelná atmosféra v Inzellu se letos opakovat bohužel nebude

Foto: GoodShoot/David Reygondeau via FIM

Češi a Slováci v akci 342

Ondřej Smetana byl včera opět předzvěstí blížící se plochodrážní sezóny u nás. Uzavřel své letošní účinkování ve vestě La Reole ve francouzské lize, protože jeho další závodní štací se stane britský Premiership. V rámci tréninku Zielonej Gory se na ovále v Opole objevili také Martin Vaculík a Jan Kvěch.

 

Celek Lamothe-Landerron na svém ovále nejprve předčil Morizes 52:33 a poté i La Reole 46:38, jehož se Ondřej Smetana díky svým jedenácti bodů s jedním bonusem (3 1 2 2 1 2) stal nejlepším mužem.

„Dneska to bylo fajn,“ nechal se slyšet. „Ale mrzí mě, že jsme nevyhráli. Celý závody jsme vedli a za poslední tři jízdy se to otočilo. Jinak z mý strany to bylo dobrý, jako jedinej‘ za oba závody jsem porazil Madse Hansena, kterej‘ je sakra rychlej‘. S Davidem Bellegem to bylo 1:1, takže dobrý.“

Ondřej Smetana – na snímku se svým mechanikem Stanislavem Stehlíkem – uzavřel své letošní působení ve Francii

Foto: laskavostí Ondřeje Smetany