Žarnovica – 6. března
Loni zjara prožíval prakticky již druhý comeback na ovály. Jeho stav nebyl stále stoprocentní, přesto se netajil touhou poprat se o nejlepší výsledky. Jenže v Kopřivnici při závěru extraligového závodu přišla další rána. Po více než tříměsíční pauze sice sezónu dokončil, ale pro letošní rok se rozhodl dát si závodní přestávku. Michal Tomka magazínu speedwayA-Z svěřil se svými důvody.
Začátek jara se slovenským šampionátem
„Vždy jsem chtěl jen ty nejlepší výsledky,“ říká. „Ale někdy se nedařilo. Vždycky jsem do sezóny naskočil nabuzený. No, je pravda, že za poslední dvě sezóny mě vždy dobíhalo zdraví a zranění.“
Duben přitom nasvědčoval, že loni bude všechno v pořádku. Zaplněný Městský stadión sledoval, kterak Michal Tomka končí dvanáctý ve slovenském šampionátu. Avšak nebýt pádu, kdo ví, zda by se nezmocnil slovenského juniorského titulu, jenž se tak stal kořistí Davida Pacalaje.
Na mistrovství Slovenska jsem se cítil fajn,“ vzpomíná. „Mohl jsem podat ještě lepší výsledky. Nevím, co k tomu říct. Vždycky bylo co zlepšovat a některými výkony jsem nebyl spokojený. Ale jindy to bylo o mně a někdy mě neposlouchala technika a neuměli jsme se do toho trefit.“
Zdeněk Simota na cenu fair play
Vladimír Vopat udržel svým projektem INTERTEAMu žarnovický Speedway Club v české extralize a Michal Tomka dostal pozvánku Jána Daniela na druhé kolo soutěže v Kopřivnici. „Dráhu jsem měl rád, seděla mi,“ říká slovenský závodník. „Jako předtím při přeboru, kde jsem byl třetí a jezdil jsem v úplné pohodě.“
Jenže nyní se všechno změnilo, jako kdyby zlý čaroděj mávnul kouzelnou hůlkou. „Vůbec jsem nestartoval,“ kroutí Michal Tomka hlavou. „A když jsem konečně odstartoval a motorka se hnala dopředu, ucítil jsem šanci nalepit se na Vencu Milíka, který byl první. Když jsem to z výjezdu zasednul, motorka mě katapultovala a skončilo katastrofálně.“
Do potíží se dostali také Ondřej Smetana a Zdeněk Simota, který neváhal složit svůj motocykl k zemi, aby uchránil Slováka od vážnějších zranění. „I touto cestou bych chtěl Simoťákovi poděkovat,“ nešetří Michal Tomka vděkem. „Za to, jak to zvládnul a dokázal se mi vyhnout!“
Závěr sezóny
Zlomená ruka srostla a Michal Tomka se v půli srpna vrátil do sedla. „Zlatá přilba SNP už nebyla taková pohoda,“ povzdechne si. „Ruka zesílila, ale stále v každé díře a při každé vibraci jsem ji cítil. Nedokázal jsem se dát do pohody, což se odrazilo i ve výsledcích.“
A pak další pád při tréninku před slánskou extraligou… „Slaný je pro mě tabu, ta dráha mi nikdy neseděla,“ mávne rukou, aby se raději věnoval žarnovickému šampionátu juniorských družstev. „Ze začátku mi to vůbec nešlo, ale když jsem vyměnil motorku, bylo to jiné kafe. Pražáci si tehdy jeli svůj vlastní závod a měli titul od začátku ve svých rukou. Byl to jejich den.“
Obě žarnovické dvojice se však praly o druhou příčku. „Jel jsem s Jančim Mihálikem,“ vypráví Michal Tomka. „Před poslední jízdou s dvojicí David Pacalaj – Jakub Valkovič nám trenér říkal, ať nejedeme o život a dávali bacha na sebe. Když jsem odstartoval a byl první, cítil jsem za sebou nalepeného Davida. V nájezdu do druhé zatáčky jsem místo, abych ho zavřel, vyjel ven a nechal mu místo, aby mě předjel. A to nás stálo druhé místo.“
Roční pauza
Letos ovšem Michala Tomku v akci neuvidíme. „Rozhodl jsem se, že si dám aspoň sezónu pauzu, abych si doléčil záda a ruku,“ vysvětluje. „Mám zkušenosti, že když se něco nedoléčí na sto procent, vždy se to vrátí. Proto se chci dát zdravotně do kupy. A pak budu přemýšlet, co dál, když to bude ten samý Tomka jako na začátku sezóny 2017.“
Michal Tomka děkuje:
„Děkuji všem svým fanouškům, sponzorům a SC Žarnovica za podporu navzdory mým zdravotním problémů, kvůli nimž jsem vynechal mnoho závodů. Věřím, že mé rozhodnutí respektujete, a jestliže se později vrátím na ovály, budete mě zase podporovat. Děkuju.“
Foto: Karel Herman, Pavel Fišer a Petr Čunek